2011 Top 5: EPIC FAIL

S koncem týdne tady máme i konec bilančních článků. Zatím jsme pouze chválili, teď ovšem přichází čas pranýřování!  Pět největších epic FAIL roku 2011 podle autíčkáře pěkně pohromadě. Jsme zvědaví, za co dostanem za uši tentokrát…

Klinická smrt atmosférických R6 v BMW – protože jejich vyřazení z nabídky přesně vystihuje úpadek této automobilky

Pokud si chcete koupit nové BMW s atmosferickým řadovým šestiválcem, motorem, který svým charakterem, řezavým zvukem, výkony a výdrží proslavil celou mnichovskou značku, máte pravděpodobně poslední šanci. BMW 530i F10 s třílitrem o výkonu 272 koní se totiž pravděpodobně brzy odebere do vačkového nebe. Klinická smrt nenafoukaného řadového šestiválce je však fakticky záležitostí roku 2011, kdy tento motor vypadl z nabídky většiny modelů včetně mírně sportovního roadsteru Z4. Nahradil jej čtyřválcový dvoulitr s turbem, který má zhruba stejně charakterní projev jako pračka Tatramat.

Z výrobce vyhlášených benzinových motorů se tak stává naftová automobilka, jelikož pouze motory spalující to odporné smradlavé palivo patří u mnichovských ke světové špičce. BMW, které sice stálo u rozmachu turbem přeplňovaných motorů (jen si vzpomeňte na 2002 Turbo či 745i E23), ale následně preferovalo jen atmosferické plnění umocňující řidičský zážitek, se tak nadále odklání od výroby aut, se kterými je radost jezdit. Novější modely jsou sice rychlejší, ale také podstatně nudnější a řidičsky méně odměňující. Bohužel, trh určuje krok…

Sbohem BMW, svými turbomotory, tukem, elektrickým posilovačem řízení či programem EfficientDynamic ztrácíš své pravověrné fanoušky. A ty, atmosferická řadová "šestko", odpočívej v pokoji, snad se někdy vrátíš.

Ondra

NYC Taxi od Nissanu – protože krabice od bot není fotogenická

Jsou asi jen dvě města na světě, kde se taxíky nejen fotí, ale dokonce i tisknou na plakáty. Londýn a New York. A zatímco v Londýně si svých tradičních dopravních prostředků váží a dbají na to, aby vypadaly stále stejně, ať už jde o mírně zmodernizovanou verzi prastarých taxíků, nebo zcela nový, futuristický a přitom tradiční Doubledecker, v New Yorku se rozhodli na to jít trochu jinak. Když minulý rok na podzim skončila výroba Fordů Crown Victoria, posledního z tradičních amerických fullsize sedanů s rámovou konstrukcí, které se staly typickými vozy policie a taxikářů, vypsala radnice prostě výběrové řízení na nový městský taxík. Hlavními požadavky byl vnitřní prostor, přístupnost pro vozíčkáře, malé rozměry a ekologie. Ani slovo o stylu nebo odkazu na historii.

Takže se do finále dostaly dvě dodávky (Ford Transit Connect a Nissan NV-200), a turecký speciálně vyvinutý taxík Karsan V1. Ač by jeho turecký původ šel mnohým proti srsti, byl Karsan z této trojice alespoň nejvíce originální. Ale nakonec zvítězila dodávka od Nissanu. Úplně stejná, jakou můžete potkat při rozvážení rohlíků, jen žlutá a s kabinou pro cestující vzadu.

Dokážete s představit, že někdo vyfotí na plakát tohle????

BobAsh

Smrt Saabu - protože i když poslední pravý Saab vyjel z výrobní linky před víc než 20 lety, byla to jedna z mála značek s opravdovým charakterem

Když se pořádně zadíváme do historie Saabu, možná trochu s překvapením zjistíme, že tahle automobilka vlastně ve skutečnosti vyvinula jen jeden jediný opravdu vlastní a pravý model. Ještě než se ke mě probojují hordy fanoušků Saabu, kteří právě nasedají, ozbrojeni vikingskými sekyrami, do svých Viggenů a 9-5, zkusím vám to vysvětlit. Prvním sériovým modelem byla dvoutaktní 92, která ale nezapře velmi silnou inspiraci kompaktním DKW F9. Následující 96 byla jen její modernizovanou verzí, později doplněnou o vidlicový čtyřválec od Fordu. Tím jediným "pravým" modelem byl následující Saab – legendární 99, která se mimo jiné stala jedním z prvních sériových vozů s turbodmychadlem a započala a ní i nejslavnější éra severské značky. Následující 900 byla v podstatě jen faceliftem původní 99 a je vlastně ztělesněním všeho, co tato značka představovala – drobné podivnůstky jako řazení na podlaze, palubní deska inspirovaná letadly, přeplňované čtyřválce a přední náhon, populární kabriolety… Jenomže s blížícím se koncem osmdesátých let začalo být jasné, že stejně jako tolik jiných značek, ani Saab nemůže žít ze staré slávy. A protože na samostatný vývoj nového modelu nestačily prostředky, dali se Švédové dohromady s Italy a vznikla čtyřčata Fiat Croma, Lancia Thema, Alfa 164 a Saab 9000.

