Pokud máte zálibu ve starších a zajímavých autech, už jste jistě narazili na pozoruhodný paradox českého trhu. Když chcete opravdu hezký, zachovalý exemplář vašeho vysněného vozu, budete muset strávit věčnost hledáním a objížděním vraků. A až vás omrzí a vy ho budete chtít směnit za rozumné množství oběživa, budete čekat znovu. Tentokrát na kupce, který bude ochoten zaplatit slušné peníze a nebude vám nabízet almužnu či výměnu za vrak.
Přitom na trzích na západ či jih od nás stačí hledat, vybrat a zaplatit. Je to snad velikostí trhu nebo tím, že západní sousedé jezdí po lepších silnicích a lépe auta udržují? Mělo by to logiku. Ale proč se potom hlad našeho trhu po kvalitních vozech neprojevuje cenami ještě vyššími než za hranicemi? Když už se u nás najde hezký exemplář čehokoliv zajímavého, je obvykle prodán sice rychle a jen mezi známými či po klubech, ale povětšinou za směšnou cenu.
Tak čím to tedy může být? Tím, že jsme chudí? Proč potom vidíme na prodej nespočet aut, jejichž majitelé očividně utopili jmění v servisování mizerného kusu a následně je znovu za mrzký peníz prodávali? Problém bude očividně jinde. A já už tuším kde.
Můžeme tomu říkat třeba „nedospělost trhu“. Aby trh vyspěl a naučil se oceňovat kvalitu, potřebuje čas. A těch deset let, po které u nás máme svobodný trh se staršími auty, na to zkrátka nestačí. Ptáte se proč deset a ne dvacet sedm, když tolik už uplynulo od Sametové revoluce a nástupu svobody? Protože teprve v roce 2006 padl absurdní zákaz dovozu ojetin starších 8 let. Ještě před pouhými deseti lety museli i slušní lidé kupčit s doklady z vraků, fiktivně „měnit karoserie“ nebo zasahovat do identifikačních znaků vozidel způsobem, jaký je v civilizovaném světě vlastní jen zlodějům.
Trh se starými auty tak fungoval stále do značné míry jako za dob komunismu. Nemohli jste si zkrátka kdekoliv v dostupném okolí vybrat vhodný vůz, dojet pro něj a zaplatit. Museli jste brát, co bylo, a s tím se potom snažili dokázat maximum. Chtěli jste BMW E30, Mercedes W123 nebo třeba Ford Capri? Nedejbože nějakou skutečnou raritu nebo třeba auto zpoza oceánu? Zásoby aut na zdejším trhu byly omezené a většinou šlo o kusy, které pocházely ještě z dob divokých dovozů a tudíž to byly více či méně vraky.
Lidé na to tak byli zvyklí. Považovalo se za nevyhnutelný fakt, že stará auta jsou rozbitá, zrezlá a ošklivá. Pokud jste chtěli hezký kus, museli jste počítat s tím, že „na něm bude práce“. Najít dvacetileté nebo ještě starší auto, které by nepotřebovalo žádné zásadní opravy? Otázka štěstí, nikoliv plánovaného rozhodnutí.
A tak se stalo, že všechna auta daného modelu a ročníku stála podobné peníze. Excelentní kusy víceméně neexistovaly (jak už o tom nedávno psal Vavris, česká představa stavu „2“ odpovídá německé čtyřce) a i ty mizerné měly svoji cenu, protože byly přece „na papírech“ a práce byla levná, takže se všechno dalo zachránit. Platit dvojnásobek nebo trojnásobek ceny běžně zachovalého kusu za exemplář opravdu excelentní? Nesmysl, vždyť za tu cenu přece můžete mít dvě nebo tři jiná auta…
Každý, kdo se kolem starých aut někdy nějakou dobu pohyboval, samozřejmě časem přijde na to, že za dobrý stav má cenu platit. Stačí pár aut, která jsou „na dodělání“ nebo na nich „zbývá trochu práce“ a začnete proklínat sami sebe, že jste radši hned na začátku neinvestovali třeba trojnásobek do opravdu kvalitního kusu. Dojde vám, že pokud je vaším cílem perfektní auto, musíte koupit ten nejlepší základ, jaký lze najít.
