Hudson Hornet: Legenda, která změnila chod amerického motorsportu

Ano, kdo z automobilových fandů, včetně těch nejmenších, by neznal film Auta a jednu z jeho postav, Doktora Hudsona Horneta. Většině z nás nejspíš i došlo, že je tu jistá paralela mezi slávou filmové postavičky a skutečným vozem, který kdysi brázdil nejenom závodní okruhy, ale i běžné silnice ve Spojených státech. Málokdo ovšem tuší, jak velká tato legenda byla.

Pro úplnost příběhu si ale dovolím zabrouzdat i do samotné historie značky…

Společnost Hudson Motor Car Company vznikla v roce 1909 v Detroitu ve státě Michigan. Název Hudson nemá nic společného s řekou, která protéká státy New York a New Jersey. Značku v onom roce založil Roy Dikeman Chapin, kterého podpořil jistý Joseph Lowthian Hudsona a hlavně mu poskytl kapitál. Hudson následně svolil k užití svého jména. Celkově se na startu firmy podílelo osm obchodníků a cílem bylo vyrábět vůz, který bude stát pod tisíc tehdejších amerických dolarů.

1909 Hudson Twenty

Ještě v červenci téhož roku opustil továrnu první model, Twenty. A úspěch to byl nebývalý. Hned v prvním roce se prodalo více než 4500 vozů a firma začala značně rychle expandovat. Z malé továrničky se společnost postupně rozrůstala do větších a větších prostor, stále však v rámci města Detroit.

Své karoserie si nechávala vyrábět u subdodavatelů. Vystřídala se zde hromada firem, některé byly dokonce různě skupovány a rozprodávány, dle toho, jak se to zrovna Hudsonu (ale i jiným automobilkám v té době) zdálo strategicky příhodné. Navíc firma své působení rozšířila i do zahraničí, respektive do Belgie, Anglie, ale i Austrálie.

Zajímavostí je, že jeden z dodavatelů karosérií měl zájem o odkup celé společnosti. Jednalo se o rodinnou firmu Fisher Body Company, která měla zájem o Hudson již v meziválečném období. Po válce její úsilí o získání automobilky vzrostlo a oslovila i hlavního akcionáře Hudsonu, kterým byla nizozemská královna Wilhelmina (jak se k tomuto postu dostala, se mi bohužel zjistit nepovedlo).

1928 Hudson Super Six Brougham

Jakmile se však o možném kontraktu dozvěděla veřejnost, vzrostly akcie společnosti natolik, že si ji nakonec bratři Fisherovi nemohli dovolit a celý obchod padl.

Ale zpátky k samotné detroitské automobilce…

Hudson byl na tom tak dobře, že svého času držel pozici třetí největší automobilky v USA. Před ním byl jenom Ford a Chevrolet. Jelikož se značka vyrábějící původně vozidla za dostupnou cenu vypracovala na plnohodnotného konkurenta pro tehdejší Oldsmobile a Studebaker, dala v roce 1922 vzniknout další vlastní značce Essex. Ta měla za úkol vyrábět vozy s nízkou prodejní cenou, jako tomu bylo na začátku v samotném Hudsonu. Hlavním rozlišovacím znamením pak bylo, že vozy Hudson byly zpravidla osazeny řadovým osmiválcem, zatímco do Essexů se dodávaly řadové šestky.

1929 Essex Super Six Sedan

Značka Essex působila na trhu 11 let, posléze byla nahrazena značkou Terraplane. Ta ve výrobě lidovějších Hudsonů pokračovala, ovšem už jen po dobu tří let.

Automobilový výrobce Hudson byl nejspíš na svém vrcholu v roce 1929, kdy jeho produkce za rok činila neuvěřitelných 300 000 vozů. Nebylo to ale jenom o chrlení vozidel ve velkých počtech. Myslelo se i na inovace.

Detroitská automobilka má prvenství v zavedení dvojitých brzd, kontrolky tlaku oleje na palubní desce, ale i vyvážené klikové hřídele. Krom toho se značka snažila držet krok i se současnými trendy a investovala nemalé peníze do vývoje a výroby komfortních prvků, především odpružení, synchronní převodovky nebo motorem poháněného mechanismu stahovací střechy u kabrioletů.

