Volvo XC90 T5 AWD: Rodina na prvním místě

Dnes na tomto místě nehodlám rozebírat, jestli je ideálním rodinným vozem velký kombík, praktické MPV, či velké SUV. Každý z nás má jiné potřeby a prostorové nároky. Někdo se dokáže se všemi rodinnými příslušníky poskládat do sportovně střiženého sedanu, jiný nemá problém vyplnit každý centimetr prostoru u velké dodávky. Nemá smysl lamentovat nad tím, že SUV je zbytečné, protože jeho roli zastane jakýkoli kombík. Zaprvé, nemusí to být vždy pravda a za druhé, ať si každý kupuje, co uzná za vhodné. Já osobně mám jasno. Před pár lety jsem v jednom článku psal, že nejlepší auto, pro rodinné potřeby, je podle mého názoru Volvo XC90. Tehdy jsem to tvrdil ještě jako muž bez závazku. Dnes, o více než dva roky později, už je situace jiná. Doma mám dceru a praktická auta dokážu ocenit víc než kdy dříve. Změnil se za tu dobu můj pohled na věc, nebo pro mě stále Volvo XC90 zůstává tím nejlepším rodinným vozem? To a mnohé jiné se dozvíte na následujících řádcích.

První generace tohoto velkého SUV, byla pro Volvo ohromným úspěchem. Navzdory tomu, že někteří kritici poukazovali na to, že Volvo vstoupilo do tohoto segmentu pozdě, a tudíž mu ujel vlak. Ono to možná bylo nakonec dobře, že si ve Švédsku dali na čas a devadesátku přivedli na svět o něco později, protože aspoň tak měli víc času na vychytání chybiček. První XC90 vydržela ve výrobě (na dnešní dobu) nevídaných 12 let a celkem se vyrobilo přes 636 tisíc aut. To je skvělé číslo v kontextu toho, že Volvo není, co do objemů prodejů, zrovna dvakrát velká automobilka. A co je zajímavější, i na konci svého životního cyklu byla devadesátka naprosto konkurenceschopným vozem, a dokonce v otázce bezpečnosti dokázala předčít i mnohem novější vyzyvatele. Až tak nadčasové auto to bylo. Dokáže na tento velký úspěch navázat generace druhá? 

Nová XC90 je tu s námi již od roku 2014, nám se v testech bohužel doteď vyhýbala. Proto si dovolím teď chvilku se pozastavit nad vnějším designem. Aktuální vydání švédského SUV designově volně navazuje na svého předchůdce. Základní rysy karoserie jsou podobné, avšak celkové vzezření působí úplně jinak. Zatímco starší model byl konzervativní, skoro až usedlý, ten aktuální vypadá svěže a moderně i po čtyřech letech na trhu. Nevím, jestli za to mohou typické světlomety s motivem Thórova kladiva či nějaký jiný detail. Vypadá každopádně dobře. Jednoduchá karoserie, prostá překvapivých záhybů a laciných designových řešení, překvapivě dobře skrývá velikost celého auta. Až ve chvíli, kdy jsem zastavil vedle předchůdce, jsem si toho všimnul. Druhá generace XC90 narostla o necelých 15 centimetrů na délku, a to rozhodně není málo. Dobrý dojem z vnějšího designu dokreslují také vertikální umístěné zadní svítilny s hezkou grafikou. Celé auto vypadá opravdu sebevědomě a zároveň seriózně. Skutečně dobrá práce. 

Pokud jste už měli tu možnost zabrousit do interiéru některého z nových Volv, jistě mi dáte za pravdu, že ztvárnění vnitřku je nadmíru povedené. Interiér je jednoduchý a přehledný. Musím se přiznat, že miluju severskou architekturu, která se vyznačuje především tím, že je na pohled strohá a designově čistá. Žádné zbytečné módní výstřelky, nebo šílené kreace umělců na cracku. Jak říká staré rčení, v jednoduchosti je přece krása. A přesně podle tohoto motta je vyvedený celý vnitřek vozu. Nečekejte žádné plovoucí tablety, nebo fluidní linky inspirované kdoví čím. Zde jsou jasně dané linie a všechno je tam, kde má být. Centrální ovládací displej je v ideální výšce a orientovaný na řidiče. Vkusná je i světlá barevná kombinace, kterou obvykle příliš nemusím. Tady mi to z nějakého důvodu sedí jak hrnec na pr… Jen vám tedy doporučím připlatit si za dřevěný dekor, který se do tohoto vozu hodí více než chladný hliník. Pochválit musím i jednotlivé detaily. Z každého čudlíku na vás dýchne skvělé provedení a bytelnost. Nic se neviklá ani nevrže. Digitální přístrojový štít má příjemnou grafiku a skvělé rozlišení. Snad jen zobrazení mapy mezi budíky by mohlo zabírat větší plochu, ale to už bych byl vážně hnidopich. Radost mi dělaly i velmi pohodlné sedačky (a to se jednalo o základní provedení), které zajistí, že ani po dlouhé cestě nebudete rozlámaní. Bez připomínek je vnitřní prostornost. Zatímco interiér v první generaci XC90, ve mne vyvolával občas pocit stísněnosti, tady si na nedostatek místa nebude stěžovat snad nikdo. Bez potíží se zde usadí pět dospělých lidí a kufr je tak hluboký, že jsem měl problém dosáhnout na jeho konec. Tohle je vážně skvělé místo k životu. 