Ale ani společný vývoj Saabu nepomohl k prosperitě a tak byla celá automobilka brzy na prodej – bohužel do rukou koncernu General Motors, který nikdy nebyl zrovna proslavený schopností zvládat řízení jiných než amerických automobilek. I tak se ale podařilo zmírající automobilku oživit a v podobě zombie, s čím dál menším úspěchem skrývající koncernovou techniku za zdání skutečně vlastních vozů, udržovat při životě další dvě desetiletí. Obnovená 900, postavená na platformě Opelu Vectra, alespoň jako Saab vypadala a používala vlastní motory, stejně jako následující 9-3 a 9-5, i když v nich se začalo objevovat stále více prvků ze sesterských Opelů, individualita postupně mizela a navíc úbytek zákazníků znamenal také nedostatek peněz na vývoj, takže například 9-3 jezdila na prastaré platformě GMT2900 až do samého konce.

Ale skutečný konec přišel ve chvíli, kdy se GM pod značkou Saabu pokusilo prodávat model 9-2X, alias převlečenou Imprezu kombi, a ještě hůře, vstoupit do kategorie SUV s modelem 9-7X, založeným na rámovém SUV Chevrolet Trailblazer. Zbrusu nová 9-5 už tak byla jen výkřikem do tmy, sice zajímavým na pohled, ale neschopným přesvědčit ke koupi kohokoliv, kdo zrovna netoužil po vlastnictví Saabu.

Mohli bychom tedy říct, že konec Saabu je po dlouhém a těžkém umírání v podstatě výhrou. Ale skutečného charakteru, byť plného chyb a předem odsouzeného k neúspěchu, je v dnešním světě tak málo, že konec jakékoliv automobilky, která se jím mohla pyšnit, je opravdový FAIL.

BobAsh

Umělé zvuky – protože nečucháme k umělým květinám, nejíme umělé ovoce a umělá prsa nás taky zrovna neberou

Je opravdu takový problém naladit 4,4 litrový osmiválec tak, aby zněl zajímavě? To první mě napadlo při zmínce o zvláštní pomůcce pro navodění závodní atmosféry v dvoutunovém BMW M5. V tomhle autě totiž inženýři z divize Motorsport strávili týdny na vytváření perfektního odhlučnění jen aby pak zjistili, že vlastně nejde pořádně slyšet zvuk monstrozní vé osmičky. Tak se rozhodli, že jej budou pouštět do reproduktorů. Sbohem mechanické zvuky. To je jako místo účasti na rockovém koncertu sedět v zákulisí a poslouchat MP3. Ale BMW není jediné, které se snaží podvádět. Podívejte se kupříkladu na Peugeot RC-Z, který díky chytrým klapkám zní zevnitř výborně, zatímco venku kolemjdoucí slyší zvuk ne nepodobný hřebíkům v mixéru. Přitom pánové z Mini dokazují, že tento motor se dá naladit tak, aby zněl perfektně vždy, jak zvenku, tak zevnitř. V roce 2012 si tedy přejeme, ať podobných "falešných" zvuků nepřibývá, je to totiž stejně přirozené, jako party-look Agáty Hanychové.

Ondra

Fiat a Chrysler – protože ze spojení dvou looserů musí být průser. A nebo že by ne?

Obvyklou první reakcí na zprávu o spojení koncernů Fiat a Chrysler byl u většiny lidí buďto hurónský smích, nebo zděšení – čistě v závislosti na míře jejich škodolibosti. A je nutno uznat, že pokud si tu představíte například Fiat Multipla a Chrysler Sebring, je představa výsledku společného vývoje opravdu ale opravdu zábavná.

A když po očku sledujete situaci dál, od neúspěchu uvedení Fiatu 500 na americký trh, přes snahu prodávat Chryslery jako Lancie a Lancie jako Chryslery, doplněnou o vytváření tiskových fotek zkopírováním znáčku na počítači, až po nejnovější hit, kterým je kompaktní Dodge s americkým designem a italskou technikou, musíte nabýt dojmu, že zábava bude pokračovat.

Když si ale poslechnete, co o spojení říká Sergio Marchionne, šéf koncernu Fiat, začne ve vás hlodat myšlenka, že to možná takový průšvih nebude. Co když je spojení Lancie a Chrysleru ve skutečnosti jediný způsob, jak z obou problémových značek udělat jednu funkční? Co když bude americko-italský Dodge Dart následován i italsko-americkou velkou Alfou s americkým osmiválcem? A co když Sergio svoje slova o tom, že si s uváděním modelů na trh raději dají na čas, než aby uvedli na trh další takovou sračku (sic!) jako byla 159, myslí doopravdy vážně?

Rád bych tedy naši sérii novoročních zamyšlení uzavřel tím, že tenhle fail možná nakonec nebude tak hrozný… a třeba se z něj nakonec dokonce podaří vytvořit docela slušnou výhru.

BobAsh