10 nejošklivějších aut od slavných italských karosářů

O dílech uznávaných italských designérů se v kruzích automobilových nadšenců mluvívá až s nábožnou úctou. Říct, že “tohle auto kreslil Pininfarina” nebo “tu karoserii dělal Giugiaro” je znakem cti a i zdánlivě tuctovému stroji to pomůže vystoupit z nudné šedi na piedestal italské elegance. Jenomže i italští karosáři (a jejich zaměstnanci) jsou jen lidé, a navíc občas musí pracovat s tím, co jim zákazník poskytne a zadá. Takže stejně jako se Picasso určitě někdy opil a namaloval něco příšerného, a Jackson Pollock nepochybně někdy nacákal barvu na plátno nemožným způsobem, i slavní designéři občas navrhli ošklivé auto. Jejich nevýhodou však zůstává, že ošklivé auto můžete těžko vydávat za “šokující konceptuální abstraktní umění” a musíte čelit faktu, že je prostě hnusné.

Pininfarina

Když se řekne “slavný automobilový designér”, v odpověď se jako první ozve “Pininfarina”. Z malé karosárny, založené Battistou „Pinin“ Farinou, se vyvinula ve společnost, produkující desítky tisíc vozů. A její jméno se kromě italských klasik objevuje i na karoseriích vozů, od kterých bychom to možná ani nečekali.  

Rolls-Royce Camargue

A náš seznam začneme autem, zrozeným z přímo božského spojení, které by mělo zaručit naprosto výjimečný výsledek. A výjimečný výsledek byl očekáván i proto, že šlo o v té době nejdražší auto na světě. Rolls-Royce Camargue, superluxusní kupé/GT založené na platformě tehdejšího sedanu Silver Shadow a kabrioletu Corniche, měl být naprostým vrcholem britského automobilového průmyslu. Kromě tradičního osmiválce o objemu 6 ¾ litru nabízel i tradiční hydropneumatické odpružení od Citroënu a jako první auto na světě dvouzónovou klimatizaci. Ale ten design… byl prostě takovej divnej. Kombinace italského švihu s usedlou britskou elegancí bývá zvláštní a přitažlivá, ale ne vždycky se dobré dílo podaří. Stejně jako Jaguaru XJ Series III neprospěl Pininfarinův zásah do linie střechy, Camargue vypadalo jako auto, které tak docela neví, jestli chce být italsky avantgardní nebo britsky usedlé. A nakonec nebylo ani jedno. Možná nebylo ošklivé a mělo svým zvláštním způsobem něco do sebe. Ale to u nejdražšího kupé na světě nestačí…

Mitsubishi Colt CZC

Naopak u zatím jedného kupé-kabria od značky Mitsubishi se dal tragický výsledek očekávat. Navrhovat malý kabriolet je problematické samo o sobě a výsledkem jsou obvykle podivné, kbelík připomínající kreace. A navrhování jakéhokoliv kabrioletu si můžete drasticky zkomplikovat tím, že se rozhodnete použít neskladnou a obvykle také neforemnou plechovou skládací střechu. Zkombinovat oboje může vyústit jen v průšvih – a často ani sám designér nemůže ovlivnit, jestli průser bude větší nebo menší. Pokud se totiž snažíte udělat kupé-kabrio z něčeho, co vypadá jako lednička na kolečkách, bude výsledek prostě hrozný.

Daewoo Tacuma

U předchozích dvou přešlapů studia Pininfarina se dá najít nějaké více či méně racionální ospravedlnění toho, že namísto designových skvostů vznikly podvnosti. Ale u korejského mini-MPV Daewoo Tacuma žádná omluva ani výmluva neexistuje. Ano, empévéčka obvykle nebývají auta z nejkrásnějších, ale problémem Tacumy nebyla nutnost stavět na prapodivných proporcích nebo střet dvou designových škol. Nic jako “korejský design” v té době ještě pořádně neexistovalo. Tak proč vzniklo něco tak odporného? Koho napadlo udělat tu podivnou dvoupatrovou masku a šílené prolisy? Možná původně u Pininfariny nakreslili snesitelné auto, a až “katování kostů” u korejské automobilky vlastněné rigidním General Motors, vyústilo ve zrod deformovaného monstra?

Zagato

Italská karosárna Zagato byla vždycky pověstná svými extravagantními vozy, které se stavěly zavedeným normám a pravidlům. Proto jsou auta nesoucí znáček ve tvaru Z obvykle přinejmenším zvláštní. A někdy zašla podivnost až příliš daleko.

