Neviditelný muž

 Vzhledem k tomu, že se nám tak trochu rozrůstá rodina a XMko začíná býti škoda na běžné ježdění a zvlášť v zimě,  je na čase trochu pozměnit vozový park. Bohužel volba padla na prodej C4 B7 a místo toho je C5 X7 (kdo od nás čekal něco jiného, než Citroën? :D). Ovšem ne jen tak nějakou…

V době, kdy jsme se tak rozhodovali a co místo toho koupíme, kamarád si chtěl dopřát a místo své C5 X7 si objednal fungl novou C5 Aircross a svou C5 se rozhodl prodat. No a to byla šance pro nás. Koupili jsme C5 X7 Tourer 2009 s motorem 3.0HDi/177kW. Vzhledem k tomu, že umí být tenhle motor celkem slušná bezedná díra na peníze bych si netroufnul ji koupit od neznámého člověka nebo nedej Bože z bazaru. Jde o to, že tahle motorizace je jen v podstatě upravená 2,7HDi, která je známá svou ochotou vyběhnutí ojnice skrz blok zvlášť u zadních válců. To se u 3.0 již nestává, ale má zas problém v tom, že pokud někdo jezdí hodně ostře nebo často po městě, tak se umí protočit šály na klice. Důvod pro to je ale trochu složitější, není na vině vysloveně olejové čerpadlo, ale samozřejmě longlife s nevhodným stylem používání, kdy se pak hodně ředí motorový olej naftou a po velké ztrátě mazací schopnosti se protočí šály na klice (i protože nemají zámky).

Plus převodovka. Tento motor je spojen s Aisin Warner AW-1 Gen2. Jedná se o šestistupňovou HDM převodovku. Převodovka je to dobrá, ale dost háklivá na údržbu. Jak se nejpozději po 60 000 km nemění olej v ní, tak hrozí vysypání… A k tomu trochu změna, do Gen-2 už nestačí norma JWS 3309, ale zas musí být novější JWS 3324. Minimálně o sobě převodovka dává vědět kopáním. Naše ovšem řadí pěkně, celkem intuitivně a nemám pocit, že by nevěděla, co má dělat.

Co se týče jízdních vlastností, je to samozřejmě Citroën, tzn. žádný polykač zatáček s megafun factorem. Ač motor tahá velmi pěkně a i když si převodovka podkopne o kvalt dolů při kickdownu, není to brzda provozu, ale zatáčky má C5 raději hlavně ty táhlé. V ostrých zatáčkách je cítit, že má auto skoro 2 tuny a přehoupává se do nich dost neochotně. Ale dálnice… Jak se C5 dostane na dálnici, tak je jak ryba ve vodě. Při 130km/h si jen tak lehce ševelí na 2100ot/min. Jakmile je potřeba, zrychlí velmi ochotně a cestování rychlostí kolem 170 – 180 km/h je pro něj zcela samozřejmé, jako že zítra bude zase den. Není to teda žádný rváč asfaltu a že by člověka poslalo těch 450 Nm až do zadních sedaček s šimráním v žaludku, je to takové samozřejmé, bez emocí, ale rychlé. Tohle auto umí maskovat celkově rychlost velmi dobře. Ať se s ním jede 110 nebo 180 km/h, furt má člověk pocit, že se nic neděje a že jede své pohodové tempo. V pravém pruhu se míhá jedno auto za druhým a pirát v Citroënu si to maže, jako kdyby se nechumelilo.

Jinak, C5 s touhle motorizací obouvá pouze 18 a 19 palcové ráfky. Menší se nevejdou kvůli brzdám. Na 19” diskách jsou 245/40 R19 a 18” obouvají 245/45 R18. Máme auto s obojími koly (19 na léto, 18 na zimu). Na 19” kolech to už ale není s pohodlím ono. Vypadají pěkně, to jo, ale je cítit, že nerovnosti na 19” kolech už nestíhá filtrovat pořádně ani hydropneumatika. Na 18” kolech je komfort o poznání lepší, ale člověk přijde o dávku jistoty v zatáčkách. Je ale pravda, že aspoň snáz člověk pozná limit. Řízení s degresivním účinkem je pak samozřejmě dobré, ale zase odpovídá zaměření auta. Je super, že řízení tuhne ve vyšších rychlostech a zkracuje se převod, ale pro sportomily si nebude moc povídat o silnici pod koly. Dá vědět, že se kola utrhla od silnice a že člověk projel velkou dírou, na druhou stranu, dle zaměření auta to stačí. Podvozek je oproti předchozí generaci ale podstatně složitější. Tahle C5 už si nevystačí s jednoduchým McPhersonem v předu a vlečenými rameny vzadu. Tady už je v předu i vzadu multilink ze 407, ve verzi s hydractive samozřejmě bez pružin a tlumičů, ovšem s pístnicemi a zásobníky tlaku. Krom těchto specialit jsou pak díly záměnné.

