Auto, nebo MHD? Věčné téma, které dokáže rozdělit společnost skoro stejně spolehlivě jako debata o tom, jestli je ananas na pizze zločin (ano, je!).
Občas mi přijde, že se z toho stávají takové malé kulturní války. Na jedné straně stojí zastánci osobní automobilové dopravy, na druhé fanoušci MHD. Minimálně tady v Praze je tenhle spor v posledních letech slyšet čím dál víc. Město se snaží auta různými způsoby omezovat, protože moderní metropole prý není ta plná automobilů, ale ta plná lidí na kolech, v tramvajích, trolejbusech a dalších prostředcích hromadné dopravy. Jenže tohle dneska úplně rozebírat nechci. Nepovažuji se ani za dopravního experta, ani za vystudovaného urbanistu. A dost možná bude pravda někde uprostřed, jak už to tak bývá. Každý totiž vidí město ze své vlastní perspektivy. Jinak bude dopravu vnímat člověk, který bydlí přímo na trase metra a do práce dojde za pár minut pěšky, a úplně jinak někdo, kdo se musí každý den přesouvat přes polovinu města, vozit děti do školy, stíhat kroužky, nákupy a všechny ty běžné radosti dospělého života. Berte to tedy jen jako oslí můstek k tomu, kam se chci dostat doopravdy.

Zajímá mě totiž jedna docela obyčejná věc. Jaký způsob dopravy vlastně preferujete vy? Nedáte dopustit na auto, navzdory tomu, že cesta kamkoliv po městě dnes často připomíná pomalou vyhlídkovou jízdu mezi semafory? A jasně, mluvím hlavně o Praze, ale z toho, co slýchám od známých, podobně to funguje ve většině větších měst. Člověk někdy vyjede s pocitem, že jede na schůzku, a po dvaceti minutách má pocit, že se zúčastnil geologického procesu. Nebo je pro vás přirozenou volbou městská hromadná doprava? Nastoupíte do tramvaje, metra nebo autobusu a vůbec nechápete, proč by někdo dobrovolně seděl v koloně a hledal parkovací místo. Přeci jen, zatímco řidič nervózně popojíždí o další dva metry vpřed, cestující si může číst zprávy, poslouchat podcast, nebo předstírat práci na notebooku.
Reklama

Já to mám vlastně docela jednoduché. Nebo možná právě naopak. Popravdě bych MHD jezdil docela rád. Mám rád metro. Nestojí v kolonách, je předvídatelné a člověk si podle něj dokáže plánovat den s přesností, o jaké si řidič na Jižní spojce může nechat jen zdát. To je vlastnost, kterou nelze podceňovat. V době, kdy se i cesta do vedlejší čtvrti může změnit v dobrodružnou výpravu s nejistým časem příjezdu, je taková jistota k nezaplacení. Jenže pak přijde realita. Přestože mi hustota provozu v Praze poslední dobou připadá skoro děsivá a prakticky všude narazím na nějakou kolonu, většinu svých cest stejně absolvuji autem. Do práce, s dětmi do školy, na kroužky a vlastně skoro všude, kam potřebuji. Důvod je jednoduchý. Existují místa a životní situace, kde si člověk s MHD zkrátka úplně nevystačí. Ať už jsou statistiky jakékoliv a ať už se o kvalitě pražské MHD říká cokoliv.

V mém případě to vypadá následovně. Na nejbližší autobus to mám asi deset minut pěšky. Autobusem dalších deset minut k metru. Metrem do centra, tam přestup na jinou linku a pokračování téměř na její konečnou. Pak ještě tramvaj, nebo svižná sedmiminutová procházka do kanceláře. Celá tahle dopravní olympiáda zabere minimálně pětapadesát minut. A to počítám variantu, kdy všechno vyjde ideálně. Nikde nic neujede, nikde se nečeká, nikde není výluka, nikde se zrovna nerozhodnou opravovat kus kolejí nebo eskalátor, který fungoval naposledy za vlády Karla IV. Autem? I v opravdu hustém provozu zhruba pětačtyřicet minut. Běžně kolem třiceti minut. A když vyrazím opravdu brzy ráno, není problém být v kanceláři za osmnáct minut. V tu chvíli začíná být časová úspora natolik výrazná, že se člověk smíří i s vyššími náklady, parkováním a občasným vztekáním za volantem. Když si totiž spočítám, kolik času bych týdně strávil navíc cestováním, dostávám se na čísla, za která by se nemusel stydět ani menší brigádník. Paradoxní je, že bych MHD vlastně docela rád jezdil. Jen bych k tomu potřeboval mít každý den o něco víc času. A ten se mi zatím bohužel nepodařilo objednat ani na Aliexpressu. Přitom si umím představit, že kdyby cesta trvala podobně dlouho jako autem, nechal bych klíčky doma mnohem častěji.

