logo logo
Autíčkář.cz

Buďte VIP

Staňte se VIP čtenářem a užijte si Autíčkáře bez reklam a se spoustou vychytávek!

VIP člensví
logo logo
Recenze & testy

Opel Frontera: návrat známého jména v úplně jiné roli

Nový Opel Frontera nahrazuje Crossland a překvapuje praktičností, pohodlnými sedačkami i cenou pod půl milionu.

Když se před časem objevila zpráva o tom, že nový kompaktní crossover od Opelu se má jmenovat Frontera, docela mě překvapilo, že se zvedla vlna nesouhlasných reakcí od skalních fanoušků. Ne snad proto, že bych si myslel, že je recyklace názvu přeznačkovaného Isuzu Rodeo nějakou herezí, ale spíše proto, že jsem netušil, že Opel ještě nějaké skalní fanoušky má. Doby, kdy byly Opely cool, jsou totiž už bohužel nějaký pátek ty tam. 

Ne že by to nutně vadilo. Cool faktor je jedna věc, ale o nákupu nového vozu často rozhodují spíše čísla, tvrdá data, záruční lhůty a cenovky. A to Opel docela umí. Typickým příkladem takového “rozumného vozu” byl dozajista malý crossover Crossland, předchůdce dnes testované Frontery. Já osobně jsem to auto nesnášel. Nakynutá bublina se svými tvary a projevem nebezpečně blížila mé automobilové nemesis, Hyundai ix20. A ačkoli jsme to v testech různě opisovali, vždycky z toho nakonec vyšlo jako takové to “auto pro důchodce”. Takže jsem celkem kvitoval, že tahle rodová linie zanikne a místo ni přijde něco úplně nového.

Foto: Jakub Pospíšil, Autíčkář.cz

Frontera na to jde správně. Stran vzhledu už to není divná nakynutá bublina, ale spíše taková oblá krabička. Líbí se mi nekomplikovaná silueta s rovnou kapotou a svislou zadní stěnou, povedla se příď s vysunutým nárazníkem i záď s jednoduchými světly. Trochu rozpačitý jsem z freestylu kolem “C” sloupku, to maličké boční okénko v kufru je vcelku zbytečné, ale budiž, nicméně zvedající se hrana okna zadních dveří způsobuje, že malé děti nevidí ven, a to je u rodinného auta trochu škoda. 

Kombinace zelenomodré karoserie a bílé střechy a plechových kol ovšem vypadá skvěle. To se fakt povedlo. Podobně jako jsem to říkal u  Fordu Courier, můžeme se pohoršovat nad tím, že se tento styling inspiruje starými Land Rovery, ale komu to vadí? Opelu to opravdu sluší. A ta plechová kola se středovými pokličkami, to je trefa do černého. I z hlediska údržby a nákladů na provoz je to jednoznačně skvělý krok. Nehrozí tu osekané liťáky, ale zároveň to nevypadá trapně lacině jako poklice, které si na liťáky zpravidla hrají. 

Foto: Jakub Pospíšil, Autíčkář.cz

K expedičnímu duchu přispívá i střešní stan, který, ačkoli by to kvůli žlutým doplňkům tak mohlo působit, neprodává přímo Opel, ale je z Decathlonu. Na střeše novinářské Frontery (které v Opelu interně přezdívají Frontera Freizeit) je namontovaný proto, aby názorně demonstroval nadstandardní statické zatížení střechy 240 kg, kterým Opel disponuje. 

Společně s rozměrným zavazadelníkem a možností sklopit zadní sedadla do roviny s horní polohou vnitřní podlážky kufru to znamená, že takto nastrojená Frontera nabídne rovnou dvě “ložnice”. Funguje to velice příjemně, vyzkoušeno za vás.

Foto: Jakub Pospíšil, Autíčkář.cz

Uvnitř najdete vcelku jednoduchý interiér, který si, podobně jako ty plecháče, na nic nehraje a nesnaží se svoji jednoduchost maskovat za samoúčelné dekorace. Palubní deska je plastová a tvrdá, stejně jako výplně dveří, kliky a další drobnosti. O decentní rozbití plastové černi se stará stříbrná lišta táhnoucí se po celé šíři. Všechno je to ale dost dobře zpracované, nechybí spousta odkládacích schránek, vše lícuje, jak má, a nevrže. Vlastně jediné, co mi trochu vadilo, je absence čalounění na opěrce loktů ve dveřích. Jste-li kostnatí, budete otlačení.

