načítám data...

Když čtyři kola nestačí

U náklaďáků a autobusů jsou tři nápravy vcelku běžná věc, ale co když se objeví na osobním autě?

zobrazit celou galeriiHistorie: Když čtyři kola nestačí

U osobních aut tak nějak počítáme s tím, že jedna z jejich neměnných vlastností, bez ohledu na výrobce a cenu, je počet kol. Až na některé pokusy s tříkolkami má běžný osobní automobil vždycky právě čtyři kola. I tuhle zaběhlou a osvědčenou vlastnost se ale v historii snažili konstruktéři změnit. Výsledky byly většinou co do výhodnosti a pokroku dost rozpačité, občas vyloženě mizerné, ale i tak si zaslouží slepá konstrukční ulička “šestikolek” naší pozornost. Je totiž na co se dívat.

Dneska si připomeneme některé zástupce třínápravových osobáků. Vybral jsem vozy, které nezůstaly jen ve stádiu předprodukčního prototypu, ale opravdu jezdily po silnici, případně závodních okruzích a dokonce bylo možné si je koupit. Což ale často neznamená, že této možnosti využily nějaké velké zástupy zákazníků. Lidé jsou zkrátka konzervativní a až na jednu výjimku šestikolky nezaznamenaly v historii žádné velké úspěchy. 

Tyrrell P34

foto: Wikipedia

Legendární formule Tyrell P34 se dvěma předními nápravami je asi první šestikolý “nenáklaďák”, se kterým jsem se ještě jako dítě setkal. Měl jsem totiž tohle auto v modrobílých barvách Elf jako angličáka. A upřímně řečeno se mi tenkrát vůbec nelíbil. P34 je pravděpodobně nejznámější šestikolá formule, protože to jako jediný dotáhl až do Formule 1. 

Myšlenka monopostu s dvěma předními nápravami je připisována Dereku Gardnerovi, šéfkonstruktérovi Tyrellu. Začátkem sedmdesátých let dominovalo závodům F1 Ferrari díky svému dvanáctiválci s výkonem bezmála pět set koní. U Tyrellu se ale museli spokojit s o sto koní slabším osmiválcem Cosworth. Gardner tedy přemýšlel, jak výkon motoru převést efektivněji na vozovku a zlepšit ovládání vozu. Experimenty s pohonem všech kol nepřinesly kýžený úspěch, proto došlo na na první pohled bizarní řešení s dvojicí předních náprav.

Formule March 2-4-0. Foto: Wikipedia

I přes problémy v prvních závodech a několikeré odstoupení z důvodu závady vybojovaly nakonec modrobílé šestikolky v roce 1796 třetí místo v poháru konstruktérů a ač jejich piloti nikdy nedosáhli na zlato, dostali se několikrát na medailové pozice několik medailových pozic včetně jednoho prvenství. Tento dílčí triumf motivoval Gardnera do dalšího úsilí, ale i přes mnohá vylepšení se úspěch z premierové sezóny už nikdy nepovedlo zopakovat. Po nepříliš dobrých výsledcích v roce 1977 nakonec zlomila Tyrellu P34 vaz firma Goodyear, která přestala vyrábět malé pneumatiky na přední kola. Později byla šestikolá konstrukce zakázána i pravidly F1, tudíž se tato zajímavost už na okruhy nikdy nevrátila.

Sluší se zmínit, že v nižších soutěžích byly šestikolé monoposty mnohem běžnější. Ať už v uspořádání s dvojicí náprav vpředu jako Tyrell, nebo vzadu, namátkou jmenujme třeba March 2-4-0, nebo Williams FW08B. K masivnímu rozšíření ale nikdy nedošlo, výhody většího množství kol byly vždy převáženy negativy z tohoto rozložení plynoucími.

 

Cowini C6 W

foto: Wheelsage.com

Jako pocta výše zmíněné formuli vzniklo mezi roky 2004 a 2016 několik kusů supersportu, který zvenčí nápadně připomíná Ferrari 360 Modena. Teda až na počet kol, vpředu jsou totiž dvě nápravy. Vůz, který vznikal pod taktovkou Ferrucia Coviniho se vyráběl kusově a vznikly nízké desítky exemplářů, přesný počet není znám. K dispozici byla zákazníkům uzavřená i otevřená verze, i přes úctyhodnou délku karoserie usadil vůz vždy jen dva cestující. O pohon se starala V8 od Audi umístěná uprostřed, jejích 325 kW dokázalo šestikolku rozpohybovat až na úctyhodných 300 km/h. 

Vůz je z velké části vyroben z karbonu a sklolaminátu, váží tedy jen necelých 1100 kg, na závodním okruhu je vcelku schopný, ale nijak nevyniká. Tedy pokud se nebavíme o ceně – Cowini sice přesnou cenu nikdy neprozradil, výrazně prý ale převyšovala cenovku Ferrari Enzo. 

