Bazarový snílek: Ford Capri Turbo May

Taky občas strávíte celý večer listováním inzertními servery a prohlížením aut, na která stejně nemáte, případně byste je neměli kam dát? My rozhodně ano. A abychom se o naše blouznění podělili, občas se s vámi o nějaké úlovky podělíme. Tentokrát tu máme jeden opravdu zajímavý Ford Capri.

Capri jsem do prvního článku v téhle rubrice nevybral náhodou. I když v posledních letech moje zájmy zamířily trochu jiným směrem, je Capri jednou z mých prvních automobilových lásek a autem, o kterém jsem u internetových inzercí prosnil velkou část střední školy. O svém vztahu k tomuto „evropskému Mustangu“ a o tom, jak dopadly moje první pokusy ho vlastnit jsem ostatně nedávno napsal k našim americkým kolegům na Hooniverse.com.

V poslední době se Capri opět stává častou objektem mého nočního potulování kyberprostorem a zelená bestie na fotkách je mým posledním úlovkem. Našel jsem jí na inzertním serveru Mobile.de a je to poměrně raritní varianta Turbo May, navíc postavená z obecně méně populární, ale pro mě o to zajímavější (už jsem vám říkal, že mám divný vkus?) druhé generace Capri.

Pod kapotou se skrývá stará dobrá V6 2.3 litru, která měla v sériové podobě skromných 114 koní. Tady je ale doplněná o turbodmychadlo a výsledkem je už velmi slušných 179 koní. To už v kombinaci s hmotností jen něco málo přes 1100kg dělalo z tohoto Capri opravdu svižný stroj, i když stále nechápu, proč autoři poměrně drahé úpravy zvolili jako základ zrovna motor 2.3 a ne silnější 3.0 Essex, případně později 2.8i.

Motor ale není tím hlavním, co mě na tomto Capri zaujalo. Pravda, Turbo May je opravdu zajímavá věc a jsem si poměrně jistý, že nebude trpět nedostatkem výkonu, ale já už se stejně zařekl, že pod kapotu mého případného třetího pokusu o vlastnictví funkčního Capri poputuje V8 z produkce amerického Fordu. Turbo May pro mě tedy postrádá smysl, stejně jako kterákoliv jiná ze silnějších, ceněných variant Capri.

Navíc bližší zkoumání detailů, jako jsou očividně přestříkané přední části blatníků nebo skvrna patrně od rzi na fotce výše naznačují, že nejspíš půjde spíše o základ k renovaci než udržovaný stroj. Což při ceně téměř sedmi tisíc Euro není úplně potěšující zpráva. Ale pořád tu zůstává zvráceně krásná kombinace modelu MkII s hranatými světly, z kterých vyzařuje duch sedmdesátých let, doplněná o bodykit X-pack, chromovaná kola Wolfrace a barevné schéma ve stylu jedničkového Capri RS2600.

Když o tom tak přemýšlím, nejspíš by nebyl dobrý nápad tohle auto kupovat. Přesto ale zůstává jedním z mála Capri II, která se v mých očích mohou rovnat krásné stříbrné „dvojce“ s širokými blatníky a vinylovou střechou, kterou proháněl Doyle v několika epizodách Profesionálů.

(video je z epizody Člen Klanu)