Motoristický svět sice momentálně šílí z povedeného gétéčka Stinger, skutečným rodinným stříbrem je však pro Kiu tohle nenápadné autíčko. Dlouhodobě totiž patří k celosvětově nejprodávanějším modelům značky (což mimo jiné znamená, že díky Riu si automobilka může dovolit vyvíjet naboostované zadokolky).
Při testování Ria jsem si nejednou vzpomněla na své začátky v autoškole. Jejím dějištěm byl Renault Mégane s podvozkem z želatiny, vygajdaným spojkovým pedálem a volantem tak tuhým, že udržet ho při zatáčení ve zvoleném úhlu si žádalo následné magnéziové infuze. Za volantem Ria se mi do hlavy stále vracela myšlenka, jak úžasně by fungovalo v autoškole. Motor, podvozek, řazení i řízení, to všechno je v něm naladěno ‚tak akorát‘. Ale vezměme to od začátku.
Nižší, delší, placatější
V loňském roce se Rio začalo prodávat ve čtvrté generaci, která nemá s tou třetí mnoho společného ani navenek, ani technikou. Dle mého skromného názoru nad tím není třeba truchlit, neboť předchůdce vzhledově připomínal balvan a vnitřnosti si vypůjčil od Hyundaie Accent. Čtyřka sice vychází opět z Hyundaie – konkrétně i20 –, základ však během vývoje dostal leccos navíc, například lehčí a pevnější karoserii.
Na první pohled si ‚sourozence‘ nejspíš nespletete. Siluety jsou sice podobné, jinak si ale jde každé auto svým směrem, a to zejména pokud jde o dojem, jaký chce dělat na své potenciální kupce. Rio má na svět o něco vyhraněnější názor (i když zas ne tak vyhraněný jako někteří konkurenti francouzského původu, zaplaťpánbůh), čtyřka je oproti trojce nižší a delší, díky protáhlé přední masce působí placatě a dynamicky. Ostřejší rysy mají všechny současné Kie a osobně je mi to bližší než infantilní excentrismus, na který lákají někteří konkurenti. Že je auto malé, přece nutně neznamená původ v hračkářství.
Tohle auto navíc zas tak malé není, byť formálně náleží do třídy městských supermini. Ale takový už je současný trend – ubírat pod kapotou a přidávat na centimetrech zvenčí i zevnitř. S délkou něco málo přes 4 metry vypadá Rio stále dostatečně kompaktně, aby nezastrašovalo maminy představou parkování, a o to víc pak překvapí místo, které najdete uvnitř. Pokud pasažéry vhodně poskládáte – baskeťáci dopředu, zbytek dozadu – vejdou se do kabiny i čtyři dospělí a po pár hodinách jízdy v těch dvou vzadu neztratíte přátele.
Silnou stránkou Ria je rozhodně vnitřní uspořádání, které bychom mohli vyjádřit výrazem ‚simply clever‘… ehm… uživatelsky přívětivé a praktické. Dvě poličky nad sebou ve středové konzoli, držáky na pití, schovka v loketní opěrce, to všechno je rozvržené tak, aby se člověk nemusel před jízdou půl hodiny zabydlovat (vaši přátelé vzadu mají dokonce vlastní USB slot).
Ergouniverzál
Totéž platí o ovládacích prvcích. Testovací kus je obdařen výbavou Exclusive, což je nejvyšší level, takže je co ovládat. Pětipalcový displej s pěknou grafikou je sice dotykový, po stranách však zůstaly i staré dobré čudlíky a kolečka (absenci kolečka hlasitosti považuju za nepřijatelnou, i kdyby ji kompenzovalo pokročilé ovládání pomocí myšlenek). Líbí se mi, že jsou tlačítka dost velká a taky oddělená plastovými výstupky, díky kterým je hmatová orientace ve funkcích naprosto perfektní, když chce člověk udržet pohled na silnici před sebou. Napsala jsem to v testu Sportage, Carensu i Picanta, a napíšu to znovu – ergonomii má Kia zvládnutou na jedničku. Těžko říct, jakou roli v tom hraje fakt, že jde o globální auto, které musí vyhovět řidičům na různých kontinentech. Například možnosti nastavení sedadla jsou nepřeberné, i když se při tom musí ručně tahat za páčky a kolečka, dá se sedět velmi nízko a volant se nastavuje jak vertikálně, tak horizontálně. Pokud jste klasický euročlověk jako já, prostě si sednete a jedete.
