Jaguar F-Type Cabriolet R-Design: Sporťák do každého počasí a kabrio pro každý den

„Tohle nemůže dopadnout dobře…”. Přesně to byla moje první myšlenka, když jsem usedal do sněhobílého kabrioletu Jaguar F-Type a stahoval střechu. Ne snad, že bych se F-Type tolik bál, ono i to nejvýkonnější SVR je celkem hodné, pokud člověk má trochu rozum. Nešlo ani o to, že bych se bál o svou peněženku. Já už prostě při odemčení auta viděl tu diskuzi… On se totiž vždy najde někdo, kdo má s autem naježděno víc, nebo někdo, pro nějž nejste dostatečně důvěryhodný a vyježděný recenzent. To by ale taky nebyl problém.

Můj testovaný F-Type byl ale čtyřválec!

Takže nevyježděný pisálek chce hodnotit sporťák, který ale vlastně žádný sporťák není, protože má jen dvoulitrový čtyřválec, no kam jsme se to dostali? Přesně v tom duchu se nesl komentář, kterého jsem se bál, a který měl teprve přijít.

Odložme ale pisálkovy stesky na později, nyní si pojďme užít svezení v jednom z nejkrásnějších aut současnosti.

Když říkám, že je F-Type jedním z nejkrásnějších aut současnosti, vůbec nepřeháním. Minimálně pro mě je totiž takřka etalonem automobilového designu. Siluetu verze coupé považuji za čirou dokonalost. Překvapivě mě ale oslovuje i kabrio a dokonce i s nataženou střechou, přitom jsem měl ze začátku obavy. Tvary coupé jsou totiž opravdu těžkým soupeřem. Bohužel kousek, se kterým jsem strávil víkend, byl oděn v bílé a vybaven paketem R-Dynamic, který přidává mimo jiné větší kola a nástavce prahů. Tyto jsou pro mě nejspornějším prvkem a nejraději bych se bez nich obešel. 

Nechci raději polemizovat nad tím, kterak méně výkonu je vlastně lépe, protože správný sporťák jej nepotřebuje a správný řidič jej potřebuje ještě méně, protože nejmužnější je přece řídit auto, které nemá výkon vůbec žádný. Tak přesně tyhle pomatené kecy ode mě rozhodně nečekejte, já mám výkon moc rád a když jsem na Redbull Ringu proháněl F-Type SVR, chtělo se mi plakat štěstím. Nebudeme ani hledat důvod existence P300 ve snaze vyrobit “puristický” neb “lehkonohý” F-Type. Blbost. Všichni moc dobře víme, že P300 existuje hlavně proto, aby se dal F-Type za nějakou srovnatelnou cenu prodávat i v zemích, jejichž vlády se rozhodly napálit na podobné vozy extra daně, říkejme jim třeba daň z úspěchu. 

Jenže stejně, kdesi v útrobách paměti je vyrytá vzpomínka na to kompresorové kladivo, které cloumalo celým Jaguárem mohutně kupředu, na tu neochvějnou stabilitu v rychle projížděných zatáčkách, na tu bezchybenou trakci a jistotu, kterou poskytovala čtyřkolka. O obratnosti šestiválcové verze ani nemluvím. Jak tedy může čtyřválec nosit hrdě své jméno a nedělat rodu F-Type ostudu? Snadno, můžeme mu totiž říkat třeba F-Type Přívětivý.

V první řadě si rychle ujasněme pojmy ohledně pohonné jednotky. Ne, ani zdaleka nedosahuje brutality osmiválce a oproti silnějšímu šestiválci mu stále 80 koní schází, jenže třeba na stovku je P300 pomalejší jen o necelou sekundu. Vážně je to taková ztráta? Zcela upřímně, oproti šestiválci budete postrádat hlavně zvuk. Ne že by se inženýři nesnažili, P300 si skrze velkou centrální koncovku rádo zastřílí, více válců však v tomto případě rozhodně znamená lépe. Celkově ovšem dynamiku P300 nemůžeme prohlásit za nedostatečnou, protože hodnotíme-li výkony napříč motorizacemi, ani omylem se nepozastavíme se tím, jak málo jede základ, ale nad tím, jak moc letí osmiválec s kompresorem. Navíc, kolik válců to má základní Porsche Boxster? A koní? No, tak vidíte. Narozdíl od F-Type však malé kabrio od Porsche nepořídíte se šesti nebo osmi válci. 

