Konečně mám mrkačku aneb Radosti a starosti s 30 let starou Miatou

V posledních měsících jsem kompletně obměnil svůj vozový park.

• Mazdu MX-5 NC  jsem prodal
• Hondu Legend jsem na dobu neurčitou svěřil tátovi
• Jako primární povoz jsem si koupil decentně upravenou Fiestu ST 
• No a teď jsem si konečně pořídil tu správnou Miatu
• (A jelikož mi trvalo sto let tenhle zápisek dopsat, tak jsem v mezičase stihnul koupit ještě jeden peklostroj, ale o tom napíšu až příště)

Hledání a koupě

Pro kontext dodám, že moje soužití s různými generacemi Mazdy MX-5 se táhne už od roku 2016, kdy jsem si k 25. narozkám koupil NBfl 1.6. Tu jsem po necelých dvou letech nahradil za NC 2.0 (PRHT), kterou jsem pak prodal v lednu 2021. Zatímco NB a NC byly většinu času moje primární auta (nikam pravidelně nedojíždím, takže to nebyl až takový masochismus, jak to zní), NA je víkendovka.

Porozhlížet se po vhodné mrkací Miatě jsem začal krátce po prodeji NC, tedy na přelomu roku 20/21. Zeptal jsem se ve FB skupině fanklubu co kdo nabízí a koukal na mobile.de na šílený ceny těch nejhezčích a nejlépe vybavených kusů, u čehož se mi protáčely panenky. Ozval se mi známý, se kterým jsem se párkrát viděl na různých srazech fanklubu MX-5. Má autobazar s pozitivními google recenzemi. Zabývá se kromě jiného renovací veteránů. Pro Mazdy MX-5 má slabost. Žluťáka, kterého tou dobou dodělal a prodával, jsem nechtěl, nebyla to pro mě úplně ta správná specifikace, ale navrhnul mi alternativu.

Byla to americká Miata z roku 1992 v téměř ideální specifikaci, tzn. 1.6 85 kW, klimatizace (!) a všechno ostatní v základu (švihadla, žádné ABS, atd.). S ošklivým lakem a lehce ťuknutá na předek chtěla trochu lásky, ale domluvili jsme se na opravě, vyvaření, celolaku, výměně rozvodů, provozních kapalin vč. doplnění klimatizace, atd. Cenově to vycházelo lépe než kdejaká hezky vypadající Miata v inzerci s tím, že u téhle jsem věděl, že bude v průběhu akce celá rozebraná a opravená; budu mít fotky z celého procesu. Nevýhoda a jisté riziko byla neznámá historie auta, absence jakýchkoliv servisních záznamů. Kastle se pořeší, všechen běžný servis se udělá, ale co stav motoru? Běží prý v pohodě bez zjevných známek číhající katastrofy, ale některé problémy na volnoběh anebo během krátké projížďky prostě nejsou zjevné. U MX-5 ani nejhorší možný scénář (např. nutná výměna motoru) naštěstí není až tak děsivý, tak jsem se rozhodl, že to risknu.

Tak jsme si virtuálně plácli, zaplatil jsem zálohu a začalo čekání a těšení. Průběžně jsem dostával fotky, jak auto vyzvedl z Německa, jak ho rozebral, vyvařil, připravil na lakování, potom se to kvůli covidu zdrželo pár týdnů z důvodu uzavřené lakovny, ale pak už to odsýpalo – auto dal dohromady a proběhl ten zmíněný servis. Dostal jsem sedačky v hezčím stavu, než tam původně byly a volant dostal nové obšití. V poslední fázi už jsem jen poslal plnou moc a přijel si vyzvednout pojištěné auto na značkách, přihlášené na mě. V techničáku mám zapsané kdejaké alternativní rozměry kol, jak se sluší a patří. Stačilo už jen natankovat plnou, koupit povinnou výbavu a vyrazit vstříc zážitkům.

Potěšilo mě, že tam bylo funkční rádio s podporou bluetooth a vypadalo to, že dořešit zbývá jen pár drobností, zkrátka že bylo vše podle domluvy a něco i nad její rámec.

Dojmy

NA jsem si nekoupil úplně naslepo, v minulosti jsem nějaké řídil a i jsem tu o tom tenkrát psal. Každopádně nic člověka nepřipraví na přesednutí do NA z o pětadvacet let mladší Fiesty ST, což je přesně ten šok, který mě čekal při vyzvednutí. Spojka zabírá nahoře a poněkud vágně, brzdy mají úplně jinou odezvu (a ruku na srdce, ve srovnání s ST absolutně nic nedělají :D), motor dělá takovej ten správnej old-school kravál, o té vůni z výfuku ani nemluvím. I když je na autě spousta nových věcí, tak se při jízdě ozývají různé zvuky (tak to prostě u kroutícího se roadsteru-veterána bývá) a třeba když pustím klimatizaci, tak mám pocit, že jsem přišel asi o třetinu výkonu, ale to všechno k tomu patří. Člověk se naučí taktizovat a brzdit z kopce klimatizací :D

Můj první dojem z jízdy byl takový, že to auto na řidiče působí o hodně starší než vypadá okem kolemjdoucích. Nikoliv v negativním slova smyslu, hned to vysvětlím. Na mě ta zakulacená kastle působí dodnes celkem moderně a krásně, ale speciálně když jsem z ní přesedl do kámošovy NBfl 1.8 a pak zpátky, tak mě plně trklo, že i když jsou si v mnohém podobné a jedná se jen o evoluci (a po přesednutí se žádný šok nekonal, naopak jsem se hned cítil jako doma), tak NB je prostě znatelně uhlazenější a přívětivější v mnoha drobnostech, které se nasčítají. To je pro většinu lidí žádoucí, speciálně u auta, které budou řídit často, ale ne nutně pro autíčkáře u víkendovky. Mně se líbí to jak v NA má motor takovej neurvalejší projev a všechno je trochu syrovější. Pointa je, že NA optikou dnešní doby a techniky prostě působí úplně jinak na svého řidiče (syrový, hrubý projev a ovládání) než jak působí svým vzhledem na okolí (nejroztomilejší autíčko na světě).