Provedení za ergonomií nijak nekulhá. Plasty nevybízejí k pomazlení, ale působí solidně, hrany lícují a žádné pazvuky se z hlubin palubní desky nelinou. Radiomapa je intuitivní a krom toho má předdefinované kolonky pro zadávání koordinátů, což se všude nevidí. Když si to všechno shrnete do balíčku, odpustíte Riu i tu skutečnost, že je interiér designem ryze účelový a doslova volá po pár detailech, které by mu dodaly jiskru.
Body za atmosféru
Po nastartování se ozve jen tiché vrnění. Pod kapotou mám atmosférický benzinový čtyřválec, který už znám od Huyndaie. A už tehdy se mi líbil. Koní má 99, tedy nijak početné stádečko, co jim chybí na počtu, však vyvažují elánem a poslušností. Zkuste je pobídnout do otáček, a jízda se stane svěžím zážitkem, i když nebudete trhat rychlostní rekordy. Samozřejmě není možné zařadit trojku a po zbytek cesty se pravou rukou dloubat v nose, jak jsme zvyklí u přeplňovaných motorů. Podřazování je nutností při každém sebemenším vadnutí otáčkoměru, nad hranicí 3500 otáček se ale dočkáte skutečného nadšení. Práci s řadicí pákou navíc nelze považovat za otravnou, protože má geometricky přesnou kulisu s krátkými drahami. Snad jen spojka by mohla být méně přecitlivělá. Výkon motoru je dostačující jak ve městě a přilehlém okolí, tak na hodně klikatých okreskách. Dech mu začne docházet jen při táhlém stoupání a taky na dálnici, když si usmyslíte předjíždět. Plynule sice nemá problém upalovat 160 km v hodině, pružné zrychlení ale nečekejte ani s podřazením a plynem na podlaze.
Podvozek je každopádně příjemným společníkem na jakékoliv silnici. Nedá se označit za vysloveně komfortní, nerovnosti rozhodně nežehlí, obrušuje je však do podoby měkkých oblin, které sice cítíte, ale nehodnotíte jako nepohodlí. V zatáčkách se pak chová příjemně neutrálně a drží se zvolené stopy bez ohledu na povrch silnice. Poměr dnes tak populární ‚sportovnosti‘ a komfortu se tady podařil překvapivě zdárně.
Verdikt
Rio je další příjemné překvapení korejské značky, která už dávno neboduje jen výhodnou cenou. Přestože se řadí do třídy supermini, může dost dobře fungovat i jako rodinné auto (dobře, na lyžovačku budete potřebovat rakev). Vnitřní ergonomie je tak dobrá, že nezačne otravovat ani na dlouhých cestách, pohodlí, výkon, ovladatelnost, to všechno je nastaveno na magickou hodnotu ‚akorát‘, což ocení zejména ti, kteří za volantem teprve sbírají zkušenosti, ale i ti, kteří chtějí prostě jezdit a neřešit. Nepokrytě závidím všem, kdo na Rio natrefí v autoškole, protože v začátcích člověk nic neocení víc než auto, které je ušité na míru dokonalé průměrnosti.
