načítám data...

Jeep Avenger 1.2 Turbo Altitude: Velká očekávání, velká překvapení a malý Jeep

Jeep Avenger se zdá být poměrně zásadním vozem. Je nositelem titulu Auto roku a zároveň je technickým základem celé plejády nových modelů Stellantisu. To si rozhodně žádá důkladný test.

zobrazit celou galeriiFoto: Foto: Autíčkář.cz

Dnes to uděláme trošičku jinak. Dovolte mi, abych vás pozval na takovou malou tour Autíčkářem. Chtěl bych, abyste i vy měli možnost být součástí procesu takového redakčního testu, z něhož většinou znáte jen to velké finále, onen konečný výstup pověšený na našem webu. Uvidíte tak, jak se auto hodnotí, jaká kritéria jsou pro nás podstatná a že jsou to někdy překvapivé detaily, které rozhodují o celkovém vyznění soužití s tím či oním automobilem. Snad vám nezbourám veškeré iluze a neodradím vás od sledování našeho magazínu. Ale odvážnému štěstí přeje, pojďme tedy na to.

Začneme samotným výběrem auta. Bylo by krásné, kdyby nám z nebe létala pečená Ferrari rovnou do chřtánu, avšak ač to tak může někdy působit, realita je o něco prostší. Jednotlivé značky si drží určité nevelké flotily testovacích vozů a je na diplomacii a umu každého motoristického média si se zastoupením značky sjednat redakční test. Jakmile se toto podaří, putuje vůz do redakčního kalendáře, kde čeká na svého testovacího pilota. 

Foto: Autíčkář.cz

Jeep Avenger, o kterém to tu dnes bude, se v kalendáři objevil někdy začátkem jara a já po něm okamžitě skočil. Proč právě Avenger? Důvody k tomu mám hned dva. Jeden velmi profesionální a druhý velmi neprofesionální. Pochopitelně. Začneme tím prvním. Avenger je pro Stellantis zásadní auto. Paradoxně, ač se jedná o vůbec nejmenší Jeep a tedy o jistý okraj nabídky, v rámci koncernu je to docela něco jiného. 

Stellantis totiž zastřešuje mimo jiné i podstatnou část francouzského a italského automobilového průmyslu. To jsou dvě největší velmoci malých hatchbacků a když k nim ještě přičteme Opel, máme tu hatchbackového hegemona. Z hatchbacků se nám pravda postupem času staly crossovery, ale na věci to nic podstatného nemění. No a valná většina těchto aut (od Peugeotu 208 přes Opely Corsa či Mokka, až po Alfu Romeo, co se vůbec nejmenuje Milano, či navrátivší se Lancii Y) vyjíždí na společné platformě CMP nebo jejích derivátech. A tuhle platformu má ve svých útrobách i malý Jeep. Auto dostalo titul Evropské auto roku 2023. 

Foto: Autíčkář.cz

To je dost důvodů k tomu, aby člověk auty se zabývající zbystřil a snažil se získat vlastní zkušenost za volantem Avengeru. Profík by to auto prostě měl znát. A k tomu se přidává druhý a pro mě jako takového spíše nadšence možná i podstatnější důvod – já mám Jeep prostě rád. Je to jedna z těch správňáckých značek bývalého koncernu FCA, která nikdy neztratila smysl pro humor a nesmysl. Ať už jde o stále jedinečný Wrangler, šílený Grand Cherokee Trackhawk s více než sedmi sty koňskými silami či sympatický Renegade, který prostě vypadá jako kanystr. 

A teď to začne. Konečně nadchází týden testu a já vyrážím vyzvednout Jeep. Vím, že to bude základní provedení s benzínovým motorem bez pomoci elektromotoru, ale co už, i to může být zajímavé a darovanému Jeepu pod kapotu nekoukej. Na druhou stranu jsou tu i obavy, abych si oblíbenou značku nezprotivil. A tyto obavy stojí na reálných základech. Předně tohle, jak jsme si už vysvětlili výše, je tak trochu Jeep, ale i tak trochu Peugeot či Opel. Stát se tedy může lecos.

