Ford Sierra RS Cosworth 4x4 Limited Edition: Poslední mohykán

Sierra je jedno z aut, které podle mě tak trochu upadlo do zapomnění. Vážně, kdy jste naposledy nějakou zahlédli? Většina jich už pomřela na korozi, či spotřebování různými spoluobčany. A zdá se, že nikomu nechybí. Pamatuju si, že ještě když jsem ještě navštěvoval univerzitu (což je vlastně nedávno), tak tam jeden takový vráček stál, pomalu se rozpadal a nikoho to nezajímalo. Stát tam E30, to by se děly věci. Podle mě je to škoda. Sierry jsou totiž fajn. Ano, můžeme jim vytknout uhoupané podvozky, dlouhatánské řízení a v případně motorizace 2.0 DOHC i převodovky s drahami tak dlouhými, že mezi nimi zapomenete, z jakého kvaltu jdete na jaký. Je to prostě upřímné auto. Na nic si nehraje a netváří se, že by mělo být na silnici nejrychlejší. Tedy, pokud na ní není nápis Cosworth. (Anebo XR8, ale to je zase úplně jiný příběh)

Sierra RS Cosworth přišla na trh v roce 1986 jako třídveřový liftback s jediným úkolem. Ovládnout všechna závodiště. Byl v ní osazen dvoulitrový čtyřválec Pinto, který si vzali na paškál pánové z dílny Cosworth. Jeho blok osadili hlavou se dvěma vačkami a přidali turbodmychadlo Garrett. Pak už stačilo jen vyměnit půlku auta přidat lepší brzdy, tužší tlumiče, strmější řízení, samosvorný diferenciál a lepší sedačky a kvalitní závodní náčiní bylo na světě. Sierra se prosadila víceméně všude, kde byla nasazena, prodeje civilních i ostrých verzí rostly a kolečka kapitalismu se otáčela jedna radost. Třídveřový liftback s olbřímím zadním křídlem v letech 1986 a 1987 jedním z nejrychlejších vozů nejenom na závodištích, ale i na běžných silnicích, takže se často stávají nástrojem zločinců a z toho samého důvodu jsou v těchto letech také nejčastěji kradenými auty ve Velké Británii. Inu… Od roku 1988 už Sierru Cosworth koupíte jen jako čtyřdveřový sedan, do kterého se lépe nasedá v případě, že zrovna se třemi kolegy někam spěcháte po návštěvě v bance. Od roku 1989 byla Sierra Cosworth osazena novým dvoulitrem DOHC a o rok později byla ukončena výroba zadokolek a spuštěna výroba čtyřkolek. Ty vydržely ve výrobě do začátku roku 1993. A těsně před jejím ukončením bylo vyrobeno ještě 700 aut v limitované edici.

Jednu z nich máme před sebou. Vyznačuje se speciální modrou metalízou, jinými koly a v neposlední řadě plaketkou, která oznamuje, že jde o limitovanou edici a je na ní také pořadové číslo auta. Tahle je číslo 193 a v současné době svému majiteli slouží každý den. Na budíku je už podruhé 97 tisíc kilometrů a na svůj věk a nájezd působí dost zachovale. Jasně, je tu nějaká koroze, nějaké ty šrámy z provozu a spojka už si taky zažila své. Ale interiér je naprosto netknutý. Tady vážně někdo tak dlouho seděl? Prý ano.

První dojmy za volantem jsou příjemné. Sierru znám, nesedím v ní poprvé, takže je mi tu vše tak nějak povědomé. A na první rovince přijde ke slovu i turbo, pak jeho odfouknutí a s tím i úsměv na tváři. Po prvních desítkách kilometrů ale stále nechápu, v čem je to má být teda nejvíc. Ano, máme tady výkon, trochu lepší řízení, trochu lepší podvozek. Ale stále je tu ta převodovka s dlouhými drahami a takový trochu všudypřítomný pocit gumovosti. Dalo by se to shrnout takhle: Sierra, jen o něco lepší. Ale stačí to ke vzniku legendy? Nebo jen ještě nedostala šanci vyniknout? Na druhý den jsem si vzal volno, dopoledne bude klidné a mám vymyšlený moc pěkný okruh. (Na tomto místě děkuji svému manažerovi. On si to stejně nepřečte, protože neumí česky, ale moji žádost o volno s tím, že dostanu do pracek Sierru Cosworth a potřeboval bych se s tím hezky projet, mi s přáním pěkné projížďky schválil.)

