Lexus ES300h F-Sport: Konečně správné využití elektřiny

Značka Lexus tu s námi není zase tak dlouho. První model s L ve znaku vyjel z japonské továrny v roce 1989. Takže pokud jsou mé počty správné, v loňském roce oslavil Lexus teprve třicáté narozeniny (1.září přesně). Za těch třicet let však značka prošla poměrně pozoruhodným vývojem. Nejdřív začala jako přímý konkurent Mercedesu, později se přeorientovala auta, která poskytovala i nějaký ten zážitek ze samotné jízdy. V posledních letech si však našla svou vlastní cestu. Japonci vsadili na hybridní pohon, prvotřídní zpracování a výrazně osobitý design. Rozhodli vydat se proti proudu (dvě sportovní perličky LC 500 a RC-F s atmosférickým osmiválcem to jen potvrzují) a vypadá, že tato snaha nese své ovoce. Krásným příkladem strategie “dělat věci jinak” je právě nový Lexus ES300h.

Když jsem se prvně dozvěděl, že model GS nedostane přímého nástupce a jeho pozici zaujme globální verze ES (na některých trzích se prodávalo ES souběžně s GS a dosahovalo výrazně lepších prodejů), byl jsem trochu zklamaný. GS se totiž moc hezky řídilo, nabízelo pohon zadních kol, podélně uložený motor a takové ty věci, které moc hezky zní automobilovým fanouškům, ale v reálném životě na silnicích zase tak důležité nejsou. Zatímco ES pro mě byla jen vyšperkovaná a nijak zajímavá Toyota Camry. To však platilo jen do té chvíle, než jsem s ES ujel první kilometry a poznal, že tohle není jen Camry s jiným znakem. Lexus za pomoci jakési magie dokázal stvořit auto, které je na hony vzdálené svému sourozenci s méně ušlechtilým rodokmenem, a naopak se jedná o auto, které má všechny parametry k tomu, aby uspělo v tak náročné kategorii, jakou je vyšší střední třída. A to i přesto, že si musí vystačit s pohonem přední kol a jednou jedinou pohonnou jednotkou.

Občas slýcháme nářky, že dnešní automobilová produkce je na jedno brdo. Všechna auta jsou stejná, významně podobná, a že všechno už bylo vymyšleno a nelze být originální. Stačí si otevřít stránky Lexusu, najet si na kompletní modelovou řadu. A teď mi povězte, jestli je to podobné něčemu jinému, nebo jestli to postrádá originalitu. Odpověď je nasnadě, velké a důrazné NE. Lexus prostě vypadá jinak a rozhodně si jej s ničím jiným na silnici nespletete. Samozřejmě, že nebude vyhovovat každému, na to je příliš kontroverzní (velká maska chladiče, ostře řezané linky), ale za sebe mohu říct, že se mi ES300h celkem zamlouvá. Nebyla to láska na první pohled, ale každým dnem se mi Lexus líbil víc a víc. Oceňuji i proporce klasického sedanu, štíhlá figura, dozadu posunutá kabina, všechno tak hezky ladí a funguje. Lexus ES300h není takový ten prvoplánový krasavec, ale pokud jste typ člověka, který oceňuje promyšlený design a chytrá řešení, nepochybuji o tom, že se vám časem dostane pod kůži. 

Dlouho jsem přemýšlel, jakým způsobem bych popsal interiér “éeska”. A nenapadá mě nic jiného než mechanický koncert. Dnešní doba přeje velkým dotykovým displejům všude, kam jen oko dohlédne. Lexus na to jde jinak. Centrální displej infotainmentu je opravdu velký, ale není dotykový. Ovládá se pomocí touchpadu na středovém tunelu. Je to sice netradiční řešení, u kterého bude chvíli trvat, než vám přejde do krve, ale ergonomie ovládání není tak špatná, jak se občas dočtete a dá se na to zvyknout. Druhý displej supluje budíky, ale zase je řešený zcela jinak, než je běžné. V Lexusu je relativně malý a ohraničený kovovým kruhem, ve kterém se zobrazují hlavní údaje. Můžete však mít ty údaje i vně toho kruhu, který se pak mechanicky odsune do kraje a palubní počítač se zobrazí nalevo od něj. Je to geniální a člověk z toho získá takový hřejivý pocit, že tady si dal někdo opravdu práci při návrhu takového řešení, Stejně tak panel klimatizace se ovládá po staru tlačítky a když měníte teplotu, čísla přeskakují stejným stylem, jako když se na starých nádražních hodinách mění čísla. Opět je to sice drobnost, ale drobnost, která potěší. Jinak zpracování celého vnitřku je naprosto příkladné a bezchybné. Nikde nic nevrže a necvaká, a to mělo testované auto najeto 27 tisíc kilometrů, což je na novinářský vůz docela dost. Sedačky pojmou i statného muže, a přestože boční vedení je pro ně trochu španělská vesnice, komfortem ohromí. Takhle má vypadat prémiový interiér. Skvělé řemeslné zpracování a spousta milých detailů. Velká pochvala. 