Foto: Autíčkář.cz

A potom je tu pár zkušeností s produkty Stellantisu z posledních měsíců, které pocity nejistoty ještě podporují. Nedávno testovaný Opel Astra snad nebyl špatné auto, ale mě třeba svým motorem a ani designem rozhodně nepřesvědčil. A dnes tu máme Jeep o výkonu pouhých 77 kW, tedy jen asi sto koní. Auto navíc dostávám v bílé barvě. A kdo to ještě nevíte, bílá je na testovacím autě ta vůbec nejhorší barva. Jestli vůz měl nějaké tvary, nějaké hrany či křivky, polejte ho bílým lakem a na fotkách budou zaručeně pryč. No dobrá tedy, jdeme na to, bude se testovat.

Foto: Autíčkář.cz

I přes bílou barvu má ale malý Jeep něco do sebe. Jeho kompaktní karoserie zapadá do linie takových těch ladnějších Jeepů jako větší Compass či ještě větší Grand Cherokee, mezi které jsou vklíněny hranaté modely Renegade a Wrangler. To je vlastně chytré, každý si tak najde svou velikost i styl. Avenger má poměrně jednoduché tvary (nejen kvůli té bílé), celé dohromady to ale funguje moc pěkně. Velká kola vystrčená z rohů karoserie mu dávají takový kurážný postoj, detaily jako přední maska či zadní světla s integrovaným X evokujícím prolis na starých plechových kanystrech – to jsou ty malé věci, které mě na Jeepech baví. A kdyby vám snad nebylo jasné, jak celé toto designové dílko vzniklo, na vnitřní straně víka kufru to máte rozkreslené.

Foto: Autíčkář.cz

Na sklech jsou nějaké ty malůvky, motiv zjednodušené masky původních modelů značky, který teď Jeep používá jako své jakési alternativní logo, najdete asi na milionu míst. Proč ne, je to sranda. Pojďme se ale podívat do interiéru. U malých a relativně levných aut na sdílené platformě je tohle někdy docela problém. Výrobce se snaží sdílet co možná nejvíce dílů a vznikají tak někdy dosti nesourodé slepence, které už nějakou snahu o design nebo dokonce příslušnost ke značce zcela vzdaly. I v Jeepu Avenger je celá architektura přístrojové desky a mnoho ovladačů identických třeba s Fiatem 600, ale že by tu chyběl a osobitost? Tak to ani náhodou přátelé. 

Foto: Autíčkář.cz

Kdy naposledy jste viděli přístrojovou desku v autě stylizovanou do jednoho velkého polena? Protože přesně tohle v Jeepu udělali. Aby podtrhli outdoorový charakter značky, je celá palubka prostě jedním dlouhým polenem, do kterého jsou vydlabány výdechy klimatizace a místo pro displeje. Pod polenem je ještě praktická polička. Přestože tu máme jednodušší provedení auta, takže si musíme v interiéru vystačit bez barviček a barevných světýlek, je to tu sakra cool a Jeep znovu ukazuje, že dobrý nápad nemusí být nutně drahý.

Možná teď čekáte, že bych měl začít prolézat kabinu Avengeru s metrem v ruce. Snad vás příliš nezklamu přiznáním, že tohle já prostě nedělám. Avenger je auto segmentu B, odpovídá tedy rozměry přibližně naší domácí Fabii. Je tak určený spíše bezdětným párům nebo jako druhé auto do rodiny. Sednu si sám za sebe? Jde to, ale dře to. Zavazadlový prostor je tak akorát. Avenger je nejmenší Jeep v nabídce, takže je to takto v pořádku.

Po nastartování naskočí palubní systém a zazní první tóny tříválcového srdce vozu. Než se dostaneme k motoru, zastavme se na chvilku ještě u oné radiomapy. Ta nepřekvapivě pevně stojí na koncernových základech a to jak v tom dobrém, tak v tom horším. Tím horším myslím například nepříliš široké možnosti nastavení přístrojového štítu. Všechny ty základní věci tu jsou, ale tím to končí. Jsou tu ale i pozitiva. V Opelu jsem si stýskal po nějakém designovém ztvárnění zobrazovaných informací, v Jeepu už si stýskat nemusím. Opět je tu outdoorový motiv a na pozadí obrazovky tak najdete jakési virtuální vrstevnice nějakého virtuálního kopce. Jak málo stačí? Při focení jsem ale nechal na displeji zobrazení s mapou navigace, pro názornou ukázku si proto půjčím snímek z Kubova testu elektrické verze. Jinak je radiomapa jednoduchá, ale přehledná a má rychlou odezvu. Zde není důvod ke stížnostem.