A tak mě zajímá, jak to máte vy. Jezdíte po městě hlavně autem, nebo jste přesedlali na MHD? Rozhoduje u vás čas, cena, pohodlí, nebo něco úplně jiného? Máte podobnou zkušenost jako já, nebo naopak patříte mezi šťastlivce, kterým zastávka stojí před domem a metro je doveze prakticky kamkoliv? A změnilo se vaše dopravní chování v posledních letech? Přesedli jste z auta do MHD, nebo naopak zjistili, že vlastní automobil je navzdory všem nevýhodám stále nejpraktičtější způsob dopravy? Podělte se v diskuzi. Jsem zvědavý, jestli mezi autíčkáři stále převažují řidiči, nebo už i tady začínají získávat převahu cestující s Lítačkou v kapse. A hlavně mě zajímá proč. Protože právě ty důvody bývají často mnohem zajímavější než samotná odpověď.
František Čáslavský
Vespa > vše ostatní. Jen je potřeba si dávat pozor na příslušníky na příslušných místech. Velice snadno to jde mít za 6 bodů :)
rock
Teď úplně čerstvá zkušenost z Brna: měl jsem auto na 3 dny v servisu. Cesta v pondělí ráno (poté, co jsem auto odstavil) ze servisu do kanceláře trvala 15 minut pěšky + 5 minut čekání na tramvaj + 15 minut tramvají + 10 minut pěšky. 45 minut. Ve středu odpoledne totéž v opačném směru. Autem je to za 15-20 minut. A to jsem měl hezké počasí, za deště bych proklel celý svět.
Bonus bylo úterý, kdy jsem cestu do práce i z práce podnikl hromadnou dopravou. Ráno 5 minut pěšky + 50 minut autobus + 15 minut trolejbus + 10 minut pěšky, odpoledne lehce alternativně 20 minut pěšky + 5 minut čekání na bus + 60 minut autobus + 5 minut pěšky. Autem je to podle hustoty doprava 30-50 minut (s tím, že pokud budu stát v koloně s autem, tak ten autobus bude v té stejné koloně stát úplně stejně dlouho. Možná i déle, protože on narozdíl ode mne nemůže zvolit alternativní trasu).
MHD dává smysl, jenom když je bydliště i pracoviště do 5 minut od zastávky a není mezi tím přestup. Meziměstská doprava pro moje dojíždění do Brna nedává smysl vůbec.
Bono_
Co jsem se přestěhoval zbytečně blízko k práci, je mi líto startovat auto - natož motorku...
Bicygl nemam kde ukládat ani v práci ,ani doma, tam je v jediným držáku "úžasný" karbonový kolo, na kterým přítelkyně už stejně asi nikdy nepojede.😏 O SKUrwenýTRpaslík před barákem bych se asi bál, a pěšky to trvá do práce zbytečně dlouho.. Tramtramkou to jsou tři zastávky, ale lítačka stojí ranec...
Tak jsem pořídil elektrokoloběžku, která se mi při nabíjení ze slunce v práci vrátí poměrně brzo.
Všechno co potřebuju objíždět/vyzvedávat (a vejde se do nějaký tašky/báglu) je většinou do 6 km, jedno dvě místa na 9km...takže se toho dá objet víc za jeden den (dojezd cca 45-55km na nabití).
Další skvělá věc je neřešení parkování, a naprostej nezájem o kolony. Někdy potkávám auta stojící ve stejný koloně cestou tam i zpátky. Minimálně na cestách který používám je skoro vždycky cyklostezka přímějším směrem a poznávám tak město z nových úhlů.😁 Decentní nevýhoda je závislost na počasí, ale popravdě - za tři měsíce se mi stalo 2x, že jsem něco odložil o den.
Dřív jsem přemejšlel kdy kam jet, abych aspoň zaparkoval a obešel toho víc. Dneska je mi to jedno, a jako "bonus" zažívám všechny aspekty elektromobility, ovšem v menším měřítku.☝️ Kromě plánování nabíjení před nějakou cestou, to je plnohodnotný.🤔
Z principu bych radši skutr, ale 1. neni ho kde parkovat mimo dohled okolo se pohyujících pochybných individuí, a 2. pořád je to motorka pro muže, kteří mají rádi průvan na své vagíně..🤷♂️..a tam já průvan nemam rád.😁 3. koloběžka (obvykle) je brána jako bycigl, tudíž má určitý výhody navíc oproti motorce.