Rozhodně se ale nešetřilo na sedadlech. Těm Opel říká Intelli-seat, a ačkoli jsem na nich nikde nenašel plaketku AGR, kterou se pyšní některé jiné modely, jsou to podle mě jedny z nejlepších křesel, jaké jsem v “obyčejném autě” potkal. Nabízejí výbornou podporu zad, kombinují paměťovou pěnu a měkoučký molitan, potahové látky jsou velice příjemné a odvětrávací kanál v prostředku sedáku zajišťuje, že se ani v parném létě nezapotíte…víte kde. 

Foto: Jakub Pospíšil, Autíčkář.cz

Co se ergonomie týče, je to taková zlatá klasika – dva displeje, topení zvlášť a tlačítkové, volant se segmenty multimédií a tempomatu “pod palcem” a pár fyzických tlačítek. Naštěstí je mezi nimi i to, které dlouhým stiskem vypíná asistenty. Najdete ho u levého kolene. Trochu mě překvapilo startování klasicky klíčkem, to už se dneska moc často nevidí, na druhou stranu mě vlastně nijak neomezovalo.

Na zadní lavici je místa tak akorát, děti usazené do sedaček vám opěradla neokopou, ale nohu přes nohu tu taky nepřehodíte. Za příplatek lze do vozu usadit i šesté a sedmé sedadlo do kufru, testovaný exemplář jimi však nedisponoval. Od pohledu je jasné, že půjde o místa vhodná opravdu jen pro menší pasažéry na kratší trasy.

Foto: Jakub Pospíšil, Autíčkář.cz

Jízdní projev Frontery je velice univerzální a utlumený. Neurazí, nenadchne, ale funguje. Mild hybridní jedna-dvojka ve spojení s dvouspojkou se chová poměrně mrštně, a to i navzdory brzdě ve formě (složeného) střešního stanu. Trochu jsem se bál spotřeby, v testovacím týdnu převažovaly dálnice, a čím rychleji jedete, tím více hraje aerodynamika roli, kupodivu se ale zastavila na slušných šesti a půl litrech na sto. 

Potěšil mě měkký a utlumený podvozek, a ačkoli zdaleka nejde o offroad, s polňačkou si nová Frontera poradí se ctí. Spoustu menších výtluků, kočičích hlav a tramvajových kolejí pak s grácií “požerou” už samotné pneumatiky 215/65 R16. Sice to není na nějaké nahánění setinek na okresce, ale kdo by se o to snažil. Na limitu je Frontera typicky čitelně nedotáčivá, žádné záludnosti nehrozí. 

Foto: Jakub Pospíšil, Autíčkář.cz

Verdikt

Je o parník lepší než Crossland, nový název si proto bez diskuze zaslouží. Offroad to není, ale dobrodružství si s ní klidně užít můžete. Mnohem častěji bude jistěc fungovat jako příměstské rodinné postrkovadlo a na tuhle roli je Frontera připravená výborně. Prostorná, robustní, omyvatelná a pohodlná – od plechových kol přes “nepotící” sedačky až po tu extra zatížitelnou střechu nabízí spoustu zajímavých drobností, které potěší a usnadní každodenní život. Místy je sice přiznaně levná, ale rozhodně mě tím neuráží, obzvláště když startuje pod půl milionem. Dokonce se mi zdá, že je nejen “rozumná”, ale i trochu cool. Jen tak dál!

Technické údaje

Motor: zážehový řadový tříválec, turbodmychadlo + 48V mild-hybrid 1199 ccm
Výkon:107 kW (145 k)
Točivý moment: 230 Nm při 1 750 ot./min.
Převodovka: šestistupňová automatická dvouspojková
Maximální rychlost: 194 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 9,0 s 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,2 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu: 6,5 l/100 km
Cena vozu od: 499 990,- Kč 
Cena střešního stanu Quecha MH 500 F&B: 31 999,- Kč 

Foto: Jakub Pospíšil, Autíčkář.cz

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.

