reklama
načítám data...

Den, kdy závodění přestalo být sportem

Automobilové závody bývaly průkopnickou činností, která klestila cestu běžným motoristům. Postupně se z nich ale staly hry a zábava. Kdy se to změnilo?

zobrazit celou galeriiEditorial: Den, kdy závodění přestalo být sportem

Když 28. května 1983 zajížděl Stefan Bellof do depa na obávané Severní smyčce okruhu Nürburgring, byl to konec automobilových závodů jako opravdového sportu. Dál už byly jen hry, zábava a showbusiness. 

Proč zrovna 28. května 1983? Po pravdě řečeno by se určitě dalo zvolit několik jiných a dost možná stejně dobrých dní. Mohlo to být o tři roky později, kdy nehoda Henriho Toivonena na korsické rallye předznamenala konec rallyové Skupiny B. Mohlo to být v roce 1989, kdy FIA zakázala turbodmychadla ve Formuli 1. A určitě byste sami vymysleli pár dalších možností.

Přesto si myslím, že právě onen květnový den třiaosmdesátého roku má v sobě nejlepší symboliku. Tehdy totiž mladý jezdec Stefan Bellof, který by se, nebýt své smrtelné havárie o dva roky později, nejspíš stal legendou kalibru Michaela Schumachera či Ayrtona Senny, zajel v kvalifikaci pro 1 000 km závod na Nürburgringu čas 6:11:13. Rekord, který nebyl ani dnes, téměř 35 let poté, překonán.

reklama

“Jsou jen tři opravdové sporty: býčí zápasy, automobilové závody a horozelectví. Ten zbytek jsou jen hry.”

-Ernest Hemingway

O půl století dříve prohlásil Ernest Hemingway, že na světě existují jen tři opravdové sporty – horolezectví, býčí zápasy a automobilové závody.

Proč zrovna tyto tři? Nejspíše proto, že všechny vyžadovaly opravdovou odvahu “celého muže” tak, jak si ho Hemingway představoval. A ve dvou ze tří případů také znamenaly posouvání lidských schopností dál. Nebo spíš výše a rychleji.

Ať už jste se snažili zabít býka, pokořit horu nebo vyhrát závod, nebyla to jen hra. Hra je fotbal, který simuluje bitvu v rámci pravidel tak, aby se nikomu nic nestalo. Hra je i běhání dokolečka nebo střílení na terč. Není to doopravdy. Není to to, co Hemingway považoval za sport.

Když Rudy Caracciola nasedl do svého Mercedesu a vyrazil na okruh, nebyla to jen hra. Věděl, že může přežít, ale také nemusí – a spousta jeho konkurentů nepřežila. Ale jejich výkony nesloužily jen k pobavení davů. Posouvaly lidské schopnosti vždycky o další kousek dál a přispívaly tak k tomu, že se běžná osobní auta stávala rychlejšími, ovladatelnějšími a díky tomu i bezpečnějšími.

Ještě v šedesátých a na začátku sedmdesátých let se v Americe říkalo, že “v neděli vyhraješ, v pondělí prodáš”. Automobilové závody byly stále ještě kolbištěm, kde automobilky představovaly svůj nejnovější vývoj a odkud se technický pokrok přenášel přímo do sériových vozů, které byly stále svým závodním sourozencům velmi podobné. Když jste si koupili Ford Escort Mexico, pojmenovaný podle svých úspěchů na rallye, nebyl to jen marketing – opravdu jste mohli rozumně předpokládat, že váš rodinný sedan má mnoho společného s tím autem, které jste viděli pádit na rychlostních zkouškách nebo okruzích. 

V průběhu sedmdesátých let se však toto spojení začalo vytrácet. Závodní auta začala být stále více specializovaná, stále více odlišná od svých sériových protějšků, a zároveň byla stále rychlejší. A začalo být pozvolna jasné, že začínají být rychlá až moc. Jezdci (a v případě rallye) stále občas umírali a lidem to přestávalo připadat snesitelé. Ty nejnebezpečnější okruhy se začínaly pozvolna upravovat či zcela vyřazovat z kalendářů, při konstrukci aut se víc a víc dbalo na bezpečnost. Ale byly to jen náznaky toho, co mělo přijít.

reklama

Osmdesátá léta přinesla další nárůst výkonů, které se začaly nebezpečně přibližovat hranicím schopností člověka. Závodní prototypy díky využití přízemního aerodynamického efektu dosahovaly bestiálních rychlostí – Stefan Bellof ve svém rekordním kole přesáhl průměrnou rychlost 200 km/h. Formule dosáhly absurdního tempa díky ventilátorům vytvářejícím přítlak, které byly promptně zakázány, ale poté opět zrychlily díky masivně přeplňovaným motorům, které v polovině dekády dosahovaly více než 1 000 koní. A potom tu byly speciály Skupiny B s monstrózními výkony a úžasnou trakcí díky průkopnickým pohonům 4x4.

