Jazykové okénko Jaromíra Soukupa II: Jak anglicky mluvící lidé vyslovují jména aut

Před nějakou dobou jsem vydal článek zabývající se výslovností jmen aut v zemích původu. Porovnával jsem v něm češtinu s několika jazyky korespondujícími s domovinami popisovaných vozidel. Dozvěděli jste se například to, že Citroën Berlingo se ve Francii čte sitroen berlango, že Japonci mají potíže s vyslovením názvu vlastní prémiové značky, když Lexus čtou jako rekusasu, nebo že americká výslovnost značky Buick je bjúik.

Tento text vás velmi zaujal. Na svou víceméně okrajovou náturu měl nečekaně vysoké číslo čtenosti i komentářů. A sami jste se vyslovili, že by vás zajímal ještě jeden podobný článek, ovšem se zaměřením na výslovnostní zkomoleniny jmen aut od Britů a Američanů. Nu, tedy dobrá. Využil jsem získaných zkušeností z mnoha let studia angličtiny, několika pobytů v zemích na obou stranách Atlantiku a zhlédnutí nespočtu epizod Top Gearu, a právě to vám dnes předkládám.

Proč vlastně jste si přáli takové psaní? Vysvětlení je jednoduché (a ukazuje, že se mnozí docela vyznáte). Angličtina má ve světe jazyků už dlouhou dobu výsadní postavení nástroje mezinárodní komunikace, z čehož jí plyne značný vliv a přirozená autorita. Zároveň platí, že je jazykem s velmi specifickou výslovností. Není těžké naučit se základy, ale velkou práci dá ovládnout jemné detaily. Například, schválně, kdo z vás bez problému zvládá znělou formu dvojhlásky -th, třeba ve slově that, aniž by vám sklouzlo k  d (dæt)? Budou to jednotky. 

Ze zmíněných důvodů je patrné, že lidé hovořící angličtinou jako svou rodnou řečí budou mít jen velmi malou motivaci snažit se naučit vyslovovat termíny tak, jak jsou vyslovovány jinde po světě (však každý mluví anglicky, proč bych se přizpůsoboval?) a zároveň bude docházet k mnoha zvukovým zkreslením, aby pro ně bylo vyslovení cizího jména snadné. 

Je pravda, že tento jev je pro jazyk Shakespeara typický a zdaleka se neomezuje jen na svět aut. Věděli jste třeba, že slavný hollywoodský herec Ashton Kutcher má kořeny v České republice a jeho příjemní je ve skutečnosti Kučera? Nebo že Mayim Bialik, známá svou rolí Amy Farah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku, je vlastně Bělíková? 

Angličtina prostě komolí. Tudíž se určitě vyplatí si udělat průzkum, jaké tvary přisoudila různým názvům v automobilovém průmyslu. Věřím, že se minimálně dobře pobavíte. Článek je opět rozdělen na sekce pro jednotlivé země a každý odstavec připadá jedné automobilce/modelu. Výslovnost je také znovu psaná kurzívou a pro zjednodušení češtinou, ne fonetickým přepisem. Jen dnes návdavkem uvádím i to, zda hovořím pouze o britské angličtině, americké angličtině nebo obou, jelikož i ty se mezi sebou často výrazně liší. Jdeme na to.

Francie 

Peugeot (britská angličtina) — ano, znovu začínáme ve Francii a znovu automobilkou Peugeot. Tento výrobce má poměrně komplikované jméno, jež dá práci vyslovit skoro všude na světě. V Británii se ovšem zrovna v jeho případě drží původní výslovnosti pežó, již si jen drobně upravují. Auta se lvem ve znaku se tak na ostrovech čtou jakou pežou, a chci-li být přísný, tak ještě s takovým drobným výdechem po  p , takže phežou. 

Peugeot (americká angličtina) — za velkou louží se také občas mluví o diskutované francouzské značce. Ona se tam totiž sice už neprodává, ale nějakou dobu zde v nabídce byla. I v krajině hamburgerů tak dostala svou charakteristickou výslovnost. Jaká je? Takováto: Púžou. Skutečně je tomu tak, přičemž je potřeba mít na paměti, že na pú je důraz a to ú je vážně docela dlouhé. Nic nepřeženete, když budete mluvit o PÚÚžou. 

x0x (obě angličtiny) — i trojčíslí označující názvy peugeotů je v angličtině pojato svérázně. Vychází z faktu, že popisovaný jazyk z nějakého důvodu nemá rád slovo hundred pro stovku. Když je tak potřeba popsat nějaké třímístné číslo, Britové i Američané je raději přečtou jako tři čísla, potažmo jako jedno číslo a jedno dvojčíslo (one-twenty-five pro 125). Peugeot 207 se tedy nečte jako two-hundred-seven (tú-handrid-sevn), nýbrž jako two-ou-seven (tú-ou-sevn), kde   ou  je slovo pro nulu. 

x00x (obě angličtiny) — stejně jako angličtina nemá ráda slovo pro stovky, tak nemusí ani tisíce. Čtyřmístná čísla se proto čtou jako dvě dvojčíslí (například 2024 se řekne twenty-twenty-four). V případě kupříkladu modelu Peugeot 2008 je ale zapracována ještě jiná praxe, kdy se dvě stejná čísla po sobě jdoucí vyjádří jako jedno s přídomkem double. Takže je to two-double-ou-eight (tú-dabl-ou-ejt). Což je ještě o parník zajímavější třeba u řady 1007, která se čte one-double-ou-seven (ouan-dabl-ou-sevn). To je vlastně to samé jako označení pro jistého britského tajného agenta. Jojo, majitelé 1007 v Británii jezdí jedním Jamesem Bondem. 

