Když přišel nejmenší model Alfy Romeo na trh, strhla se kolem toho pěkná mela. V Itálii se totiž rozhodli implementovat jakési pseudovlastnenecké prvky přímo do norem byznysu a výsledkem je nejedna fantastická absurdita. Z maličkého Fiatu Topolino, dvojčete francouzského Citroënu Ami, museli zaměstnanci Fiatu odstranit italské vlaječky, protože vůz se (poměrně logicky) vyrábí ve Francii na společné výrobní lince s Citroënem.
To se vám totiž ve vlastenecké Itálii stane, když se rozhodnete expandovat a vybudovat jeden z největších nadnárodních koncernů na světě, jakým Stellantis bezpochyby je. Co není vyrobeno v Itálii, to není dost italské. Pokud ale máte obavy o výrobce těch italských vlaječek a znáčků, nezoufejte, oni o práci nepřijdou. Jejich služby už teď využívají v montovnách čínských značek, které se zakoupením továren v Itálii nejen vyhnuli clům, která údajně mají chránit hrdé vlastnenecké evropské země před nájezdy cizáků, ale jako bonus teď mohou tvrdit (a také tvrdí), že jejich auta, to je ryzí Itálie…
Jestli tahle celá legrace na nějaký vůz dopadla opravdu tvrdě, byla to právě Alfa Romeo Junior. Zní to možná absurdně, ale právě tahle značka, italský národní poklad a tak trochu i náboženství, něco, co jako Ital prostě musíte milovat, právě tento výrobce dostal od domovského státu pořádnou facku. Těsně před uvedením na trh se totiž Itálie rozhodla vyhlásit do celého světa, že Alfa Romeo (narozdíl od Beijing Automotive Group Co.) není dost italská.
Itálie dokonce donutila výrobce přejmenovat již kompletně hotový model, který měl původně nést název Milano. Z Milana se tak stal Junior. Nejmenší Alfa Romeo totiž sdílí svou platformu CMP s mnoha dalšími produkty Stellantisu a (opět poměrně logicky) tedy výrobce využívá i společnou výrobní linku. Ostatně od toho sdílení dílů a technologií je, centralizovat vývoj i výrobu, aby bylo lze optimalizovat náklady. Potíž je, že ona výrobní linka se nachází v Polsku.
Ona sdílená platforma představovala pro mě asi největší otazník, když jsem si převzal klíč od testované Alfy Romeo. Já vím, sdílené platformy je něco, co Fiat používá od nepaměti a vznikly na nich mnohé skvělé modely jako Fiat Tipo, původní Lancia Delta či Alfa Romeo 156, ale tohle je přecijen něco trochu jiného. V segmentu městských crossoverů nabízí Stellantis opravdu pestrou škálu modelů od drsnějšího Jeepu Avenger přes mainstreamové Opely a Peugeoty až po chic DS3 či Lancii Y či roztomilý Fiat 600. Sdílená je nejen platforma, ale i části karoserie, palubní systém, kompletní pohon a dokonce části interiéru.
A teď co s tím. Trochu to působí, jako kdyby každá značka dostala už hotové auto a to si mohla jen tak trochu dozdobit k obrazu svému. V obecné rovině to asi nevadí, ale když tu máme značky jako Jeep, Citroën nebo právě Alfa Romeo, bude to stačit? Dokáže být Junior nejen dobrý městský crossover, ale také dobrá Alfa?
K testu jsem dostal plně elektrickou verzi Alfy Romeo Junior. Auto má tedy stejně jako jeho sourozenci pohon přední nápravy, výkon 156 koní a baterii o využitelné kapacitě 51 kWh. To možná nejsou právě ohromující hodnoty, ale uvědomme si, že tohle je nejmenší Alfa Romeo a v modelové nabídce nahrazuje model MiTo nabízený do roku 2018.
Vážně, i když to tak díky designu crossoveru možná nevypadá, tohle je malé auto. S délkou pouhých 4170 mm přerostl pětidveřový Junior Mito o pouhých deset centimetrů. Co se samotného designu týče, tady tleskám nejen Alfě Romeo, ale celému Stellantisu. Na jednom základu se totiž podařilo postavit nejen mnoho modelů, ale mnoho individualit. Skutečně, každé to auto je přes všechno to sdílení dílů jiné. A ani Junior není výjimkou.
