Životních situací, jimiž může řidič soukromý obhajovat své právo použít k soukrojízdě nějaké motorové vozidlo, si jistě můžeme představit mnoho. Ovšem ruku na srdce, při důsledně kritickém, případně sebekritickém přístupu, by většina z nich neobstála. Řidič soukromý jezdí prostě proto, že může.
Řidič profesionál jezdí, protože ho to živí. Jeho přítomnost za volantem lze tedy poměrně silně obhájit. Práce řidiče z povolání je potřebná. Všichni to chápeme a není vůbec zapotřebí právo k profijízdě vysvětlovat, natož obhajovat. Řidič profesionál žije svůj život za volantem za všech okolností a musí řídit i tehdy, kdy by do toho řidič soukromý dávno hodil vidle. Po mnoha letech denní i noční služby za volantem se z profesionála stane veterán. Patří mu respekt, protože prošel ohněm. Takový člověk může vnímat auta jako hračky, ale už nikdy se k nim jako k hračkám nechová. Ví, že mohou zabít. Když je řídí, vidí a cítí víc než kdokoliv, kdo nikdy profesionál nebyl. Zachází s autem jako s nabitou zbraní.
Pokud kterýkoliv soukromý řidič začne tvrdit, že to dělá taky, neví, o čem mluví. Nemůže to vědět a nemůže se srovnávat s veteránem. Žádného příčetného vojáka, který nikdy nezažil ostrou akci, nenapadne srovnávat se s veteránem z Vietnamu. A pokud si někdo myslí, že žít život za volantem je selanka, měl by si to jít zkusit. Měl by si zkusit řídit od půlnoci do rána třeba autobus plný spících dětí z gymnázia a neusnout. Měl by si zkusit řídit autobus plný lidí na lince do Londýna, v zimě, v noci, ve vánici, na zledovatělých silnicích, bez GPS navigace. Ležet v zimě, na mokrém asfaltu, v bílé košili a kravatě, s motorovým olejem ve vlasech pod autobusem plným lidí, někde v Belgii na dálnici a zoufale montovat ven prasklou olejovou trubku, a pak shánět někoho, kdo ji zaletuje. Měl by si zkusit řídit desítky tun těžký kamion v obdobných podmínkách, porušovat předpisy, aby váš šéf ušetřil, čelit policajtům, kriminálním gangům, co vás ve spánku připraví o náklad, byrokracii, špatné hygieně a mizerné životosprávě. Přijít o rodinu kvůli své práci. Být neustále jednou nohou ve vězení. Být za špinavce, co všude jenom překáží. Ne na den, nebo týden, ale aspoň na rok. Netvrdím, že to někdy není krásné, na pár okamžiků, kdy jste odpočinutí, vyjde slunce a vy nemáte stres z neznámého. Ale je to stejné jako v životě. A tohle je váš život. Ale jednu výhodu to má, můžete si dát za čelní sklo tabulku s nápisem King of the Road.
Vím, že když jsme mladí, je život vzrušující a lákavý. Baví nás a baví nás výzvy. Řídit je senzační pocit. Nikdy jsem si nepřipouštěl, že by mě to snad kdy bavit přestalo. A nechápal jsem starší lidi, když mi říkali, že je to už nebaví. Dnes je chápu. Ten opojný pocit z řízení je pryč. Je to už jen práce. Nejsem autíčkář a nikdy jsem jím nebyl. Nebo vlastně byl, jako malý kluk, když jsem si hrál s autíčky Matchbox.
Pořád mám rád auta, ale jsem veterán. Netrpím infantilní posedlostí autíčky. Jen mám stále nabito. Protože jak říkají veteráni z Vietnamu, nenabitá puška není puška, ale berle.
03. března 2021, 12:09
17
No...
Ne. Znám dost řidičů autobusů, jezdil jsem několik let jako průvodce do zahraničí, mám mezi nima spoustu kamarádů, ale že by to paušálně znamenalo, že to jsou dobří řidiči... Není to pravidlo. Tím hůř u MHD, tam je to bohužel často spíš naopak.
A pak - znám dost lidí, co sice nemají řízení auta v pracovní smlouvě, ale jejich deset tisíc kilometrů za měsíc strčí nejednoho kinderkamionáře do kapsy.