V roce 1939 přišla světová válka a firma se z rozhodnutí federální vlády musela v letech 1942 až 1945 přeorientovat na výrobu věcí potřebných pro mezinárodní konflikt. Mezi hromadou součástek pro zbraně a vozidla poslal Hudson do války například motory pro čluny, které sloužily pro vylodění v Normandii, v kooperaci s firmou Jefferson Avenue Plant vyráběl dvacetimilimetrový kanón Oerlikon.

Po válce se výroba vrátila zpátky k automobilům.

1948 Hudson Commodore

V roce 1948 zavádí značka revoluční změnu v podobě step-down platformy. Jde to něco mezi rámovou konstrukcí a samonosnou karosérií. Přeneseno do reality – podlaha pro posádku byla zapuštěna do obvodového rámu vozidla. Automobily tím získaly nižší těžiště, čímž se zlepšila ovladatelnost, snížila hmotnost a zároveň zvýšila tuhost, což vedlo i k vyšší bezpečnosti. Benefitem navíc byla vzhledová stránka věci, která umožňovala vozu být víc při zemi – tak bylo dosaženo vyšší elegance. Nová platforma se stala základem pro modely Commodore (třetí generace na trhu právě od roku 1948) a hlavně Hornet, o kterém tu bude dneska řeč.

Model Hortnet se objevil na trhu v roce 1951 a používal již zmiňovanou step-down platformu karosérie. Krom výborné pevnosti skeletu a jeho ovladatelnosti tady byl ještě jeden tahák, který vozu značně pomohl stát se legendou.

Byl to řadový šestiválec o objemu 5.0 litru, který si nesl jméno H-145. Jednalo se o přepracovaný motor z předchozího modelu Hudson Six. Blok byl vyroben z vysoce chromované slitiny a hlava byla původně osazena jednoválcovým karburátorem. Ještě téhož roku přišel do nabídky motor se dvěma karburátory, které nesly označení Twin H-Power. Motor se stal nejvýkonnějším a nejobjemnějším šestiválcem na trhu a dával na svou dobu velmi slušných 108 až 127 kW. V rukou zkušených úpravců a závodních jezdců se pak Hornet dokázal rozpohybovat na víc než 180 kilometrů v hodině. Na tu dobu jsou to velice impozantní parametry, uvážíme li, že konkurence od Chevroletu nebo Cadillacu nabízela V8, které ani nedosahovaly podobného výkonu.

1954 Hudson Hornet Convertible

V průběhu let se model Hornet dočkal několika vzhledových úprav. Za zmínku stojí nejprve falešný, posléze funkční nasávací otvor na kapotě, změna masky a přepracovaný interiér. Nejzásadnější byl rok 1954, kdy byla upravená splývavá záď na „seseknutou" a dvoudílné čelní okno bylo nahrazeno jedním zakřiveným.

Jak to ale bylo se závoděním?

V padesátých letech se jezdilo úplně jiné NASCAR, než jaké známe dnes. Místo asfaltu zde pokrývala trať vesměs hlína, zábrany k hledišti byly nízké nebo žádné, auta vesměs sériová a hlavně bez jakékoliv tovární podpory. V té době zde platilo rčení „vyhrát v neděli, prodat v pondělí“.

Onu poslední zmiňovanou věc ale změnil závodník Marshall Teague.

Ten totiž nakráčel bez předchozí schůzky přímo do sídla Hudsonu v Detroitu, sdělil jim své plány a požadavky na jejich podporu – a ono to kupodivu vyšlo. Vedení automobilky si s Teaguem pláclo. Jezdec na oplátku pomohl odladit motor a úspěch se dostavil hned při prvním startu - první místo na Daytona Beach and Road Course.

Tak došlo k tomu, že se Hudson stal první automobilkou, která se zapojila do závodů NASCAR.

Marshall Teague, Herb Thomas a marshallův závodní Hudson Hornet

Marshall si svůj Hudson oblíbil natolik, že mu začal říkat Fabulous (angl. báječný) Hudson Hornet a onu přezdívku si nechal napsat na boky vozu. Ostatní jezdci  brzy následovali jeho příkladu.

A není se co divit. Marshall vyhrál ještě v témže roce další 4 závody. Bůh ví, jak by nakonec dopadl, kdyby se v průběhu následující sezóny nerozkmotřil s vedením NASCAR. Po prvních třech závodech měl totiž za sebou hned dvě vítězství.