Alfa Romeo se tu rozhodla poněkud modernizovat svůj designový jazyk. Přední maska charakteristického tvaru již nemůže sahat až k zemi, umístění registrační značky na stranu, jeden z typických prvků Alfy Romeo, se totiž dostal do sporu s předpisy na ochranu chodců. Proč? Na to se mě prosím neptejte. Alfa tedy musela masku zmenšit, zároveň ji ale designéři i zvýraznili a vtiskli do ní celé zjednodušené logo. Ohlasy na to byly různé, od konzervativní motoristické obce očekávatelně rozpačité, mně se to ale líbí. Je to moderní, originální a je to Alfa Romeo.
Zádi dominule černý spoiler obsahující koncová světla. Ten prvek je zcela nový, zároveň ale v něm ale cítím odkaz původního legendárního Spideru třetí série nebo i spoileru na zádi Alfy Romeo 75. Tohle auto je rozhodně zcela jiné než Jeep nebo Fiat. Trochu zklamáním pro mě byla konfigurace testovaného kusu. Z nabídky laků i designu kol dostal testovaný kousek asi tu nejméně lákavou kombinaci. I tak jsem v něm ale po týdnu testování našel zalíbení. Spousta malých detailů spolu s docela sebevědomým postojem auta z něj dělá sympatického rošťáka.
Pokud testovaná konfigurace zvenku byla spíše základní, interiér byl docela jiná káva. Tady jsem si totiž mohl vyzkoušet skvělé skořepiny Sabelt Corsa, dodávané společně s alcantarou obšitým volantem. Já vím, do městského crossoveru s výkonem 156 koní je to holý nesmysl, ale u Alfy Romeo nemůže být všechno jen otázkou rozumu. A ač ta sedadla jsou v tomto autě možná nepatřičná, jsou skvělá a vypadají fantasticky. A ano, fakt jsou to sportovní skořepiny, jestli jste trochu blahobytnější postavy a máte rádi maximální komfort, rozhodně si je nekupujte.
I jinak se Alfě Romeo podařilo kabinu přetvořit k obrazu svému. Centrální displej radiomapy je natočený hezky postaru k řidiči, kryt digitálního přístrojového štítu je stále stylizován do dvojice tubusů a třeba výdechy ventilace s podsvíceným hadem z loga značky jsou prostě cool. Jistě, najdeme tu jisté kontrasty mezi palubní deskou pokrytou jemnou alcantarou a naprosto obyčejnou dveřní výplní. Důvod už asi tušíte, dveřní výplň je společná všem sourozencům, palubní desku si Alfa Romeo navrhovala sama.
Celkově ale musím Alfu Romeo pochválit, podařilo se tu navodit atmosféru, jakou od značky očekávám. Ať si italská vláda a Beijing Automotive Group Co. říkají, co chtějí, tohle je narozdíl od těch vlaječkami posetých čínských novinek z Macchia d'Isernia italské auto jako řemen. Prostornost kabiny jako takové je dle očekávání, je to skutečně spíše malé auto a tvrdá záda sportovních skořepin cestujícím na zadních sedadlech také příliš neprospějí, ale jako městský crossover Junior obstojí bez problémů.
Nojo, design je jedna věc, ale Alfa Romeo, to je hlavně jízda. Tak pojďme jezdit! Po oživení vozu (ano, stále musíte tlačítko chvíli podržet, jako když točíte startérem, přestože sedíme v plně elektrickém voze) probíhá nejprve dnes už běžná procedura vypínání asistentů, které nám zákon sice přikazuje, ale duševní zdraví je naopak odmítá. V Alfě Romeo Junior stejně jako u jejích sourozenců stačí jeden dlouhý stisk tlačítka s piktogramem autíčka a vypnou se všechny vámi přednastavené systémy. Krátkým stiskem se poté dostáváte do rychlého menu, kam si můžete umístit své často používané vypínače.
Za mě je to ideální řešení problému. Na dlouhý stisk jsem si nastavil jen otravný hlídač rychlostních upozornění, do rychlé volby potom asistenta jízdy v pruzích, kterého jsem vypínal jen na úzkých okreskách, kde mě nechtěl pouštět blíž ke krajnici a to ani v případě, že se proti mě řítil kombajn. Jinak jsem ale asistenční systémy Alfy Romeo Junior používal a používal jsem je rád. Junior byl pro mě počtem použitých technologií i jejich úrovní příjemným překvapením.
Stále tu hovoříme o úplně základní Alfě Romeo, nástupci MiTa, přesto tu byl kompletní systém semiautonomního řízení, doslova skvělá LED matrix světla a spousta dalších hraček. Auto se rozjíždí tiše, jak se na elektromobil sluší, kdo však chce, tomu Junior nabídne i jakýsi umělý zvuk motoru. Ten je někde na pomezí zvuku spalovacího motoru a sci-fi vesmírné lodi a vlastně mi vyhovoval. Nesnaží se příliš a po čase mi přišel docela přirozený.
