Pokud znáte příběh Žluťáska, určitě víte, že jsme si prošli menším peklem. Ale jak už to má správně být, končili jsme happy endem; minulý podzim se rozporcovaný Fiátek vezl do Prahy na urgentní příjem, pak se ještě chvíli musely zpět získát dluhy, ale nakonec vše dobře dopadlo a na začátku května se s velkou slávou jelo pro takřka nový vůz. Ještě před tím se však období nervů, nejistoty a zoufalství pomalu změnilo v dobu těšení, mravenčí práce a shánění a v neposlední řadě lhaní a pak žehlení situací, kdy se má drahá přítelkyně postupně dozvídala, kolik jsem do toho vlastně vecpal.
No ale pěkně popořadě. V moment, co se podařilo dohodnout, že mi to pan Petr dá dokupy, jsem se jal urgovat Godota, aby to tam okamžitě převezl, dokud si to pan Petr s tou opravou nerozmyslí.
Když konečně po kastli dorazil i motor, v papírových krabicích, musel pan Petr sprásknout ruce, do jakého hovadstva se to upsal. Pak z harampádí vyhrabal hlavu (ne tu svou), blok a poslal to rovnou na přeměření. Udělal velmi dobře, protože to, co jsem koupil jako motor po výbrusu, po GO, nachystaný na montáž, bylo naprosto nepoužitelné pro náš účel. Ovalita na některých válcích, hlava podivně vybroušená, vzduchová soustava neuměle opískovaná s potenciálem dostat ten bordel do komor… sprásknul určitě ruce podruhé. Když mně to volal, nepříjemně jsem se zpotil. A když mě pak řekl realistickou částku co pak bude stát oprava, málem mě omyli.
Měl jsem tehdy dvě možnosti. Ta první, že se počká, jestli se někde neobjeví originální motor s původními rozměry, který se ještě bude dát použít, a nacpou se tam tedy sériové písty a zbytek, který už mám. Ta druhá, že se blok vybrousí pořádně, ale skrze větší rozměry bude třeba jiných kovaných pístů, ojnic, klikovky. Tato možnost by byla rychlejší, ale byla by dost drahá. První možnost by byla už jenom rozumně drahá, ale trvalo by to ještě neurčitou dobu.
Jenže já už nechtěl čekat.
V mezičase od objednání kovaných komponent se muselo sehnat nové víko motoru, objednaly se i silikonové hadice na chladicí soustavu, protože ještě z nešťastného období jsem měl koupený pořádný chladič, a tak by nové vedení kvůli rozměrům bylo stejně třeba. Největší čas mi zabralo vybrat vhodnou barvu, mohl jsem si vybrat mezi černou, červenou a modrou. Jakou byste zvolili vy? Já vybral červenou.
Do pár dní dorazila zásilka, a pan Petr se s precizností jemu vlastní jal dávat věci pomaličku dokopy. Následující fotografie bych si dovolil označit jako 18+, alespoň já i taťka jsme hodně slintali. Začnem rovnou kovanými písty od Wössnera.
Komentář netřeba:
A pak už to šlo ráz na ráz. Prakticky nový motor.
Následuje osazení sportovní spojkou z Itálie.
Zapojení hadiček, elektřiny…
Aby se prakticky na Silvestra roku 2019 mohl dát motor už do auta.
Já vím, každý není takový úchyl na ty hejblátka a klikátka – těm se omlouvám za zdlouhý text a nudné fotky. Nám ostatním normálním lidem – mrkněte do galerie, je tam toho víc.
No, máme tedy nový motor ve starém autě, které přes rok rezlo a nehýbalo se. To není moc optimální stav, že? Taky že nebyl. Lambda sonda KO, spodek vlastně celý vypadal velice smutně, proto pan Petr kompletně renovoval a zpevnil zadní nápravnici, prakticky udělal komplet výfukový systém, předělal kompletní olejové vedení a chlazení, zakonzervoval co se dalo, a navrch auto osadil větranými brzdovými kotouči s novými destičkami. Takové ty důlkami a drážkami, ať to taky nějak vypadá. Ano, ten design jsem si vybral já. Asi dozněj z dob paření NFS Underground 2.
Každopádně to už máme začátek března a auto je připraveno na STK. Pan Petr dokonce vyleštil světla k dokonalosti. No a pak byl drobný poplach. Na technickou je třeba mít velký techničák a zelenou kartu. Jenomže jak jsem auto prakticky dva roky neměl… no hledal jsem já v bydlišti v Olomouci, hledali rodiče doma o kus dál, aby se nakonec po nervech, že je oboje ztraceno zjistilo, že zelená karta je u mě, velký techničák u nich. A tak jsme to poslali. Českou poštou. Z Olomouce prioritně zásilkou na druhý den, od našich z hor normální zásilkou. Hádejte, co došlo dřív :)
Každopádně po pár dnech mi pan Petr poslal fotku. Máme technickou! Auto může jezdit! Po takové době… s mou reakcí na messengeru se musím podělit:
Já už samozřejmě hořel nedočkavostí. Ještě však zbývalo auto poctivě softwarově odladit v Jičíně. Do té doby ještě pan Petr najezdil stovky kilometrů, aby si byl naprosto jist, že všechno funguje jak má a že se neprojeví nějaké skryté závady. Drobnosti se našly, ale ty byly odstraněny brzo. Pak zbývalo už jenom netrpělivě čekat, až se dostaneme na řadu s lazením softwaru.