P300 tedy možná zní trochu jako hothatch (nebo třeba Range Rover PHEV, protože Ingenium pod kapotou je vlastně totožné), jenže ona je zábava s ním podobně přístupná. Chcete jet rychle a čistě? Žádný problém. Gripu je snad až zbytečně moc, pokud běžně jezdíte na čemsi s šířkou 195-205 a F-Type je schopen bez zaváhání proletět vám dobře známé oblouky rychlostmi, o kterých jste netušili, že jsou tam vůbec možné. Chcete příklad? Mám oblíbený úsek silnice, ve kterém se každá zatáčka dá projet rychlostí X v běžném voze (netvrdím, že je to fyzické maximum) obutém na slušných gumách. F-Type ukázal na rychloměru něco mezi 1,35 až 1,4 X (opět netvrdím, že to bylo jeho fyzické maximum) a to zcela v klidu, hezky předvídatelně, jen s lehounkým náklonem. Odstředivá síla v ten moment však byla nezvykle silná a chvíli mi trvalo zpracovat způsob, jakým tahle věc drží. Pohled do podběhů samozřejmě odhalí důvod, ale nepřipraveného člověka to poprvé dostane stejně, aby s následně otrkal a začal F-Type P300 používat trochu jinak.

Někdo v něm bude vidět výletní F-Type, někdo finačně dostupný F-Type. Skutečnost, že nad přední nápravou chybí 52 kg hmotnosti, přičemž podvozek a obutí sdílí P300 se svými silnějšími bratříčky, ale také znamená, že jej můžete řídit, jako byste jej ukradli. Prakticky jsem nezažil situaci, kdy by přední náprava podléhala nedotáčivosti, a tak jsem do každé další zatáčky brzdil o něco méně, zatáčel agresivněji, a ve výsledku vyjížděl rychleji. F-Type Přívětivý je však také velmi hravý. Když si budete přát, můžete si na nájezdu na brzdách pomoci lehkou přetáčivostí, což je neobyčejně zábavné a moc příjemné. Chcete přetáčivost na výjezdu? Taky lze, ale určitě je to snažší za vlhka, zadek má totiž přilnavosti opravdu moc.  

Vůbec je svezení s P300 zajímavým zážitkem. Když jsem řídil osmiválec SVR na okruhu, soustředil jsem se zejména na zvuk a brutální akceleraci, před zatáčkou jsem vždy ocenil famózní brzdy. SVR byl úžasný, ale nedokázal jsem se zbavit dojmu, že už je to trochu moc. Trochu moc bodykitu, trochu moc prošívání v interiéru, trochu moc odznáčků. SVR dává najevo, že je to nejvíc, co si můžete koupit. 

Šestiválec je sice také rychlý, ale není tak šokující a obscénní. Bez velkého rozmýšlení bych si vybral právě ten. Bez paketu R-Dynamic, a ačkoli jsem se zamiloval do roadsterů, chtěl bych coupé, kvůli té čisté siluetě. 

Ale co P300? Co čtyřválec? Proč bych si nevybral ten? To je prosté. Nemohl bych totiž říct, že mám pod kapotou šestiválec nebo osmiválec. Když však řeknu, že má čtyřválec tři stovky koní, už to nezní tak blbě. A když se potom P300 svezu, pochopím, že navzdory papírovým předpokladům to není vůbec pomalá věc. Ba co víc, jako celek je F-Type P300 skvěle vyvážený a mrštný, současně ale také pohodový a uvolněný. Prostě F-Type Přívětivý. 

Jistě, mohl bych zakončit vzletnou myšlenkou o tom, že nejslabší F-Type je ten nejřidičtější a pokoušet se vám vysvětlit různé teorie, které chápu jen já sám. Nebudu se o to pokoušet. F-Type P300 je skvělý stroj, protože samotný F-Type je skvěle vymyšlen. Volba pohonné jednotky už pak jen pomáhá dotvářet charakter konkrétního vozu. Samotná rozmanitost řady je však velmi potěšující a entry level F-Type se čtyřválcem možná pomůže oslovit další zákazníky. Protože potkávat F-Type prostě chcete, nehledě na to, co má pod kapotou.

Danův druhý pohled

Nemohu si pomoct, tohle auto je krásné. Bylo by úplně jedno, kdyby na kapotě byl jiný znak, pořád by to byla nádherná ukázka automobilového designu. Ale tohle je navíc Jaguar. Slyšíte to? Jaguar. To jméno prostě rezonuje. I v dnešní době je to něco speciálního. Když někomu řeknete, že jste přijel Jaguarem, dostane se vám uznalého pokývání, protože to znamená, že máte vkus a nespokojíte se s obyčejnými věcmi. A to je dobře. Právě F-Type je výkladní skříní toho, co znamená Jaguar. Skloubí se v něm síla, ušlechtilost a charisma. Přesně tak, jak se sluší a patří na britskou kočku, zde je to navíc umocněno stahovací střechou. Tohle prostě nemůže být špatné auto. Otázkou tak jen zůstává, co ten motor? Nezkazí dojem? Mám pro vás dobrou (no pro někoho to může být i špatná) zprávu. Nezkazí. Normálně bych byl naštvaný, že musím v neděli odpoledne pracovně do Brna, ale když mi Matěj zavolal, jestli nechci F-Type odvézt zpátky do Prahy, rázem představa cesty na brněnské dočasné vlakové nádraží byla mnohem pozitivnější. Protože ta zpáteční stála za to. 