Foto: Autíčkář.cz

No a teď už tedy vyrážíme na cesty. Jak už jsem zmínil, k dispozici máme pouhých 77 kW. A to dnes vážně není mnoho. Motor je spřažen s manuální převodovkou (je to už dlouho, co jsem měl v testovacím autě manuál, jak rychle se poměr převodovek otočil, že?) a pohání přední kola. Jop, tenhle Jeep je předokolka. A co hůř, pohon všech kol se nedá objednat. Vůbec. Ani plně elektrické provedení ho nenabízí. Možná bych se od toho měl oprostit, možná bych měl zachovat profesionální odstup, vždyť ani konkurence v tomto segmentu moc aut s pohonem všech kol nenabízí. Ale pořád mi to někde vzadu v hlavě bliká – vždyť tohle je Jeep!

První rozjezd ale odvádí mé myšlenky úplně jiným směrem. Přátelé, ono to docela jede! Motůrek pod kapotou rachtá, jak se ostatně na tuhle starou známou jedna-dvojku sluší a patří, ale dopředný pohyb je zajištěn naprosto dostačujícím způsobem. Oproti dýchavičnému dieselu v Opelu Astra působí tohle auto vysloveně svižně. Jasně, žádné trhání asfaltu se tady nekoná, buďme nohama na zemi, máme jen sto koní, ale výkon mi tu rozhodně nechybí. Dokonce i řazení má své kouzlo. Dráhy jsou přesné a řadička s masivní kovovou hlavicí skvěle padne do ruky. Jen mám maličko obavy, že se v létě její kovový povrch dokáže pěkně rozpálit…

Foto: Autíčkář.cz

Testované auto je vybavené adaptivním tempomatem. To je milá věc, ve voze s manuální převodovkou je to ale občas trochu otrava. Auto sice ochotně udržuje krok s okolním provozem, vyžaduje od vás ale součinnost v podobě řazení. A když si pro návrat na cestovní rychlost, jakmile se třeba na dálnici pomalý kamion konečně odvalí zpět do pravého pruhu, musíte ručně podřadit, to už si to můžete udělat celé sami, že… Tady si mě ale motůrek definitivně získal. I z osmdesátky to zpátky na dálniční tempo vytáhne úplně bez obtíží se zařazenou šestkou a nikoho přitom nezdržuje. Stokoňový tříváleček v naloženém Jeepu!

I podvozek je příjemné překvapení. Na nějaké sportování sice moc není, zato je příjemně pohodlný a i na opravdu rozbité cestě slyšíte jen vzdálené dunění od kol. Když se tak díváte na rychle ubíhající polní cestu přes onu výraznou kapotu, máte opravdu pocit, že řídíte Jeep. Ten velký, opravdický – no chápete, jak to myslím…

Foto: Autíčkář.cz

Nakonec jsem si i přes všechny počáteční nejistoty ten týden s Jeepem užil. Ale teď je potřeba to celé nějak zhodnotit. Jak byste Jeep Avenger ohodnotili vy? Určitě není nejrychlejší ani nejprostornější. Se základní cenou pod půl milionem korun není ani nejlevnější, třeba domáci Škoda Kamiq začíná ještě o kousek níž. Na druhou stranu – tohle je Jeep. Má poleno místo palubní desky a skvěle zvládá i hodně rozbité cesty. Přitom dokáže jezdit se spotřebou okolo šesti litrů na sto kilometrů a malý motor, ač na to na papíře nevypadá, nemá s taháním Jeepu žádný problém. 

Foto: Autíčkář.cz

Měl bych sepsat nějakou hodnotnou spotřebitelskou radu. Jak to ale udělat? Jak mám vědět, jestli budou případní zájemci s Avengerem spokojení? Vždyť jsou tak rozdílní! Co jednomu může připadat roztomilé, to by druhý nejraději vyhodil. Takže mi nezbývá, než jít s kůží na trh. Prozradit, jak to všechno vnímám já. A víte co? Já bych si Avengera mezi konkurencí vybral. Motor i podvozek jsou fajn argumenty, ale u mě rozhodlo to poleno. A myslím to smrtelně vážně.