Technické údaje
Motor: atmosférický čtyřválec 1 368 cm3
Výkon: 99 koní (74 kW)
Točivý moment: 133 Nm v 4 000 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 176 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 12,2 s
Průměrná spotřeba (udávaná): 5 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 6,4 l/100 km
Cena verze Exclusive s danou motorizací od 319 980 Kč
20. února 2018, 13:34
0
To zní trochu jak kdyby to byla oktávka své třídy. Ani skvělá ani špatná. Za ty prachy to asi bude pro spoustu lidí dobrý. Já pořád vidím ty Ria předtím. Papírovou krabici a obelisk(ano balvan supr příměr)
20. února 2018, 13:55
0
Jo, oktávka své třídy je dobře vyjádřeno. Rozhodně mi ta věc přijde lepší než Fabie :)
20. února 2018, 14:53
0
Nevím proč, ale zepředu mi to připomíná Citroën C4. Btw. jak bylo docíleno "lehčí a pevnější karoserie"?
20. února 2018, 15:18
0
Težko říct. Ale už ta minulá je dost tuhá. Tatík ji měl 3 týdny a na pražském okruhu, když zastavil za nehodou, ho vzal zezadu transportér v cca 100km/h. Chlapík měl sklopenou sluneční clonu, prd viděl a náraz byl bez brzdné dráhy... tatík odešel po svých s boulí na hlavě. Vrak 3 týdny starého auta s nájezdem 2500km byl vydražen za 12.500,- :-D Vlastně zůstal jen prostor pro řidiče a spolujezdce. Bylo to shodou okolností 4 týdny po té, co ho sestřelil frajer s Tháliií na D1, kde šla tatíkova Octa 2 na odpis. No měl zkrátka takovej blbej měsíc. Nicméně, hned po mně chtěl, ať mu seženu další Rio. 10 měsíců staré přímo od importéra v plné výbavě(opravdu max) za 170tKč. Od té doby 90tkm bez jediné potřeby vyhledat servis. Jen občas hudruje, že to nejede, ale zato furt a houby to žere :-)
20. února 2018, 15:31
0
No potom co popisuješ hlavně, že je zdravej a jezdí dál. Dokazuje to hlavně to že špatný a málo bezpečný auta už v podstatě neexistujou. Snad kromě Čínskejch, ale ty jsou tak 25 let vzad a dohání teprve vývoj. Jinak s tim Citroenem je to fakt, kdyby se tam dala jejich maska je to jak FL C4. To je zase důkaz toho, že ani ten design už neni moc kam posouvat aby zůstal funkční. Joo to Horácio ten by mohl vyprávět jenže to je asi právě důvod proč má pořád jen tu malou dílnu :))
20. února 2018, 16:22
0
Sám jsem tatíkovi říkal "Nepřeháněj, kilo nejel, to by z tebe zustal mastnej flek" Tak mi to ukázal v protkolu od PČR. Co je ale paradox, tím že stál už na místě, tedy rychlost 0, tak ani nešly airbagy !?! Ale ani nebyly zapotřebí. Ještě pak nutil hasiče, ať mu ze zadních sedaček vyprostí diplomatku s papírama. Jako právník tam měl důležitý papíry a nemohl je tam nechat. Tak to ještě hasiči mordovali, aby se dostali do prostoru nohou zadních pasažérů. Ano kdyby někdo seděl vzádu, neměl nejmeší šanci. Rána taková, že auto po nehodě končilo cca 30 cm za B sloupkem a tatík i zádama zlomil sedačku :-O A to s tou octou mám i z dálniční kamery z mýtný brány. Mizerná kvalita, ale i tak. Ve 120 ťuk zboku do zadního nárazníku, dlouhatánskej smyk, napříč tesně před kamiónem v pravým a rána do betonovejch svodidel. A taky odešel po svých. Frajer co ho nabral ujel... Navíc tatík je nezmar. Už má za sebou 1x rozbitýho větroně na ultimu, 2x nouzák kvůli motoru a 2x nouzák kvůli upadnutý kabině(1 rukou řídit, druhou držet torzo kabiny, aby se neutrhlo a neurvalo ocas) . Hlavní je se nepo... z toho co by se mohlo, ale užívat si to co můžu dokud můžu.
