načítám data...

Je to párek? Je to auto? Je to Wienermobile!

V roce 1936 napadlo jednoho pána, že vyrobí auto ve tvaru párku. Pravděpodobně netušil, že tím dal vzniknout jednomu z nejpodivnějších automobilových kultů.

zobrazit celou galeriiHistorie: Je to párek? Je to auto? Je to Wienermobile!

Automobil slouží jako nosič reklamy prakticky od svého počátku. Ať už se bavíme o obyčejném názvu firmy, vyvedeném na karoserii, nebo o rozličných celopolepech a obrázcích, které zdobí, žel občas i hyzdí různé vozy na silnicích, nejde o nic neobvyklého. Dost možná už tuto formu propagace příliš nevnímáte.

Je tu ale ještě jedna kategorie automobilů, totiž vozy nejen reklamou potištěné, ale přímo jako poutač vzniknuvší. U nás se tento trend příliš nechytil – není divu, zažíval zlaté časy v padesátých a šedesátých letech a tehdy mělo centrálně plánované hospodářství dost problémů s tím dostat na silnice alespoň nějaká auta a na odvážně tvarované kreace nezbýval čas, ani prostředky. Snad jediným u nás na silnicích potkatelným zástupcem, jež stojí za zmínku, jsou teprve nedávno z provozu stažené Mini Coopery s plechovkou Red Bullu na zadní minikorbičce. 

V USA byla ale situace jinačí a různé pojízdné poutače se tu těšily a do jisté míry dodnes těší celkem velké oblíbenosti. Pokud bychom ale měli jmenovat jeden takový vůz, který tuto nevšední kategorii vystihuje nejlépe, bude to jednoznačně Wienermobile Oscara Mayera. Z názvu víceméně jasně vyplývá, o co se jedná. Je to zkrátka automobil ve tvaru vídeňského párečku.

Prvotní nápad na výrobu nevšedně koncipovaného vozu pochází z roku 1935, ale pro kontext musíme až do devatenáctého století. Na počátku stál prostý párek. Podnikatel Oscar Mayer byl ředitelem úspěšného uzenářského závodu, kde vyráběl od roku 1883 mimo jiné i výběrové párky. Potýkal se ale s nepříjemným problémem. Párky na pultech řeznictví vypadaly všechny stejně a tak bylo těžké motivovat zákazníky, aby si jeho sice kvalitní, ale k tomu úměrně dražší uzeniny koupili. V roce 1904 ale přišel s geniálním nápadem. Aby odlišil své párky od konkurence, zdobil je žlutou stuhou s názvem firmy. To bylo velmi dobré marketingové rozhodnutí, protože se rázem ze všech ostatních párků staly “ty bez stužky”, jakési levnější a podřadnější zboží. 

“Yellow Band Wieners”(párečky se žlutou stuhou) se prodávaly poměrně dobře a časem se z domovského Detroitu rozšířily po celém východním pobřeží USA. Poté ale přišla první světová válka, hospodářská krize a na výběrové párky lidem nezbývaly peníze. Mayer se rozhodl své párky trochu zlevnit, zjednodušit výrobu, ale zachoval ikonikou žlutou stužku a rozhodl se investovat do reklamy. Prodeje párků podpořila i masivní rozhlasová, televizní a novinová reklama. Oscar Mayer ale věděl, že potřebuje ještě něco extra. A právě tehdy, v roce 1936, přichází na scénu jeho synovec, Carl G. Mayer. Strýci navrhl, že když mu dá nějaké peníze, postaví pro něj alegorický vůz ve tvaru párku. Oscarovi se nápad sice zpočátku moc nepozdával, ale náklady na výrobu párku na kolečkách byly celkem nízké, takže nakonec svolil. 

Základem pro výrobu vozu, jež vidíte na černobílé fotografii výše, se stalo univerzální náklaďákové šasi od General Body Company poháněné motorem Ford V8. Plechařinu vyráběl z větší části sám Carl a vůz prý nebyl zrovna synonymem spolehlivosti. Nicméně svůj hlavní účel – budit pozornost – zvládal výborně. Po silnicích Detroitu a okolí jezdil necelé tři roky, než ho přídělový systém benzínu, zavedený za druhé světové války, poslal do šrotu. 

