Renault Clio Intens 1.3 TCe: Malý a autonomní. Skoro.

Za to, že se mi v rukou ocitlo Clio může Jakub Pospíšil. Když se objevilo v kalendáři testovaček, tak prohlásil, že je to s paketem autonomního řízení, a to se mi určitě bude líbit. Budeš jen sedět a čekat, než tam po schodech dojedeš, říkali. Ale co ten zbytek týdne?

Než jsem nasedl plechcupového speciálu Citroën Suxo a vyrazil vstříc Praze, provedl jsem palebnou přípravu. Myslel to se mnou Kuba dobře, nebo jsem mu něco udělal a chtěl abych trpěl? Moudřejší jsem popravdě řečeno nebyl ani po přečtení jeho testu a ani poté, co jsem si přečetl test Jeníkův. Tedy, věděl jsem, že to nejspíš nebude špatné. Ale co sledují tím, že mě posadí to auta, o kterém oba napíšou, že je vlastně obyčejné a je to fajn. Chtějí, abych se smířil se svým životem, začal chodit do práce pravidelně na sedmou, začal pomýšlet na rodinu a hypotéku, prodal Mazdu a osedlal obyčejné auto? Tolik otázek a tak málo odpovědí…

Jak se to ale má s tím paketem pro autonomní jízdu? Ten existuje jen v klamavém marketingu Jakuba. Clio je vybaveno paketem Easy Drive, který je označen jako asistent pro jízdu na dálnici a v kolonách. A protože moje první cesta je vždy po dálnici, tak jsem jej hned vyzkoušel. Ale když nad tím tak uvažuju, s tvrzením o cestě do Brna měl Kuba vlastně pravdu. Seděl jsem, čekal a otravoval svého spolujezdce, toho času již unaveného jízdou v PlechCupovém speciálu, nekončícím proudem slov. Clio radostně udržovalo nastavenou rychlost, zpomalovalo za kamiony a problém mu nedělaly ani rozestavěné úseky. Stačilo jen koukat před sebe a dle uvážení upravit nastavenou rychlost, či změnit pruh, aby Clio mohlo zrychlit. Což je na poměry asistentů velice dobrý výkon, který by mu leckjaký stříbrný kombík mohl jen závidět. Clio se neztratí ani v kolonách, kde se řidič stává spíše divákem a maximálně nástrojem pro volbu jízdního pruhu. Ani pokud vám před čumák vjede nějaký tvor ve služebním voze, nemusíte dělat vůbec nic. Clio to zařídí.

Trvalo pár dní než mi došlo, že na mě přecejen ušili boudu. Blížil se konec týdne a já vlastně nevěděl, co a jak, vyjma zkušeností s polo-autonomním ježděním mám na Cliu popsat. Rozčilovalo mě na něm něco? Ne. Našel jsem na něm něco, z čeho bych si učůrnul radostí? Vlastně taky ne. Všechno fungovalo přesně dle brožurky a zanechalo to ve mně pocit, že sedím v dobře udělaném autě. Stačí? Ne? Já to věděl. Pojďme si to tedy rozkreslit.

Začněme zvenku. Vnímání designu je u každého z nás trochu jiné, ale ve svém okolí jsem nenašel člověka, který by o Cliu řekl, že je ošklivé. Možná jsem se jen ptal správných lidí, ale samotnému mi přijde docela hezké a jednoduché. Chromovaná lišta na spodcích dveří, ‚skrytá‘ klika zadních dveří a couvací kamerka uprostřed loga jsou nejvýraznější věci, které na něm najdete. Oranžová mu sluší a neříkám to protože mám v kanceláři modýlek Clia ve stejné barvě. Myslím to upřímně.

Stejně tak působí i interiér. Celý černý by působil trochu ponuře a stísněně, ale tady je rozsvícen bílou barvou. (Tuto variantu se mi ale nedaří najít v konfigurátoru, zvláštní…) Prostoru je tu na poměry automobilu tak akorát, stísněně jsem se necítil ani já, ani spolujezdci, s výjimkou dvoumetrového kolegy na zadních sedačkách. Ale to není mínus, jeho usazení tam byla sprostá podlost. Středovému panelu vévodí obrazovka se systémem, který se nezasekává. Je skoro smutné, že je to potřeba zdůraznit… Pod ním najdeme tlačítka a ovládání klimatizace. Hezky postaru. I digitální přístrojový štít má trochu staromilské zobrazení. Nikde nic nevrže, tak to má být. Vlastně jediné, co by se mi tu líbilo jinak, je HUD. Kdyby se prostě promítal na sklo, bylo by to elegantnější. Ale jsme v relativně levném autě, že. 

Pod kapotou zde najdeme čtyřválec o objemu 1,33 litru. 96 kilowattů stačí na běžný provoz, ale kdo by tu hledal supersportovní ambice. Dvojspojkový automat naprosto úspěšně imituje staré hydroměniče, žádné předvídání a určování toho, jak pojedete. Prostě šlápnete na plyn a auto zařadí odpovídající rychlost. Chcete podřadit? Stačí kopnout do plynu. Se spotřebou 6,2 litru na sto nemám žádné výtky. A co podvozek? Je naladěný na poklidnou jízdu, vše je tak trochu gumové a radostné honění po okresce se tu neodehraje. Ale i tak je dostatečně stabilní, nezáludný a oproti třeba Opelu Corsa mnohem příjemnější. Rozhodně vás v něm nepotká mořská nemoc.

Verdikt

Pro nadšence je Clio esencí nudy. Už vidím v komentářích detailní rozbor, jak by bylo mnohem lepší řídit Clio Williams než nové, že ten automat je stvoření ďáblovo a takové Clio V6, to už nikdy nikdy nevyrobí. Ale pro takové lidi tu toto auto není. Tohle je auto pro normálního človíčka, který chce hezké auto, které bude odvádět svoji každodenní službu, aniž by projevovalo nedostatky na straně techniky. K tomu si přidejte hezké zpracování a máte tu Clio. Nejspíš nebudete v hospodě vyprávět, že je to nejlepší auto na světě, ale určitě budete moci říct, že vás za svoji službu ničím nenasralo. Což v dnešní době rozhodně není standard. A navíc, díky paketu Easy Drive můžete být líní v ranních kolonách a při přesunech na dálnici. Což zase ocením já. Asi stárnu.

Technické údaje 

Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1 333 cm3 
Výkon: 130 k (96 kW) / 5 000 ot./min.
Točivý moment: 240 Nm v 2 000 ot./min 
Převodovka: sedmistupňová dvouspojková
Maximální rychlost: 200 km/h
0-100 km/h: 9 s 
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 5,5 l/100 km
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 6,2 l/100 km
Cena s danou motorizací a výbavou (Clio Intens TCe 130 s paketem Easy Pilot): 470 000 Kč