Mně totiž Avenger svou praštěností dělal radost každý jeden den. Jsou to maličkosti, ale na detailech záleží. Třeba zvuk blinkru, který v Avengeru není jen generické tikání, ale místo něj sem tvůrci dali kombinaci tlesknutí a dupnutí v rytmu country&western. Nebo pípání při zavírání zavazadlového prostoru, které má z nějkého praštěného důvodu ozvěnu. Proč? Protože je to legrace! Na radost sice nejsou žádné sofistikované tabulky, ale ruku na srdce – není ona nakonec při výběru nového auta vlastně ze všeho nejdůležitější?

 

Verdikt

Jeep Avenger je Evropské auto roku 2023 a po týdnu společného soužití naprosto chápu rozhodnutí odborné poroty. Stellantis jej díky platformě CMP a jejím modifikacím může nabízet jako benzínový, hybridní nebo i elektrický vůz. Nejjednodušší základní provedení se stokoňovým tříválcem a manuální převodovkou je ve své jednoduchosti vlastně perfektní.

Foto: Autíčkář.cz

Auto překvapuje živostí, potěší pohodlným podvozkem a boduje i příznivou cenou. Má stylu na rozdávání, ostudu si s ním neuříznete ani v lepší společnosti a v neposlední řadě nabídne spoustu malých veselých detailů, pro které ho prostě musíte mít rádi. Takže zbývá poslední otázka – dokážete se smířit s faktem, že váš Jeep má poháněnou jen jednu nápravu? Pokud ano, můžu Avenger jen doporučit.

 

Technické údaje

Motor: Přeplňovaný zážehový tříválec 1199 ccm 
Výkon: 74 kW (100 k) při 5500 ot./min
Točivý moment: 205 Nm při 1750 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 184 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 10,6 s 
Pohotovostní hmotnost: 1180 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,7 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba  v testu: 6,2 l/100 km kombinovaná
Cena (Avenger 1.2 Turbo Altitude):  559.900 Kč

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

af
afro-r1
24. května 2024, 07:32
0

Podobne "poleno" mela v interieru i Corsa B. Jen nad nim nepotrebovala "druhe patro", neb mela nizky ponton a prijemne vysoka okna.

reagovat
sheogh
24. května 2024, 08:06
-1

Ackoliv je to samozrejme pochopitelny, proc to tak je, tak me jsou tyto globalni platformy dost proti srsti...
V podstate je pak jedno, jaky auto si clovek koupi, rozdil bude jen v tom, jak je naohybany ten blob kolem a obrazek na pozadi displeje

reagovat
Honza Hamster Křeček
24. května 2024, 10:26
3

Překvapivě to tak úplně není. Zrovna Avenger je toho krásným příkladem, to auto i přes své maličké rozměry dostalo něco z jízdního projevu Jeepu. Je to takový ten medvěd, co zvládá projet polňačku stovkou a jen se u toho tak nějak lehce kolíbá. A do toho je tam ten pohled na svět přes plochou kapotu... prostě tohle není Peugeot ani Fiat. A není to jen tohle auto, nedávno tu vyšel test Leonu, což je vlastně Octavia od Seatu resp. teď Cupry - a je to znát, jako uživatel firemní Octavie jsem v tom autě poznával každý druhý šroubek - ale přesto to auto prostě jezdí jinak.

Navíc - my máme tendence na to zapomínat, ale tyhle sdílené platformy tu jsou opravdu hodně dlouho. Nechme stranou doby, kdy výrobce auta vyrobil prostě šasi (tedy vlastně onu platformu) a samotné auto potom dodělávaly karosárny od Pininfariny přes Ghiu až po Sodomku, ale i když se podíváme do osmdesátých let, tak platformu Fiatu Tipo najdeme v tolika autech, že to asi z hlavy ani nespočítám. Tam je Fiat Tipo, Fiat Tempra a Tempra SW, Tempra Coupé, Fiat Coupé, Alfa Romeo 145, Alfa 146, Alfa 155, Lancia Delta 2, Lancia Dedra a Dedra SW, Alfa Romeo GTV a Spider... a určitě jsem na něco zapomněl. A taky rozhodně nelze říci, že by všechna ta auta jezdila stejně.
-
Komentář upraven 24. 5. 2024, 13:29:45