Na okolečkovaný párek se ale naštěstí v poválečných letech nezapomnělo a tak v roce 1950 zadává již samotný Oscar Mayer karosárně Gerstenslager výrobu dalšího Wienermobilu. Rozhodl se, že tentokrát bude větší a místo “na párek” posadí řidiče přímo dovnitř. Ponton zároveň nechal naprojektovat tak, aby vypadal jako žemle, což je pro uzeninu ideální podklad. Vůz stál na základě vyřazeného vojenského náklaďáků Dodge a a zaujal precizním dílenským zpracováním a propracovanými detaily. 

Právě tehdy se opět projevil Mayerův marketingový talent. Uvědomil si totiž, že samotný Wienermobil jezdící bezcílně ulicemi měst nestačí, je třeba ho nějak zinteraktivnit. Leckoho by jistě napadlo, že by z vozu mohl udělat stánek rychlého občerstvení, ale to nebyla cesta, kterou zvolil. Místo toho nechává vyrobit několik set tisíc píšťalek ve tvaru jeho legendárního párku se žlutou stuhou a Wienermobil posílá do škol, sirotčinců, zábavních parků a dalších míst, kde se to hemžilo dětmi. Řidičem se stal věčně usměvavý tiskový mluvčí firmy George Molchan, kterému kvůli malému vzrůstu (kvůli vrozené vadě měl jen asi metr třicet) přezdívali “Little Oscar”. Ve voze nosil výrazné kuchařské oděvy a rozdával dětem píšťalky. 


Vlevo na fotografii George Molchan v porovnání s “normálně velkými” lidmi. Vpravo párková píšťalka, dnes celkem ceněná relikvie.

Plán zafungoval na jedničku. Párkovůz rozdával radost všude, kam přijel, děti pískaly na píšťalky, rodiče kupovali párky a všichni byli spokojení. Bohužel Oscar Mayer po pěti letech umírá, firmu ale přebírá jeho syn, jež Oscar G. Mayer junior, jež, jak se záhy ukázalo, zdědil otcův obchodní talent i nadšení pro vozy ve tvaru uzenin. V roce 1958 tak vzniká další Wienermobil, tentokrát na podvozku Jeepu Willis. Vůz dostal futurističtější čistší tvary, řidičem je opět trpaslík Molchan a k píšťalkám se přidávají další drobné hračky zadarmo. 

Někdy kolem roku 1969 pribývá další kus do flotily. Zastaralé šasi Willisu mění za novější technologii určenou pro obytné vozy Chevrolet a dojde k lehké optimalizaci výrobních nákladů – zejména obrovská přední skleněná kupole se zásadně zmenší. V roce 1975 pak vzniká třetí, identický, vůz. 

V létě 1988 rozhodl Oscar Mayer junior o dalším rozšíření flotily Wienermobilů. U Chevroletu zadává výrobu šesti kusů vozu a mezi absolventy amerických univerzit spouští náročnou soutěž o stipendium v párku. Zájem je obrovský a tak se na propagační cestu šesti uzeninami na kolech vydává skutečně ten nejlepší výkvět amerického školství. Bizarní? Ano, ale zároveň marketingově neskutečně efektivní. Dodnes platí, že dostat se za volant Wienermobilu je težší, než získat stipendium na Harvardu. Co se týče vozů z roku 1988, bezpečně je poznáte podle dvojitých předních světel, jinak si ale drží stále velmi podobný design jako exemplář z roku 1958.

Obrovský úspěch a fakt, že se z pojízdného párku stal kulturní fenomén ale dovoluje Mayerovi jednat ve velkém stylu a tak přichází rok 1995 a s ním zatím největší, osm set dvacet tři centimetrů dlouhý párek na podvozku. Už to dávno není jen utilitární krabička, vevnitř je šest luxusních křesel čalouněných v barvách kečupu a hořčice, všude jsou veselé obrázky a nechybí ani nová píšťalka, tentokrát už ve tvaru autíčka samotného a ne jen párku. Vůz je vybaven amplionem, který dokáže zahrát reklamní znělku Mayerových párků v jedenadvaceti žánrech, od bossa novy, přes gangsta rap až po symfonicky orchestrální. 