Ale tohle poznání si žádá čas a peníze. Musíte nejdřív udělat špatné zkušenosti, než přijdete na správné řešení. A i když je celý trh složený z jednotlivců, má mnohem větší setrvačnost než oni. Zkušenosti musí nejprve probublat do obecného povědomí, veřejnost si musí zvyknout, že některé věci mají svou hodnotu, a trh na ně musí začít reagovat.
Těch deset let, po které si můžeme užívat svobodného trhu se starými auty, na to nestačí. Proto jsme si stále nezvykli, jak moc na stavu záleží. Proto stále platíme desítky tisíc za auta, která by měla stát pár set euro, a proto prodáváme za desítky tisíc auta, která by měla stát tisíce euro.
Ale neklesejme na mysli – přijde den a i český trh bude schopen ohodnotit opravdový stav auta a ne jen ročník nebo najeté kilometry. Jen to bude asi ještě nějakou dobu trvat…
20. září 2016, 08:55
1
Myslim ze najst sa da len treba sledovat inzeraty,a vacsinou to trva dlhsie ako v inych krajinach.Plus specifikum slovenska kde sa plati este za kone
21. září 2016, 09:43
0
Mas tip kde takove auta v USA hledat? Myslim inzertni stranky. C4 je momentalne muj sen ale nejaku najit... Uz podle fotek tu v inzerci snad vsechny vypadaji jak vraky a to fotky auta obvykle vykresluji v daleko lepsim stavu, jak jsou pak v realu na miste...
21. září 2016, 09:44
0
Ou, to bylo mysleno jako reakce k prispevku niz, od Knightridera.
20. září 2016, 08:59
3
Mas Vojto pravdu v tom, ze nas trh neni dostatecne zraly a vyspely, jako ten na zapade. Navic mam pocit, ze nejsme jen Svejkove, ale hlavne jsme narod vychcanku a podvodniku, ktery jen kouka na to, jak co kde odrbat a na cem poradne vydelat. Neni tu ani nadseni, ani soudnost. Nas trh je navic zoufale maly, takze pokud clovek chce neco exotickeho, absolutne nema z ceho vybrat. Ja osobne jsem v Cechach jeste zadne auto nekoupil. Vsechny jsem si privezl bud ze zapadni Evropy nebo z USA. Jezdim jen v Amerikach a ty, ktere mne zajimaji, je problem tu sehnat. Kdyz jsem hledal Vettu, dle mych kriterii byla v Cechach naprodej jedna jedina a to jeste naborena a 11 let stojici ve stodole bez hnuti. Trans Am tu tenkrat nebyl naprodej zadny, Tahoe po faceliftu jeden. Kdyz jsem nektera svoje auta prodaval, tak nikoho nezajimal stav, i kdyz byl perfektni, ale jen to, jak moc pujdu s cenou dolu. Dost casto mi lidi nabizeli naproste nesmysly. Jednou jsem mel dokonce dementni napad poslat Trans Ama s manualnim sestikvaltem do Acek. Nabidli mi za nej 150 tisic. V tu chvili jim na prodejne stal jiny, identicky, jen s levnejsim a mene vzacnym automatem, za 430 tisic. Vysmal jsem se jim tam do obliceje a od te doby mne tam nikdo nevidel. Prodej nakonec trval trictvrte roku, dostal jsem za auto relativne rozumnou castku, ale i tak to zadna vyhra nebyla. Mustanga jsem po techhle zkusenostech prodaval rovnou do Nemecka. Po 14-ti dnech od uverejneni inzeratu se nasel novy majitel ze Spanelska, ktery ma firmu v DE, se kterym jsem si pak dalsi rok psal a resili jsme upravy, ktere by na aute jeste chtel udelat, zval nas i do toho Spanelska, at se prijedeme na auto podivat a udelame si tam dovolenou. Proste uplne jina liga, nez tady, kde se clovek po prodeji klepe, at mu novy majitel znovu nevola a nechce resit nejake zavady a vraceni penez. A to nemluvim o tom, ze jsem za auto dostal vyrazne vic, nez tady.