XTad
Za mě je to trochu falešné dilema. Asi jako ptát se, jestli na stavbu patří vrtačka, nebo míchačka. MHD nikdy nenabídne komfort, soukromí a flexibilitu auta. Člověk je stále odkázán na dopravní podnik a jeho jízdní řády, jeho trasy linek, jeho kapacitní možnosti... MHD se nedá nic převézt, člověk je většinu času rád, že se aspoň drží tyče, ve většině spojů nejméně jeden feťák (obzvlášť tramvaje jsou výživné). Navíc ty koleje zabírají spoustu místa, křížení se silniční dopravou působí řadu problémů. Ale jasně, kolem MHD se točí obrovský byznys se zakázkami a dotacemi, o který by jistě spousta lidí nerada přišla, takže musí být "nejlepší na světě".
XTad
...ještě abych tedy odpověděl na dotaz z článku - po Praze jezdím skoro pouze MHD (hlavně kvůli parkování), ale hrozně se těším, až se konečně naštvu tak, že začnu jezdit autem.
Moderní metropole je ta, kde si každý může jezdit čím chce, jelikož dokáže uspokojit potřeby všech svých obyvatel.
Janus
Myslím, že je to primárně věc konkrétního "user case": Délka cesty, vzdálenost od zastávky, počet přestupů, nutnost něco/někoho vozit... takže každý určitě má ten nejlepší recept. Potud mi diskuse přijde tochu zbytečná. V nabídce mi ale chybí (skládací) kolo: je to specifické. Se skládačkou Brompton se jedním pohybem vejdu do výtahu, na chodník, mohu s ní do MHD, když je třeba... V mém user case 9,5 km, dveře-dveře MHD 30-40min, auto 25-45min+parkování v centru, kolo vede, je to 25 min pokaždé a navíc pohyb, jistota, svoboda. Dá se to navíc kombinovat, skládačka Brompton se vejde nejen do MHD, ale i do kufru auta. Člověk na ní i leccos odveze, třeba až dvě děti do školky:) A rozmary počasí se dají pojmout jako výzva:) Dobře funguje i MHD/auto+Rekolo. Obecně asi platí, že v MHD člověk může něco dělat (na delší vzdálenosti proto kdykoli to jde volím vlak)... a v autě zas má klid, pohodlí. Motorka je sice rychlejší, ale ztrácí některé z výhod auta. To už je líp to kolo. I na 15 km trase s výjezdem do kopce je v Praze stejně rychlé/rychlejší než auto či MHD...ale vozit 20kg nářadí, zboží nebo pak rozvážet teď už velké děti po kroužkách... prostě je to věc user case...
-
Komentář upraven 8. 6. 2026, 14:26:15
mariov8
Přesně tak, pokud potřebujete dojet na schůzku nějak oblečený a venku prší, tak kolo asi nebude ideální. Po městě (zvláště po malo-městě, kde bydlím) se snažím chodit pěšky, po Praze pokud nic nevezu nebo není problém jet "mastnou tyčí", tak jedu MHD. Jinak auto nebo ta motorka. Motorka má nevýhodu hadrů, ale výhodu velikosti.
Jyrki
Pěšky, kolo, koloběžka nebo pak auto. A ne, nechoďte na mě s elektrem. Buď se chci hýbat a nebo chci pohodlí, klid a nemít kolem sebe lidi a pak jedu autem.
Když jedu do Prahy na nějaký koncert, docela bych uvítal mít možnost jet vlakem a po celém dni v práci, cestě, koncertu pak večer vypnout a nemuset nic dělat, ale to ne, to autem musím. Jednat protože od dvou je auto levnější a hlavně, protože po koncertě v Praze už prostě nic jedene a musel bych tam leda přespat.
Za mě MHD nedává vůbec smysl.
ransom
U nás na maloměstě výhradně auto. Roky jsem jezdil denně do práce na kole - v každou roční dobu, za každého počasí. Klidně bych jezdil dál, fyzicky s tím nemám problém. Ale co jsem šťastně ženat, nechci riskovat. Protože na těch mých pár kilometrech neexistuje způsob, jak se vyhnout hlavnímu tahu s hustým provozem. Z práce jedu pokaždé jindy, pokaždé potřebuju něco zařídit, nakoupit nebo odvézt.
Několikrát jsem zkusil jet jednorázově autobusem, ale na každý druhý pokus ten autobus vynechal. Lidi se pokaždé divili, co to, že se něco takového dávno nestalo. Z toho soudím, že moje přítomnost nějak ovlivňuje fungování veřejné dopravy. Naposledy, když jsem potřeboval nechat auto v servisu, kolega prohlásil, že radši pojede oklikou a naloží mě. Jinak by se zase kvůli mě nedostalo třicet lidí do práce a do školy.