Žel věci nešly podle plánu. Vůz stál na levné platformě Isuzu Elf a ta měla s vysokou váhou vnitřního vybavení a zakázkové karoserie velké problémy. Proto se většina vozů v tichosti odebrala do důchodu a nahradily je skoro stejné, na první pohled rozeznatelné jen podle chybějící lišty mezi předními světlomety a nelakovaných zrcátek. Ty stály na platformě náklaďáku GMC a fungovaly bezchybně – některé z nich jezdí dodnes. Od té doby se již nijak zásadní změny neudály, pouze do interiéru přibyly nějaké ty LCD televize, pod kapotou se čas od času objeví novější motor a tu ta tam přibude v rámci zpřísňujících se bezpečnostních regulí nějaký ten nosník.  Za zmínku stojí ještě takzvaný Mini-Wiener z roku 2008, což je prostě jen Mini Cooper s párkovou nástavbou.

Už je to bezmála devadesát let, kdy na americké silnice vyjel první párek. Od té doby se ze žlutočervených alegorických vozů stala legenda. Usednout za volant tohoto podivuhodného stroje je čest, o kterou se každoročně perou tisíce lidí, ale ono privilegium dostanou jen jednotlivci. Starší Wienermobily jsou neskutečně drahé a ceněné veterány a docela hezky se dá vydělat i na oněch rozdávaných hračkách. Těch bylo za ta léta opravdu hodně. Od původního pískacího párku přes malé modely autíček, futuristické Wienermobily na ovládání, natahovací Wienermobily, terénní Wienermobily, šlapací Wienermobily, hot rody Wienermobile…existuje i několik modelů od Hot Wheels nebo Funko Pop, dokonce jsou k mání i plyšáky, šperky, brože, nebo investiční Wienermobil ze zlata.

 

Na autíčko ve tvaru párku je to, myslím, slušné skóre.

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

BigBen
23. června 2021, 22:40
1

Přemýšlím co by se stalo, kdybych s MINI-Wienerem přijel na MINI sraz. Jestli bych byl středem pozornosti nebo by mě ukamenovali :-)

reagovat
Adam Forman
24. června 2021, 06:23
4

Hmm je Mini WIener kompenzací malého párku nebo demonstrováním velkého párku?

bkralik
24. června 2021, 08:53
2

Vzhledem k tomu, jak otřesný tuzing si na své auto dokáže průměrný český Autíčkář dát, bys s precizně zpracovanou párkovou nástavbou rozhodně byl středem pozornosti a obdivu..

ransom
24. června 2021, 08:13
4

Dobrá inspirace pro příbuzenstvo Kočkových.
Viděl bych to na Mercedes G s šestimetrovým čurákem.

reagovat
RadekZak
24. června 2021, 08:16
8

Když jsem byl poprvé v US, tak jsem jej potkal v provozu... :-)

reagovat
liška
24. června 2021, 08:27
0

Tady i nějaký video zevnitř :)

reagovat
Moses
24. června 2021, 09:30
0

Aj taky "Wienercycle" ma nieco do seba :D

reagovat
Standa
24. června 2021, 10:58
6

Stálo by za to zmínit, že u nás byl podobný nápad realizovaný ještě dřív - auto v podobě balíčku Hašlerek - rok 1929. Např. tu: auta5p.eu/srazy/loucen_2017/loucen_33.php

reagovat
Pochtli
24. června 2021, 12:27
0

Když se podívám na úvodní obrázek, hned mi ten "úsměv" auta připomněl miatu.

reagovat
Moses
24. června 2021, 16:19
0

Mne zas Bleska McQueena ;)

sheogh
24. června 2021, 19:14
2

Po drobne uprave by ho vyuzil i retezec Erotic City :-D

reagovat
Va
Vasek7
28. června 2021, 13:38
1

Díky za super článek!

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Cadillac Brougham  1988
Cadillac Brougham

1988 rok výroby
103 koní výkon
5 000 ccm objem

Ford Ranchero Ranchero  GT 1977
Ford Ranchero Ranchero GT

1977 rok výroby
180 koní výkon
5 800 ccm objem

Chevrolet Apache  1957
Chevrolet Apache

1957 rok výroby
140 koní výkon
3 850 ccm objem

Jeep Cherokee XJ 4.0 Limited 1990
Jeep Cherokee XJ 4.0 Limited

1990 rok výroby
169 koní výkon
3 956 ccm objem

Lincoln Town Car  1985
Lincoln Town Car

1985 rok výroby
150 koní výkon
5 000 ccm objem