Jinak souhlas, fakt se to při přimhouření oka dá zaměnit za citróna. Na druhou stranu, na první pohled ani nepoznám, že je to už nová generace. Taknějak mi to příjde furt to stejný. Pravda, poslední dobou se mi čím dál tím častěji stává, že nejsem schopen na první pohled u prvně spatřeného auta ani kolikrát určit značku, natož modelovou řadu.
20. února 2018, 16:50
0
Někdo má kliku no. A jiní zase menší třeba ty co by seděli vzadu by už odjeli jenom v černym penále. Jinak ty věci z toho lítání to je docela hodně na jednoho borce:)) Tak buď lítá ještě od dob Svazarmu (nebo tak, což asi jo) kdy se na všechno tak nějak kašlalo a nebo má smůlu jak sviň. Každopádně ono taky jde o to jak to do tebe pošle pod jakým úhlem a kam jde první náraz a celá energie. Zezadu většinou ty nárazy nekončí tak fatálně pokud je tam liduprázdno právě proto, že z celý zádě se stane polštář který pohltí tu zabíjáckou vlnu kynetický energie. No to nic nemění na tom, že se mu to stalo v Korejskym ne zrovna prémiovým modelu... a je tady kdyby měl Š120 tak je konec. Zase to by ho ale asi nikdo netfefil v kilu tehdy to byla max speed :))
20. února 2018, 19:42
0
Jj, první větší průšvih měl tatík když v 88 omylem s Blaníkem odletěl do DDR. Holt, navigace není jeho silná stránka :-D Litá už přes 40 let. No a ty kabiny byly v rozmezí 3 měsíců.
Přesně jak píšeš,zadek pobral naprostou většinu energie. Na druhou stranu, čumákem zvrakoval Santa Fe, co stalo před ním. To Rio bylo schopno ještě hodně energie předat tomu Santa Fečku. To bylo taky na totální škodu. Paradoxně ten transportér dopadl nejlíp. Výsledný postavení aut bylo tak, že transportér ještě ťuknul až do santa Fe a Rio jakoby mezi nima, ale o 3m bokem. No dobrej kulečník. Dveře šli otevřít normálně, teda přední, zadní byly "zararovany" do 30cm.
Tatikovym riem čas od času jezdím a vlastně i vcelku rád.
20. února 2018, 19:53
0
Joo tak to táta pamatuje ještě věci kdy se lítalo i pro radost. Jako nechci nijak obhajovat komunistycký zřízení, ale když si tenkrát chtěl lítat (kór bezmotorově) tak to prostě bylo o dost snažší. No časy se mění a je jasný, že za 40 let nějaký krizovky přijdou. Šťastnej ten kdo to přečká v pohodě.
Jo dovedu si to představit jak to asi vypadalo. Dobrý je že nikdo to neschytal tak že už by nevylezl. Noo a asi takhle já proti Kie nic nemám. Je jasný že za ty prachy to není BMW. Ale jdou nahoru a dneska bych si to jako rodinný auto na pojíždění a jednou ročně hory klidně koupil bez výčitek.
21. února 2018, 11:30
0
peknej pribeh s tou nehodou a asi vetsina z vas zazila doby nebo jezdi v autech ktera na tom jsou s pasivni bezpecnosti hur, ale me neprijde cool ze pri vetsim narazu to zabije lidi vzadu - beha mi z toho mraz po zadech a reseni je jednoduchy vybrat si takovy auto kde se to nestane 'tak snadno' jako v tomto pripade... Pro srovnani prikladam fotku Superbu ktery stal v kolone a nasilo to do nej osobni auto (vzato z http://forum.volvoklub.cz/viewtopic.php?f=9&t=8582&start=3500) :
21. února 2018, 12:05
0
No jo no, ale nákupní mikrotaška je holt krapátko limitovaná už ze své podstaty. Ani v tom supu by to asi na zadních seslích moc nerozdejchali. Takže řešením je co? Jezdit v BVP? O tom že bych boural ve svém "papírovém" civicu 6.g ani nepřemýšlím. To bych se musel bát to i jít jen přeparkovat. Nezbývá než myslet i za druhý. Manželka taky jednou zastavovala za nehodou a akorát mi volala. Najednou ticho, zahvízdání gum a pak jen tlumený buch. Za chvilku rozklepanym hlasem "Jsem OK". Hvízdání bylo od toho, jak manželka s maximální odpichem přejela do druhého pruhu, nebo spíš na dělicí čáru levého a prostředního pruhu a ta rána bylo to auto co nedobrzdilo a trefilo auto co původně stálo až před manželkou...
