První dojmy: Volvo EX60 P10 ukazuje, kam míří nová generace elektromobilů

Ještě než se dáme do práce, je potřeba si jednu věc vyjasnit. Tohle nebude obvyklý Autíčkářův redakční test, kde auta zkoušíme celý týden a poté vás erudovaně seznámíme s jejich klady a zápory (nebo spíš předvedeme své nadšení či rozčarování). Volvo EX60 je na našem trhu úplná novinka, dosud dorazilo jen pár kousků, které musí navštívit dealery, pomoci se školením mechaniků a takové ty věci. Já byl ale tak nedočkavý, že se mi jeden kus EX60 podařilo přesto na dva dny od Volva vymámit. Dnes to tedy budou spíše první dojmy, na nějaké zevrubné hodnocení si ještě počkejte, ale nebojte se ničeho – i těch prvních dojmů je víc než dost.

A proč že jsem to tak moc potřeboval vyzkoušet střední Volvo? To přece není žádný úchvatný sporťák, žádný převratný technologický zázrak ani opulentní jachta na kolech. Jenže je to auto nesmírně důležité. Přichází na trh současně s nedávno testovaným BMW iX3 a spolu s ním nabízí až nečekaně podobné parametry. Parametry, které diktují zcela nový standard elektromobility. A to bez přehánění, s těmito vozy nové generace končí posedlost nabíjecími křivkami, končí sledování dojezdu v různých teplotách. Na to všechno prosím jednou provždy zapomeňte, to už nebudete potřebovat.

Základem všeho je 800V architektura. Ta není úplnou novinkou, dosud ale byla výsadou skutečně luxusních drahých elektromobilů, jako je Porsche Taycan. Teď se objevuje konečně v autech ne přímo obyčejných, ale v rámci Evropy řekněme běžných. Ostatně, a k tomu se ještě dostaneme, šedesátková řada je pro Volvo v tomto ohledu naprosto klíčová. 800V systém je jako kouzelné zaklínadlo. Najednou má auto lepší dynamiku, lepší dobíjecí výkon, lepší všechno. Když tohle propojíme s moderními asistenčními systémy a i novým pojetím interakce řidiče s vozem, dostáváme tu najednou něco nového. Skutečnou novou generaci automobilu.

Srovnání s BMW iX3 se tu přímo nabízí, tedy se nedivte, že se tu čas od času objeví, my se ale teď pojďme podívat na švédskou novinku. A ano, auto je švédské, vyrábí se v Göteborgu. Vnější vzhled navazuje na design stávajících elektromobilů Volvo EX30 či vrcholných EX90 a ES90, typická je tak jednoduchá příď, kde roli prvku definujícího značku přebírají od masky chladiče (která tu zcela absentuje) světlomety typického tvaru a jednoduché logo. Jednoduchost pokračuje ostatně až dozadu, kde je vůz ukončen stylovými koncovými svítilnami.

I tady ale automobilka dělá další krok dál. Novinka má opět trochu radikálnější a ostřeji řezané linie, chybí zcela dveřní kliky, koncová světla dostala výrazně ostřejší podobu. Designéři dali švédské umírněnosti do vínku tentokrát i nějaké to koření, auto dostalo výrazněji tvarované blatníky, celkově mi připadá EX60 zamračenější a dynamičtější ve srovnání s ostatními modely. Přesto je celek na první pohled jasné Volvo.

Jestli vnější design dál rozvíjí myšlenky nastolené stávajícími elektrickými modely Volvo, uvnitř je to vývoj ještě bouřlivější. Konzervativní konejšivá kabina mohutné vlajkové lodi EX90 se tu střetla s funky přímočarým moderně čistým pojetím rošťácké EX30 a výsledkem je docela nový zážitek Volvo. Dokonale čistá kabina působí jako z nějakého koncepčního auta. Celou palubní desku definuje dekorativní pás tmavě probarveného dřeva doplněný o textilní dekor. Tohle je spíš nábytkářský než automobilový design. Uprostřed se usadil velký displej radiomapy, všechny důležité informace pro jízdu včetně navigační mapy však obstarává menší displej nad volantem.