Celkově si Teague připsal ve všech soutěžích, ve kterých za čtyři roky s Hornetem závodil, 149 startů, přičemž dokázal dohromady vyhrát 78 závodů. To je víc než polovina!

Jestli Teague ukázal, že Hornety mají předpoklady vyhrávat v NASCAR, tak Herbs Thomas dokázal tyto předpoklady přetavit v naprostou dominanci. V polovině sezóny 1951 přešel právě na značku Hudson, což mu značně dopomohlo vyhrát celý šampionát tohoto roku. V roce 1953 se stal s Hornetem podruhé šampionem celé soutěže, což se do té doby nikomu nepovedlo. Navíc v sezónách 1952 a 1954 bral druhé místo.

Tim Flock se závodním Hornetem z roku 1951

Tim Flock byl třetí do party nejvýznamnějších jezdců v legendárním americkém závodě za volantem Hudsonu. V roce 1952 dovedl svůj Fabulous Hudson k celkovému prvenství a to se značným náskokem.

Vozy Hudson Hornet tak vyhrály tři šampionáty NASCAR po sobě, v roce 1954 přidaly ještě pěkné druhé místo.

Celé je to fascinující, když si člověk uvědomí, že značka původně chtěla prodávat jenom dobrá auta pro běžný silniční provoz a nad závoděním ani neuvažovala. Stejně tak musím vypíchnout fakt, že Hornety závodily s řadovými šestiválci, zatímco jejich konkurence měla zpravidla pod kapotou V8.

Toto všechno značně inspirovalo tvůrce ze studia Pixar při tvorbě filmu Auta, který přišel na světové obrazovky v roce 2006.

Doktor Hudson Hornet zde vystupuje jako jedna z důležitých vedlejších postav a odkazů na skutečný vůz značky je zde mnoho.

Doktor Hudson Hornet v ikonických závodních barvách

V prvé řadě jsou to tři Zlaté Písty, které Doktor v minulosti získal v řadě za sebou, stejně jako skutečné tovární vozy v letech 1951 až 1953 vyhrály šampionát NASCAR. Dále je tu legendární nápis na bocích Fabulous Hudson Hortnet, který se na Doktorovi objeví, jakmile se rozhodne Blesku McQueenovi pomoci jako mentor při závěrečném závodu sezóny. Drobným detailem je, že Doktor má na sobě číslo #51, které na sobě žádný reálný závodní Hornet nikdy neměl. Číslo odkazuje na rok výroby vozu, samotného Doktora.

Ve filmu najdeme další řadu drobných odkazů, včetně toho, že Doktor Hudson dokáže perfektně jezdit na nezpevněném povrchu, po kterém dříve standardně jezdily vozy šampionátu NASCAR. Zajímavá je i spojitost filmové postavy s jejím představitelem, kterým byl Paul Newman.

Paul Newman za volantem Hornetu z roku 1951

Ono totiž Newman nebyl jenom herec, ale i automobilový závodník a část scénáře, minimálně co se jeho postavy týče, musela být předělána. Paul chtěl, aby bylo všechno co nejvíc autentické a ve výsledku je postava Doktora Hudsona vlastně on sám.

Jako vzor pro tvorbu filmové postavy byl použit Hornet z roku 1951 ze sbírky, kterou vlastnil jistý Dave Bright. Ten konzultoval s Pixarem všechna fakta ohledně vozu a Paul Newman byl z jeho práce natolik nadšený, že mu vůz podepsal – přičemž o Newmanovi bylo všeobecně známo, že autogramy dával velmi nerad.

Spojitost s hercem je tu ještě jedna. Když Newman v roce 2008 zemřel, zemřela s ním i jeho postava ve filmu Auta. V druhém díle (2011) se dozvídáme, že Doktor Hudson už nežije a ve třetích Autech (2017) jej můžeme vidět pouze v rámci retrospektivních snímků. Producentům se podařilo filmové postavě uchovat hlas Paula Newmana díky počítačové technice a starým audio záznamům.

Zpět ale ke skutečným vozům Hudson.

Ani závodní úspěchy Hornetů, ani snaha značky inovovat model i přes omezení s monobuilt karoserií nepomohly, aby firma mohla dál fungovat.

Po konci světové války totiž automobilový svět zažívá obrodu a na Hudson to má dopad z tržního hlediska. Z trhu prodávajícího se stává trh kupujícího a menší automobilky, včetně Hudsonu přestávají stačit. Velká trojka (Ford, GM a Chrysler) rozjela tržní válku, kdy se hlavně co rok obměňuje nabídka vozů.