Mohlo by Vás také zajímat

Komentáře

1 reagovat
rock
21. 8. 2025, 07:14

Říkal jsem si, že ten C sloupek jsem už někde viděl a už vím. Není to celé jenom přebrandovaný Citroen C3 Aircross?
Že je stejná platforma se stejným rozvorem a s víceméně stejnými motory (Citroen jich má v nabídce i nehybrid a manuál, Opel ne), to až tak nepřekvapí. Ale ono je stejné stejné i řešení okýnka zadních dveří, vlastně počkat, on je stejný i ten prolis začínající nad klikou zadních dveří i ten ve spodní části dveří. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby se dveře Frontery a C3 Aircrossu daly vyměnit kus za kus. Liší se jenom plechy od A sloupku dopředu (tedy s výjimkou kapoty, i ta vypadá stejná) a od C sloupku dozadu. A interiér zůstal odlišný.

0
afro-r1
21. 8. 2025, 09:41

No jasne. Jumper-Movano, Jumpy-Vivaro, Aircross-Frontera...

1
rock
21. 8. 2025, 12:35

U užitkových aut mně to zas tak nevodí. U Frontery mne to trochu mrzí.
Ale ono se to dá vlastně čekat. Obojí se montuje v Trnavě. Beztak to vzniká na stejné lince a pak už volba "chci Citroen" nebo "chci Opel" vlastně není o moc zásadnější volba než výběr stupně výbavy nebo barvy karoserie.

-2
afro-r1
21. 8. 2025, 14:14

Sharan- Alhambra- Galaxy, Z4- Supra, Up- Citigo, Ulysse-Evasion... Takovych uz bylo.

0
Pech.
26. 8. 2025, 10:22

Ještě Grande Panda ne?

0 reagovat
RadekZak
21. 8. 2025, 11:49

Není u té zatížitelnosti střechy myšleno dynamické zatížení, nikoliv statické? Protože statické zatížení 240kg je dost málo, s ohledem na bezpečnost by to znamenalo, že v případě otočení vozu na střechu to střecha nevydrží.

0
rock
21. 8. 2025, 12:28

Podle mne je v tomto případě pod pojmem "statické zatížení" míněno maximální zatížitelnost střechny střešním nosičem v situaci, kdy auto nejede, kdy stojí na místě (je statické). Pro jízdu má Frontera povoleno max. 60 kilo, a to včetně střešního nosiče.

0
RadekZak
21. 8. 2025, 13:02

Tak zrovna přímo na ofiko Decathlon stránkách je uvedeno, že tento stan vyžaduje nosnost 75kg dynamického zatížení, tudíž pokud má 60, pak je to špatně :-D A stan má nosnost 200kg, sám váží skoro 60kg, takže nevím...

-1 reagovat
rock
21. 8. 2025, 13:37

Se zatížením na místě nevidím žádný problém. Umožňuje-li Frontera 240 kg na místě a stan váží 58,5 kg, může být takový stan na střeše Frontery zatížen dalšími 181,5 kg (mínus nosič). Nikdo nikomu nekáže, aby tam rval celé dva metráky, které by měl samotný stan unést.
V čem problém vidím, je váha samotného stanu. S těmi 75 kg bych se nezatěžoval (dokud je stan složený jako mrtvá váha, tak do toho Decathlonu nic není), ale Frontera má v uživatelské příručce holt jenom 60 kilo (předpokládám, že v techničáku taky), stan váží 58,5 a příčníky se do 1,5 kila asi nevejdou. A s tím by mohla -hypoteticky- mít problém třeba pojišťovna.

0
rock
21. 8. 2025, 13:40

...beru zpět: stan váží jen 55,5, příčníky by se do 4,5 kila vejít mohly a tím je splněno.

0
RadekZak
21. 8. 2025, 14:27

Teď jsem koukal do ceníku a tam mají dynamické 75, statické 240kg. Je to zajímavé, protože statické se obecně neřeší. A o to zajímavější v tomto případě, kdy dáš na auto stan v rámci marketingu, který vlastně nemůžeš ani plně zatížit.