Elektrický Junior překvapil svým zátahem. Auto s (pouhými) 156 koňmi má díky bezprostřednosti elektromotoru nečekaně dost síly a udávané zrychlení na stovku za 9 vteřin mi pocitově připadalo spíše podhodnocené. Auto je kdykoli připravené vyrazit vpřed. Obzvláště citlivé na plynový pedál je v režimu dynamic (přestože je ve voze přepínač jízdních režimů sdílený s Peugeoty a Opely, režimy DNA jsou stále přítomny), kdy i na lehký dotek reaguje okamžitě a citelně.
Odvrácenou stranou mince je maximální rychlost. Auto příjemně a svižně zrychluje i v dálničním tempu, dokud vás ovšem při hodnotě 150 km/h o veškerý výkon náhle a bez varování nepřipraví omezovač. Tohle je vážně trochu málo, alespoň těch 160 km/h bych uvítal. Řešením může být chystaná verze Veloce, která nabídne už krásných 280 koní a omezovač posunutý až na 200 km/h.
Dalším překvapením Alfy Romeo Junior je samotný podvozek. Svezl jsem se na stejné platformě už několika vozy a každý je skutečně naladěný trochu jinak. Junior je tužší, jak se od sportovně střiženého modelu očekává, není ale tvrdý a jakmile podvozek začne pracovat, dokáže polykat díry v pražských ulicích a retardéry s lehkostí, jakou jsem upřímně nečekal. O každé takové nedokonalosti v silničním povrchu víte, ale nikdy to není vyloženě nepříjemná rána a auto si klidně a jistě vykračuje i na skutečném oraništi, jakým jsou některé pražské dlážděné úseky.
Když trochu přitlačíte na pilu, Junior začíná nazážet na konstrukční limity svého podvozku. I tady bude Veloce s upraveným rozchodem a samosvorným diferenciálem trochu jiná káva. Díky strmému řízení a snad i oněm skořepinám však i zde řidič dokonale cítí pohyby auta a s jeho vahou může pracovat. Nakonec je to i zábava, okamžitá reakce plynu elektromobilu umožní precizní vedení auta a malá Alfa Romeo se dostává do svého živlu. Zvyknout si je ale třeba na brzdy, jejich dávkování není úplně lineární.
A teď ještě takové ty elektromobilní věci, co zajímají každého. Alfa Romeo uvádí pro Junior Elettrica maximální dojezd dle WLTP okolo 400 kilometrů. Realita při testu v chladném počasí a při kombinaci městského provozu a dálnice byla spíše okolo 300 kilometrů a z dvaceti na osmdesát procent se elektromobil umí díky 100 kW DC nabíječce dobít za 27 minut. To už dnes nejsou nijak oslnivé hodnoty, ale většině uživatelů to bude jedno, protože Junior se jakožto městský crossover bude ve valné většině případů dobíjet pomalým AC dobíjením z domácích wallboxů a svůj maximální dojezd příliš využívat nebude.
Verdikt
Alfa Romeo Junior v provedení Elettrica v našem testu obstála. Jako stylový městský crossover má všechno, co mít má, a to včetně onoho pocitu z DNA značky Alfa Romeo. Jako každá Alfa, ani Junior není dokonalý, chybí mu vyšší nabíjecí výkon a omezovač maximální rychlosti je snad až příliš přísný, vůz ale nabídne originalitu, styl a dobré jízdní vlastnosti. Překvapením testu byl jízdní komfort a projev parametrově slabšího pohonu.
Alfa Romeo Junior je zároveň důkazem, že správným naladěním lze postavit svébytné auto i s použitím velkého podílu sdílené techniky a že i když se vyrábí v polském závodě spolu se svými sourozenci, je to navzdory prohlášení vlády Italka tělem i duší. A to je veskrze pozitivní zpráva.
Technické údaje
Motor: eletkromotor pohánějící přední kola
Výkon: 115 kW (156k)
Točivý moment: 260 Nm
Převodovka: jednostupňová automatická
Provozní hmotnost: 1 545 kg
Maximální rychlost: 150 km/h
0-100 km/h: 9 s
Kombinovaná spotřeba: 15,1 – 15,2 kWh/100 km
Spotřeba v testu: 17,8 kWh/100 km
WLTP kombinovaný dojezd: 412 km
Kapacita baterie (využitelná): 51 kWh
Nabíjení AC/DC: 11 kW / 100 kW
Cena (Junior Elettrica Speciale): 1 019 000 Kč
Sch
23. 11. 2024, 20:52 2 reagovatJeden vlastní postřeh. 4170mm byla délka prvního Focuse, kterého jsem také vlastnil a jako malé auto mi to tehdy nepřišlo. Ale to. Je takový tradiční povzdech.
martin_100
24. 11. 2024, 20:18 1Bohužel auta nechutně boptnají.