beastar
24. května 2024, 20:46
2

Tady asi nejde jinak než souhlasit s Honzou. Ono je trendy v jistých kruzích říkat posledních dvacet let jak je to špatný. Jak sdílí kde co, platformy, díly. Jenže to je běžná praxe už z osmdesátých let minulého století. A dost často se prostě stalo, že ta výsledná auta jsou vlastně úplně jiná. Mimo jiné i proto že se to na tu modulární platformu vymodeluje jinak. Jestli něco mimo jiné i kvůli regulacím a bezpečí umřelo tak je to design. Spousta věcí díky tomu tomu nejde už ani dobře (hezky, originálně) navrhnout.

sheogh
24. května 2024, 23:20
0

To rozhodne jo, neni to jic novyho, jen me prijde, ze ty rozdily jsou cim dal mensi.
Jestli Avenger zvladne v pohode polnacku, tak dobry :-) Vetsinou me tady ty maly crossovery prisly nesmyslne tvrdy a mimo silnici bych je moc nebral

bkralik
24. května 2024, 10:13
4

Moc pěkná a pozitivně napsaná recenze! Díky!

reagovat
ja
jazet
25. května 2024, 21:20
1

Přidávám se, moc hezky napsaný test.

beastar
24. května 2024, 20:51
0

V dnešní době je to podle mě přijatelné. Cena v normální hladině. Ten výkon vzhledem k váze nikterak neurazí. Ještě v roce 2000 by to bylo dle výkonu sportovní auto:) Pokud někdo má rád Jeep a nemá zrovna volnou dvojku je to ideální. Mě osobně štve vnitřní strohost a plastové lány. Vyváží to únosná spotřeba...

reagovat
ro
rock
25. května 2024, 05:39
2

Chtěl jsem brblat na cenu, ale ono je to při stejné motorizaci úplně nastejno s Opelem Mokka. Akorát Peugeot 2008 je v rámci koncernu levnější, Peugeot má u těch menších aut hodně agresivní cenovou politiku.

Co mne ale zarazilo je, že jiný motor než těch 100 k do toho nejde dát, a když automat, tak šestikvalt. Opel i Peugeot můžou mít variantně 136 k a automat je 8r.

reagovat
XT
XTad
25. května 2024, 19:45
0

Mne zase cena prisla na dnesni pomery dobra. Pohledny a vybaveny crossover za pul milionu, navic od znacky, ktera ma urcity punc premiovosti je zajimava nabidka.

ro
rock
26. května 2024, 09:07
0

Ono to zas až tak vybavený není. Ten základ je docela strohej. Když jsem chvilku poseděl u konfigurátoru, tak jsem se pod 600 nedostal (jakkoliv jsem se držel při zemi) a to mi na stokoňovou krabičku zas tak atraktivní nepřijde. Pokud bych se vyloženě nechtěl denodenně toulat po polňačkách, tak bych z koncernové konkurence bych odjel s P 2008, který stojí se 136 k, automatem a podstatně lepší výbavou zhruba stejně jak Jeep v základu.
Ale úplně to nezavrhuju. Je to Jeep, je to docela hezký a vysloveně vražedná ta cena není.



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Opel Meriva AUTOMAT,NOVÁ STK,PO SERVISE 2004
Opel Meriva AUTOMAT,NOVÁ STK,PO SERVISE

2004 rok výroby
99 koní výkon
1 600 ccm objem

Škoda Octavia AUTOMAT NOVÁ STK,SERVISKA !!!! 2004
Škoda Octavia AUTOMAT NOVÁ STK,SERVISKA !!!!

2004 rok výroby
147 koní výkon
1 800 ccm objem

Chevrolet Corvette C6 Targa LS2 6.0L V8 2005
Chevrolet Corvette C6 Targa LS2 6.0L V8

2005 rok výroby
405 koní výkon
5 970 ccm objem

AMC Pacer X 1975
AMC Pacer X

1975 rok výroby
119 koní výkon
4 228 ccm objem