Citroën Berlingo 1.5 BlueHDi Max: Jak udělat z dodávky téměř luxusně vybavené MPV (a co to bude stát)

Příští rok to bude 30 let, co dělá Citroën Berlingo společnost malým živnostníkům, pragmaticky zaměřeným rodinám a dalším lidem, kteří potřebují hlavně prostor, praktickou kabinu, úsporný provoz… a v neposlední řadě cenu, která bude milosrdná k napjatému rozpočtu. Od počátku se vyrábělo jako ryzí užitkáč i jako verze pro přepravu pasažérů, přičemž ho mnozí považují za zakladatele třídy osobáků se základem v malé dodávce.

Osobní varianta v posledních letech zdatně nahrazuje vymírající MPV a v Berlingu se objevuje výbava, o níž by si první zákazníci mohli nechat leda zdát, a zdaleka nemám na mysli jen stahovatelná okna ve druhé řadě. Dnes snese tato dodávečka srovnání s mainstreamovými SUV, neboť si ji můžete vybavit veškerými myslitelnými funkcemi a komfortem. Konečně si také připustila, že vnitřní krása nestačí a publikum je třeba zaujmout i povrchním pozlátkem v podobě moderního designu.

Loňský facelift se proto zaměřil ponejvíce na vzhled a ze zkrášlovacích procedur vypadlo Berlingo pohlednější než kdy dřív. Maska chladiče přidala hrany a horizontální linie, díky kterým auto působí širší a nižší, LED světla se zúžila do elegantních čárek a pak je tu samozřejmě „staronové” oválné logo. Dobrá práce – i když jen zepředu. Zadní část auta zůstala prakticky stejná, ale co na ní také vymýšlet… Tady není prostor na inovace, neboť pro zachování co největšího objemu zavazadelníku nenajdete na světě vhodnější tvar než obyčejný kvádr. 

Luxusní verze lidového vozu

Než skočíme dovnitř, abychom prošmejdili interiér, nalijme si čistého vína. To, co máme před sebou, je výbava Max, ta vyšší ze dvou dostupných, navíc doplněná snad všemi příplatky, které konfigurátor nabízí. Označovat ji za luxusní je samozřejmě nadsazené (luxusní je Range Rover nebo Maserati), v kontextu malých dodávek však celkem trefné. 

Hned při první jízdě jsem si pochvalovala, jak je všechno pěkné, funkční a dobře vymyšlené, na mou duši by mi nevadilo provozovat takové Berlingo jako rodinné auto, ať se jdou všichni fashion arbitři bodnout. Že je to dodávka? No a co! Jenže pak jsem si otevřela konfigurátor a úsměv zmrzl rychleji než meruňkový květ na jaře 2024. Tohle auto má cenovku 855 tisíc se započtením financování a bonusu. Hubička tady rozhodně stačit nebude…

Pohodlí holt něco stojí. Pojďme chvíli počítat – základní Berlingo se 110koňovým benzinem a základní výbavou Plus stojí 540 Kč, vyšší výbavu Max už lze mít jen s dieselem či elektřinou a začíná na 670 tisících s naftovou jedna-pětkou. O dalších 50 tisíc zvedne cenu automat a o dalších 40 paket Drive Assist Plus obsahující například adaptivní tempomat s funkcí Stop&Go, rozšířený systém Active Safety Brake s funkcí chodci, cyklisté a noc nebo  systém sledování mrtvého úhlu. Pak je tu paket Pohoda s bezklíčovým přístupem, bezdrátovou nabíječkou, 230V zásuvkou a funkcí sjíždění svahů (34 tisíc), designový paket XTR s červenými doplňky (18 tisíc), infotainment s navigací (15 tisíc) a paket Zima s výhřevem sedaček, volantu a předního skla (13 tisíc). Zbývá už jen jiná barva než základní bílá, vždy za 15 tisíc – a jsme tam. Mám takové tušení, že nad konfigurátorem se nejednomu pragmatickému řidiči zavaří mozkové závity, neboť výbava sice něco stojí, ale taky dokáže nemálo pozvednout kvalitu života cestujících. 

IKEA může jen závidět

Když se ovšem rozhodnete plácnout přes kapsu, dostanete Berlingo, v němž bude radost trávit čas. Interiér s koberečkovým čalouněním a červenými detaily vypadá náramně hezky a taky je dobře vymyšlený. Najdete v něm mraky úložných prostor – klasická klapačka před spolujezdcem, nad ní mělká pohotovostní přihrádka pro rychlé odhození drobností (za jízdy z ní ovšem budou létat ven) a ještě výše další obří schrána s víkem. Před řidičem v palubce je další uzavíratelný prostor, kam se s odřenýma ušima vejde formát A4. Po stranách palubní desky mají své místo držáky na pití, ve středovém tunelu pak po odhrnutí roletky odhalíte hlubokou šachtu s 12V zásuvkou a ještě mělkou, koberečkem vystlanou přihrádku. a nesmím zapomenout ani na přihrádky nad hlavou, kam sice není radno strkat těžké tupé předměty (i ony by za jízdy letěly do klína cestujícím v druhé řadě), ale třeba na záložní oblečení je ideální. 