V interiéru se musím pochválit také audio systém. Lexus dlouhodobě spolupracuje s firmou Mark Levinson a na kvalitě ozvučení je to opravdu znát. V ES300h se chlubí přídomkem PurePlay a je to kvalitativně ještě o třídu výš než kdekoli jinde. Promyšlené rozmístění reproduktorů má za následek dokonale čistý zvuk, nezkreslený přehnanými basy či jiným nepatřičným šumem. Pouštět tady jakkoli komprimovanou hudbu je pro tento audiosystém skoro až urážka. Zde chybí k dokonalosti jen gramofon. Pokud jste tak trochu audiofil a na kvalitě poslechu si zakládáte, pak je pro vás Lexus jasnou volbou. Další chválu zaslouží asistenční systémy. Adaptivní tempomat má speciální “vodící” funkci. Když se ztratí vodorovné dopravní značení, Lexus se doslova chytí auta před sebou a jede za ním. Jednoduché a účelné. Navíc jsou všechny tyhle pomocné systémy naladěné natolik jemně, že vás snad i bude bavit je využívat.

Pohonné ústrojí nového Lexusu ES300h se stalo velkým tématem diskuzních soubojů. Hybridní čtyřválec o výkonu 220 koní je prý nedůstojný pro automobil této třídy. Takže jak to je v reálu? Inu, má to dvě roviny. Pokud jste především dálniční střelec, a potřebujete nekompromisní výkon na dlouhých cestách, pak vás Lexus asi neuspokojí. Jede dostatečně, i ve vyšších rychlostech, ale na zadek si z toho nikdo nesedne. Omezovač rychlosti na 180 km/h (tachometrových 192 km/h, vyzkoušeno za vás) taky zrovna nenadchne. Moderní dvoulitr s turbem bude mnohem rychlejší, to zcela bez debat. Nicméně, že by se snad s ES300h nedalo pořádně jezdit, to také není pravda. Předjíždění na okreskách není problém a ve městě svou živostí až překvapí. Elektromotor pomáhá, seč mu síly stačí a díky se tomu se velký Lexus pohybuje městským provozem s nečekanou lehkostí. Planetová převodovka eCVT sice pořád funguje trochu zvláštně na evropské poměry, ale po pár dnech ježdění vám to už ani nepřijde, že by bylo něco jinak. Ani ten monotónní zvuk, který Lexus při akceleraci vydává, není tak otravný jako jinde, především díky perfektnímu odhlučnění celého auta. Fantastická je však provozní efektivita. Lexus ukazuje, že hybrid už není jen řešení do města, ale funguje už opravdu všude. S autem jsem najel asi 1200 km, z toho dobrých 500 bylo po dálnici, kde jsem se pohyboval s ručičkou rychloměru zaraženou v omezovači rychlosti, a i přesto se týdenní průměr zastavil na hodnotě 6,1 litru na sto. To je dost překvapivá číslovka a neumím si moc představit, jak bych musel jezdit, aby průměr vystoupal přes 7 litrů. 

Velkým překvapením však pro mě byla samotná jízda. Od velkého Lexusu člověk očekává především klidnou a konejšivou jízdu, a že si užije cestu zcela odstřihnut od okolního prostředí. Ano, to se mu v ES jistě dostane, ale nový Lexus přidává i něco, s čímž jsem tak úplně nepočítal. Ptáte se, co mám na mysli? Je to skvělé naladění důležitých ovládacích prvků. Tak třeba řízení, které má perfektně vybalancovaný posilovač řízení a zároveň je tak akorát ostré, jak se sluší a patří. Stejný hřejivý pocit jsem měl i z brzd, jejichž nástup je zcela předvídatelný a brzdný účinek se skvěle dávkuje. A zapomenout nesmím na adaptivní podvozek, jehož hlavním úkolem je udržet klid a pohodu na palubě, ale když na to přijde, dokáže vás podržet i na zakroucené silnici. Práce tlumičů je vynikající, auto je komfortní, ale zároveň jisté, auto se při ostřejší jízdě nehoupe, nezaklekává na vnitřní kolo a nedělá ani jiné nepřístojnosti, které občas vídáme u podobně zaměřených aut. Upřímně vůbec netuším, jak to možné. Zároveň se však o ES300h nedá mluvit jako o sportovním sedanu, který by vás provokoval k rychlé jízdě. Naopak za jeho volantem jsem přecházel zcela automaticky do zenového módu. Takže tu mluvíme o sedanu, který má mimořádně dobře naladěné všechny ovládací prvky, ale zároveň se ani trochu nesnaží o sportovní svezení? Ano, je to možná na první pohled trochu zvláštní, ale také nesmírně uspokojivé chování.

Verdikt

Před pár týdny jsem se svezl s novou Toyotou Camry, která se loni vrátila na náš trh. A byl jsem z ní trochu zklamaný, protože mi nesedla ani trochu. Proto jsem se trochu obával, že přímý sourozenec od Lexusu, který využívá stejný základ, bude to samé, jen trochu načančané. Ach, jak jsem se pletl. Lexus ES300h je zcela svébytný model, který skvěle jezdí a má naprosto precizně zpracovaný interiér. Pohonné ústrojí udivuje svou efetivitou a jen dálniční provoz jej občas přivede do úzkých. Musím se přiznat, že ES pro mě bylo jedno z největších překvapení uplynulého roku, a jsem rád, že jsem mohl trávit za jeho volantem celý týden. Nechtělo se mi ho vracet.

Technické údaje

Motor: zážehový atmosférický čtyřválec 2 487 cm³/ elektromotor
Výkon motoru/ elektromotoru: 178 koní (130 kW)/ 120 koní
Systémový výkon: 218 koní (160 kW)
Točivý moment spalovací/ elektromotor: 221 Nm/ 202 Nm 
Převodovka: e-CVT
Maximální rychlost: 180 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,7 s
Pohotovostní hmotnost: 1680 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 4,7 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 6,1 l/100 km
Cena od (s danou motorizací): 1 300 000 Kč
Cena s danou motorizací a výbavou: 1 730 000 Kč (výbava F-Sport Top)