Pozvolná změna trhu

 Dnes je tady taková menší dávka filozofie. Kdo tyhle věci nemá rád, ať se obrní trpělivostí. Anebo to nečte. Poslední dobou v našem regionu postupně mizí malé autobazary. Mnoho ploch, které pamatuji dlouhá léta plné nějakých skvostů. Povětšinou stočených škodovek v naftě zejí teď prázdnotou. Obchod se zaručeně nebouranými škodovkami z Itálie už prostě tolik nesype. Ba ani o staré umělecky opravené bouračky už není takový zájem. Obchod s hodně starými auty na dojetí převzali soukromníci na různých serverech. Navíc v odvětví začínají zákazníci přitvrzovat. Chtějí záruky, a co je největší pokrok, oni konečně chtějí službu! Už nejde mnohdy ani tak o to jaká hodnota svítí na počítadle kilometrů. Ani o to jestli máte na skle napsanou tu nejlepší cenu. Lidé chtějí servis a téměř shodné prostředí a služby jaké nabízí prodejce v případě nových vozů. Začíná se čím dál více projevovat to, co já vnímám už deset let. Mizí lidé, které familiérně komunita kolem aut na netu a v putykách označuje bazárník. A přibývá tak lidí, které lze nazvat prodejce ojetých vozidel. Ano možná ojetých vozidel, ale je to člověk, co prodává věci, které ho baví a má to rád. Hlavním motorem pro něj není dát si deset piv v non-stopu a koupit žluté Camaro. Je to člověk, co chce zákazníka vidět znovu. Pravý opak bazárníka.

Obchod s těmi nejlevnějšími obskurními vehikly už dnes nezajišťují malé bazary na písku, ale soukromníci na Bazoši. Stočené škodovky si můžete prohlédnout na plochách velkých bazarů. Oba velké hráče a dva menší všichni známe. To je specifický způsob obchodu, který má své výhody i nevýhody. Velké prodeje přináší velké problémy, ale lidé stále chodí. Je to byznys sám pro sebe a nelze srovnávat hypermarket v nějaké zóně a oblíbenou večerku na rohu. Kdo nechytil před deseti lety laso a nepochopil, že se musí nějak vymezit, dnes pomalu končí. Nebo existence jeho plácku stojí na nekonečných půjčkách. Určující faktor změn jsou samozřejmě peníze. Lidé jich mají mnohem více. A možnosti jsou dnes takřka nekonečné. Dojet si pro zánovní auto do vedlejšího Německa to je dnes naprosto běžná věc i mezi lidmi z naprosto odlišných oblastí lidského konání. Chtějí za svoje peníze službu. Dokonce si troufám říct, že u určitého typu ojetin si chtějí trochu připadat jako by kupovali auto nové.

A je to tak dobře. Doufám, že ty doby kdy jediné na čem šlo vydělat. Byla ta 5 až 10 let stará stočená škodovka z Itálie, jsou dávno pryč. Jasně tahle auta tu jsou pořád a kupce si vždy najdou. Důležité ale je, že vyvstala i nová sorta a skupina zákazníků. Je početnější a má větší přehled. Jsou to lidé, kteří kupují srdcem a přemýšlí jinak, než jak udává soused. Nejen ten z  Boleslavi. Nehledá se už svatý grál v nájezdu 150 000 km a nejnižší cena. Nakonec je to vidět i na tom jak roste kategorie prodejů zánovních vozidel. Lidé mají tendenci si za ojeté auto připlatit. Dokoupit si záruky a tak dále. Věci do nedávné doby vídané jen ve Švýcarsku a částečně v Německu. To je vše co hází takzvaným bazaristům klacky pod nohy. Malé špinavé plochy s třásněmi nad auty pomalu mizí. A s nimi i večerní auta a lauriny postavené za noc v chlívku. Dnes se začíná dařit i menšinovým věcem. Jako je obchod se zvláštními a neobyčejnými auty. Těchto firem za poslední roky vznikla celá řada. Většinou je sice mají přesně ti prodejci, co dříve stáli na tom štěrkovém plácku, ale jsou to ti, kteří to pochopili.