Ferrari 330 GTC (1967)

Standardní Ferrari 330 GTC s karoserií od Pininfariny bylo auto sice přitažlivé, ale nikterak výjimené nebo originální. Pokud je možné, aby velké dvanáctiválcové GT působilo nenápadně, byl to právě tento příklad. A když u Zagata získali zakázku na stavbu jedinečného speciálu na základě tohoto modelu, rozhodli se to pojmout skutečně kreativně až brutálně. Namísto štíhlého, ladného kupé vznikla avantgardní brutalita, tak trochu připomínající pozdější Fiat X1/9 od Bertoneho. Bylo to rozhodně zajímavé. Ale krásné? No, ne tak docela…

Shelby Zagato

Americká technika a italský design, to byla vždycky oblíbená kombinace. Jednoduchý, výkonný a spolehlivý motor, zabalený do štíhlé, elegantní karoserie s italským švihem. Ale když u Zagata dostali do ruky Ford Mustang Shelby GT350, vypadal výsledek spíše jako po zásahu tunerem. 

ItalDesign

Giorgetto Giugiaro patří mezi nejvýznamnější automobilové designéry dvacátého století. Jeho auta jsou nejen ozdobou autosalonů a přehlídek veteránů, ale především změnila svět. Obrovská škála jeho zakázek však občas způsobila, že se mezi  designové skvosty připletlo i nějaké to ošklivé káčátko.

SsangYong Rexton

Navrhnout karoserii pro lacinou evropskou napodobeninu Mercedesu ML tak, aby nevypadala příliš jako okopírovaný Mercedes, to je už samo o sobě těžký úkol. Ale když je vaším zákazníkem automobilka SsangYong, jejíž produktoví ředitelé, soudě podle vzhledu většiny značkou nabízených modelů, nejspíše berou tvrdé drogy, musí to být přímo desgnérské peklo. A ani ItalDesign jím neprošel bez úhony.

Hyundai Sonata 

Existuje jediný designový prohřešek, který je horší než ošklivé auto. A to je nudné, nezajímavé auto. Přesně takový byl Hyundai Sonata z poloviny osmdesátých let. Přestože byl pod návrhem jeho karoserie podepsán slovutný Giugiaro, vypadal výsledek spíše jako kdyby karoserii nakreslil nějaký inženýr s pravítkem, jako řešení úkolu “jak co nejlevněji zabalit techniku a lidi uvnitř do plechu”. Tohle auto nemá špatný design. Ono prostě nemá design.

Bertone

Nuccio Bertone tvořil spolu s Batistou “Pininem” Farinou dvojici pravděpodobně nejslavnějších italských designérů všech dob. Jeho vozy vždycky tíhly spíše k extravaganci a avantgardně než k Pininfarinovým ladným tvarům, ale zvláště v období popularity hranatého designu od 70. do 80. let patřily ke světové špičce. Bohužel narozdíl od svého ještě slavnějšího kolegy nezvládl Bertone vychovat další generaci, což vedlo k úpadku jeho společnosti poté, co v roce 1998 zemřel, a jejímu následnému zániku.

Škoda Favorit Sedan

Na poměry toho, co vznikalo v tehdejším socialistickém bloku, byl Favorit vlastně docela pohledný vůz. Ale ve srovnání se svými západními kolegy vypadal poněkud hrubě a nesofistikovaně. Skoro jako by si ho někdo v amatérských podmínkách poskládal podle náčrtků opravdového profesionála. A tak to vlastně i bylo. AZNP Mladá Boleslav si objednal návrh karoserie nového vozu u studia Bertone. Československý průmysl však v té době nedisponoval takovými schopnostmi jako automobilky západních zemí a tak museli italští designéři dělat mnoho kompromisů kvůli tomu, aby se auto vůbec dalo v našich podmínkách vyrobit. A výsledek všichni znáte sami. Nakonec ale můžeme být ještě rádi, že se nezačal vyrábět podivně disproporční sedan, vedle kterého je i stejná karosářská varianta první Škody Fabia naprostým elegánem.

Bertone Nuccio

Jestli se někde může naplno projevit talent designérů, jsou to koncepty vystavované přímo pod jménem karosářského studia. Nejsou tu žádná omezení nutností sériové výroby, žádná automobilka, která návrhářům nutí svůj designový jazyk, žádná nutnost stavět karoserii kolem existující platformy. Přesto je však koncept Bertone Nuccio, pojmenovaný dokonce po samotném zakladateli studia, přinejmenším podivný a přinejhorším… odporný. 

Ghia

Karosárna Ghia patří mezi ty méně známé a nebýt toho, že ji později koupil Ford a udělal z jejího jména označení luxusních výbav svých evropských vozů, byla by dnes nejspíš téměř zapomenuta. Přesto svého času tvořila krásné stroje. A někdy také ošklivé.

Ferrari 410 Superamerica

Ne, tohle není batmobil. Ani některý ze šílených amerických ploutváků konce padesátých let. Tahle věc je Ferrari 410 Superamerica, kterou v roce 1956 okarosovalo studio Ghia. Je to vlastně takové hipsterské Ferrari. Nebylo ani trochu mainstreamové a vypadalo jako batmobil ještě předtím, než to bylo cool. Vlastně dokonce předtím, než existoval batmobil.

Většina děl předních italských designérů jsou však skutečné skvosty. Podívejte se s námi třeba na  10 nejlepších kousků od Giugiara!