MG TF: Sexy, hravý a zábavný roadster, dávající vzpomenout na dobu, kdy tato značka vyráběla auta pro nadšené řidiče

Zatímco dnes, pod křídly čínského koncernu SAIC, se automobilka MG soustředí hlavně na výrobu různých praktických automobilů třídy SUV, plných moderních dotykových displejů, ještě relativně nedávno platilo, že všechna její vozidla byla zaměřená primárně na nadšené řidiče. Byla možná vždy trochu britsky… nedokonalá a specifická, ale na počkání dokázala vykouzlit úsměv na tváři.

I já sám si ji z mládí pamatuji. Ať už mluvím o hraní starších her série Gran Turismo nebo třeba sledování různých ranějších epizod automobilového pořadu Top Gear, MG vždy bylo přítomno a prezentováno jako volba milovníků volantu. Jenže tím, že dnes míří poněkud jinam (byť, ať jsem fér, MG 4 XPower a  MG Cyberster se snaží zaujmout podobné publikum), už nemám moc, jak se v „opravdovém“ MG svézt.

Tudíž když mě náš čtenář Květoš oslovil s tím, jestli bych si nechtěl půjčit jeho MG TF, což je malý sportovní roadster pro dva s točivým čtyřválcem, čili jeden z úplně posledních vozů MG dle tradiční receptury, samozřejmě jsem hned souhlasil. Dnes vám tak opět přináším nostalgické snění, tentokrát nad tím, jaké to bylo, když ještě MG primárně dělalo auta pro fanoušky motorismu. Ale vám to určitě nevadí. Dejme se do toho.

Auto se spletitým vznikem…

A jak už je u těchto mých článků pravidlem, nejprve si řekneme něco o životní dráze MG TF. Aby to však dnes bylo možné, musíme se prvně vydat dál do minulosti, k asi nejvýznamnějšímu vozidlu historie značky — k MG B. Tento malý automobil se stal přímo synonymem britského roadsteru. Aby ne, pro své zábavné jízdní vlastnosti a povedený design se těšil zájmu zákazníků od roku 1962 až do druhé půle sedmdesátých let.

Jen měl na konci svého života jeden doslova obrovský problém. Tím byl jeho poslední výrobce, vzniklý spojením hned devatenácti značek pocházejících z diskutovaného ostrovního království. Jeho jméno bylo British Leyland. Tento olbřímí moloch trpěl na všechny známé problémy znárodnění z roku 1975, včetně kolísající kvality výroby, nedostatečné obnovy modelových řad, komplikací s dodávkami dílů i stávek demotivovaných dělníků.

To samozřejmě vedlo k významným propadům tržeb, což zase zapříčinilo různá úsporná opatření. Jedním z nich bylo i rozhodnutí ukončit výrobu modelu MG B v roce 1980. Právě tehdy se nad charakterními roadstery jménem MG zavřela voda, poněvadž od té doby firma slavné logo používala jen na sportovní verze automobilů jiných značek skupiny (které ale stále bylo radost řídit).

Jenže přišel rok 1989 a s ním další extrémně důležitý roadster, tentokrát od konkurenčního výrobce: Mazda MX-5, řečená Miata. Ta po celém světě slavila takový úspěch, že se v MG, nyní už spadající pod Rover Group — zbytek zbankrotovaného British Leylandu, chytli za nos. Nakrátko ještě obnovili výrobu MG B, po úpravách a instalaci osmiválce známého jako MG RV8, ale věděli, že to bude chtít něco nového.

Proto hned roku 1991 začali vyvíjet auto, které by znovu přivedlo malý britský roadster MG na svět. Hotoví byli v roce 1995, kdy představili MG F. A musí se nechat, že se snažili, aby bylo tak řidičsky zajímavé, jak to šlo. Na rozdíl od MG B a Miaty se jednalo o auto s méně obvyklou a na řízení vyzývavější koncepcí — s motorem uprostřed a pohonem zadních kol.

Vozidlo k tomu dostalo vlastními silami (přesněji s bratrským Roverem) vyvinutý čtyřválcový motor 1,8 litru, volitelně osazený variabilním časováním ventilů, a speciální odpružení zvané Hydragas, pracující na podobném principu součinnosti kapaliny a plynu jako u Citroënu, ovšem zde zajišťující hravé jízdní vlastnosti při zachování solidního komfortu pro cestující. To měla být pecka.