Takové ty roadside opravy jsou sice fajn historky, rád jsem poslouchal kluky řidiče, jak jezdili liazkama do Ruska, jak jim tam zamrzaly motory, jak měnili převodovky v tajze a podobně, ale dneska už je to minulost a vrtat se hodiny a snažit se tak nějak zaflikovat něco, co má asistenčka od výrobce auta hotové za půl hodinky nedává moc smysl.
Všichni ti staří řidiči, co jezdili na sedmičkových Karosách, Oasách, Liazech a podobných starých verglech několikadenní šichty mají můj respekt, bylo to v porovnání s dneškem náročný. Ale dělat z nich nadlidi je zcestné a většina z nich to ani nemá ráda.
Dá se od nich ale dost naučit, třeba já se dodnes řídím pravidlem, co mi říkal jeden zasloužilý autobusák: Když jedeš dlouhou cestu, vracíš se a překročíš hranice svojí země, svého města, nikdy si neříkej, že "už jsi tady". Podvědomě vypneš, přestaneš se soustředit a uděláš chybu. Doma jsi ve chvíli, kdy vytáhneš klíče ze zámku.
Pokud ono veteránství spočívá v tomhle nadhledu, pak ho má dost lidí bez ohledu na profesi a ano, je to věc, které je třeba si vážit.
-
Komentář upraven 3. 3. 2021, 18:20:55
05. března 2021, 00:00
6
Ono ve světě je běžné si jaksi vážit každého povolání. Teda aspoň v tom civilizovaném. O tom že v ČR jsme se zasekli s tímto tak v roce 95 kdy jako kdo byl v kanclu v košili byl boss tj věc druhá. Dneska ty junior korporátní ofocíři mají za měsíc to co strojník v D za týden, ale hlavně že se nosí jak hovna na oleji a značkový svetr má na homecredit vod Kellner.
Není divu že se občas kamionaci rozcili. Když kousek vedle se dá udělat za stejnou práci 2x tolik. A hlavně vše legal páska. Taky jich tam už dost zdrhlo. Autobusak taktéž. Doufám že i tady pochopíme že to že někdo dělá rukama neznamená potupu a to že je neschopnej jouda. Ba naopak. A že každej kdo má lakyrky z Deichmanu a košili není pan továrník. Zvláštní že když tyhle lidi v těch kanclech vrátíte na zem fungují ok. Prostě je to od školy. Musí se to vychovat znova. Za komanče byl dělník pán pak zase kman. Tak společnost nesmí fungovat. Nicméně i tak názor na kamiony píšu dole. Je to práce potřebná ale hrdinská rozhodně dnes už ne.
03. března 2021, 13:16
0
Doba se nám posunula, ale tohle byli frajeři zcela určitě....
03. března 2021, 14:27
7
Trochu to zavání "my profiřidiči kamionu/autobusu" vs. "takyřidiči v osobácích". Když vidím, co na silnicích ti tzv. "profesionálové" s kamiony/autobusy předvádí, tak se nedivím té vzájemné nevraživosti. Náhlé poruchy a opravy řeší i řidiči osobáků, pravda, neřve/nekrafá jim u toho autobus naštvaných/otrávených pasažérů.
PS: Nápis "king of the road" ti moc nepomůže, viz "king" ve Studénce..
03. března 2021, 14:37
11
Ach bože, používat vojáky a válku ve Vietnamu jako srovnání k řidičům. Fakt jo, fakt?
03. března 2021, 14:54
4
Já se omlouvám, ale nepochopil jsem, co tím chtěl autor říct ......
03. března 2021, 15:36
9
Sorry, ale neberu.
Většina z nás jízdy od půlnoci do rána, v zimě, v noci, ve vánici, na zledovatělých silnicích, bez GPS navigace zažila - a zvládla.
Spousta z nás zůstala stát uprostřed ničeho s nepojízdným přibližovadlem a musela to nějak řešit. A vyřešila to.