Jenomže všechen ten pokrok začal závodní speciály stále více vzdalovat civilním autům a navíc i přes rostoucí bezpečnostní opatření pořád umírali lidé. Objet Nürburgring průměrnou rychlostí přes 200 km/h byl velkolepý výkon, ale posunout tuto hranici na 210, 220 či 250 km/h nejenže by nepřineslo víceméně nic, co by bylo použitelné ve světě normálních vozů, ale také by to nejspíše znamenalo, že životnost jezdců by se nebezpečně přiblížila životnosti pilota stíhačky Sopwith Camel za první světové války. A podobné to bylo s formulemi o výkonu 1 500 koní…

Skupina B v rallye sice na rozdíl od svých okruhových ekvivalentů dokázala smysluplně obohatit život běžného motoristy tím, že posunula vpřed vývoj systémů pohonu všech kol, ale všechno ostatní bylo podobné. Auta byla moc rychlá, technika vyhnaná příliš do extrému, tratě příliš nebezpečné, úmrtí příliš mnoho. Muselo to skončit.

A proto to také skončilo.

Všechny seriály automobilových soutěží a závodů si postupně našly cestu, jak z nebezpečného průkopnictví udělat relativně bezpečnou zábavu. Snahu vývojářů dělat auta čím dál rychlejší začala brzdit čím dál spletitější pavučina předpisů, omezujících a diktujících výkony, hmotnosti i celou řadu dalších parametrů. Přestalo platit, že každá nová generace aut je opět rychlejší než ta předchozí, protože si tvůrci předpisů dali záležet na tom, aby se jim závodění nevymklo z rukou a aby ztráty nezačaly zase připomínat válečný stav.

V následujících dvou (vlastně již téměř třech) dekádách se automobilové závodění postupně dostalo do stavu, kdy se úmrtí či zranění stala naprosto výjimečnou událostí, závodní automobily ztratily téměř veškerou příbuznost s civilními ekvivalenty a pozornost vývojářů je zaměřena spíše k hledání děr v předpisech než k posouvání schopností automobilu někam dál a výše než předtím.

Ze závodění se stala hra. Je o něco techničtější než fotbal a technický vývoj je o něco důležitější než u lukostřelby, ale už nemůžete očekávat, že pokud si koupíte auto, které vyhrálo poslední ročník WRC, bude v něčem lepší než to, které skončilo poslední. Závodní speciál má s vaším silničním autem společnou možná tak siluetu karoserie. A to, jak je závodění zábavné a zajímavé pro diváky, je závislé především na tom, jak šikovně dokáží tvůrci jeho pravidel zabránit tomu, aby některý tým drtivě zvítězil díky nějaké technické vychytávce.

V mnohých lidech to vzbuzuje nostalgii po “starých zlatých časech”, kdy Bentley Boys závodili s vlaky, kdy téměř sériová Mini vládla světovým rallye nebo kdy Stefan Bellof zajel čas, který nikdo po 30 let nedokázal překonat (pravda, z části i díky změnám a prodloužení okruhu – které by však technický vývoj za tak dlouhou dobu měl překonat). Je to podobné jako u leteckých nadšenců, kteří mohou postrádat romantiku rytířských soubojů první světové války nebo dobrodružnou auru průkopníků meziválečného období, kteří se snažili létat dále, výše a rychleji než kdokoliv před nimi. Dnes už závoděním nedosáhnete toho, co dokázal Caracciola a létáním toho, co Charles Lindbergh nebo Chuck Yeager. 

Místo toho můžete uhánět po (německé) dálnici rychlostí 200 km/h a domlouvat si při tom po telefonu obchodní schůzku, nebo letět přes Atlantik rychlostí jen o málo nižší než jaké dosáhl Yeager ve své X1 a dobu letu (která představuje zlomek z 33 hodin, které potřeboval Lindbergh) si ukrátit třeba brouzdáním po internetu díky palubní WiFi.

