Citroen C4 Cactus 1.6 HDi: Každá koruna dobrá

Pokud jste našimi věrnými čtenáři, možná si pamatujete, že když se u nás poprvé objevil v testu Citroen Cactus, docela se nám líbil. Jeden bývalý kolega jím byl natolik okouzlen, že si ho dokonce rovnou i koupil. Jenže čas běží a nic netrvá věčně. Cactus v mezidobí dostal omlazující facelift, který přinesl vyjma pozměněného vzhledu také vylepšený podvozek, který slibuje jízdu jak na létajícím koberci. Jak funguje modernizovaný Cactus s benzínovým motorem, to zjišťoval kolega Matěj již před pár týdny. A pokud si dobře pamatuji, výsledný dojem byl trochu rozporuplný. Dokáže tedy situaci napravit diesel pod kapotou?  

Když se bavíme o Citroenu Cactus, většinou přijde na přetřes jako první vnější vzezření vozu. Je to totiž ten nejvýraznější poznávací znak tohoto auta. Nebo aspoň byl. Přestože jsem nikdy nebyl zrovna velký fanoušek designu Cactusu, vždy jsem oceňoval alespoň výraznou dávku originality, která odlišovala nevelký Citroen od okolních účastníků provozu. Na pohled nesourodé přední světlomety, výrazné gumové prvky na přídi i zádi a především “pichlavé” Airbumpy na dveřích vozu, které měly za úkol chránit karoserii před oděrkami v džungli velkoměsta. Trochu bláznivé, ale přesně v duchu značky, od které prostě očekáváme neotřelá řešení. To je však bohužel již minulostí. Faceliftovaný Cactus přišel o tyhle výrazné prvky, zůstaly jen dělené světlomety. A je to škoda, protože se z něj stal v podstatě obyčejný hatchback, jakých jezdí po silnicích kvanta. Cactus totiž dostal za úkol nahradit původní model C4, který si prý kupovali spíš konzervativněji smýšlející zákazníci a těm původní koncept vozu příliš nevoněl. Dokonce zmizel i velký nápis Cactus z víka kufru a toto označení zůstalo jen na C sloupku. Dominantní označení je teď C4. Inu změna je život. Ale jak už to tak bývá, ne každá změna musí být nutně k lepšímu. 

Podobně výstřední jako exteriér byl v době svého vzniku také interiér vozu. Ten v rámci modernizace žádnou velkou změnou neprošel. Což znamená, že sice pořád vypadá trochu jinak, než je obvyklé, ale už to není tak šokující a pro někoho již může být okoukaný. Základní myšlenka kokpitu je jasná. Co jde udělat v digitální podobě, tak jest uděláno. Digitální rychloměr s chybějícím otáčkoměrem (koho tohle napadlo?) je již taková klasika u Cactuse. Ovládání klimatizace je skrze displej infotainmentu, rádio taktéž, stejně jako třeba vypínání Stop/Start systému. Minimum fyzických tlačítek má jeden hlavní důvod. Tím je samozřejmě cena. Je totiž výrobně levnější nacpat všechno do dotykového displeje a nevymýšlet pro všechno samostatné tlačítko. Chápu snahu ušetřit každou možnou korunu, ostatně myšlenka šetření se táhne napříč celým Cactusem, ale trochu to zhoršuje ergonomii ovládacích prvků. Změnit teplotu v kabině vyžaduje pekelné soustředění na hlavní displej, abyste se trefili prstem, kam je potřeba, což není zrovna nejbezpečnější při jízdě. V době, kdy se pořádá hon na řidiče, kteří se věnují za jízdy mobilnímu telefonu to působí skoro až ironicky. 