Schválně píši nad volantem a ne za ním, i Volvo totiž nastupuje na trend zavedený kdysi Peugeotem, totiž že displej umístěný výš znamená lepší přehled a méně přeostřování zraku a mžourání skrz volant. A ano, funguje to. Daní za toto řešení obvykle bývá menší volant (aby přes něj bylo na ten displej vidět, logicky), což se týká i zkoušeného Volva. Jenže tohle je Volvo, žádný emocemi nabitý, sportovní svezení slibující sporťák, takže ten maličký volant zcela postrádající nějakou zpětnou vazbu tu naprosto splňuje zadání.

Zvláštností nových modelů Volvo jsou některé odkládací prostory. Především schránku před spolujezdcem už dále nejde nazývat schránkou před spolujezdcem, protože není před spolujezdcem. Díky rovné podlaze a přesunutí ovládacích prvků na displej totiž Volvo nemá žádnou středovou konzoli, její místo tak bylo použito právě pro zmíněnou schránku. Je to divné, je to nezvyk, ale vlastně to není úplný nesmysl, takto je skvěle přístupná i řidiči bez nějakého natahování se. Druhou specialitou Volva je loketní opěrka s výsuvným šuplíkem, který může sloužit i jako držák nápojů.

No, to máme za sebou vyčerpávající popis, ale tento článek by měl být o prvních dojmech, jaké tedy mám z Volva EX60 dojmy? Veskrze pozitivní. Auto je, jak se na Volvo patří, spíše uhlazené a designově čisté, ona kontroverzní divočina, jakou nasadilo například právě BMW, se tu nekoná. Pokud je ale klid a čistota tvaru právě tou filozofií, která vám sedne, potom jste tu na správné adrese. Tohle auto ničím nešokuje, je to opět ta uklidňující kabina plná kvalitně působících materiálů, kam se budete rádi vracet a která vám bude dobíjet vaše emoční baterky v náročném dni.

Samotné ovládání Volva je maximálně jednoduché. Po nastoupení prostě jen sešlápnete brzdu a zařadíte páčkou pod volantem D, není tu žádná startovací procedura, žádné aktivační tlačítko. Totéž platí pro ukončení jízdy, zastavíte, vystoupíte, auto se o sebe postará samo. To mám na elektromobilech rád, tak nějak by to mělo fungovat. Usedám tedy za volant a jdeme se konečně projet.

V testovaném voze máme vrcholnou fantastickou audioaparaturu Bowers & Wilkins. Proč ji zmiňuji v odstavci o prvním dojmu z jízdy? Víte, ona je docela důležitá, je to totiž to jediné, co je tady slyšet. Elektromobily jsou ze své podstaty tiché stroje, v případě Volva EX60 jde ale o absolutní ticho. Přestože je auto vybaveno bezrámovou konstrukcí dveří a přestože se nejedná o vrcholnou vlajkovou loď, tohle auto je dokonale tiché. Není tu žádný hluk od kol, žádný aerodynamický svist, nic. Rozdíl v hladině hluku je nulový, ať už jedete 50, 80 nebo 130 kilometrů v hodině.

To klade nové nároky na řidiče, protože mnohdy je rychloměr skutečně jediným způsobem, jak kontrolovat svou rychlost, pocitově je vlastně pořád podobná. Přitom vymknout se zákonným limitům je v EX60 docela snadné. Zkoušená verze P10 dokáže katapultovat sebe samu z klidu na 100 km/h za pouhé 4,6 vteřiny, reakce na plyn je vždy okamžitá a razantní.

Aby byla při takových výkonech dodržena i obsese značky Volvo bezpečností, je třeba odpovídající podvozek. Ne takový, který by si s vámi povídal a umožňoval vám spektakulární průjezdy zatáček s vybočením zádi, od toho jsou tu jiné značky, ale takový, který bude výkon motorů stíhat a se kterým budete mít vůz vždy plně pod kontrolou. A to je hned po tichosti provozu ten druhý nejsilnější dojem z novinky. Takový podvozek tu totiž je, přestože je dokonale komfortní.