Vojta tu psal i o stari do osmi let. Tohle pravidlo uz sice neplati, ale ne tak docela. Tyka se pouze aut, ktera byla uz registrovana kdekoliv v EU. Takze pokud chcete Ameriku a nemate dost penez na novejsi auto do tech osmi let stari, tak mate smulu a z USA si ho neprivezete, protoze ho tady neprihlasite, bez ohledu na stav auta. Asi nemusim rikat, ze vyber amerik je prekvapive nejvetsi v Americe a daji se tam sehnat auta ve stavu noveho vozu, i kdyz jsou treba 20 let stare. Sam jsem nekolikrat narazil na Vetty C4, ktere porad mely original igelity na sedackach a volantu a najezd i pod tisic km. Bohuzel u nas neprihlasitelne, takze jedina sance je najit neco po Evrope, jenze trh je vyrazne mensi a kvalita podstatne horsi, nez z USA. Ale auto ma EU registraci a tim padem je to v poradku, i kdyby to byla sebevetsi pastika, slozena kde z ceho. To, ze v Holandsku nebo v Belgii, sidle EU, jsou americke cervene blinkry naprosto legalni, uz je jen tresnickou na kyselem dortu nasi bananove zeme.
20. září 2016, 10:31
0
Tak tak, čo dodať... :/ Ináč tie Ameriky by sa nedali prihlásiť ani na veteránske značky? Či ani to nie?
20. září 2016, 12:13
0
Na veteránské značky můžeš přihlásit auto starší 30-ti let. Takže mezi těmi osmi lety a třiceti pro veterány je vakuum, kdy z USA nic nedovezeš a nepřihlásíš.
20. září 2016, 14:13
0
Přihlášení auta ze země mimo EU vyžaduje první přihlášení mimo ČR, třeba v Polsku a až následně přihlášení u nás.
20. září 2016, 14:24
1
No jasně, ale kolik znáš osobně Poláků, kterým věříš natolik, že jim dáš svoje auto, ať si ho přihlásí na sebe v Polsku, s tím, že potom ti ho "prodají" do Čech? Já žádnýho. Ale tím neříkám, že to nejde. Už jsem o tom taky slyšel. Ale mám pocit, že o tom všichni jen kecají a nikdo tu zkušenost nemá.
20. září 2016, 18:50
0
Veď to... Ale koho s možnosťou niečo zmeniť by trápilo, že si nemôžeš prihlásiť "to zlé staré veľké auto čo žerie aj stromy okolo cesty"...
20. září 2016, 09:24
0
To Piano na začiatku ma hneď primelo si prejsť inzerciu. A pár pekných, nie drahých kúskov som tam našiel. :) Len či si môžem dovoliť Piano, keď ešte potrebujem dať dokopy eMBéčku a ako daily caru by ho bolo škoda. Ale raz, raz príde čas červeného Piana! :D
20. září 2016, 10:25
0
Me by teda zajimalo kde v te evrope se ojebava a vyjebava se zakaznikem mene nez u nas.
20. září 2016, 12:15
1
Ojebává se úplně všude. Jen někde míň a jinde víc.
20. září 2016, 10:50
0
Článek dobře reflektující realitu - 'Když už se u nás najde hezký exemplář čehokoliv zajímavého, je obvykle prodán sice rychle a jen mezi známými či po klubech, ale povětšinou za směšnou cenu' - tak pod to bych se podepsal. Jsou nicméně výjimky - třeba HUKR v Brně (http://www.veteran-hukr.cz/) - tam jsou opravdu auta stavu 'německé 2' za odpovídající cenu (proto je taky u všech kusů cena dohodou, protože by si tuzemský trh ťukal na hlavu).
Když už se u nás najde hezký exemplář čehokoliv zajímavého, je obvykle prodán sice rychle a jen mezi známými či po klubech, ale povětšinou za směšnou cenu.
