DS7 E-Tense 4x4: Vstupenka do vyšší společnosti

Střední SUV DS7 stojící na modulární platformě EMP2 je na trhu už sedm let. Není tedy divu, že se pro modelový rok 2023 dočkalo vcelku zásadního faceliftu. Osobně jsem měl zkušenosti právě jen s předfaceliftovým modelem, který byl sice zajímavý, ale trápilo ho několik nepříjemných neduhů. Povedlo se s nimi francouzům zatočit? Nepřidali nějaké další? A má tohle vcelku netradiční auto ve své značně našlapané kategorii vůbec šanci zaujmout nějaké zákazníky?

Hned při prvním setkání mě trochu zamrzelo, že z předních světel zmizely efektní otáčivé segmenty. Ona to byla věc veskrze zbytečná a samoúčelná, ale krásně zbytečná. Sluší se ale říci, že se tak stalo kvůli instalaci LED segmentů s možností odstínění protijedoucích vozidel, které tu navíc fungují velice dobře. Původní světla tuto možnost neposkytovala a i obyčejné automatické tlumení dálkových světel tu často zmatkovalo, takže jde jednoznačně o posun vpřed. “Divadlo”, pravda, ne tak krásné, ale přesto důstojné, tu nově zajišťuje pětice svislých lamel denního svícení. Líbí se mi i přední maska se zrcadlovými kosočtverci v mřížce. Na těch se moc hezky odráží okolní světlo a v noci tvoří zajímavé odlesky a obrazce. 

Zadní část dostala trochu užší světlomety s grafikou podobnou novější DS4, odporoučela se část výrazného chromování (což působí ve výsledku o dost hodnotnějším a důstojnějším dojmem) a také odsud zmizel nápis Crossback (který stejně jako označení nikdo moc nepoužíval). Nově se místo něj na liště mezi světly skví celý název výrobce – DS Automobiles. Pro potřeby konektivity také nad víkem zavazadelníku nově vyčuhuje ploutev antény. 

Nejvíc jsem se ale těšil do interiéru. Úmyslně neříkám, že nutně za volant. DS je jedna z těch značek, ve kterých je příjemné se klidně i jen vézt a užívat si komfortu a pohodlí. Na první pohled tu nedošlo skoro k žádným změnám. Dokonce tu pořád najdete i starý volič převodovky, který se jinak napříč portfoliem PSA už odporoučel na odpočinek a byl nahrazen menším (a mnohem levnějším) kolébkovým přepínačem. Právě v DS7 jsem si ale uvědomil, jak mi tahle starší “páka” chybí. Narozdíl od malého výstupku má jasný chod a rychlost tu zařadíte bez ohledu na to, jak dlouho a jak moc podržíte volič v koncové poloze. Kéž by to takhle postaru zůstalo všude. 

Jinak je to tu pořád tak specificky extravagantní, jak se na DS sluší a patří. Někomu to může připadat samoúčelné a ono to tak do jisté míry opravdu tak je – mnoho věcí je tu jen proto, aby vypadaly dobře. Nebo přinejmenším originálně a jinak. Sluší se ale říct, že je to nakonec všechno moc hezky zpracované, z hezkých materiálů a kvalitně slícované, takže ačkoli tu i poměrně netrénované oko snadno pozná spoustu dílů z jiných modelů PSA, byť zpravidla potažených kůží, výledek je podařený a nevypadá jako laciná skládačka. 

Co se jízdy týče, je DS pohodlné a velice neutrální a nezáludné. Ano, někdo by možná řekl, že poněkud nudné. Tři sta koní z hybridního ústrojí sice vypadá jako ideální porce výkonu, ve výsledku je auto sice docela rychlé, ale spíše než při nějakém řezání zatáček se to hodí v krátkých připojovacích pruzích na dálnici. Ne snad, že by byl podvozek nedostatečně schopný, ale DS svého řidiče dobře izoluje od všech věcí, co se dějí tam venku, tak proč si to kazit vytočeným motorem, nebo nějakými zbytečnými náklony, nebo přetížením. Podobně jsme před lety psali o Volvech, pamatujete? Doby se mění…

Když jsme auto obcházeli kolem dokola s kolegou Machačem, dospěli jsme k tomu, že DS7 skutečně není v rámci třídy a zaměření vlastně moc co vytknout. Dokonce nás napadaly takové kacířské myšlenky, že pro většinu majitelů (a řekněme si upřímně, hlavně majitelek) různých kompromisně naspecifikovaných Audi Q5, BMW X3, Volv XC60 a podobných SUVéček by vlastně šlo o mnohem lepší volbu. Za rozumnější cenu tu totiž dostanou mnohem víc výbavy, hezčí interiér, násobně lepší sazby v servisech a navíc to tu zdaleka tolik nedrncá. Jasně, je tu ještě ta věc se značkou a nějakou hrou na prestiž, ale protože je DS pořád celkem neobvyklé, dá se to tu snadno uhrát na kartu exotiky a unikátnosti. A pak si užít jen takové ty lakonické dotazy “Má to tvoje Audi masáže? Protože DS jo…”

Verdikt

DS7 je automobil, který vznikl hlavně proto, aby byl hezký a pohodlný. Pokud se vám nepozdává jeho poněkud plebejský původ, na jednu stranu vás chápu, na tu druhou si říkám, proč by to vlastně u takového vozu mělo vadit. Oprostíte-li se od předsudků a od hledání důvodů, proč není DS dostatečně luxusní, zjistíte, že si místo ve vyšší automobilové soutěži zaslouží. Pravděpodbně ne za unikátní motory, nebo koncepci, ale zcela jistě za pořádnou porci originality, pohodlí a extravagance. A to spoustě lidem víc než stačí. 

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1 598 ccm + 2 elektromotory
Výkon: 147 kW (200 koní) při 6 000 ot./min + 81 a 83 kW (108 a 111 koní) 
Točivý moment: 300 Nm při  3 000 ot./min + 337 a 166 Nm 
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 240 km/h
0-100 km/h: 5,9 s 
Zakladní cena: 1 000 000 Kč
Cena nejvyšší výbavy Opera (verze Esprit de Voyage se již nenabízí): 1 655 000 Kč