Volvo EX60 (kromě chystané verze Cross Country) nedisponuje vzduchovým odpružením, jsou tu však aktivní tlumiče. A zde přichází druhé kouzlo tohoto vozu. Přestože testovaný kus má podobně jako nedávno zkoušené BMW obří líbivá 22" kola s pneumatikami, které jsou na ráfek spíš jen namalovány, zachovává si (na rozdíl od onoho tuhého sportovněji laděného BMW) skvělý komfort. Tlumiče dovolí závěsům přenášet auto přes nerovnosti s lehkostí a opět zcela neslyšně. Až když se do toho opřete a pošlete vůz do zatáčky tak trochu v rozporu se zenovou filozofií Volva, tu se teprve tlumiče probudí a zapřou se koly do vozovky, aby byl váš průjezd zatáčkou bezpečný a pod kontrolou. A funguje to.

Jízda Volvem EX60 je tak přesně taková, jakou má Volvo nabídnout. Klidná a uklidňující, bez dramatu, i když spěcháte. Ona dokonalá audioaparatura vám z každé cesty dokáže udělat balzám pro duši a zbytek auta ji v tom podporuje.

Má to tedy vůbec nějaké chyby? Samozřejmě, každé auto nějaké má. V případě EX60 si nejsem jistý obřím středovým displejem. Auto se pomocí něj snadno ovládá, to ano, ale protože veškeré informace řidiči dokáže zprostředkovat jeho malý displej nad volantem, musí ta středová obrazovka být tak zbytečně velká? Nestačila by poloviční? Vím, je to dnes móda a s menším displejem by trh bral Volvo jako ošizené, já ale asi nejsem tolik displejový typ…

I druhá má výtka míří k displeji, totiž (stejně jako v BMW iX3) k ovládání výdechů ventilace přes displej. Ano, vidím tu v menu automatické nastavování směru vzduchu, jistě to svůj smysl má a je pravdou, že jsem vlastně po dobu dvou dnů, co jsem Volvem jezdil, na nastavení ani nesáhl a ponechal jej automatice, ale někde vzadu v hlavě pořád mám, že výdechy si v parném dni můžu namířit přímo na sebe jednoduše nějakou páčkou a jejich motorizace je pro mě prostě overengineering jak z příručky.

Ale to je vlastně tak nějak všechno, nic víc jsem během krátké chvíle s Volvem neobjevil. Pozitiva tak zatím jednoznačně převažují, pro zevrubný verdikt si však prosím počkejte na pořádný standardní Autíčkářův redakční test. Závěrem tak snad jen nějaká ta čísla. Zkoušené provedení P10 tvoří dnes vrchol nabídky, brzy však přibude ještě varianta P12. Ta nabídne ještě vyšší výkon (z nuly na sto za absurdních 3,9 vteřiny) a ještě lepší dojezd, dle WLTP to bude až 810 kilometrů.

Zkoušené provedení P10 udává dojezd stále víc než dostatečných 660 kilometrů a s dobíjením výkonem až 400 kW už tady skutečně nějaké dobíjecí křivky a plánování tras hoďte za hlavu. Během dvou dnů, po které jsem měl novinku k dispozici, se ukazatel spotřeby ustálil na 17,7 kWh/100 km, což je slibná hodnota. Přestože jsem auto používal ke všem svým přesunům, nakonec jsem jej po dvou dnech vracel stále s více než 60 % energie v baterii.

Auto tak, jak ho vidíte na fotkách, tedy ve verzi Ultra s onou skvělou aparaturou i kouzelnou panoramatickou střechou a další výbavou se vejde pod dva miliony korun. Úplný základ, tedy verzi P6 v provedení Plus můžete mít pod 1,6 milionu, provedení P10 začíná o 77.000,- výš, výbava Ultra přihazuje dalších 200 tisíc. To zní v dnešní realitě trhu jako přiměřená cena.

Vypadá to tedy slibně. A to by také mělo, však EX60 už není žádný okrajový model, vstupuje do pro Volvo klíčového segmentu. Však jeho spalovací aletrego, model XC60, je dnes nejprodávanějším modelem v celé historii značky. Tady půjde o hodně a to i v porovnání se stále silnější konkurencí. Zatím se ale zdá, že Volvo má nakročeno velmi dobře. Více si povíme v plnohodnotném redakčním testu již brzy.