Každý z nás si totiž dobou divokých dovozů a opravených bouraček se zaručeně pravými kilometry musel projít. Částečně to dělalo tehdejší prostředí a zákaznický zájem jen o jeden typ vozidel. Na ničem jiném se nedalo vydělat. A tak se začalo zhusta podvádět. Ta doba dnes už naštěstí minula a na skutečně stočené auto lze sice narazit, ale už to není zdaleka každé. Já osobně mám tolik historek, že psát to tady by nebylo úplně dobré. Prošel jsem si to takzvaně od začátku. A dnes bych se na štěrkový plácek a do dřevěné budky mezi importované skvosty asi těžko vracel. Co tedy odlišuje bazárníka od seriózního prodejce vozidel? Jsou to služby a prostředí. A samozřejmě alespoň elementární odbornost. Tím nemyslím, rady typu že jako pane tyhle Mercedesy hnijou. A tohle to je super nebouraný po farářovi z Darmstadtu. Myslím skutečně platné rady například při výběru vozu. Poslední dobou přibývá k mé radosti spoustu ojetin pod střechou, nebo dokonce v hale. Jen v Praze vím minimálně o deseti případech, kde lze koupit ojeté auto takzvaně pod střechou. Jsou to místa slibně imitující showroom. Jasně není to stále pro všechny. A to asi ani nikdy nebude. Zájemce o doježděné auto za pár korun bude muset asi pořád na ten štěrk. Nebo vytáčet čísla na mobil z Bazoše a potom smlouvat kdesi v Mostě. Nakonec i v tom Německu obchod s podobnými vozy v těchto cenách převzali naši drazí inženýři a doktoři z Malé Asie. Úplný zánik levných špinavých bazarů nehrozí. To by jedině musel přijít ten pravý komunismus a všichni bychom měli konečně tu výplatu jako předseda vlády. Nicméně je tady konečně možnost volby. A i v tomto segmentu podnikání konečně začalo vznikat něco jako kategorie. Ke cti současným zákazníkům čistě u nás v Čechách je i další věc. Konečně se najdou dostatečně movití, nebo odvážní lidé, kteří si koupí auto čistě pro potěšení. Věc kdysi téměř nemyslitelná. A takový zákazník dost často nemíří do některé obrovské prodejny s modrými vlajkami a Vencou Vydrů na plakátě. I když Vencovy věřím, že ho tam nikdy nezklamali, tak osobně bych tam pro ojetou 911 nešel. Naštěstí nejsem jediný.

To co v současnosti část bazarů nové doby nabízí, nejsou auta. Jsou to splněné dětské sny na kolech. Bez lidí, kteří si takovou věc koupí by to ale nemohlo fungovat. Jasně pořád to je o penězích a servisních knížkách a doložitelné historii, ale tak nějak jinak. Jde více o auto a méně o to někoho natáhnout. A ono to ve finále na autech tohoto typu vlastně ani není potřeba. Dělá mi radost, když vidím v Čechách na jedné ploše stát vedle sebe Aston Martin Vantage a vette C6. Tihle dva se krčí sice ve stínu armády bavoráků a range roverů. I tak je to ale úspěch a lidé to chtějí. Všechno a všichni se určitě nezměnili, ale základ je že se najde vůbec někdo.

A věřím, že i ta tolik diskutovaná Audi S6 si nakonec svou garáž najde. A o tom to je. Takové auto by před pár lety nemělo šanci na to se do téhle země ani dostat. Nikdo by ho totiž jen tak nepřivezl, aby si ho dal do nabídky. Dnes je to naprosto běžná věc. Opět příklad toho že nejde jen o nabídku, ale také o poptávku. Trh totiž dělají zejména zákazníci. To by si v první řadě měli uvědomit hospodští ekonomové a automechanici v jednom až budou zase vyprávět své tklivé příběhy o bazárnících a stočených kilometrech. Uvádět někoho v omyl je samozřejmě trestné a nechystám se obhajovat podvodníky. Nicméně jak krásně ilustruje poslední doba, bez zájmu zákazníka nakonec skončí i ten nejlepší stáčeč a opravář z okolí. Mně osobně dělá větší radost zákazník, který dorazí s diagnostikou a znalostí konkrétní značky vozu. Než ten který neví nic a první jeho rádoby odborná otázka směřuje na kilometry na počítadle. Tuto směšnou otázku doprovodí znalým pohledem na opotřebení čalounění a volantu. Naštěstí jich je čím dál méně.

Co napsat závěrem. Přestože tady jsem inkognito, tak chci poděkovat všem, co si připlatili a nejen u nás si koupili auto pro radost. Auto, které má své kvality a na silnici není nebezpečné. Pokračujte v tom a podporujte kvalitní prodejce. Ano stále jich není mnoho, ale vy to máte v rukou. Vy můžete změnit trh. A počítadlo kilometrů stále ukazuje jen čísla. Důležitý je stav celé věci. Někdy je dobré přirozeně zariskovat a nejít stejnou cestou jako soused. V každé cenové kategorii je dnes obrovský výběr tak se nedržte jen toho jednoho. Podporujte prodejce ne bazaristy.