Je mi jasné, že teď byste mi asi neodpustili, kdybych se nepodělil o výsledek z odladění přímo na válcové zkušebně.
Co je zde k vidění? Auto má přepínatelný elektronický boost kontroler, proto tam jsou dva jízdní režimy, prakticky to omezuje shora maximální tlak v turbu, což je vidět v grafech. Série má 220 koní, první jízdní mod po těch úpravách 250 koní, ten výkonější 275 koní. Já vím, že to není moc, tím víc po té slávě, s jakou jsem tu dnes napsal. Bottleneckem, tedy tím nejslabším článkem řetězu je zde turbo. Ukázalo se, že se jedná o turbo z Nissanu 200 SX, a to že není stavěné na příliš vysoké tlaky. Proto tady taky foukáme nejvíc asi 1.2 atmosféry. Teoreticky by stačilo koupit nové, velké turbo, přeladit to a s výkonem bychom mohli být zas někde úplně jinde… Ale já už nechci. Zatím. Já chci jezdit.
Musím se přiznat, že když jsem si pro to jel, s taťkou, protože ten na celém příběhu má svůj podíl a taky to auto má rád, bál jsem se jistého odcizení, zkrátka že už nebudu z toho auta tak hotový. Je pravda, že Žluťásek teď jede jinak. Už to není to kopnutí s protočením kol, hodné lehce neohrabaného kulturisty s trochou steroidů. Teď je to spíš sportovec s poctivou průpravou, promyšlenou technikou a zkušeným trenérem. Pan Petr to odhadl dobře – jede to jako motokára. Zápřah není už v malém rozmezí otáček, je stálý a mnohem efektivnější, auto chce zkrátka jet víc a víc! Chová se to trochu tak, jako by tam ani turbo nebylo. Od května jsem s ním najel už pár tisíců kilometrů. Od té doby jsem zažil jeden problém, když jsme jeli s kolegama na výlet ve dvou autech do Jeseníků, poblíž oblasti, kde auto nedobrovolně strávilo víc než dlouhý rok. A hádejte co, pár kilometrů po startu zkrátka odmítnul jet, tak jsme ho tam nechali, jeli jiným, zpáteční cestu jsme ho odtlačili do Olomouce, a to jenom proto, aby druhý den nastartoval a dělal, že se nic nestalo…
Teď se zase asi půlrok neprojedu. Naštěstí to není nic katastrofálního, jsem pracovně v Nice. Auto je v garáži doma zakonzervované, vystříkané prahy a tak vůbec a od taťky mám slíbeno, že každý měsíc se s ním něco najezdí. Auto musí jezdit, když stojí, je zle. Ale když už teda jsem na té francouzské riviéře, tak jednou skočím do Monaka se podívat, co hezkého tam jezdí.
Vím, že není vhodné zde dělat reklamu. Ale určitě jste si museli všimnout, že bez pana Petra bych už nejspíš žádné Coupé neměl. Jeho ochota, vysoká odbornost (což je vidět z fotek) a jeho vlastní zkušenosti, se kterými se bezelstně podělil, jsou něco neobvyklého. Můj taťka ho okomentoval – “zlatý chlap, mechanik ze staré školy, to už se nevidí”. Chci proto panu Petrovi ještě jednou poděkovat. Bez nadsázky se dá říct, že v tom servisu v Praze v Malešicích se znovuzrodil Fénix. Díky!
12. září 2020, 22:07
4
Tak velká gratulace, že to mělo nakonec dobrý konec! Ten složený motor vypadá moc pěkně, pan Petr asi fakt umí :-)
A mimochodem - jsi na "nezávislém" serveru, za článek ti nikdo neplatí, takže si tady reklamu můžeš dělat naprosto jakou chceš.
13. září 2020, 09:58
3
Tak to je paráda. Fajn videt, že's to dal dokupy. Tohle už je raritka a v top stavu jich moc nebude.
13. září 2020, 14:07
3
Naprostá paráda! Skvělé, že jsi do toho auta tolik dal, a nezlomil nad ním hůl... Nádherná kára! A taky díky za sepsání zkušeností. Málokdo má na to dát světu vědět, že něco udělal špatně, a ještě méně dokáže poděkovat za dobrou práci.
13. září 2020, 16:02
3
Pecka! Na sunday drive by se taky vyjímalo. Písty máme koukám od stejný firmy, v poršáku už běhají přes dva roky. Jinak ty parametry výkonu jsou úžasný. Máš se na co těšit až prijedeš z Nice ...