1
Curdin
21. 8. 2025, 18:29

Proč bys, nemohl? Nenese část zatížení i ten žebřík?

1 reagovat
afro-r1
21. 8. 2025, 14:27

Ty plechace, docela hezke, ale lehci udrzba?... Kdo po zime sundava hlinikace palici dolu? Komu po par zimach orezly (zvenku nebo na dosedaci plose pneumatiky) hlinikace? A kdo na takto vysokych papucich osekava hlinikace o obrubnik?

0
Pech.
26. 8. 2025, 10:21

No zrovna plecháče se mi k autu nikdy nepřilepily... Pokud tam jsou půl roku, montážník není prase aby dosedací plochy neočistil a neošetřil... Navzdory tomu, se mi ale praveidelně přilepují letní hliníkáče.... Palicí to být nemusí, ale zabrat se musí řádně aby z toho náboje slezly.... Co je možné udělat o obrubník, na to je u některých jezdců fantazie krátká :-)

2 reagovat
ransom
21. 8. 2025, 21:22

Můj příspěvek nebude nestranný, protože už máme Fronteru dva týdny doma (v silnnější 107kW verzi hybridu). Chystal jsem se napsat o tom nějaké povídání - jak a proč si obyčejný uživatel vybere zrovna tohleto. Zatím můžu konstatovat spokojenost.
V rychlosti pár bodů:
Frontera není jenom převlečený C3 Aircross. Kromě designu a úplně jiného interiéru má i jiný podvozek, laděný přímo Oplem. (Citroen má hydraulické dorazy a houpavější naladění.)
Mildhybridem ji dělá pouze nutnost na začátku nastartovat motor. Umí ale nejen manévrovat, ale i kus cesty ujet jenom na baterku jako čistý hybrid.
Startování klíčkem mnozí odsuzují, já nad ním chrochtám nadšením.
Sedačky s prostředním prolisem vypadají jako dělané na odvod prdů, ale jsou abnormálně pohodlné (a to jsme s manželkou v tomhle ohledu velice vybíraví).

Prezentace pro novináře a na Youtube pořád dokola představují provedení v nižší výbavě, doplněné příplatkovým bílým paketem. Dělá to takový falešný dojem jinakosti, která jen málokoho přivede do vytržení, zato ale mnohé znechutí. Frontera může vypadat třeba jako ta naše (na obrázku - je to výřez, tak trochu horší, no).
Neumím si rovněž představit, kdo by si to vyloženě chtěl pořizovat v sedmimístné verzi. Ptotože to je fakt bída s nouzí. My to pořizovali jako náhradu za dosluhujícího Outlandera, a toho Frontera na předních sedačkách nahradí důstojně. Na zadních minimálně místem pro nohy taky. Kufr už menší je, ale vyhoví. Ovšem pohled na třetí řadu sedaček/úplnou absenci kufru je opravdu odrazující.
Co už nechápu vůbec, je neustálé předvádění střešního stanu. Kdo by si, proboha kupoval k low-cost městskému kompaktnímu crossoveru stan za sedmdesát litrů, do kterého se dva lidi vlezou (při vnitřní šířce metr dvacet) za cenu značného nepohodlí? To jako chtějí manažeři Stellantisu předstírat, že jde o expediční offroad?
Náš kus je druhý prodaný v autosalonu Dědek, a první, který jezdí po Náchodě. Zatím budí pozitivní ohlasy, včetně profi mechaniků z velkých autoslužeb, které patří mému dobrému známému. Co jsem se ptal paní prodejkyně, tak u nich momentálně Frontera tvoří cirka dvě třetiny přijatých objednávek. Mohla by si tedy svoje místo na světě najít, navzdory množství hloupých hejtů zejmena kolem recenzí na Youtube. Já jsem si ji už oblíbil.

0
sheogh
24. 8. 2025, 17:15

Ty jo, jina barva a kola a je to uplne jiny auto..