…a komplikovaným životním osudem

Akorát že úplně nebyla. Už v době představení totiž MG opět měnilo vlastníka — stalo se jím BMW. To se soustředilo hlavně na značky Mini a Rolls-Royce, ve kterých vidělo největší budoucnost, zatímco MG u něj stálo docela stranou zájmu. Už za pět let od převzetí ho tak prodalo britskému Phoenix Venture Holdings, které však v roce 2005 zbankrotovalo, a MG přešlo pod čínský Nanjing Automobile, v roce 2007 pohlcený šanghajským SAICem.

To znamená, že jen v průběhu výroby MG F a modernizovaného MG TF z dnešního testu, tedy mezi lety 1995 a 2005, ho stačili vyrábět hned tři různí výrobci. To samozřejmě na zákazníky nepůsobilo příliš jistě, takže i přes příznivou cenu se ho vyrobilo jen 116 518 kusů. Pro porovnání — soudobé druhé generace Mazdy MX-5, vznikající v kratším časovém úseku, se vyrobilo 290 123 kusů, čili dva-a-půlkrát tolik.

Malý roadster MG zkrátka neměl moc na růžích ustláno. Ale nevadí, o to zajímavější je v roce 2025, kdy značka chrlí jedno čínské přemisťovadlo za druhým. Testovaný kousek spadá do modernizované série s názvem TF, odkazujícím na jednoho z předchůdců MG B, byl vyroben v roce 2002, za svůj dosavadní život urazil přes sto třicet tisíc kilometrů a Květoš si jej udržuje v plném zdraví.

Má za sebou pár úprav — pozměněné exteriérové detaily, čip v motoru upravující standardní výkon na přibližně 150 koní, větší brzdy z nejsilnější specifikace, koncový díl výfuku Milltek a nový podvozek s pružinami H&R a tlumiči Spax (fungování systému Hydragas bych vám ale ani v sérii nepopsal — TF ho již nemělo).

Hlavně však skvěle ukazuje, jak výborná MG dřív byla. Je sexy, hravým a zábavným roadsterem, dávajícím vzpomenout na dobu, kdy tato značka vyráběla auta pro nadšené řidiče. Na dalších řádcích vám řeknu víc.

Radost koukat i pobývat

Žádné emoce by nefungovaly stoprocentně, kdyby nebyly podepřeny dobrým vzhledem. To naštěstí u MG tenkrát věděli, takže modelu F nadělili krásný kulatý design dvoumístného otevřeného vozidla, který pro verzi TF jen mírně omladili. Díky tomu zůstala sympatická silueta i jednoduché linie, které nepotřebují křiklavé detaily, aby uměly zapůsobit. Zároveň je zajímavé, jak malé auto MG TF je. Na fotkách to tolik nevynikne, ale když se podíváte na obří svodidla vedle něj, zjistíte, že ta jsou úplně normální velikosti — jen auto je vážně roztomile maličké.

Stejně dobrá nálada, ještě podpořená Květošovými kontrastními detaily v podobě žlutého středového panelu a pásů pro sladění s vnější barvou, panuje i uvnitř. Je až fascinující, jak málo stačí ke štěstí. Pouhé hezké, čisté tvary, jednoduché přístroje s bílým podkladem, budíky pro hodiny a teplotu oleje na palubní desce, kovová hlavice řadicí páky, trocha přepínačů a dvě kožené sedačky však dokazují, že to jde.

Na druhou stranu v interiéru TF zároveň narazíte na pár… britských hloupostí, jež určitě šly udělat lépe, ale… to je v pořádku. Mám na mysli třeba omezené místo pro nohy řidiče, vystupující kus plastu do prostoru pro nohy spolujezdce, i na poměry roadsterů skromné místo na lokty nebo třeba nutnost otevření zadního kufru pouze klíčkem. To je mimochodem o to srandovnější, že jen táhlem v zadním kufru se otevírá kufr přední, takže musíte pořád přebíhat z jedné strany auta na druhou. Jenže copak by se nad něčím takovým gentleman pozastavil?

Motor, co dělá všechno správně

Když už jste se navíc do interiéru nějak nasoukali, čeká vás odměna v podobě charakteru pohonné jednotky — benzínového čtyřválce 1.8 l s dříve 100, dnes asi 112 kW, umístěného hned za vašimi hlavami. To je krásná věc! Má, zvlášť na čtyřválec, příjemně rykavý tón, který zintenzivňuje poměrně krátké výfukové potrubí bez katalyzátoru a se zmíněným koncovým dílem Milltek, takže je radost ho poslouchat.