14. září 2020, 07:59
2
Paráda...gratuluju ke konečně skvěle funkční káře:) Po tom, co jsi psal s tím pacientem, který to auto nechal v kopřivách jsem už nevěřil, že to kdy bude jezdit...
14. září 2020, 16:33
3
Paráda, mám moc rád Happy Endy :-) koukám, že seš stejnej pacient jako já :-D moc sem tomuhle projektu fandil, tak sem moc rád, že to takhle dopadlo! Naměřené hodnoty jsou taky paráda, troufám si tvrdit, že ti to chvilku bude stačit :-) tak hodně šťastných kilometrů a hlavně: Kolama dolů!
15. září 2020, 21:58
1
Krásné auto, radost pohledět. Písty a ojnice vypadají na fotce jako ze žurnálu, graf z měření výkonu je taky moc hezký. Jak jsem před časem četl tvůj předchozí blog, díval se na auto v kopřivách, tak mi to přišlo až líto. Je fajn, že se Fiat přes komplikovanou cestu vrátil v plné síle. Super, že ho tvůj taťka občas projede, a až se vrátíš, tak přeji mnoho šťastných kilometrů s úsměvem za volantem.
17. září 2020, 15:51
1
Už jsem ani nedoufal, že se dočkáme šťastného konce.
Celé Tvé anabázi rozumím, neprošel jsem si úplně tím samyým, ale byl jsem také před volbou ve smyslu nových střev motoru (SR20DE) nebo sehnat novější motor (SR20VE) s lepšími parametry a možná delší čekací lhůtou. Já si nakonec zvolil tu horší cestu s trochou rizika, na motor jsem ovšem čekal pouhé 2 měsíce, ale o to víc jsem se rozvášnil s dalšími požadavky na úpravy. Díly šly nakonec z celého světa a čekání bylo v řádech jednotek měsíců. Celý swap + ostatní úpravy trvaly přes půl roku a další cca 6 měsíců jsem vychytával mouchy a měnil co se nepovedlo. Celkově hotovo bylo za rok a i tak jsem zjistil, že bude nutné ještě přemístit externí chladič oleje na jiné místo. Ale to až tuto zimu :-)
Myslím, že pacientů schopných vyhodit statisíce v rámci jediného servisu tu je mnohem víc než si myslíš. Minimálně pan Goldies a já jsme toho důkazem.
Těším se na popis prvního shledání se žluťákem po návratu z Nice, společně s momenty vyzvednutí po servisu to bude, čekám, podobně silné.
Nezapomeň se o svou radost podělit!
17. září 2020, 20:55
1
Parádní znovuzrození. "Ferrari chudých", ale řekl bych, že pojede lépe než např. 348... :-) Coupe se mi nikdy nelíbilo, ale na druhou stranu je to jedno z mála aut, kam se montoval tenhle fantastický pětiválec. Italský auta mám nejradši, ale je velká škoda, že zejm. A-R téměř čtvrtstoletí nenabízela zadní pohon (a motory podél).
18. září 2020, 17:41
1
Pred pár rokmi som denne chodieval okolo jedného tmavošedého a strašne sa mi tie tvary zapáčili. Vtedy som mal ešte alfu, chvílu som zvažoval práve aj coupe, 16vt sa dali kúpiť za nula nula nič, aj 20vt boli akurát niekde na spodku svojej cenovej hladiny. Dneska sú to už predsa len 20r+ staré autá, ktoré si zaslúžia garáž a starostlivosť ale stále ma ten dizajn fascninuje.
Btw čo bolo vlastné príčina toho že pošiel povodný motor, len proste opotrebenie?
18. září 2020, 22:07
0
Hlava byla kvůli nedostatečnému mazání na vačce chycená. Udělal se rozbor a zjistilo se, že tlaky jsou na 2/3 původních hodnot. A pak se to začalo nabalovat...
18. září 2020, 22:06
1
Díky chlapi, že to aspoň trochu prožíváte taky. Je fajn vidět, že nejsem jediný pacient, který vzal prachy ze základu pro hypotéku a utratil to za něco smysluplného :o)
04. října 2020, 11:28
0
Až teď jsem si všiml, že mu hledáš nového otroka.. ;-) Máš v plánu další projekt nebo získala vyšší prioritu ta hypotéka?
04. října 2020, 17:52
1
Ze by nekdo podal inzerat na moje auto aniz bych o tom neco vedel? Takove vymazlene auta se neprodavaji. Radeji budu bydlet v nem nez v baraku bez neho. :D
22. října 2020, 21:20
0
Sry, ojnice a pár detailů podobných, víc jsem to nezkoumal.
Bohužel někdy musí. :(
Před léty se psalo o týpkovi, který o všechno přišel a zůstal mi jen Aston Martin, ve kterém chvíli žil. To chce to správné srdce. :)