21. února 2018, 12:53
0
Resenim je to abychom my nemeli smulu :)) a aby na to vyrobci prestali totalne srat (az na svetle vyjimky ktera maji i okolo C sloupku take vysokopevnostni ocel). Jinak ten sup byl udajne ve 120km/h, treba by pri 100km/h narazu jeste vzadu nekdo zivy zustal, tezko rict preci jen je to delsi kara...
21. února 2018, 13:09
0
Jde taky o to jak se to skrouti. I u auta na pohled na odpis jde vevnitř přežít. Chce to mít štěstí. Ty nerozhoduješ koho trefí a koho ne. Ani kdo to dobrzdí. A vždycky líp prodejcháme v 7er než v Citigu. Když jsem viděl testy scenicu, nebo smartu 1 tak tam docela dobře funguje to vnitřní vajíčko. To chrání celistvost prostoru pro posádku. A je fakt že výrobci to podceňujou páč statisticky jim vychází že naraz od zadu na brzdy v plus 80kmh neni tak častej a předpokládá se brždeni. Když to pak není... No je tam prostě moc faktorů.
21. února 2018, 13:22
0
Tyhle vysokopevnostní vajíčka jako smart jsou sice fajn, jenomže pak narážíš na jeden problém, a to ten, kolik přetížení jsou schopné vydržet vnitřní orgány člověka. Proto chceš co nejvíc deformačních zón, které poberou maximum energie. Pokud budeš mít supertuhou karoserii, která vydrží všechno, stejně ti bude naprd, že můžeš v klidu otevřít po nehodě dveře, když se ti urvou všechny vnitřní orgány a půlka se jich přetížením rozdrtí...
21. února 2018, 13:33
0
Samozřejmě. Já to chápu. Jen mi jde o to, že není vždycky nejlepší mít před sebou 3 metry kapoty. Je důležitý kam se to kroutí. Pod auto, nahoru a tak. To vajíčko samo o sobě není samospásný to mi je jasný. Jen v kombinaci s klasickejma deformačníma zónama to může fungovat.
21. února 2018, 13:44
0
taky že funguje, klec okolo posádky by měla být co nejpevnější a tak. Já jsem docela rád za nová bezpečnější auta, sice nikdo nechceme bourat, ale může se stát, že jo. Blbý je, že když už to přeženeš a opravud hodně to rozneseš, tak máš dost velkou šanci skončit na kriplkárce a nechat se krmit hadičkama... ve starých autech to byl buď život nebo smrt.
21. února 2018, 14:01
2
To je pravda. No ale na příkladech je vidět že právě v těch starších autech to je často konec. Když smrťák tak je to často něco jako Escort, Felda, e36, Lantra a tak. Jen plechy a vyztuhy 0, pytle nejsou atd. Pak vidíš nový auto na hadry a hlášku... Muž byl převezen do nemocnice s oderkami na pozorování. No a když vidíš supersport na sračku tak vedle toho stojí frajer a telefonuje starý že se asi trochu zdrží:)
21. února 2018, 13:22
0
Milá Zlo Kočko, absolvoval jsem autoškolu ve Škodě 105. Megane je vesmírná loď... Člověk se musel s autem pěkně poprat... :-) a právě proto na to vzpomínám rád. Díky za článek!
21. února 2018, 19:29
0
Rádo se stalo. A ano, uvědomuju si, že mohlo být hůř :).