0 reagovat
ransom
24. 8. 2025, 16:08

Jednu poznámku jsem zapomněl uvést. Asistenty.
Ze všech stran slyším nářky na otravné asistenty, a jak to každý musí před jízdou vypínat, aby se z nich nezbláznil. Moje první starost (po dlouhém zkoušení nastupování, výstupování a hnízdění) byla, jak se asistenti vypínají. Takže ano, upozorňování na rychlost i vedení v pruzích mají dedikovaná HW tlačítka vlevo od volantu. Paráda. Už při zkušební jízdě jsem ale nabyl dojmu, že ani jeden nijak extra neplaší. Schválně jsem zkoušel překračovat rychlost i mířit ke středu nebo ke krajnici, a nijak mě nesraly. Teď po těch cca čtyřech stech kilometrech jsem došel k předběžnému závěru, že je vypínat nepotřebuju.
Asistent rychlosti, pravda, občas zachytí blízko umístěnou značku náležící odbočce, nebo nezaznamená ukončení omezení křižovatkou. Ale při malém překročení (o tři kilometry na padesátce) nedělá nic. Při překročení větším si jemně zapípá a pak už dál neotravuje. Jsem jeden z těch blbců stíhaných smůlou, kteří se sice snaží jezdit aspoň v obci předpisově, ale občas se zakochají. A kdykoli se náhodou trochu zakochám, se železnou pravidelností mě u toho načape orgán nebo radar. Na rozdíl od stíhačů, kteří si dávají majzla. Nesmělé zapípání tedy beru jako zcela vítané. Zapípání bezdůvodné mi žíly netrhá.
Z asistenta držení v pruzích jsem měl trošku obavy. On ale není zdaleka tak paranoidní jako u dejme tomu Enyaqu, kde se snaží za všech okolností jet mimo vaši vyhlídnutou stopu, a o volant se s vámi pere. U Frontery (a předpokládám, že by to mohlo být společné aspoň v rámci Opelu, kdyby ne celého Stellantisu - víc aktuálních modelů jsem neprojížděl) vás nechá jet u středu pruhu stejně jako u kraje. Když už opravdu zamíříte na čáru (nebo zapomenete při změně pruhu na blinkr), začne zablikáním oranžového symbolu na displeji. Když se nesrovnáte, zeptá se psanou hláškou, jestli dáváte pozor. Teprve když už se opravdu vyšinete až na čáru, jemně zatáhne za volant. Ovšem je to pocitově podobné, jako když máte řízení se zpětnou vazbou, a najedete jedním bokem mimo asfalt - jenom pocitová změna směru tahu ve volantu. To je za mě rovněž dobré.
Takže by mi někdo mohl ozřejmit: Jsem divnej já, že mi asistenti nevadí? Nebo je divný to, že má relativně levný auto (od údajně upadající značky) nejspíš líp naprogramovené povinné asistenty než o něco dražší konfekce?

0
afro-r1
25. 8. 2025, 17:05

Mam za to, ze asistent hlidani v pruhu byl vyvinut hlavne kvuli Italum. Tak velke procento aut, ktera jezdi po dalnici stredem (~10%) a kazdou zatacku riznou az do poloviny protismeru jsem nikde jinde ve stredni Evrope nevidel. : o )

1 reagovat
mariov8
27. 8. 2025, 07:42

Badge engineering obvykle končí jako cesta do pekla, historicky to tak vždy bylo. V poslední době my ale přijde, že ty nové Oply jsou vynikající alternativou pro někoho, kdo by si jinak toho "PSA" Francouze nekoupil, protože interiér (občas i exteriér) a ergonomii dělali po nějakém velkém žúru a Opel je v rámci Stellantisu vždy řešen podstatně střízlivěji - "němečtěji". A ona ta jejich Francouzská technika, zvlášte ty diesely, a i poslední varianta tříválce 1,2 s řetězem, nejsou špatné! Ale ty halucinogenní výplody kolem....

1
ransom
31. 8. 2025, 10:36

Je to tak. Mě Opel oslovil právě tou jednoduchou strohostí. Sesterský Citroen je celý takový zpovykaný. A třeba nášivky zmíněné v článku o C3 Cargo (be cool, feel good, have fun, be happy) by mě sraly tak, že bych zabouchnul dveře a šel jinam.
Pohon, pravda, se mi líbí. Včetně automatu. Tak snad pár let vydrží.

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte