MG ZS Hybrid+: Oproti dřívějšku příjemné překvapení, s jednou relativní kaňkou

Musím se přiznat, že když jsem si šel pro testované MG ZS, měl jsem ponurou náladu. Zaprvé jako člověk, který si směl otestovat hned dvě původní, ještě britská MG, jmenovitě řady TF a TD, pořád trochu bojuji s faktem, že dnes se pod tímto logem prodávají obyčejná čínská auta. I když si říkám, že toto řeší model Cyberster.

Hlavně si ale stále barvitě vzpomínám na poslední moderní MG, které jsem testoval, a útrapy, jež mi způsobovalo. Řada HS totiž nejezdila špatně, ale měla desítky softwarových problémů, které celý dojem dokonale shazovaly. Pamatuji si, že po vyražení na cestu ze Spořilova mě na pauzu poslala už na Chodově, a pak po cestě na Moravu ještě pětkrát znovu. Že její navigace fungovala jen do rychlosti 90 km/h. Že sledování mrtvého úhlu, parkovací senzory i čidlo světel si často žily vlastním životem. Podobných šotků bylo víc a děly se prakticky pořád.

Nemáte ponětí, k jakému vzteku mě to tenkrát dohánělo. Proto když přišlo kýžené pondělí a návrat vozu, zařekl jsem se, že další nové MG už nechci ani vidět. Jenže redakční kalendář je neúprosný a stalo se, že o rok a tři měsíce později na mě vyšlo znovu. Sice novější řada, leč stejná generace a na fotkách podle vzhledu multimediálního systému očividně se stejnou elektronikou. „Bože, to zas bude týden,“ říkal jsem si.

Óóóó jak já se mýlil! Nevím, co se stalo. Nevím, jak je to možné. Ale musím říct, že zážitek ze ZS je oproti HS jako sto a jedna, a že já měl tentokrát klidný, pohodový týden. Tento malý čínský crossover je oproti dřívějšku příjemným překvapením, s jen jednou, a do určité míry relativní kaňkou. Pojďme si probrat detaily.

Hardwarově v pořádku

Z hlediska mechaniky se jedná o dobrého zástupce své třídy. Karoserie sice moc krásy nepobrala – za mě bojuje s proporcemi celku i detailů – avšak skrývá v sobě mimořádně prostornou kabinu s velkými okny, zajišťujícími dnes tolik vzácný výborný výhled. K tomu je tu docela hezká palubní deska bez vystrčených displejů. V neposlední řadě jsem nenašel ani žádnou zásadní chybu ve zpracování nebo ve zvolených materiálech.

Hybridní pohonný systém, sestávající z atmosférické patnáctistovky a jednoho elektromotoru, které přes multimódovou automatickou převodovku – tři stupně pro spalovák, jeden pro elektromotor – pohánějí přední kola, funguje také dobře. Jezdí za hezkou spotřebu mezi pěti a šesti litry na sto a hladkostí přechodu mezi elektrickým a benzínovým režimem je na dostřel Toyoty. I převodovka řadí celkem plynule a logicky (aby ne, když má tak málo převodů).

A stejné je to s jízdou. Ano, zvlášť na velkých, osmnáctipalcových kolech odpružení na ostrých nerovnostech drncá a pneumatiky hučí. Ukažte mi ale, který malý, krátký, úzký a vysoký městský crossover obyčejné značky toto umí eliminovat. Tudíž ano, zázraky nečekejte, leč v rámci standardních rychlostí a v rámci možností třídy hardwarově auto funguje správně.

Softwarově zcela v mezích

Jenže takto mechanicky slušně se projevovalo i HS. Naopak, ono jako větší auto jezdilo ještě o něco líp. Ale k čemu to, když mi jeho elektronika tak moc znepříjemňovala život? A přesně tohoto problému jsem se v ZS… nedočkal! Číňani zjevně skutečně zapracovali, protože tady jsem neměl k softwaru automobilu jedinou větší výhradu.

Všechny asistenty fungovaly solidně. Nedočkal jsem se žádných falešných poplachů, žádných chybových hlášek, žádných „nutných pauz na kávu“. Navigace mě vždy dovedla, kam jsem potřeboval. Senzory pípaly, kdy měly, a nepípaly, kdy neměly. Světla svítila přesně v ty momenty, kdy jsem je potřeboval. I samotný multimediální systém běžel hladce a spolehlivě.

Takto, abychom se nepochopili špatně, úrovně odladění elektronických pomocníků například BMW MG nedorostlo, občas přece jen chybuje. Třeba hlídání rychlostního limitu mi jednou uprostřed města řeklo, že můžu jet 130 km/h. Aktivní tempomat zase funguje jen do rychlosti dálničního maxima, ani o kilometr víc. Software je tedy spíš někde nad Stellantisem. Avšak dá se s ním v pohodě žít. A to je pro mě u MG naprosto šokující, pozitivní novinka!

Kde je ta kaňka?

Kde se tedy nachází ona v úvodu zmíněná kaňka? Odhalí se, když na MG začnete tlačit. Pak vám dojde, že evropská auta pořád mají navrch. Při jízdě rychlostí, kterou Kamiq bez problému snese, aniž by se nějak významně zapotil, a u níž se takové BMW X1 bude ještě dloubat v nose, už MG ZS dá jasně najevo, že by to nemuselo dobře skončit.

Ne, že by se začalo bránit. Ono najednou vůbec neví, co má dělat. Výkonu je na přední nápravu znenadání až moc, hybrid začne cukat, převodovka ukáže, jak umí reagovat jen pomalu, karoserie se nakloní, podvozek začne vlát a na dírách vyloženě znervózní. Lví podíl na popisovaném dojmu mají i pneumatiky neznámého výrobce Giti, které pískají už pár kilometrů nad legálními rychlostmi, což v řidiči také moc jistoty nevyvolá. Zkrátka, obecně je znát, že na hraní toto auto stavěné není.

Podobné je to na dálnici. Rychlost 130 km/h na rovince auto zvládá. Ale pokud přidáte kopec nebo pokud třeba zrovna potřebujete jet byť jen mírně rychleji, abyste předjeli nebezpečného řidiče vedle vás, pohon najednou začne panikařit a v jeden moment zpomaluje, aby pak „prudce“ vyrazil, nehledě na vaši pravou nohu. Takže… i zde jen o něco větší tlak brzy odhalí limity.

Akorát si tak říkám, jestli to vlastně MG ZS vyčítat. Jistě, je to MG, to má jezdit dobře! Jenže víte co, Citroën má mít koule! Tak proč se bez nich prodává líp? Když zapomenete na zašlou slávu značky, uvědomíte si, že ZS je prostě městské heblo. Má se pokojně hrcat sem a tam, plynule s provozem, pod hranicí zákonných limitů. A to mu jde, a i docela příjemně. Je vážně problém, že víc neumí, když to od něj ani nikdo moc nečeká?

Má úvaha poté platí zvlášť, když se podíváte na cenu. ZS po slevě začíná na částce 439 990 Kč, a i tato nejvyšší verze Exclusive Hybrid+ se při zvýhodnění vleze do 614 990 Kč. Nemůžu si pomoci, ale to mi za auto, které je sice nudné, nepříliš pěkné a nemá rádo rychlou jízdu, ale jinak funguje zcela v mezích svého zařazení, přijde jako solidní nabídka.

Verdikt

Jinými slovy, MG ZS Hybrid+ mi skutečně bylo příjemným překvapením. Ne, ono není nejlepší ve třídě. Spíš klouže někde okolo průměru – nejblíže má asi k Vitaře nebo Fronteře. Ale ničím svého majitele nevytáčí, což je u této značky, minimálně pro mě, zcela novým poznatkem. A co se oné kaňky týče, je docela na debatu, jestli je jeho neschopnost jezdit rychle skutečnou překážkou. Hmmm… no… ještě vzhledem k ceně jsem se nějak asi přestal divit, proč jich na silnici potkávám víc a víc.

Technická data

MG ZS Hybrid+ Exclusive

Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1498 cm3 + jeden elektromotor (FWD)
Nejvyšší výkon spalovacího motoru: 75 kW (102k) při 6000 ot/min
Nejvyšší výkon elektromotoru: 100 kW (136k)
Celkový nejvyšší výkon soustavy: 145 kW (197 k)
Převodovka: automatická, multimódová (tři stupně pro spalovák, jeden pro elektromotor) 
Provozní hmotnost: 1420 kg 
Maximální rychlost: 168 km/h
0-100 km/h: 8,7 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 5,0 – 5,1 l/100 km
Spotřeba v testu: 6,1 l/100 km, ale to včetně dálnic. Nejčastěji na mě svítila čísla okolo 5,5 l/100km
Cena základní verze: 499 990 Kč, po zvýhodnění a s bonusem za výkup 439 990 Kč (MG ZS 1,5l Excite)
Cena testované verze: 674 990 Kč, po zvýhodnění a s bonusem za výkup 614 990 Kč (MG ZS Hybrid+ Exclusive)
Cena testovaného kusu: 700 990 Kč, po zvýhodnění a s bonusem za výkup 640 990 Kč