Německo

BMW (obě angličtiny) — v případě bavorské značky se silně projevuje nechuť obou pobřeží Atlantiku přizpůsobit se praktikám země původu. Jak jinak si vysvětlit, že tu máme pouhá tři písmena a stejně naprosto jiné výslovnosti. Místo německého přibližně bé-em-vé rodilí mluvčí angličtiny tvrdošíjně lpí na bí-em-dabljú. 

Mercedes (obě angličtiny) — ještě překvapivějším zkomolením se mohou pyšnit vozidla s třícípou hvězdou na kapotě. Povšimněte si prosím, že v názvu Mercedes jsou celkem tři písmena e. V Británii ani Americe se ale žádné nečte stejně. První -e je jakoby zastřené, ale jinak normální, druhé klouže k j, a třetí zní víc jako dlouhé y. Takže takto: m(e)rcejdýs.  

Maybach (obě angličtiny) — humornou vsuvkou (minimálně v mých očích) je čtení luxusní divize Mercedesu. Není na ní vlastně nic zvláštního, jen je potřeba pamatovat, že angličtina nezná naše písmeno -ch, takže kombinaci -c a -h čte jako k . Maybach je tedy majbæk. Srandovní je ale fakt, że prakticky stejně (hnidopiši jen musí přehlédnout přesunutí přízvuku z první slabiky na druhou) se vyslovuje zvolání “my back”, když anglicky hovořící trápí velké bolesti zad. Nicméně jsem si jistý, že zrovna v Maybachu to jistě nikdo neříká. 

Itálie

Lancia (britská angličtina) — u výslovnosti této značky jsme se posledně neshodli. Zatímco já tvrdím, že malé, bezvýznamné -i v Itálii slyšet je, vy říkáte, že ne. Budiž, nechme to být, byl jsem přehlasován, čte se lánča. Nevadí, protože co jsme proti Britům? Ti si s nějakým -i nedělají žádnou hlavu a jméno značky čtou prakticky, jak se píše: lánsia. 

Lancia (americká angličtina) — naproti tomu Američané jsou ve výslovnosti nejspíš důslední. Lancii vyslovují lánča, tedy fakticky správně. Na druhou stranu musím přiznat, že tuto domněnku stavím hlavně na videích Douga DeMura, poněvadž nikoho jiného v USA jsem o této značce mluvit neslyšel.   

Česká republika

Škoda (britská angličtina) —  zde máme podobný příklad jako u Lancie. Koho zajímá háček? Škoda se píše s -s na začátku, tak je to skoda. A vůbec nevadí, že zvuk pro -š Angličané mají, však v přepisu není -h (-sh se anglicky čte právě š), tak co bychom se s tím babrali?  

Superb (britská angličtina) — pojďme si jednou provždy vysvětlit, proč je česká výslovnost vrcholné řady naší domácí značky superBé učiněná blbost. Vychází z toho, že u nás existuje slovo super, které přece je i v angličtině, takže se má „světově” číst stejně. -B na konci je jen pro zábavu, tak se hláskuje. Akorát že vůbec. Slovo super v angličtině neexistuje. Ale znají superb, které znamená skvostný, úžasný. Čtou ho suP(schwa)b s důrazem na  p  a tím neurčitým zvukem schwa místo -r, který jsem vám vysvětloval minule. Takhle to u nás nikdo číst nemusí, ale byl bych prosím pro: superb.

Jižní Korea 

Hyundai (britská angličtina) — pokud jsem řekl, že výslovnost automobilky Peugeot může působit jisté potíže, tak v případě jihokorejského Hyundaie je to učiněná katastrofa. Jak se to proboha čte? No, Britové se s tím nemažou a říkají cosi, co si myslí, že by snad mohlo být: hajůndaj. Jsou úplně vedle, ale to je netrápí. 

Hyundai (americká angličtina) — ještě prozíravější jsou na druhé straně velké louže. Tam stejnou automobilku čtou jako honda(j) se spolknutým j, což je o poznání chytřejší než v Británii, protože prakticky stejně čtou i jméno Honda, jen to  j  na konci vynechávají úplně. Malebné. Dodnes si vzpomínám na své zmatení, když se mi jeden můj kanadský známý chlubil, že si koupil novou Hondu Accent, než mi docvaklo, že mluví o malém Hyundai.

Španělsko 

Ibiza (britská angličtina) — za největší zkomoleninu automobilového názvu bych však nazval britskou výslovnost modelu Seat Ibiza. Člověk by čekal, že budeme někde u českého ibiza nebo aspoň španělského ibif( s jazykem mezi zuby)a. Ale ono je to úplně jinak. Tento malý Seat se v ostrovním království čte ajbífa, přičemž pro f  je opět nutné strčit jazyk mezi zuby. Řekli byste to?

Takový je můj seznam jmen automobilového světa, které si v Británii a Americe upravují k obrazu svému. Zdaleka není úplný, vynechával jsem třeba slova jen mírně pozměněná. Také jsem určitě na něco zapomněl. Ale to nevadí, od toho je tu diskuze. Dokážete mě ještě něčím doplnit?