Miatu není kdoví jaká zábava provozovat poklidně a řadit ve 2-3 tis. otáčkách. Jde to, dokonce to působí na první dojem správně (dle sluchu člověka zvyklého na novější auta už je čas řadit), ale brzo se dostaví rozčarování z toho, jak to vlastně moc nejede, i když 85 kW na 955 kg váhy nezní strašně. Naštěstí je omezovač otáček mnohem dál (okolo 7500 rpm) a jakmile se k němu jednou podíváte, pochopíte v čem tkví ta nejlepší část.

Baví mě řídit oturbenou Fiestu, která má pomalu třikrát větší krouťák, duní, prská, syčí, má parádní podvozek, brzdy a celkově jede jak debil. Ale tohle je jedna věc, kterou Miata umí líp: dá mi rozsah dalších 1000 otáček a hlavně v ní nemám ten pocit, že na těch max. otáčkách vlastně ani moc nezáleží. Tady jsem naopak rád za každou jednu otáčku, ke který mě omezovač ještě pustí a je zde dost času si ten proces vytáčení motoru vychutnat a ten poslední tisíc chutná nejlíp, to je ten tisíc otáček, kdy se začnu chechtat.

Ještě si dovolím jeden odstavec o klimatizaci, pro ty z vás, kdo ještě neměli tu čest s kabriem a říkáte si k “čemu v miatě klimu?”. Já na téhle položce výbavy naprosto trval, protože už jsem měl NB bez klimy a NC s klimou, takže jsem věděl, že a) občas prší, musí se natáhnout střecha a odmlžit okna je pak bez A/C nadlidský úkol a masivní opruz, b) když člověk zkejsne ve vedru v koloně, tak to je bez klimy o život a c) překvapivě komfortní a fajn je občas si pustit studený vzduch na ruce či nohy, i když není vysloveně extrémní počasí. Člověk někam v létě dojede a nemusí se hned převlíkat a sprchovat. Každá Miata umí topit jako prase, a to chlazení navíc vůbec není k zahození… U NA to ale samozřejmě zásadním způsobem omezí výběr (často ji mívají americké), vzácnější prvek výbavy je snad jen tempomat nebo automatická převodovka :)

Patálie s motorem

A tak jsem pár týdnů jezdil, dopřával si neustále nějaké projížďky po okreskách a postupně tvořil seznam menších neduhů k vyřešení. Jednoho dne začaly cvakat hydroštely (při zahřátém motoru), což někteří připisují degradovanému oleji, ale ten byl čerstvě měněný. No, jak jsem záhy zjistil, důvod byl ten, že tam toho oleje moc nezbylo. A po doplnění jsem zjistil, že tam dlouho nevydrží – motor ho žere jak prokopnutý, speciálně při ostřejší jízdě. Po konzultaci s mechanikem jsem došel k tomu, že pokud nechci neustále dolévat olej a smrdět na celé kolo (což jsem praktikoval přes léto, abych se mohl zúčastnit letních srazů), budu muset motor nechat rozebrat a podle toho, v jakém bude stavu buď nechat přetěsnit anebo rovnou udělat GO. Doufal jsem, že tohle mě nebude čekat hned, ale co už, u víkendovky si v klidu počkám na zimu a motor pak aspoň zas pojede jako novej.

Bouračka

Smůla tímto nekončí. Fiesta byla jednoho dne v servisu a moje přítelkyně (dnes už manželka – tak dlouho mi tenhle zápisek trvalo dopsat) si vzala Miatu na cestu do práce. Jela v ní poprvé. Popojížděla si ráno v koloně na pražském okruhu a zrovna když kolona před ní zastavila a ona také, tak do ní v malé rychlosti zezadu nabourala dodávka. Naštěstí se nikomu nic nestalo, jenom moje nově nalakovaná Miata měla rozmáčklej zadek: poškrábanej nárazník, rozlámanej panel kolem RZ, prasklý světlo, promáčknutý zadní čelo. Dodávku řídil mladý kluk, který zjevně moc nekoukal na cestu. Byla to firemní dodávka; jednatel nepříliš ochotný nehodu promptně nahlásit; pojišťovna velmi pomalu reagující, protože byla zahlcená v době krátce po těch ničivých tornádech… No, nakonec mi přiklepli nějakou poměrně rozumnou sumu (asi 23 500 Kč), i s ohledem na to, že US-specifický plastový díl okolo RZ je výrazně dražší než ten evropský. Ve výsledku mě oprava stála skoro na korunu přesně tolik, kolik jsem od pojišťovny dostal, s tím že se do toho vešla obě nová světla (přestože zničené bylo pouze jedno, ale druhé jsem měl v plánu vyměnit už předtím, protože bylo zašlé).

Takže Miata teď zase vypadá krásně, ale než dojde na tu opravu úniku oleje, tak musím pravidelně dolévat. Jak jsem říkal, chtěl jsem to nechat udělat přes tuhle zimu, ale ještě nevím, jestli to neodložím až na tu další mj. v souvislosti s mým dalším nákupem, kterým se pochlubím příště. To je sleeper z trochu jiného soudku.