Jestli za zády vezu desítky tun nebo 30 lidí nebo jsem sám, to je úplně jedno, to je prázdný argument. Děláš, jak kdybys ten náklad táhl na vlastních zádech. Nevím jak kdo, ale já nechci nabourat (a dělám v tom smyslu všechno, co dokážu) ani když vezu "jen" svoji rodinu. Já sakra nechci nabourat ani když jedu sám na kole (i když zrovna v té situaci mi kupodivu právě profesionální řidiči hážou klacky pod nohy nejčastěji).
Je dost takových, co porušují předpisy, aby vyhovělo šéfovi, přichází do styku s policajty, čelí byrokracii, špatné hygieně a mizerné životosprávě. Přijde o rodinu kvůli své práci. Nicméně tenhle odstavec nemá nic moc společnýho s řízením, s tím je potřeba se vypořádat i leckde jinde.
Suma sumárum, jestli tě svoji práci vnímáš jako tak náročnou, jako jsi popsal, nebylo by třeba lepší (přinejmenším pro ty, co tě na silnici potkávají), kdybys dělal něco, co bude tvým schopnostem přiměřenější?
04. března 2021, 06:41
4
Wtf?
04. března 2021, 08:11
9
04. března 2021, 09:27
-1
Já teda nejezdím, ale pár profíků znám a každý měsíc vedle nich pár stovek km. Ono se opravdu nedá říct jinak než: "nezaziješ, nevíš". Ve kterém jiném povolání se vám stane, že jednou za čas někdo z vašich kolegů a známých tragicky zemře. Jasně cajti, hasiči a vojáci. Ale i ti mají aspoň toho psychologa k dispozici a potom volno. Znamymu zaparkovali dva řidiči do návěsu, hasičům je pomohl zakrýt, cuknout s návěsem, přeložit náklad a sotva dostal náhradní auto, frčel zase. Že je to práce nevděčná, dokazují i ostatní komentáře.
04. března 2021, 10:08
5
Hele jo, ale taky jsou lidi co za 15tisíc utírají skoro mrtvým lidem zadky nebo makaj za 15 na kase nebo dělá v managementu, sedí sice v kanclu,ale jede vlastně 24/7 atd atd. Tím neříkaám, že to není těžká dřina furt řídít v tom dnešním provozu, ale jako v každé práci. Pokud to někomu přijde tak hrozné, že se z toho musí takhle vypsat a přitom svým způsobit pourážet běžné řidiče tak by dle mého měl asi zapřemýšlet jestli není čas na změnu a jít třeba dělat dispečera a využít své praktické zkušenosti. Akorát ten plat pak bude mít předpokládám o dost menší. Ale vždycky je to něco za něco.
04. března 2021, 10:36
0
Plat je stale silne nadpriemerny nie? Tak 50k cisteho s dietami? To je jasne, ze to nebude prechadzka ruzovou zahradou, je to pre odolnych ludi co si bud chcu za nejaku ombedzenu dobu nieco nahrabat a potom s tym seknut alebo pre takych co by ten zabity cas na cestach aj tak nevedeli ako lepsie stravit. Win win situacia, keby to zvladol robit kazdy tak je to za polovicne prachy.
04. března 2021, 10:37
0
Tak za 15k utíral zadky můj blízký příbuzný :D 12 h směny, ale zůstal u toho, jen za jiný peníze a jinde. Oni totiž ty kamionaci říkají, že by to nedali, taky je to nápor na hlavu a on zase říká že by nedal to ježdění. Každy vydrží a najde si v tom svém to dobré. Když obě povolání porovnam, je to asi tak na stejně. Pokladní je jen prostě mrdina práce... Taky se okolo nich dost ochomitam pracovně. Když nechtěj sedět, tak jdou skládat a naopak. To se s pecovatelem a kamionakem srovnavat asi nedá...
04. března 2021, 10:41
0
Jo tady tržní prostředí funguje dobře. 50k spíš hrubyho, jak kde jak za co. Jasný, pro někoho je práce posláním a najde se vtom. Ideální stav
04. března 2021, 10:52
5
Hrozný blábol ten blog, ale to nechám bez dalšího komentu. Kamion řídí asi 6 let moje kamarádka blondýna 162 cm. Jezdí Švédsko většinou Po až Pa. Víkend doma. Peníze kolem 45,000 s dietami, služební tel i pro soukromý. Slevu na naftu do osobaku. Plus si na firmě na dílně může dělat svoje auto a mytí atd.