 

Panther 6 

Covini ale nebylo prvním osobním autem s dvěma nápravami vpředu. O necelých třicet let dříve, ještě v dobách, kdy formule Tyrell závodila v F1, se v malé britské automobilce Panther Westwinds zrodil kabriolet Panther 6. Dílo designéra Roberta Jankela vzniklo ve dvou exemplářích, kromě výše vyobrazeného černého vyrobili ještě bílý. Obě auta jsou v soukromých sbírkách dodnes a zůstávají pojízdné. 

Vůz byl velmi luxusně vybaven, nabízel digitální přístrojovou desku, klimatizaci, automatický hasící systém, telefon, nebo třeba televizi zabudovanou v palubní desce. Pod kapotou burácel osmilitrový osmiválec dopovaný dvěma turbodmychadly a spřažený se třístupňovým automatem. Vůz prý teoreticky dosahoval rychlosti přes 320 km/h, ale reálně to nebylo nikdy dokázáno. A vzhledem ke sbírkové ceně dvou existujících vozů už asi ani nikdy nebude. Což je velká škoda.

 

De Leotard Renault 5 

Dost bylo běžným smrtelníkům nedostupného luxusu, pojďme k lidovějším variacím na téma šest kol v osobáku. Renault 5 asi není třeba představovat, svého času jich dost jezdilo i u nás. Francouzský podnikatel Christian de Leotard si vybral právě tento lidový vůz jako ideální základ pro výrobu terénního speciálu se zdvojenou zadní nápravou. Ve spolupráci s karosárnou Tissier vytvořil vůz připomínající něco mezi minidodávkou a pojízdným skleníkem a doufal v prodejní úspěch. Ten se ale příliš nedostavoval a tak se v rámci propagace vydal dokonce i na Rallye Paříž-Dakar. S šestikolkou se sice neumístil nijak zvlášť dobře, ale náročný pouštní závod dokončil, prý bez jediné vady na vozidle, což je samo o sobě úctyhodné. 

Bohužel ani to nepřineslo kýžené prodeje. Vůz byl totiž  příliš drahý a až moc praštěný. Poslední snahou o popularizaci pak bylo vytvoření šestikolky ze závodního Renaultu 5 Turbo s motorem uprostřed, což byla zároveň jakási labutí píseň tohoto svérázného projektu. Celkem vzniklo asi 50 kusů vozu, z nichž některé se dochovaly dodnes, ostré Turbo ale bohužel v roce 2003 celé shořelo.

 

Saab 906 Turbo

S podobným nápadem jako Leotard přišel v roce 1984 i švéd Leif Mellberg, který si do parády vzal podařený Saab 900. Ten se nikdy nevyráběl ani jako kombi, ale pouze jako pětidveřový liftback, případně sedan nebo kupé. To ale Mellberga mrzelo a tak na základě liftbacku vysochal poměrně svérázně tvarované šestikolové kombi. Některé detaily sice tak úplně nesedí (podívejte se třeba na napojení linie horní hrany dveří na zadní okno, případně poněkud odbyté umístění zadních světel), ale odhlédneme-li od vzhledové nedokonalosti, byl to vlastně docela praktický automobil. 

Obě zadní nápravy zůstaly nehnané, seriový turbomotor roztáčel přední kola. Interiér doznal značných změn, přibylo zde luxusní stereo, chladnička, televize a velká kožená křesla pro zadní pasažéry. Cena za takovou úpravu převyšovala hodnotu Saabu 900 Turbo hned čtyřikrát, o prodejní trhák se tak i vzhledem k diskutabilnímu vzhledu nejednalo. Celkem vznikly tři exempláře, do dnešních dnů se dochoval pravděpodobně jen jeden. 

 

Sbarro Cadillac TAG Function Car

Myšlenku stavby kombíku z modelu, který nikdy kombi variantu neměl si adoptoval i Franco Sbarro. Tento známý švýcarský karosář vyrobil mezi lety 1978 a 1980 celkem třiadvacet pojízdných šestikolových kancelářích na bázi Cadillacu Eldorado. Ve spoupráci s francouzskou společností Techniques d´Avant Garde (TAG) vybavil interiér tohoto mohutného 722 centimetrů dlouhého behemóta vším, co potřeboval správný osmdesátkový byznysmen. 

Čtveřice telefonů, psací stoly, 2 barevné televizory, video, místo pro zapisovatelku vybavené elektrickým psacím strojem, do stolu integrované účetní kalkulačky, diktafon, lednice…nechybělo tu zkrátka nic, z paluby Cadillacu šlo v klidu řídit jakýkoli byzys. A to samozřejmě v maximálním pohodlí plném veluru a kořenového dřeva. Do vozu se nastupovalo zadem, zvedla se celá záď včetně zadních světel a nárazníku – to aby bylo nasedání co nejpohodlnější. Sbarro plánoval i nástupce na bázi novějšího Cadillacu s ještě větší nástavbou, ten ale nakonec nevznikl kvůli nízké poptávce a astronomické ceně.

 

Mercedes-AMG G 63 6x6

Víte, já ho sem ani nechtěl dávat, ale je mi jasné, že výčet šestikolek bez tohoto snu každého saudského šejka/ruského oligarchy by nebyl kompletní. V Mercedesu prostě kohosi napadlo, že když se na jejich armádní džíp, který se omylem stal ikonou luxusu nevkusu a nabubřelosti přidá další náprava, uspokojí to každého zákazníka, pro kterého je více vždy lépe a jeho oblíbené slovo je “balšoje”. 