Menší značky z důvodu rozpočtu neměly šanci stíhat a to právě ani doposud úspěšný Hudson. Tomu totiž stěžovala modernizaci ona karosérie. Takže zatímco jinde bylo jednoduché na starou rámovou platformu napasovat něco nového, u konstrukce, kterou používal detroitský Hudson, se většinou muselo pokaždé začínat od nuly, což bylo samozřejmě podstatně víc nákladné.

Automobilka tak ještě v roce 1952 generuje zisk přes osm miliónů dolarů, aby v roce následujícím byla ve ztrátě přes deset miliónů.

V roce 1954 tak dochází k dohodě o fůzi pod značkou AMC – American Motors Corporation s jiným americkým výrobcem automobilům, kterým byl Nash. Původně se měly ještě přidat Packard a Studebaker, další legendární automobilky z USA. Obě značky ale z dohody ve finále couvly, aby vytvořili svoji vlastní fůzi. Nic moc naplat, stejně nakonec v padesátých a šedesátých letech skončily.

Druhá generace Hudsonu Hornet, vyráběná v letech 1955-1957

Jméno Hudson se na automobilech objevovalo ještě do roku 1957, kdy z výrobní linky sjel poslední kus. To vše už ale mimo původní prostory továrny v Detroitu. Samotný model Hornet přišel na trh v druhé generaci, ale už na rámové platformě od automobilky Nash a s klasickou V8. Potom vedení AMC jak značku Hudson, tak Nash uspalo a začalo se soustředit na výrobu levných vozů, které by konkurovali Velké Trojici. Možná, že si někteří vzpomenou třeba na modely Pacer nebo Gramlin. AMC pak skončilo v roce 1988.

Automobilka Hudson působila na trhu 45 let, za svou éru zažila raketový růst, ale i rychlý pád. Éru, kdy v Americe byla v domácím automobilovém průmyslu vysoká rozmanitost díky velkému počtu tamních značek.

Model Hornet se stal legendou, která se nesmazatelně zapsala nejenom do dějin NASCAR, ale i silničních vozů. Za své období výroby se povedlo vyslat z výrobní linky v Detroitu do světa 131 628 kusů “sršňů” první generace.

Původní závodní Hornet z roku 1952, se kterým závodil Herb Thomas

Jeden originál ze závodních kusů můžete vidět zrestaurovaný v Ypsilanti Automotive Heritage Museum v Michiganu. Jedná se o světle zelený Hornet z roku 1952 s číslem #92, se kterým Herb Thomas vyhrál svůj druhý titul v NASCAR v roce 1953. Vůz údajně příležitostně jezdí exhibiční závody.

PS. Pokud by si chtěl někdo s Hornetem zajezdit ve virtuální realitě, tak jej můžete naleznout v herní sérii Forza, konkrétně v Horizon 4 a Motorsport 4. Případně jako nelicencované vozy jej můžete nalézt ve hře Mafia 2 (Houston Wasp) nebo v mobilovce #DRIVE (The Burnbee).

No a pokud jste movitější a nespokojíte se jen se hrou, tak si můžete udělat radost skutečným vozem. Na mobile.de jsou právě v nabídce dva Hornety, jeden z roku 1954, který už je po větší vzhledové modernizaci a pak druhý kus, určený na lehčí renovaci, vyrobený v roce 1952, který je "víc Doktor Hudson".

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Hudson_Motor_Car_Company

https://en.wikipedia.org/wiki/Hudson_Hornet

https://www.themarysue.com/cars-what-happened-to-doc-hudson-explained/

https://pixarcars.fandom.com/wiki/Doc_Hudson

https://mafiagame.fandom.com/wiki/Houston_Wasp

https://en.wikipedia.org/wiki/Fabulous_Hudson_Hornet

https://www.automoblog.com/the-fabulous-hudson-hornet/

https://www.motorsportmagazine.com/articles/us-scene/nascar/the-real-life-doc-hudson-nascar-champ-herb-thomas-his-fabulous-hornet/

https://www.topspeed.com/things-you-should-know-about-the-hudson-hornet/

http://www.racinghistoryproject.com/scalzo/hudson

https://www.autoevolution.com/news/the-story-of-the-hudson-hornet-the-forgotten-six-cylinder-muscle-car-167773.html