W124

Říká se, že Mercedes dělá nejlepší auta na světě. Dnes by se o tom dalo hodně polemizovat, nicméně jsem pořád zastáncem trojcípé hvězdy. A nejlepší sportáky dělá Porsche J 

Je Mercedes skutečně nezničitelný? Kolik stojí údržba? A je opravdu W124 tak dobré auto? O tom bude můj krátký blog.

Mercedesy jsem měl rád už jako dítě. Tenkrát někdy po roce 1990 jsem se svezl v piánu (W123) a zůstalo mi to v paměti tak, že jsem vždy chtěl auto od Mercedesu. Po získání řidičáku jsem si hned piano koupil a něco s ním najezdil, svého času jsem měl piana dokonce dvě a jezdil na všechno možné. Kamarádem vymyšlené palivo DrinkX kombinovalo všechno možné od postřiku na houby, ředidla, nafty a oleje. Poměr si nechám pro sebe. :) Obě Piana ale byla časem hodně unavená a jedno mělo přes milion kilometrů, takže jsem se musel porozhlédnout po jiném vozidle, samozřejmě nástupce piano, Mercedesu W124.

Přesednutí z W123 do „čtyřky“ je skutečný skok dopředu. První co řidič zaznamená je významný rozdíl v povozku. Zatímco piano se houpe jako loď a plavně překonává veškeré nástrahy provozu vybaveno pneumatikami o vysokém profilu, W124 prostě je prostě tvrdá. Ano plavnost a houpavost se vytratila ve prospěch lepších jízdních vlastností. W124 zatáčí mnohem lépe, zatáčky tak už neprojíždíte v totálním náklonu, ale pěkně v klidu. Přesto že rychle Mercedes k rychlé jízdě nevybízí a opravdu rychle pojedete málokdy, můžete se spolehnout na dostatečně dimenzované brzdy, sebejistý na limitu se přetáčející podvozek dobře kopírující nerovnosti (zvláště zadní náprava vybavena nivoregulací se drží asfaltu jako klíště) a to za jakýkoliv podmínek i zátěže. Celkově až lehce sportovní styl shazuje maticové řízení (čest jeho spolehlivost a životnosti). Nelze říci, že neposkytuje žádnou zpětnou vazbu, je gumové a pomalé. Je to asi, jako kdybyste se dívali na porno s kýblem na hlavě. Ne že byste z toho nic neměli, ale mohlo by to bejt lepší…

A ano pak je tu motor. Kultovní bájemi opředená atmosférická jednotka 300D. Motor dimenzovaný na statisícové nájezdy s litinovým blokem, hladkým chodem (leckterý dnešní agregát by mu mohl závidět) a nezdolnou mechanickou odolností. A ano je to všechno pravda. Motor prostě jede a jede a jede. V zátěži bez zátěže, v létě, v zimě, s károu, bez káry. Můžu zodpovědně napsat, že po porci 200 tis km (najeto mnou) je můj motor v lepším stavu než byl těsně po koupi. 136 koňmi a 220nmetry patří sice do minulosti, nezničitelností a schopností jet na všechno co hoří a maže zase do budoucnosti. Aby Mercedes jel, musí se agregát hodně točit. Tím narážíme na největší nevýhodu atmosférické dieselu a tou je pružnost. Brzdou provozu nebudete, nicméně akcelerace do kopce na se děje dost vlažné, zkratka chybí síla. Při jízdě po dálnici si motor pomáhá vysokými otáčkami a tak ani v táhlých stoupáních problém ani tak moc nepocítíte. Pokud éčko řádně rozjedete, lze se dostat i na 200km/h, cestovních 180kmh zvládá v pohodě. A protože motor neprodukuje nesmyslné NM v nesmyslných otáčkách a všechno funguje tak nějak svébytně lineárně s gradaci výkonu u 4 tis otáček, tak není namáhána převodovka ani diferenciál a tato sestava vydrží doslova věky. Automat se sice opotřebí na nějakou úroveň, ale pokud měníte pravidelně olej, není se čeho bát.