Hemingway by dnes již o závodění neřekl, že je to sport. Nazval by ho hrou – něčím jako je pólo nebo dostihy, jen se stroji místo zvířat. A nejspíš by se o něj nezajímal. Podobně jako moderní horolezectví, které umožňuje kde komu s relativně malou měrou rizika vylézt i na nejvyšší horu světa, už automobilové závodění splnilo svůj účel. Rychlost osobních aut už nemá mnoho kam stoupat, stejně jako na Zemi došly hory, které je nutno pokořit (naštěstí tady máme ještě různé přírodní stěny a borce, jako Adam Ondra, kteří hranice dále posouvají i v dnešních dnech – pozn.Vavris). 

A i když nám to může připadat smutné a neromantické, je to úplně v pořádku. Můžeme si stýskat po časech, kdy z vás přelet Atlantiku nebo úspěšné zvládnutí závodu Targa Florio udělalo hrdinu. Můžeme lamentovat, že dnešní závodníci už jsou slečinky, kterým záleží na vlastním životě a že kvůli tvrdým pravidlům má kdekterý závoďák méně výkonu a je pomalejší než jeho sériový protějšek.

Jenomže to všechno je jen výsledkem úspěšné snahy oněch hrdinů a průkopníků. Z dálkových letů se stala nuda, kterou si musíte ukracovat brouzdáním po internetech (kdo ví, možná tento článek čtete někde vysoko nad Atlantikem) a závodní auta dosáhla limitů lidských schopností. Už je to “jen” zábava. Ale to znamená, že jsme uspěli. Auta už jsou tak rychlá, že rychlejší být nemusí. Letadla doletí kamkoliv si jen můžeme přát, a bezpečněji než kdy předtím.

A vzrušení musí být tak trochu umělé. Ale není to tak nakonec lepší?


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Petr 'Krab' Jeřábek
02. ledna 2017, 09:12
2

Moc hezky napsaný a fakt fajn textík k pondělní ranní kávičce... než začne zase práce!

Nějak z toho stejně cítím, že to Vojta nemyslí vážně a Autíčkář nebrečí nad tím jak se svět řítí už posledních 30let do pekel....
Závodění je pořád sportem. Dokud budou existovat opravdové závody jako Le Mans Classic (napíšu vám o nich blog..) a stříbrné šípy se proženou každoročně nahoru po Glocknerské silnici, Lord March se pravidelně vrátí do 60tek a desítky těch nejlepších aut světa se proženou v květnu lehce šíleným tempem Itálií bude svět OK.

A pokud řeknete, že i toto je pouze bezpečným divadélkem, tak pak už zbývá jen jediné. Běžte se podívat na TT Isle of Man. Tam se závodí a bohužel i se vším všudy. A uznávám, že pokud toto někdo zakáže, půjd svět do hajzlu doopravdy.

reagovat
Pólin
02. ledna 2017, 09:56
2

Krab má pravdu. Na TT jezdí úplně jiný druh lidí, než běžné okruhové závody a hodně jezdců z GP se tam taky jezdí dívat jako běžní diváci a idoly z TT nepokrytě obdivují. Myslím, že pokud by se závodilo na starých okruzích, četli bychom dnes o úplně jiných jménech, než Rossi, Marquez, Schumacher, nebo Alonso.

Picklenose
03. ledna 2017, 10:59
0

Ano a mnoho jezdců GP má ve smlouvě dodatek, že se nesmí Isle of Man účastnit...

ho
honzarov
02. ledna 2017, 10:49
-2

Ty základní teze článku jsou pěkné blbosti. A sklouznutí k Nürburgringu nebo ke skup.B je už jen dovršení plytkosti článku.

reagovat
Sa
Safa
02. ledna 2017, 12:12
1

Mně se spíše jeví plytkou tvá "argumentace". A k oběma tvým větám bych si dovolil poznamenat jediné slůvko: Proč?

wlko
02. ledna 2017, 14:39
1

Je to plytké a navyše si autor ešte aj protirečí. Plače na koncom skupiny B ... že potom s A-čkami to bola už nuda (klasické klišé ktoré živia hlavne tí čo sa o rally ani nezaujímajú). Potom vyjadruje nespokojnosť s tým že závodné autá sa vzdialili od sériových (paradoxne najbližšie si boli práve tie nudné A-čka).
Argumentovanie nejakým Hemingwayom je len číre hipsterstvo (plytkosť, pokrytectvo)