20. září 2016, 10:54
-1
Hm, měli byste do kódu zahrnout možnost dávat uvozovky - dvojité propíší do komentáře QUOTA, jednoduché zase příkaz &#039 a duplikát komentáře v uvozovkách.
20. září 2016, 11:08
0
To jo, hlavně ten Rolls s narvaným dieselem a koberečky od tureckých bazarníků...
20. září 2016, 11:15
0
Jak to souvisí s tím, co jsem napsal?
20. září 2016, 11:04
0
Trh muze byt zvraceny jedine do te miry, nakolik je zvracena poptavka a nabidka. Ten obrazek je navic dost zkresleny, protoze zvlast v pripade maleho trhu, jakym ten cesky bezesporu je, se hodne projevuje rozdil v case, kdy neco nutne potrebuju/chci a kdy se neco snazim prodat. Bazarista si muze dovolit nechat ta auta lezet mesice, fyzicka osoba zpravidla potrebuje prodat co nejrychleji a vetsinou jeste rychleji potrebuje koupit. Ale na tom je to asi cele postavene, ze.
No a pak jsou tady zcestni lide, kteri si mysli, ze jim nekdo za 15 000 proda auto v super stavu "sednout a jezdit."
Proto mi nezbyva nez doufat, ze svoje auta nebudu muset prodat driv, nez jejich cena spadne na tech 15 000, pak to zkusim udat v AAA, nebo na protiucet pri nakupu noveho (to celkem funguje) a kdyz to nepujde, tak sup s tim na vrakac, protoze dohadovat se pak s pologramotnymi idioty mi za tech 15 litru nestoji.
20. září 2016, 11:22
2
Co k tomu dodat. Snad jen: "Amen"...
Nejhorší je, že z vlastní zkušenosti vím, že lidi vůbec nezajímá stav auta, ale jedině cena a maximálně stav počítadla kilometrů. Dál než k tomuhle skoro nikdo nedojde...
20. září 2016, 12:06
2
Přesně tak, teď jsem si tím prošel jakožto prodávající japonského motocyklu z 90.let. Zatímco inzerce se poněkud hemží exempláři ve vrakoidním, bouračkami narychlo post-vytuněném stavu s cenami kolem 40t, já měl dlouhé měsíce problém prodat velmi zachovalý, téměř nebouraný (pouze decentní kosmetika) kousek v původním laku s poměrně draze vyřešenými bolestmi tohoto konkrétního modelu (nové napínáky rozvodů a komplet servis přední vidlice, tj. pružiny Öhlins atd.) za bratru 50t. Občas přišla SMS "jaka by bila sleva?" nebo "pokud zlevite na 40t, přijedu si pro ni hnet", pak se jeden expert přijel vyloženě svízt, zřejmě předstíraje zájem (přijel sám služebním autem bez doprovodu i bez vozíku). Nakonec se přijeli podívat dva nadšenci, z nichž jeden už přesně tuto mašinu má a druhý ji chtěl, oba se svezli a zcela spokojeně odfrčeli, samozřejmě s lehkou kompenzací na ceně.
A tak se ptám (zcela v souladu s tím, co píše autor článku): opravdu je normální, že rozdíl v ceně mezi totálním vrakem a hezkým zachovalým a dobře servisovaným kousek auta/motorky je cca 20 % ?! Pokud tady u nás ano, pak jsem jako potenciální kupec nadšen, jako prodejce zcela zhrozen...
20. září 2016, 12:37
1
Jestli ono to taky trochu není tím, jak nabídku trhu lehce pokřivují velké bazary typu "AAA či ESA". Člověk, co tomu prd rozumí se mrkne na net, uvidí naleštěnou bídu z áček za vizuálně nízkou cenu (na úvěr) a pak chce od soukromníka kupovat auto nejlépe za obdobnou cenu ve stavu bez investic..
20. září 2016, 16:20
0
Určite to správanie kupujúcich a predajcov ovplyvňuje..
20. září 2016, 17:25
0
Cit. :"Když už se u nás najde hezký exemplář čehokoliv zajímavého, je obvykle prodán sice rychle a jen mezi známými či po klubech, ale povětšinou za směšnou cenu."