Jinak bych jezdil veřejnou dopravou rád. Ale prakticky nikdy mi to nevyhovuje časově nebo organizačně. Éra, kdy jsem nevycházel z domu bez železničního jízdního řádu (to byla tehdy ještě tlustá tištěná kniha) pro mě skončila někdy v roce 95.
A po našem malém městě, když někde něco potřebuju - tak pěšky. Je to nejrychlejší.
martin_100
Do města dojedu většinou autemba pak chodim pěšky. Ale prada, ze dokud jsem ve méstě bylel tak část mych pravidelných cest byla napřiklad v tutom poměru - sockou hodinu a půl (včetně pěšich přesunů) / autem 10-15 minut. Pak je jasný, že jsem predplatný brzo přestal kupovat.
tomaass2
Hrozně záleží na městě.
V Singapuru jsem dával vše MHD, výjimečně taxi, a bylo to vysloveně skvělý, a tamní omezení aut mi hrozně dávají smysl.
Vždy v USA bez auta ani ránu, protože zdejší MHD stojí za prd. Teď v městečku Moab snad prvně chodím i pěšky, a co tak vim, východní pobřeží to ma spíš taky takto = chůze a MHD. Ale jako v Dallas nebo i v Kanadském Vancouveru bez auta nemožné, a vlastně to považuju za znak ne úplně vyspělé země, v Turecku nám to bez auta taky přišlo nemožné (ne dovolená, ale práce).
V Čechách, nebo obecně Evropě, oceňuju kvalitní mhd, cyklostezky a chodníky. To je prostě super a měli bychom si toho vážit víc. V Miláně jsem nadšeně jezdil do práce na skútru s jednou italkou a pak kousek pěšky, odpo na Aperol. Nápodobně v Goteborgu a Trondheimu, kde jsem studoval, tam se akorát v zimě ještě přidá možnost běžek :) Na to vzpomínám daleko radši než na ježdění Jeepem pro ovoce kilometr, protože prostě chodník neexistuje.
Teď v Praze MHD nebo pěšky, na kole (teď už máme sprchy v kanclu :)) auto použiju výjimečně, protože mne tam řídit nebaví, a vlastně mi přijde, že Singapur a jeho omezení aut ve městě není špatný nápad.
Slower
Tohle se trochu podobá problému vězňova dilematu z teorie her. Samozřejmě je pro naprostou většinu případů lepší auto (a kolo je podle mě úplně nejlepší, ale to je na jinou diskuzi). Jen je blbý, že města, kde se dobře jezdí autem, jsou ta, kde se zle žije lidem. Rok jsem žil v Texasu a bylo to naprosto příšerné. Hnusná města, která vypadala spíš jako obří parkoviště s relativně malými obchody uprostřed.
Vlastně si říkám, že udělat město, kde jde jezdit autem, na kole a zároveň je příjemné pro pobyt venku, by asi s jistým úsilím šlo. Jen s auty je obří problém s parkováním. Zabírají spoustu místa, které by šlo využít lépe
A od doby, co mám děti, se to ještě posunulo – odmítám jim dělat taxikáře. V městech, která jsou dělaná pro auta, je člověk otrokem dětí do jejich 15 let a často i déle. Dojít pěšky do školy? Nejde. Všude jsou parkoviště a silnice plná aut. Zajet si na kroužek? Bez auta je člověk omezený maximálně na těch pár ve škole. Za to teď v Praze dcera chodí sama do školy od první třídy. V druhé už zvládne popojet tři zastávky na kroužek. To je k nezaplacení.
tomaass2
S Texasem stejná (krátká) zkušenost a ještě mne překvapilo, že ty silnice jsou hrbolatý/děravý, spáry na most pomalu jak naše obrubníky.
Ad děti: nedávno jsem o tom vedl diskusi s exkolegou, který tvrdí, že my mladý a blbý tomu nerozumíme, že s detma to bez auta v žádném případě nejde … já úplně celý dětství prožil v klidu na MHD a kole a pěšky, a bylo to na (menším, 30k) městě bezvadný. Všechny školy, kroužky, kamarády, jsme zvládli s bráchou sami, rodiče nemuseli furt taxikařit, nebo jsme šli kolem řeky společně, nebo i na grilování za rodinnými kamarády se šlo pěšky a večer posledním busem v 10 domů, a bylo to v pohodě. On i ten nákup se dá bez problému kilometr odnést … :)