Jak se ukázalo, dávat na první dojem se ne vždy vyplácí. Stačilo vyjet na ‚mé‘ okresky, a kouzla pánů z Cosworthu se začala ukazovat. 220 koní, nebo to co z nich zbylo, stále nemá problém Sierru rozpohybovat do společensky nekorektních rychlostí s razancí, která se neztratí ani mezi současnými vozy. Stačí chviličku počkat, pak přijde boost a pak už jen odřazení provázené zvukem ‚sss-uf‘ a můžeme zrychlovat dál. Motor přitom sám o sobě žádné strhující zvuky nevydává, prostě si tak nějak hučí. Vnímání rychlosti je díky tomu trochu omezené, ale víte, on pak stejně přijde aerodynamický hluk.

V zatáčkách je pak ‚Cossie‘ až překvapivě rychlá. Trochu tvrdší podvozek tady začíná fungovat a bez problémů si poradí i s rozbitějšími úseky. Díky pohonu všech čtyř kol se předek radostněji vyhrabává ze zatáčky a celkový dojem umocňuje i posez. Pozice za volantem je víceméně ideální, do sedaček Recaro jsem zapadl jako bych do nich patřil. Zadkem pak krásně cítíte, co se s autem děje. Interiér je celý orientovaný spíš na řidiče, tedy, středový panel je otočen směrem k němu. Vyjma sedaček a plaketky tu nenajdeme vlastně nic moc speciálního oproti obyčejné Sieřře. Ale to nevadí. Snad je jen škoda, že poslední edice už nedostala ten hezký tříramenný volant.

Volné silnice s výhledy dopředu dovolují jet krásně čistou stopu, a i když za rychlost na tachometru by mě nepochválila ani dálniční policie, nemám pocit, že bych se blížil hranicím automobilu. Sierra mě vtahuje do děje a já naráz zapomenu na všechno ostatní je tu jen jasně vytyčená cesta a já ji chci projet co nejlépe. Vybízí mě vychutnat si každou zatáčku, každý meziplyn, každý pohyb volantu. Všechno projede s grácií, bez náznaku nedotáčivosti, bez sklonů k přetáčivosti. Plánovaných 120 kilometrů uběhne až nepatřičně rychle. Nu což, alespoň je čas na zmrzlinu a trochu zamyšlení.

Možná jsem ze začátku pochyboval, ale teď už ne. ‚Cossie‘ si svůj kultovní status zaslouží. Je to skvěle vyvážené auto, které ve své době sklízelo zasloužené úspěchy, a i dnes má co říct. Její zrychlení z vás dnes už asi kalhoty nesundá, ale její rychlost na okresce vás určitě dostane. Navíc pocit z jízdy v oldskůlovém autě s turbem je nezaměnitelný a taky trochu návykový. Ano, stále je to jen Sierra. Ale lepší a rychlejší. O dost lepší a rychlejší.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný řadový čtyřválec Cosworth YBG 1 993 ccm
Převodovka: pětistupňová manuální
Výkon: 220 koní (162 kW) v 6 000 ot./min.
Kroutící moment: 290 Nm v  3 500 ot./min.
Maximální rychlost: 240 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 6.9 sekund
Provozní hmotnost: 1 350 kg 
Průměrná spotřeba: 10 l/100 km

Za zapůjčení auta děkujeme jeho majiteli a platformě hoppygo.com, kde si Sierru můžete půjčit také.
Za krásné fotky opět patří poděkování Pepovi Vyškovskému!