Fi
Filip
02. ledna 2017, 16:42
1

Problém je v tom, že když poprvé mluví o tom, že auto 60. a 70. let byla byla podobná sériovým ekvivalentům jde o to, že ty sériové tím byly zajimavější. Když ty mluvíš o tom, že jsou si podobné ve sk. A tak ty závodní auta jsou jenom nudnější, sériové se tím nejsou zajimávější a ani nemají víc prvků z rally. Předtím se sériové přizpůsobovali závodním, u sk. A se závodní přízpůsobovali sériovým. A nevím kde vidíš problém použití Hemingwaova přirovnání, bylo přesné.

wlko
02. ledna 2017, 18:48
0

Ok pri tých Autách je to vec vkusu aj ked si myslím že väčšina 4WD Turbo áut ktoré v tejto skupine vládli sa dostatočne odlišovali od veľkosériového plebsu.

Problém vidím v tom že ten výrok je dnes úplne irelevantný. Hemingway aj autor článku majú vzťah k motoršportu iba preto že sa im zdá cool. Hemingway vo svojej dobe nemal na výber... vtedy to nebol rozšírený šport. Chudák Vojto to má ťažšie dnes sa proti stopkám postaví hocikto kto našetrí 15 000 kč :D Ja motoršport sledujem preto že ma baví (a jeho masovejšiemu rozšíreniu sa teším) nie preto aby som si hľadal hrdinov a následne priživoval niečí kult osobnosti.

Pe
Peťas
02. ledna 2017, 12:15
4

Není pochyb o tom, kdy začali lidé poprvé závodit v autech. Bylo to v den, kdy bylo vyrobeno druhé auto. Richard Petty

reagovat
FamArt
02. ledna 2017, 12:34
0

Šanca hľadať svoje limity, limity stroja, byť lepší ako ostatní a najmä v dnešných dňoch, možnosť vypadnúť z každodenných starostí a povinností, to spôsobuje radosť.. šport alebo hra, je to skoro jedno

reagovat
Vojta Nekvapil
02. ledna 2017, 12:46
0

Rikam si, ze by to chtelo nejakou pravidli neomezenou serii. Neco jako byl kdysi Can-Am. Zadne limity pohonu a aero. jen povinne crashtesty ochrany pilota. Dnes to je jen o tom kdo najde skulinu v pravidlech.

reagovat
Zajda
02. ledna 2017, 13:18
2

Promiň ale to je trochu dětinské uvažování. V takové sérii by pak auta museli ovládat na dálkové ovládání, protože by žádný člověk nesnesl přetížení. V případě umístění pilota do kokpitu by pak vyhrával ten fyzicky nejodolnější, ne nejšikovnější.

Abych se vyjádřil k článku - podle mě míchá páté přes deváté ve stylu všechno je teď horší ale nevím vlastně proč.
U rally aut možná do konce 70. let platilo, že základ byl podobný se sériovkou, ale formule s nekrytými koly jezdí jak dlouho? A která z nich byla postavená ze silničního auta?
Souhlasím s tím, že dnes je ten balíček schopností špičkového pilota trochu odlišný od toho, co bylo potřeba před desítkama let. Ale že by to měli jednodušší si nemyslím. 1000+ koňové formule bylo třeba v prvé řadě zkrotit, umět to s manuálem a jednoruč kontrovat, a kdo to zvládl, tak už mimochodem jel i úžasně rychle. Dneska s F1 dokáže nějak jet kde kdo s trochou zkušeností, ale jet s ní tak rychle aby začala opravdu fungovat pořád dovede stejně malá hrstka lidí.
Auta jsou sice bezpečnější, ale fyziku a křehkost lidského těla to neošálí. Narazte ve 120 čelně do bariéry nebo do stromu, a máte to spočítané v jakémkoliv speciálu.

Vojta Nekvapil
02. ledna 2017, 13:28
0

Pretizeni asi takovy problem nebude. V letadlech jsou manevry pri 7 a vice G. U Pragy R1 uvadi az 3G v zatackach. Takze je stale kam jit.