A tak vznikla tahle abominace a ano, byl to prodejní hit. A i když Mercedes už tuhle šestikolku nevyrábí, objevila se spousta firem, které tenhle nápad okopírovaly a s více či méně změnami v něm pokračují dále. Podivný džípo-pickupo-luxusní náklaďák tak pravdpodobně bude sloužit jako poznavací znamení pro “rovnější” i nadále. Ať už má vepředu hvězdu, nebo nějakou jinou značku.

 

Tak to bylo sedm klasických šestikolových aut. Na koho jsem zapomněl? A kdo sem nepatří? Napište nám do diskuze.

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

ro
rock
15. srpna 2020, 06:24
0

Jako děcko jsem v nějakým časopise objevil tenhle obrázek. A protože pochází z českých luhů a hájů, přimhouřil bych oko ad tím, že jde jenom o koncept...

reagovat
ro
rock
15. srpna 2020, 06:58
1

ad Tyrrell P34 - "ač jejich piloti nikdy nedosáhli na zlato, dostali se několikrát na medailové pozice"

reagovat
Jakub Pospíšil
15. srpna 2020, 11:07
0

Tyjo fakt! Jody Scheckter, velká cena Švédska 1976. Tak to jsem zcela prachsprostě přehlédl.

beastar
15. srpna 2020, 13:00
3

Kubo ty si se v tom zbytecne zamotal celkove. Cele pojednani konci... vcetne jednoho prvenstvi... Coz je podle me zlato. A obecne az na nespolehlivost byla p34 velice nebezpecna jak pro soupere, tak piloty. Casto odchazeli brzdy, spatne se planovala vymena pneu. Depailler i Scheckter se o aute vyjadrovali rozpacite. Pry bylo velmi tezke udrzet to na okruhu i v primem smeru. Proti 007 bylo ale o 50% rychlejsi vsude. Ono kdyz clovek vidi ty dobove zaberyjde z toho kramu strach:)
-
Komentář upraven 15. 8. 2020, 13:07:50

Irwinek
15. srpna 2020, 07:13
0

Tak toho saaba jsem tedy sni netušil :-) ale špatně to nevypadá
Frank Sbarro měl někde ještě jeden šestikolový koncept

reagovat
Csaba
15. srpna 2020, 09:19
7

Článek o šestikolkách a neví v něm zmíněn C. CX? Tss tss tss :-)
A Range 1 (možná i další gen., ty už ale jdou mimo mě) taky nemálo úpravců "zšestikolilo" :)


reagovat
krab
15. srpna 2020, 09:29
0

Jo, ten Citroen je legendární.. někde v Holandsku přepravoval expresně noviny nebo něco takovýho... vínovej s žlutými pruhy. Tady na té stránce jsou úžasný ... třeba ten šestikolovej CX s platformou pro helikoptéru , to je boží https://www.bikeforums.net/21045980-post7765.html

beastar
15. srpna 2020, 13:04
1

To nebylo Holandsko. To byl celoevropsky express. Nekde sem videl dokument o tech ridicich co s tim CX jezdili primo z tiskaren. Presny souvislosti uz taky nevim.

Moses
16. srpna 2020, 12:25
1

Sestkolesovy Citron je malo! Lepsi je desat (+1) kolesovy :D

Holofaust
15. srpna 2020, 09:31
0

U toho tyrrelu šlo hlavně o aerodynamický odpor (nižší kola s menším průměrem) a zachování/zlepšení adheze v zatáčkách. Nějaký přenos výkonu u zadohnnané formule je žvást.

reagovat
custom1
16. srpna 2020, 22:22
1

Grammar Nazi opět zasahuje: V roce 1796 nebyla auta, natož aby něco vyhrála šestikolova formule.
A Covini má v nadpisu "w". :)

reagovat
CZmisak
17. srpna 2020, 07:16
1

Šestikolové věci se staví i u nás: https://www.bureko.cz

reagovat
Jakub Pospíšil
17. srpna 2020, 08:53
0

Ano, to patří do skupiny Balšoje, ale bez vkusu.



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Buick Skyhawk  1980
Buick Skyhawk

1980 rok výroby
85 koní výkon
3 800 ccm objem

Ford Mustang  2011
Ford Mustang

2011 rok výroby
310 koní výkon
4 ccm objem

Volkswagen Passat TDI 125 kW DSG 4 motion  2010
Volkswagen Passat TDI 125 kW DSG 4 motion

2010 rok výroby
125 koní výkon
1 998 ccm objem

Plymouth Fury Suburban Sport Wagon 1968
Plymouth Fury Suburban Sport Wagon

1968 rok výroby
216 koní výkon
6 288 ccm objem

Chevrolet Camaro SS Convertible 2011
Chevrolet Camaro SS Convertible

2011 rok výroby
425 koní výkon
6 162 ccm objem