Třeba Citigo ppvažujeme za mrňouse do města. Felicii/Favorita jsme považovali za rodinný auto. Když jsem viděl Citigo zaparkovaný mezu felinou a fáčkem tak mi přišlo nějak podivně velký proti to.u když někde stojí mezi moderníma autama.
tomaass2
24. 11. 2024, 21:15 2Narůstají z více důvodů:
- bezpečnost - podívej se na deformační zóny (tloušťku dveří a sloupků) feliny a dnešních aut.
- luxusní výbava - elektrický sedačky a všechno tohle, co se někam musí vejít.
- populace se nám zvětšuje: 1. výškou (sám mám 190 cm a v partě kamarádů patřím k těm menším, a to se prostě do Fáčka či Feliny dalo jako student, co nemá ani korunu a je rád, že nemusí jet busem s x přestupy), 2. tloušťkou.
- populace bohatne a kupuje vyšší segmenty - SUV-D a SUV-E, tzn X5, Q8 a další, dají stejný počty jako segment Mini = Toyota Aygo a Citigo a další. Je to v módě, je to status, lidi to chtěj a utrácej za to strašný prachy, tak jim to automobilky nabídnou :)
martin_100
25. 11. 2024, 17:35 0Já bych zase rád malý auto jako bylo treba polský cinquecento. Měl.jsem ho x let a byla s tim hrozná sranda. Dneska takový auto nikdo nenabízí. Tak holt nejsem zákazník.
tomaass2
25. 11. 2024, 18:52 2Chtěl jsem napsat: “Treba tě překvapí nový Twingo. Má být pod R5, který má 3,9 metru.” Ale ta 500 z roku 1991 měla 3,2 a 720 kg, a to je nereálný :D Poslední spalovací Fiat 500 měl 3,6 metru a osobně mi to přišlo nezajímavý, když jsem s tím jezdil služebně po okolí Milána. Chtěl bych zkusit Pandu, ta je prý lepší :)
Bernard L.
26. 11. 2024, 11:13 -1Tak třeba opravdu mini auto nabídnou až Číňané. Mrkněte na EL-bleska. Jasně, asi to moc zábavné nebude, ale nedivil bych se, kdyby segment miniaut byl přebrát právě těmito kapotovanými motorkami.
martin_100
27. 11. 2024, 20:07 -1Elblesk asi nejede 130 a nevejdou se do něj 4 lidi. Cinque to zvládalo v pohodě. Jinak jo ten jejich Pony nebo jaxe jmenuje by s litrovym atmosférickym motorem bylo fajn.
Bernard L.
28. 11. 2024, 12:13 0ElBlesk Pony je i pro 4 lidi (tedy správně řeknu, že má 4 certifikované sedačky, vzadu jsem nikdy neseděl, nevím zda to je fyzicky možné). Ano 130 km/h nejede maximálka někde na 95 km/h. A popravdě bych se divil, kdyby původní Cinque v neabartí verzi dalo 130 km/h.
martin_100
28. 11. 2024, 19:39 0Dalo i víc. Neni důvod proč by ne. Fiatí devitistovka byl dost živej motor. Ale Elblesk je 4 místnej jen ve svojí domovině. U nás je jen 2 mistnej.
Bernard L.
02. 12. 2024, 11:14 0Na esalonu byla 4místná verze. Na webovkách jí také nabízejí (s ISOFIXem na zadních sedadlech).
Nemám důvod nevěřit tomu, že v ČR (EU) není čtyřmístná verze certifikovaná.
martin_100
02. 12. 2024, 14:49 1Nově asi možná jo ale na začátku to bylo kvůli nějakýlegislativě jen pro dva. Mam pocit že tu byl i článek.
James
23. 11. 2024, 21:44 5 reagovatDíky za test
Nemůžu si to dovolit - ponechám si i dál bezcenné MiTo.
Takový vedlejší bonus pro mě je, že má větší výkon i krouťák a ještě váží o 350kg méně.
rock
25. 11. 2024, 05:23 2 reagovatad italské a "italské" automobilky:
DR Automobiles v létě prohrála v Itálii první soud; prý klame zákazníky, když tvrdí, že jejich auta jsou italská. Úřadům se nelíbilo, že se díly vyrábějí v Číně a v Itálii se auta jen montují.