Jak autor k tomuto závěru došel?
Může tady uvést (aspoň 5, prosím) doložitelných příkladů prodeje "hezkého exempláře čehokoliv zajímavého" za "směšnou cenu"?
Děkuji :)
PS: sakra, proč mi nikdo nevolá (klidně i o půlnoci) že prodává něco hezkého a zajímavého za směšnou cenu, ať si pro to hned jedu? :-)
20. září 2016, 17:42
0
Namátkou si třeba vzpomenu na Capri Turbo May, které se u nás prodalo asi za 120 tisíc. V Německu by stálo trojnásobek. Nejrůznější Mercedesy W123 nebo W124, Alfy Romeo, kde co. Když někdo přijde s tím, že má opravdu krásně zachovalou W124 300CE, ale že za ní chce 300 tisíc, tak je označen za magora. Takže takové auto buďto neprodá vůbec, nebo za hranice. A nebo čeká, až najde někoho, kdo to ocení.
20. září 2016, 18:27
0
Ja jsem sveho Mustanga prodal do Spanelska cca o 200 tisic draz, nez kolik bych za nej dostal tady.
20. září 2016, 21:11
0
Není to zrovna hezké a zajímavé ale porenovační le baron 75 000, porenovační Jeep cherokee 70. Krásný Cherokee rok 86, chromy a všechno u nás už vcelku rarita - dokonce orig. rádio. Prostě původní stav s muškami od stáří, ale velmi pěkný za 15.....
20. září 2016, 21:12
0
Resp. pro mě to jsou hezká a zajímává auta, pro jiné asi ne :D
20. září 2016, 21:39
0
Trošku jsem to nakousl u toho předchozího článku spílajícího na stejné téma z jiného pohledu. Jak to popsal Knightrider. Na druhou stranu se to postupně lepší. Ale stále se mi zdá že často i mezi různými klubáky panuje taková zvláštní atmosféra okolo nákupů a prodejů starších a zajímavých aut. Ten kdo chce za opravdu dobrý exemplář adekvátní peníze je označený za vydřiducha a blázna. Zdá se mi taky, že trh až absurdně klade pořád důraz na počet ujetých kilometrů. A současně s všeobecným vědomím, že se tachometry stáčejí. Řekl bych, že stále český zájemce o auto vnímá jako plus kolem 150000km nájezdu na tacho a to klidně i u aut 20let stáří a víc, Zapomínáme, že je normální že většina aut v prvních 5letech a to i v daleké minulosti najela kolem 100tkm a pak některá míň , některá najíždí km dál podobným tempem. Prostě aut v reálu kolem stáří 10let + ( pokud nejde o fakt drahá sportovní auta) těžko bude mít pod 200tkm. Ale v reálu je vidět v české inzerci pravý unikát :) , Zrovna nyní na Sautu je 24605 do roku registrace 2006 , z toho celých 16141 má tachometr do 200000km. A 12000 dokonce se servisní knížkou. Což je další problem! Dochování historie k autu. A tady se taky máme co učit. Český trh moc nerozlišuje v hodnotě aut s doložitelnou historií , což je pak u klasických aut velké plus a mooc sympatická věc a mezi auty s jakousi servisní knížkou s pěti záznamy a posledním razítkem někdy před 5lety nebo tak...
Na druhou stranu, v životě jsem v ČR prodal 3 svoje klasická auta / veterany a to v každém případě to probíhalo extrémně sympaticky a řadu běžných ojetých aut co jsem postupně měl a nikdy žádná otřesná zkušenost. Ale taky všechno co jsem kdy prodával jsem myslím férově popsal a nacenil. A je pravda že ty veterány se mi prodávali nejdýl. Malej trh a zkrátka na rozumnýho kupujícího člověk čeká déle. Ale poslední dobou se to možná trochu mění v tom že lidé víc a rychleji nakupují určitá klasická auta. Nejde to říct jednoznačně, to může jenom obchodník s klasiky v našich podmínkách jak to vidí.