Zajda
02. ledna 2017, 15:13
0

Touhle reakcí jsi mě jen utvrtdil že vůbec nemáš představu o čem mluvíš. Odolnost lidského těla proti přetížení závisí nejen na hodnotě, ale hlavně na směru a době působení toho přetížení. Trénovaný pilot stíhačky skutečně dokáže ustát i 9G při vědomí. To když jde o pozitivní přetížení, které ho tlačí dolů do sedačky a odkrvuje mu hlavu. Vydrží to jen jednotky až slabé desítky sekund, s pomocí speciálních dechových technik a podpořen kombinézou, která mu svírá končetiny právě aby se omezilo odkrvení hlavy. Jeho schopnost řídit stíhačku v té situaci stačí na to, aby dokončil několikakilometrovou obrátku na nebi, rozhodně ne na nějaké drobné korekce. Negativní přetížení 9G (obrátka stíhačky jakoby směrem dolů) by nevydržel nikdo, tam je hranice možností kolem 3G. Jelikož u auta pilot zažívá přetížení různými směry v rychlém sledu za sebou, dovolím si odhadovat, že neexistuje nikdo, kdo by s autem co dá ve většině zatáček a brzdění přes 6G dokázal odjet hodinový závod.
Pro představu jak vypadají reakce leteckých pilotů ve výcviku na pozitivní G (směrem dolů do sedačky) se můžeš kouknout zde, je tam vidět i ukazatel přetížení:
www.youtube.com/watch?v=Yjg6mRFzZzE

Vojta Nekvapil
02. ledna 2017, 16:40
0

A proto by bylo zajimave sledovat jak si s tim konstrukteri a jezdci poradi nemyslis? Slovo nejde mame zakazane. protoze se vzdy najde nejaky blbec, ktery nevi, ze to nejde a udela to.

Vojta Dobeš
02. ledna 2017, 21:19
0

Já myslím, že na neomezenou sérii přijde čas, až budou dostatečně schopná autonomní auta. Potom to navíc opět bude průkopnické :)

Vojta Nekvapil
02. ledna 2017, 23:10
0

Svym zpusobem tohle splnuje Darpa chalenge.

Liqid
02. ledna 2017, 13:01
0

Co by asi Hemingway řekl o dnešním předním pilotovi? Asi to bude jeden z důvodů, proč je F1 taková nuda :/

reagovat
Kr
Krocan
02. ledna 2017, 14:16
0

Řekl by mu: "Ježíšmarjá, pojď ke mně ty čudlo, já ti musím dát pusu, ááách..." a vzal by si ho ke Krychličovi domů.

Br
Breakthru
02. ledna 2017, 20:17
0

nevěřím, že to je závodník.Ten cikán kouří Němce v metru za pár drobných eurominincí...

Tomáš Trýska
02. ledna 2017, 22:24
0

A kdo že to vlastně je?

Sa
Safa
02. ledna 2017, 23:00
0

Řekl bych, že exmistr světa F1 Ludva Hamilton... :)

Tomáš Trýska
02. ledna 2017, 23:06
0

Tak to bych nepoznal.

Vojta Dobeš
03. ledna 2017, 17:42
0

A myslíte, že James Hunt vypadal očima tehdejších lidí nějak zásadně jinak? To byl taky libovej frajírek, jen móda se změnila. On měl ty vlasy zase dlouhý.

Cu
Customman
02. ledna 2017, 17:21
0

Taky je otázkou, jestli o tu "podobnost" vůbec nějaký podstatný počet lidí stojí, když asi třičtvrtě prodaných nových aut jsou "služebáky" ap, a celkově bude zákaznická struktura jiná (nadšených motoristů bude podílem mnohem méně), než v dobách kdy si tatíci libovali, jak ta Cortina,Mini,Falcon,Escort válí...

reagovat
Vojta Dobeš
02. ledna 2017, 20:42
0

No nestojí, o tom to právě celé je. Závodění jako průkopnická činnost už splnilo svůj účel, auta jsou tak rychlá, jak jen můžeme potřebovat. Teď je závodění zábava a je to tak správně, protože to znamená, že automobilismus už došel do stádia, kde je nudně efektivní a bezpečný a tedy ideální pro běžný život. Průkopníci se mohou vyžít jinde :)



reklama

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chevrolet Express Explorer Conversion  AWD LPG 2008
Chevrolet Express Explorer Conversion AWD LPG

2008 rok výroby
220 koní výkon
5 326 ccm objem

Ford Mustang 3.7 V6 Premium 2012
Ford Mustang 3.7 V6 Premium

2012 rok výroby
305 koní výkon
3 720 ccm objem

Chrysler 300C LX 2007
Chrysler 300C LX

2007 rok výroby
218 koní výkon
2 987 ccm objem

Dodge Ram  2013
Dodge Ram

2013 rok výroby
398 koní výkon
5 700 ccm objem

Jeep Cherokee HO 1993
Jeep Cherokee HO

1993 rok výroby
200 koní výkon
3 999 ccm objem