Ptáte se, co jsem myslel oním šetřením za každou cenu? V autě jsem postrádal takové základní věci jako je kosmetické zrcátko u spolujezdce či madla nad hlavami spolucestujících. Schránka u spolujezdce mohla být objemnější, nebo dokonce i zdvojená by se vešla, pokud by byl zájem. Jestli máte děti, kteří se rádi kochají za jízdy otevřeným okénkem, pak je Cactus rozhodně nepotěší, protože zadní okna nejdou otevřít, jen mírně vyklopit. Uchycení pásu není polohovatelné a loketní opěrka je nepoužitelná i pro člověka s opičí paží. U ruční brzdy jsem měl pocit, že mi při důraznějším zatažení zůstane v ruce. A pokud potřebujete častěji sklápět zadní sedačky, jistě vás nepotěší ten obří schod, který tímto úkonem vznikne. Silnou stránkou není ani prostornost kabiny, pohodlně se usadí prakticky jen dva lidé, vzadu moc místa nezůstane. Aspoň kufr potěší příjemnou hloubkou, takže není problém dostat do něj kočárek. Abych však jen nekritizoval, velkou poklonu musím vyseknout sedačkám. Ty jsou opravdu velké a hlavně velmi pohodlné díky speciální paměťové pěně. Vytváří dokonalou iluzi televizního křesla a ani na dlouhé cestě člověka nebolí záda. 

Co mi však udělalo radost, to bylo pohonné ústrojí. Čtyřválcový diesel o objemu 1.6 litru je dobře odhlučněný. 100 koní výkonu sice není kdoví jak mnoho, ale Cactus je docela lehký vůz a i nevelký výkon tak zvládne auto slušně rozpohybovat. Předjíždění na okreskách je vcelku bezproblémové a není nutné jej plánovat. Paradoxně jej nejvíc znesnadňuje chybějící otáčkoměr, takže občas je trochu problém trefit správný kvalt, na který Cactus nejlépe zrychlí. Ale věřím tomu, že majitel, který se s autem trochu víc sžije, se brzo naučí odhadovat optimální rychlostní stupeň a nebude mu to činit potíže. Největší devízou malého dieselu je ovšem spotřeba paliva. I při mém způsobu jízdy se v pohodě udrží pod pěti litry na sto a pokud si naordinujete klidový režim, je reálná hranice 3,5 litru. Vážně působivé. 

Největším tahákem modernizovaného Cactuse je podvozek, který podle marketingových sloganů dokáže zprostředkovat jízdu jak na létajícím koberci. Funguje to tak i v reálu a nejen v propagačních materiálech? Ano i ne. Pokud je vozovka aspoň průměrně kvalitní a nejsou na ní výmoly, pak je Cactus skutečně nezvykle pohodlný. Jen tak se pohupuje a člověka neobtěžuje nadměrným natřásáním. Základní šestnáctipalcové pneumatiky s vyšším profilem k naturelu auta také skvěle sedí. K pohodě na palubě pohání i vylepšený akustický komfort, je vidět, že pár tlumících materiálů přibylo. Problém nastává, pokud z takové silnice sjedete třeba na rozbitou okresku druhé třídy. Tam Citroen rychle ztrácí jistotu. Najednou se začne podivně kymácet ze strany na stranu a co je horší, nedokáže filtrovat výmoly. Každá větší díra znamená znatelný otřes a velkou ránu do karoserie. A to není moc příjemné. Nepomůže ani nižší tuhost skeletu, takže zpoza volantu cítíte, jak se auto kroutí. Zajímá vás, jak si C4 Cactus stojí při pokusu o dynamičtější jízdu? Ale no tak, však víte o jakém se bavíme autě ně? Pokud máte občas závodnické choutky, pak tohle auto není pro vás. Tady hraje prim klid a pohoda. 

Verdikt 

O některých autech se říká, že nabízejí hodně muziky za málo peněz. Cactus nabídne málo muziky, ale také za málo peněz. Je to levné auto a je to na něm vidět. Což však není na škodu. Kdo jiný vám nabídne kompaktní hatchback se skutečně úsporným dieselem za méně než 400 tisíc korun? Pokud vám záleží na každé ušetřené koruně a hledáte v autě především klid a pohodu, je C4 Cactus pro vás jako dělaný. Jen škoda, že přišel o část své osobitosti. 

Technické údaje

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 1 560 cm³
Výkon: 100 koní (73 kW) v 3 750 ot./min.
Točivý moment: 254 Nm v 1 750 ot./min
Převodovka: petistupňová manuální
Maximální rychlost: 184 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,6 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 3,7 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 4,5 l/100 km 
Cena s danou motorizací a výbavou: 399 990 Kč