F-Type je na trhu celých 6 let a za tu dobu se mi podařilo vetřít za volant jak osmiválcové bestie, tak i kompresorového šestiválce. Jen ten čtyřválec mi doposud unikal. Přicházel jsem o něco? Musím říct, že se mi opravdu líbí, jak je F-Type s každým typem motoru úplně jiné auto. Vé osmička z něj dělá regulérní hot rod. Testosteron z něj odkapává po litrech, je neustále nabuzený a připravený vystartovat po své kořisti. Je hlučný, divoký a nespoutaný. Někdy je to možná až příliš. Šestiválec je oproti tomu hodný a svým způsobem krotký. Působí o něco hbitěji, zároveň má pořád dostatek síly, aby zadupal do země veškerý okolní provoz. Jako sportovní auto tak kupodivu funguje možná o něco málo lépe než vrcholná motorizace. Je hravější a neklepne vás přes prsty tak rychle jako to umí V8. Jak do toho zapadá čtyřválec? S nejmenším motorem je F-Type takovým pohodovým cestovním GT. Pořád je dost rychlý (ještě aby nebyl se třemi stovkami koní), ale zároveň umí být klidný, když nemáte náladu na divoké sportování. Ale nenechte se zmást, když ho pobídnete, umí zatnout své ostré drápky přesně tak, jak se sluší a patří na pořádnou kočičku. 

V Brně jsem si přebral od Matěje tento bílý roadster a vyrazil směrem na Prahu. Samozřejmě se staženou střechou, kterou jsem však natáhnul na prvním odpočívadle, protože pohybovat se se střechou dole, více než 120 km/h rychlostí není úplně komfortní. Cesta po D1 pak ubíhala kupodivu velmi pohodově. Za ideální cestovní rychlost se dá považovat stopadesátka, při které vás neobtěžuje nadměrný hluk, motor si ševelí v nízkých otáčkách a jen tak decentně usrkává z nádrže cennou tekutinu. V takovém režimu si řekne o méně než 10 litrů každých 100 kilometrů. Kupodivu i nastavení podvozku je tak dobré, že vás ani schody na D1 nevyvedou z míry a tenhle sportovní roadster umí být až překvapivě komfortní. Jistě si však dovedete představit, jak asi vypadá D1 v neděli odpoledne směrem ku Praze. Když mi navigace zahlásila kolonu asi na dvacátém kilometru, rozhodl jsem se u Čerčan sjet na okresky. A bylo to nejlepší rozhodnutí za celý víkend. 

Na okreskách je totiž F-Type ve svém živlu. Krásně tam umí prodat své skvěle vyvážené řízení a perfektně nastavený podvozek, jenž se nenechá rozhodit ani rozbitou českou okreskou. Zarputilost, s jakou odolává nedotáčivosti je přímo fenomenální. Kam natočíte volant, tam Jaguar zatočí s matematickou přesností. Celé auto se v ostrém tempu smrskne kolem vás a řidič si rázem užívá naprosto dokonalé sepjetí se svým strojem tak, jako už to dnes umí málokteré auto. Tohle je super. Postupně si začínám dovolovat víc a víc. Stabilizaci po pár minutách omezuji do sportovního módu a užívám si výjezdy ze zatáček s mírně vybočený zadečkem. F-Type je fantasticky čitelný a dává svému pilotovi do rukou neskutečnou důvěru. Takhle má vypadat sportovní auto na každý den. 

Ptáte se, co ten motor? Těžko říct, každý máme jiné chutě a nároky. Já osobně proti němu nemůžu říct křivého slova. Síly má dostatek i na efektní výjezdy ze zatáček. Ve středním pásmu otáček je nejpřesvědčivější, ale zároveň se s chutí nechá dotočit až do omezovače a nevadne při tom. To také většina moderních turbomotorů neumí. A že nemá důstojný zvuk? Ale kdeže, stačí otevřít klapku výfuku a rázem se ozve poměrně hutná střelba hned za vaší hlavou. Takže finální verdikt: Koupil bych si F-Type se čtyřválcem? Sám nevím. Vím jistě, že bych si nechal zajít chuť na osmiválec, protože je to na můj vkus možná až trochu moc divadlo a celkové zaměření auta posouvá někam, kde to není úplně můj šálek kávy. Nicméně šestiválec je natolik přesvědčivý a schopný, že bych se nejspíš ubíral tímto směrem. Přesto však plně chápu všechny, kdo si objednají F-Type s dvoulitrem. Pořád to bude výjimečné auto, které vám zlepší náladu jen co sednete za volant. A tak to má být. 

Technické údaje

Motor: zážehový čtyřválec 1 997 cm3
Výkon: 300 koní (221 kW) v 5 500 ot./min
Točivý moment: 400 Nm v 1 500 – 4 500 ot./min
Převodovka: osmistupňová automatická ZF 
Pohotovostní hmotnost: 1 545 kg 
Maximální rychlost: 250 km/h
0-100 km/h: 5,7 s 
Kombinovaný spotřeba (udávaná): 7,2 l/100 km
Cena (F-type P300 Cabriolet): od 1 914 687,- Kč