Dakar 2023: Posádky jsou na cestě. S jakými dojmy odjíždějí Samurajové?

V tuto chvíli už se všechny posádky nadcházejícího závodu potí někde v Saúdské Arábii. Většina těch českých a slovenských odletěla z ruzyňského letiště dneska v šest hodin ráno společným speciálem a v cíli budou mít ještě pár dní na rozkoukání. 
Den před odletem jsme v rychlosti vyzpovídali oba piloty týmu CZech Smurais, Ollie Roučkovou a Ondřeje Martince. Zimní svátky strávili podobně jako většina z nás, v sobotu jim ale začne mnohadenní bitva s živly, vlastními limity i vrtochy terénních youngtimerů – Suzuki Samurai z roku 1997 a o rok mladší Toyoty Land Cruiser…  

Je vůbec možné si před tak velkou událostí užít Vánoce? Jak jste je oslavili?

Ollie: V kruhu rodiny, což je pro mě ten nej dárek pod stromečkem a největší přání. U mamky se sejdeme celá rodina a o svátcích hrajeme hry, navštěvujeme přátele, chystáme štědrovečerní večeři a vymýšlíme lumpárny, které mamku přivádějí k šílenství. Samozřejmě v dobrém! Letos jsme navíc chytali stromeček po ataku kotěte, lovili kotě z akvárka a podobně, takže svátky byly i trochu turbulentní. 

Ondřej: Na gauči v klidu s kupou salátu. 

Jak se cítíte den před odjezdem?

Ondřej: Trochu nervózní, trochu natěšený a ze všeho nejvíc šťastný.

Ollie: Já jsem napnutá jako kšandy. Nervozita pomalounku přichází a pořád v hloubi duše trnu, jestli máme všechno. 

Máte pocit, že jste připraveni nejlíp, jak můžete být? Co bylo v přípravě nejtěžší?

Ondřej: Člověk nemůže být nikdy maximálně připravený, vždy je co zlepšovat. Nejtěžší bylo postavit auto, sehnat peníze a pro mě taky zvyknout si na to, že jsem tak trochu středem zájmu. Spousta známých se mi dává tisíce otázek spojených s Dakarem a já marně přemýšlím, jak na ně odpovědět, protože můj první Dakar je teprve přede mnou.

Ollie: Auto oproti minulému roku prošlo velkými změnami. S vývojem jsme šli hodně dopředu, na technice jsme odvedli opravdový kus práce. Volant i roadbook jsem držela v ruce celý rok. Jako jezdec připravená jsem, za těch pár let už mám nadrilovanou přípravu, ze které necuknu ani o svátcích. Tentokrát jsme poprvé sáhli k tomu, že přiberu pár kilo, tak jsem zvědavá, jak to zafunguje. Velkým strašákem v přípravě bylo shánění náhradních dílů k druhému týmovému autu – Toyotě Land Cruiser, kterou bude řídit Ondřej a navigovat Gabriel Žúbor. Na tenhle model auta už jen tak něco neseženete. Ale povedlo se!

Přejímky tedy proběhly bez problémů?

Ollie: Jasně že jo. Byly to moje čtvrté přejímky, už jsem tak trochu věděla, co nás čeká. Paradoxně mi největší vrásky na čele udělala jejich administrativní část, kterou jsme po internetu řešili celý rok. Ale nakonec všechno klaplo, jak mělo. Ve Francii nás hodně podrželi mechanici z projektu Mechanic Academy ze Střední školy technické a řemeslné Nový Bydžov. Skvěle doladili obě dvě auta tak, aby splňovala všechny technické parametry. 

Ondřej: Mě jakožto greenhorna si pořadatelé samozřejmě náležitě vychutnali. Ve svém zmatení jsem byl opravdu rád, že můžu využít zkušenosti Ollie, která zůstávala po celou dobu v absolutním klidu. 

A teď obligátní otázka – s jakým cílem na závod jedete? Usilovat o vítězství, nebo vám stačí přežít a dojet?

Ollie: Vydám ze sebe všechno! Moc bych chtěla posunout dosavadní výsledek v kategorii Classic. Uvidíme, jak nám pořadatelé připravili kategorie. Snad nás opět nepostaví mezi dvoulitrové speciály, které vypadají jako stará auta, ale pod kastlí je všechno úplně jinak. Tak či tak, pojedeme na maximum. 

Ondřej: Pokusíme se s navigátorem dosáhnout co nejlepšího výsledku, ale hlavně budeme sbírat zkušenosti do budoucích let. 

Na co se těšíte nejvíc?

Ollie: Na nové terény, na pustou končinu… A taky jestli nás pustí do bezasistenčního dne. Spaní na divoko v poušti, zcela bez asistence, bez mechaniků, kdy si jezdci s navigátory musí všechno opravovat sami, to je pro mě to pravé dobrodružství Dakaru.

Ondřej: Těším se na teplo, adrenalin a hlavně na zážitky, které mi už nikdy nikdo nevezme. Rád potkám zkušené dakarské hvězdy a poklábosím s nimi. 

Je tu i něco, z čeho máte strach?

Ollie: Asi jen toho, že nastane nějaká fatální chyba, kvůli které nebudeme moct pokračovat… 

Ondřej: …a nedojedeme.

Kdo vám bude doma nejvíc fandit?

Ondřej: Myslím, že to budou mé dcery, mamka a spousta kamarádů a přátel, včetně všech obyvatel Nového Bydžova. Jedu tak trochu i za ně!

Ollie: A samozřejmě naši fanoušci! 

V galerii se můžete mrknout na pár fotek z příprav, přejímky v Marseilles, dnešního letiště i dakarského kempu. S týmem zůstáváme ve spojení, abychom mohli co nejvěrněji reportovat o tom, jak jim to jede. 
Stay tuned!