Také se ochotně vytáčí až k omezovači u čísla 7100, zvládá zabírat už dole, a přitom pěkně gradovat, a má přesně dostatek síly na to, abyste měli dojem, že intenzivně zrychlujete, ale ještě ne tolik, aby let otáčkovým pásmem skončil buď po třech vteřinách v rozumné rychlosti, nebo po pár dalších vteřinách ztrátou řidičáku. Takže si ten jeho zvuk a projev můžete beztrestně užívat docela dlouho.

K tomu platí, že ačkoliv je motor řady K známý svou servisní náročností a problémy s těsněním pod hlavou, minimálně v tomto kousku s ním žádné potíže nikdy nebyly. Přitom Květoš ho rozhodně nešetří. Naopak — užívá si každé možnosti se svým MG dobře pobavit. Vidíte? A pak že britská auta nefungují! To jsou jistě jen řeči. Mně třeba akorát občas problikávala kontrolka brzd, zřejmě kvůli menší zásobě brzdové kapaliny, a sem tam nesvítilo pravé zadní světlo. To je toho! :-D

Jízda, která ve vás probudí nadšení

A stejné je to i s jízdou. Je tomu tak proto, že MG TF opravdu potěší svým chováním. Třeba řízení je sice elektrické, a tedy i kapku odtažité, ale je příjemně tuhé, takže se o něj dá bez problému v zatáčkách opřít. Řazení vás zase díky už zmíněné kovové hlavici řadicí páky, skvěle padnoucí do ruky, nezklame, i když ano, dráhy by mohly být ještě o něco kratší. Na brzdy ze silnější specifikace je pak vysloveně spoleh. A karoserie je rozhodně jednou z těch pevnějších.

Upravený podvozek je zase asi významně tvrdší než tovární řešení, ale vůz s ním na suchu vykrouží zatáčku více než sebejistě, přirozeně zcela bez náklonů. Vy k tomu vnímáte, jak motor umístěný přímo za vámi pomáhá stáčet karoserii do oblouku, takže auto prakticky nezná nedotáčivost. Ale že by bylo vyloženě přetáčivé, mi také nepřišlo. Spíš je dlouho neutrální, než začne drobně, a vzhledem ke koncepci snad i bezpečně, vybočovat jeho záď.

Naproti tomu při jízdě na mokru se MG TF dokáže stát bez plynu nedotáčivým a po přidání zase výrazně přetáčivým, navíc pocitově pokaždé trochu jinak. Na to pozor — může to být efektní až za roh… nebo také plačtivé. Byť zase musím uznat, že když už se dostane do úhlu, který jste nezamýšleli, po ubrání se auto zase rychle a čitelně vrátí zpátky. Takové chování je však u vozu s motorem uprostřed zcela v pořádku a vlastně i žádoucí. Řidič si má užívat tu práci s ním.

Nejdůležitější ale je, že MG TF baví. Mistrně mu jde třeba vyvolávat dojem, že letíte jako Chiron na Masarykově okruhu, i když se ve skutečnosti pohybujete jen něco málo nad rychlostními limity. Motor řve v otáčkách, okolo sviští vítr, krajina se rozmazaně míhá, ale rychloměr uklidňuje, že za body to nebude. Nebo aspoň ne za moc. Holt toho výkonu není zas tolik. A víte, co po celou dobu budete dělat vy? Budete se štěstím smát od ucha k uchu. Ach… to MG bývalo tak boží!

Verdikt

MG TF mě vůbec nezklamalo! Je pohledné, vevnitř příjemné, trošičku britsky hloupé a má skvělý motor. Hlavně ale krásně jezdí, což je nakonec to, co si na něm zamilujete nejvíc. Zkrátka je to sexy, hravý a zábavný roadster, dávající vzpomenout na dobu, kdy tato značka vyráběla auta pro nadšené řidiče. Super! Jen si teď říkám, jestli se mi ještě někdy bude chtít testovat ta jejich nová SUV…

Moc děkuji Květošovi za půjčení, byl to krásný podzimní víkend!

Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-) 

Technické údaje – sériová verze

MG TF 135 (2002) 

Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1795 cm3
Nejvyšší výkon: 100 kW (135k) při 6750 ot/min
Nejvyšší točivý moment: 165 Nm při 5000 ot/min
Převodovka: manuální pětistupňová
Provozní hmotnost: 1105 kg 
Maximální rychlost: 205 km/h
0-100 km/h: 8,8 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 7,9 l/100 km