Když jsem si přebíral XC90 k testu, měl jsem menší obavy z motoru. Dostali jsme totiž základní benzínovou verzi T5. K velkým SUV tak nějak patří spíš vetší naftový motor s dostatečným točivým momentem. Však také většina devadesátek, které potkávám v provozu, nese na zádi označení D5. Trochu jsem měl strach, aby čtyřválcový dvoulitrový turbobenzín o výkonu 250 koní nebyl na dvoutunové auto trochu slabý a zároveň aby se spotřeba nešplhala do závratných výšin. Po týdnu ježdění mohu prohlásit, že mé obavy byly liché. Výkon je na běžné ježdění naprosto dostatečný. Z nuly na sto dosprintuje XC90 za 7,9 sekundy, což není vůbec špatné. Předjíždění také nečiní nejmenší problémy, a to ani v plném obsazení. Jediné místo, kde se trochu projeví nevýhoda základního motoru, je dálnice. Pokud budete chtít držet jen o něco rychlejší tempo, připravte se na častější řazení a o něco větší hluk motoru spojený s vyššími otáčkami. Taková jízda se negativně projeví i na zvýšené konzumaci paliva, jenž v tu chvíli stoupá někam k 11 litrům. Druhým nepřítelem spotřeby je město. Při poskakovaní ucpanou Prahou počítejte s nějakými 13 litry. Jinak jsem byl z hospodárností provozu celkem mile překvapen, protože týdenní průměr se usadil někde na 10,7 litrech s tím, že mimo město se dá dostat až někam k číslu 9. To není tak špatné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pokud nejste zvyklí jezdit po dálnici s plynovým pedálem na podlaze, bude vám stačit i tahle základní T5. 

Při psaní tohoto článku jsem pěkných pár desítek minut přemýšlel, jak bych vám popsal samotnou jízdu v XC90. A pak mi to došlo. Volvo XC90 působí jako privátní business jet. Přestože se řídí mnohem lépe než předchůdce (ten připomínal svých chováním spíš velké dopravní letadlo), pořád není možné označit jej za obratné vozidlo. Což je vlastně dobře, protože takové ani být nemá. Pokud chcete hbitější vůz, kupte si spíš menší XC60. Devadesátka ohromuje svou jistotou a klidem. Ať už letíte po dálnici dvousetkilometrovou rychlostí, nebo se proplétáte městem, důležitý je klid a pohoda na palubě. Venku můžou padat třeba trakaře a vám to bude jedno. XC90 si klestí cestu nástrahám silniční sítě navzdory. Nikdy vás nezklame a skvěle vás izoluje od okolního prostředí. Základní podvozek (můžete si však připlatit za vzduch) sice neumí žehlit nerovnosti na silnicích s takovou grácii, jako někteří jiní konkurenti, ale nikdy se vám nestane, že by vás něco rozhodilo. První testy nové XC90 říkaly, že podvozek je tužší, než by bylo zdrávo. Volvo však každý rok upravuje nastavení svých vozů a postupně je piluje k dokonalosti. Dnešní devadesátka je toho důkazem. Výmol sem, výmol tam, Volvo se rozhodit nenechá. Impozantní je také směrová jistota. Od auta s vyšší stavbou karoserie byste možná čekali, že se občas nechá rozhodit třeba velkým poryvem větru. Ne tak XC90. Za okny může být klidně uragán, devadesátka se zaskočit nenechá a s klidem severského válečníka pokračuje k cíli své cesty. Přesně jako váš soukromý tryskáč. Skvěle vyladěné jsou také asistenční systémy, kterými je Volvo proslulé. Pilot assist je tak dobrý, že z Prahy do Brna může dojet prakticky sám, jen s minimálními zásahy do řízení. Často mívám vůči takovým pomocníkům výtky, ve Volvu však funguje vše naprosto přirozeně a nerušivě. Klobouk dolů před švédskými konstruktéry. 

Verdikt 

Volvo XC90 není typem vozu, po kterém byste bezmezně toužili a usínali s myšlenkou na něj. Je to však auto, které vám usnadní každodenní cesty tak, že se z vás stanou velmi dobří přátelé. Je to pomocník k nezaplacení a pokud máte velkou rodinu, nebo jen potřebujete maximální přepravní kapacitu, je XC90 jednou z nejlepších možností na současném trhu. Je na něj spolehnutí a nikdy vás nenechá ve štychu. Přesně tak, jak se na dobrého přítele sluší a patří. 

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1 969 cm³
Výkon: 250 koní (184 kW) v 5 500 ot./min.
Točivý moment: 350 Nm v 1 800 – 4 800 ot./min
Převodovka: osmistupňová automatická Geartronic
Maximální rychlost: 215 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 7,9 s
Objem zavazadlového prostoru: 792 l
Provozní hmotnost: 2017 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 8,1 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 10,7 l/100 km 
Cena s danou motorizací a výbavou: 1 918 993 Kč