Zadní řada na tom taky není špatně. Kromě toho, že má každý pasažér svou vlastní sedačku (ty jsou i nezávisle na sobě sklopné a posuvné), na opěradlech před sebou mohou využít výklopné pultíky s cupholderem. Pokud jde o nabíjení, musí se zadní část podělit o jeden USB slot, ale nabízí se použít i 12V nabíječku v kufru. Zde jsou kdovíproč další držáky na pití, přestože krátká verze Berlinga s montáží třetí řady nepočítá. Pokud jde o tepelnou pohodu, můžou si pasažéři regulovat alespoň intenzitu foukání, což je přijatelný kompromis. 

Vícedětné rodiny uvítají, že jsou všechny tři sedačky vzadu opatřeny isofixem. Výhoda to však může být i pro prvorodiče, kteří chtějí svůj poklad vozit na superbezpečném místě, tedy vzadu uprostřed.

V kufru pak poskytne i krátké Berlingo zavazadlový prostor 775 litrů, což bude málo jen pro ty, kteří chtějí vozit psa baskervillského nebo každý víkend stěhují půlku chalupy. Pro rychlý přístup ani nemusíte otevírat velké a těžké víko – stačí vyklopit skleněné okénko. 

Jedno chytré tlačítko

Na co se můžete těšit v roli řidiče? Pozice za volantem je pochopitelně trochu dodávková, ale osobně s tím nemám problém. Sedím vcelku vysoko, mám skvělý výhled ven a dobře dosáhnu na všechno, co je určeno k ručnímu ovládání. Kromě vnitřního zrcátka, k němu se musí natáhnout i dvoumetrový dlouhán. 

Přístrojovka není zbytečně velká a má hezkou ostrou grafiku, zvolit si můžu jak minimalistickou podobu, tak zobrazení většího množství informací. Hranaté volanty většinou nepatří mezi moje oblíbence, ale tento má aspoň lidskou velikost a zvyknout si na něj není problém. S infotainmentem jsem se spárovala na první dobrou a k jeho fungování nemám žádné výhrady – za jednu funkci si dokonce zaslouží standing ovation. Hovořím o deaktivaci asistentů, mezi nimiž si navolíte ty nejobtížnější a následně je můžete vypnout jednoduše podržením tlačítka s autíčkem – u mě vyhrává asistent rychlosti, start-stop a udržování v pruhu.

Při jízdě pracant bez vrtochů

Čtyřválcovou dieselovou jedna-pětku jistě není třeba detailně představovat, nejspíš už jste ji v některém autě koncernu Stellantis potkali. Nedivím se, že na ni Francouzi tolik lpějí. Výkonově je sice skromná, totéž však platí o spotřebě, která se na okreskách bude pohybovat kolem tabulkových 5,6 litrů nafty, ve městě nebo na dálnici se s naloženým autem dostanete zhruba o litr výš.  

Zásluhu na plynulé a příjemné jízdě má pochopitelně i automat, starý dobrý osmistupňový hydroměnič. Spolu s rozvážným motorem tvoří sehranou dvojku, která ze sebe vydá to nejlepší, když nebudete příliš trápit pravý pedál. Při jízdě ve stylu brzda-plyn se auto promění v podrážděného bručouna, který jako by ztěžkl a rozhodl se vám necitelné zacházení vrátit i s úroky. Naopak při rozumné, třeba i svižné jízdě je naftové Berlingo příjemná tichá bárka, komfortní i v neklidných vodách.

Přes rozbité silnice ho i jednoduchá technika přenáší s francouzskou noblesou, na větším výmolu si hupsne, ale kopanec do zad vám nedá. Opět to ovšem platí, když pojedete takzvaně na pohodu. Kvaltování v zatáčkách vám místo adrenalinu přinese nedotáčivost a mohutné náklony karoserie, ale něco takového jistě tušíte i bez mého poučování. I se vší tou parádní výbavou jde pořád o auto, které má bezpečně a v pohodlí dovézt do cíle co největší množství lidí a věcí. Cool image, oslňování ostatních účastníků silničního provozu ani rychlostní dominanci v popisu práce nemá.

Verdikt

Po prvních několika hodinách s Berlingem jsem si říkala, zda vůbec obyčejná rodina (s běžnými příjmy, běžným počtem dětí, víkendovou chalupou a občasnou dovolenou) může vybrat lepší auto. Je prostorné, pohodlné, uvnitř šikovně navržené a ještě úsporné. Pohled do ceníku mé nekritické nadšení trochu zchladil, pořád však malou dodávku považuju za skvělou volbu. Koneckonců, co dnes koupíte za 850 tisíc? Nabízejí se kompaktní SUV typu Škoda Karoq či Hyundai Tucson, která možná vypadají méně pracovně, množstvím místa ale nemohou Berlingu konkurovat. Podobně na tom budou kombíky jako Škoda Octavia či Toyota Corolla. Záleží tedy jen na vašich sympatiích a preferencích. 

Pokud jde o prostor a praktičnost, skutečně lepší auto těžko najdete. Pak už se jen musíte rozhodnout, za jakou míru komfortu jste ochotni platit.
 

Technické údaje:

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 499 cm3
Výkon: 96 kW (130 koní) v 3 750 ot./min
Točivý moment: 300 Nm v 1 750 ot./min
Převodovka: osmistupňový hydroměnič Aisin
Maximální rychlost: 184 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 10,5 s 
Průměrná spotřeba (udávaná/v testu): 5,6 / 6,2 l/100 km
Cena od: 540 000 Kč
Cena s motorizací 1,5 HDi, automatem a výbavou Max: 720 000 Kč