Bylo mi 20 a pracoval jsem na stavbě. Potřeboval jsem tedy něco, co bude praktické, velké a utáhne vlek. Byla to samozřejmě W124 ve verzi kombi. Něco málo jsem měl načteno a tak jsem sháněl pochopitelně diesel. Už před cca 10 lety byl problém to auto sehnat, ceny byly vysoké a vozidel málo. Kdo chtěl navíc ještě nějakou výbavu, musel si hodně připlatit. Do Německa jsem jet nechtěl, sháněl jsem tedy v ČR. Po měsíci hledání se objevilo stříbrné kombi s nejlepší možným naftovým motorem – 300D 24V. Turbo jsem nechtěl, věděl jsem o jeho tendenci k přehřívání, atmosféra jasná volba. Cena byla přijatelná, motor šel dobře, automat řadil. S karoserií to bylo horší, byla již tenkrát celkem značně napadena korozí. Jenže já to auto prostě chtěl…

Kupní cenu jsme usmlouvali na 60 tisíc korun. Do prvotního servisu zahučelo asi 25 tisíc. Byl jsem v provozu a začal vychytávat mouchy. První byl kilometrový nájezd. Proslulá kvalita interiéru skutečně maskuje statisíce kilometrů. Nedá se téměř poznat, kolik má auto najeto. Ze zvědavosti jsem nakráčel do hvězdárny na Chodově s VIN a chtěl vidět servisní historii. Auto vyrobeno na začátku roku 1994 mělo na konci roku 1995 rovných 195 000 kilometrů… se závadou hučícího diferenciálu. To mě trochu vyděsilo, bylo jasné, že kombík má za sebou minimálně půl milionu. Odpovídalo tomu i opotřebení spotřebních věcí jako jsou tlumiče, pružiny, silentbloky náprav atd.

Průběžně jsem věci měnil a ladil W124 k obrazu svému. Hučící diferenciál jsem vyměnil za něco delší, olej jsem po cvakání hydroštelů vyměnil za mix 15W50 a 10W40 CFE. To motor vyléčilo a již téměř 200 tisíc kilometrů šlape jako hodiny. Za 8 let servisu proteklo Mercedesem celkem dost peněz, ano auto bylo denně v provozu, tahalo přívěsy, jezdilo po Praze, proběhlo několik dálkových cest (Skotsko, Bělorusko, Rumunsko, Francie, Německo) a vždy jsem bez problémů a závad dojel.

Většina komponentů z prvovýroby se pyšní dnes až neuvěřitelnou kvalitou, realita je taková že W124 vydrží bez zásadních oprav skutečně půl milionu km, některé exempláře mají i přes více než 1,5 milionu km bez zásadnějších problémů. A jaký je tedy zásadní problém? Koroze.

Koroze je zabiják těchto Mercedesů. W124 totiž hnije na místech, kde to není vidět. Já bohužel vlastním poslední model E, což je vlastně facelift, pár změn interiéru i exteriéru a bohužel vodou ředitelné laky. Výsledkem je koroze, která se špatně opravuje a často vyleze znova (lakované díly). V mém případě se za 10 let utratilo zhruba 50tisíc za opravy spojené s vařením či lakováním. Obligátní uložení zadní nápravy jsem musel řešit cca po roce provozu. Pak už vcelku běžná rez. Když se ovšem odporoučela (rozuměj uhnila) přední nápravnice, dostal jsem vztek. Bylo mi jasné, že můj Mercedes se blíží konci svého života a že bych se měl starat již pouze o zachování mobility. Což jsem nakonec také udělal a auto začalo získávat patinu mých tehdejších pian. Ovšem stále jede velmi spolehlivě. Elektrické okna byli nahrazeny za manuální a chladič klimatizace byl v rámci optimalizace náporového sání vyndán. Výsledkem je tedy vůz zbaven všech potencionálních závad, který bude sloužit jedinému účelu a to přepravy z bodu A do bodu B i kdyby bod B měl být v Africe.

Může tedy dnes W124 dávat smysl? Obávám se, že už ne. Z posledního podstivého Mercedesu se stal kult a i když existuje úzká skupinka lidí, která na tyto stroje ani dnes nedá dopustit nelze nic jiného než W124 nechat v minulosti. Nebo možná ne…. Pro fandu co vládne šroubováky lze při správné údržbě jezdit neuvěřitelné porce km. Pokud někdo najede 50 a vice tisíc km ročně může pro něj byt tento Mercedes stále dobrou a levnou volbou. Osobně znám několik takto provozovaných exemplářů s miliónovými nájezdy a servisním nákladem pod 1Kč /km. No, které auto tohle dokáže?