Jasně záda v hajzlu. Kolikrat zákazníci prudí atd. Jezdila i Itálii atp. Prý ale pořád lepší jak řídit MHD bus což dělala předtím. Teď sem ji asi půl roku neviděl tak nevím. Hodin udělá fakt dost snadná práce to není. Kdo to ale dělat nechce ať se na to vysere a nebrečí. Já svého času na osobaku pravda natočil desítky tisíc za rok. Všechny sračky zácpy sníh atd atd dobře znám. Je to prostě práce ne hrdinství. To už dávno ne. A věřím že za ty léta praxe vím co dělám. Jasně a navesem na rampu nenacouvam ale tj o praxi. Dneska ten kamion v automatu 1000 km rovně jinak zvládne i cvičena opička.
04. března 2021, 16:56
7
morec: v libovolném povolání. V prvním zaměstnání jsem tahal kabely s netem a kolega se nám připekl v domovním rozvaděči, padl hlavou k hlavnímu přívodu k výtahové strojovně (400V). X krát resuscitován, pravda, přežil s následky, ale taky nemusel. Ten samý kolega nám pak ještě spadl ze střechy 2p. domu a ze 3.p jedné hradní zříceniny. Opět přežil, ale stačilo dopadnou trošku jinak a ende šlus. Já jsem párkrát provokoval naše "security guys" a jednou to bylo jen varovný výstřel do vzduchu, a ve druhém případě mi jedna kulka šla 20cm vedle nohy, do gauče na kterém jsem seděl, a druhá asi metr od hlavy, do zdi naší HQ. Ten chlap vůbec netušil, co dělá, kolt bez pojistky a tak vyšly dvě rány z toho jak byl rozklepaný. Mimochodem už dělá kamioňáka. Taky v takovém zaměstnání lezeš po výškách, domech, komínech, které nemají v pořádku výstupovou cestu, riskuješ neustále. Já si užil pád skrze půdu, sádrokartonový strop, mezi klimatizačními jednotkami. Spadl jsem i z cirka půlmetru, protože mi podjela noha na namrzlém stožáru, na který jsem lezl týden co týden. Nezdá se to jako nějaké smrtelné riziko, půlmetr, ale když ležíš na zádech a máš 5cm od hlavy držák hromosvodu ... tak si tak říkáš, že jsi mohl dopadnout jak Schumacher, mozek na sračky. Jo a lezeš na takové střechy a komíny ať je 45°C, nebo -25°C, když leje, klidně i za silného větru (to platí spíše pro slézání). Lezeš tam ve sračkách od holubů. Vědět tenkrát do čeho lezu, tak jdu raději točit volantem. Tam máš aspoň klimu, teplo, neprší na tebe, povinný pauzy.
Druhé zaměstnání - dálková správa autoparků - kolega byl zabit při obchodní cestě. Převrátil se na něj náklaďák s uhlím. Další zaměstnání naštěstí nic. Ale třeba u bráchy ve fabrice bylo několik smrťáků. Třeba rozmačkání a uvaření za živa v autoklávu. Mého "souseda" z garážového komplexu zase zabila uklizečka. Vypnul si dopravníkový pás, aby ho seřídil, bába s hadrem se ochomejtala kolem ovládacího pultu, myslela si, že zadkem o něj štrejchla, tak tu páčku "vrátila" do polohy, jako byla vždycky ... a dopravník se rozjel, bába spokojená, nikdo nic neviděl. A na konci toho dopravníku byla drtička uhlí.
A teď si vem taková povolání jako elektrikář. Něco uděláš blbě a zabije tě to, nebo někoho jiného. Předáváš vypnuté pracoviště někomu jinému k další práci? Měl bys mu ukázat dotekem vlastní ruky, že jsou ty kV rozvody vypnuté. Jasně, nejdřív na to šaháš zkoušečkou, zkratovací tyčí atp. Ale splést se můžeš klidně dvakrát po sobě.
Doktoři v dnešní době? Tě oprskne coviďák, nová agresivní mutace, vyčerpaný organismus a za týden prdíš do hlíny.
Takže řidič kamionu? Nic extra riziko.