Ale trochu k vnějšímu designu. Ač je zvykem jej probírat jako první, nechám si jej skoro na konec. Z venku to již není ten správný Citroën. Design nenadchne, ani neurazí. Je znát, že se Citroën snaží cílit na víc potenciálních zákazníků a uzmout klienty hlavně Passatu nebo C-classe. Design není ošklivý, ale taky to není takové to, že by si z designu člověk sednul na prdel nebo řekl “fuj". Auto působí z venku velmi bytelně a určitě ne lacině. A jediné, co prozrazuje, že pod kapotou není obyčejný dvoulitr jsou dva chromované rámečky evokující výfuky v zadním nárazníku, který ale měly ještě 2,2HDi/150 kW a úplně poslední 2.0HDi/133kW. Co ale musím zkritizovat, tak jsou to světla. Natáčecí bixenony. To auto svítí zvlášť za deště na prd. Je fakt, že mám podezření na horší paraboly ( v létě půjdou na rozebrání a renovaci) a své dělají i výbojky s barvou světla 6000K. Ale chybí ty přídavné H1 k bixenonům z předchozí c5.

Teď k interiéru. To je bohužel nejslabší místo této C5. Design si myslím, že se velmi povedl, volant s pevným středem je pecka a i kdy0ž je tam díky autorádiu s navigací NG4 a další hromadou výbavy celkem dost tlačítek, všechna mají své předvídavé místo. Co může působit trochu schizofrenním dojmem, tak že je tu poměrně dost displejů, které se mají své menu a ovládací prvky a v každém najdeme něco jiného. Ve staré C4 se nadávalo taky na hodně displejů, ale tam se dal ovládat akorát středový a případně digiklima. Tady to je krom digiklimy (dvouzóny) a (naštěstí) nedotykové obrazovky pro navi, i displej v budíkách, kde jsou funkce ppc a omezená konfigurace auta. Co je ovšem v interiéru blbě, tak až neuvěřitelně málo místa. Jestli jsem si stěžoval, že v předchozí C5 bylo málo místa, tak v téhle je ještě méně. Tak málo, že se nikam nevešel ani držák na kafe (resp. jeden jediný sklápěcí je v loketce, ale to znamená ji mít otevřenou a bez věcí) a o to horší je, že se kamkoli blbě dává i nějaký dodatečný. To naštěstí vyřešil 3D tisk, kdy se vytiskl držák zaháklý za kapsu do dveří, ale takové dost polovičaté řešení a pak se mi i stalo, že při nalézání/vylézání v užším místě (příčně zaparkovaná auta) jsem jej ukopl. Jinam ale nejde ani vymyslet, protože na něj není nikde místo. Nepotřebuji jich milion, stačil by jeden pro řidiče a druhý pro spolujezdce tam, kde by nevadil (a to má auto ještě elektronickou ručku, takže zas jen čudlítko místo páky). Druhá věc je nedostatek odkládacích prostor. Vem čert, že se někam nevejde 1,5L flaška, ale tady si není pořádně ani kam odložit mobil, cigára nebo klíče. Resp. Aspoň ta cigára se dají vedle řadičky, ale ta imitace hliníku za chvilku nebude moc hezká a nedej Bože, když se mobil šprajcne mezi bokem a fofrklackem.
Co naopak musím pochválit, tak jsou sedačky. Ty se povedly.  Žádné trestné lavice jako v předchozích C5, ale pohodlná křesla, ze kterých záda nebolí. A kdo přece jen potřebuje trochu promnout, sedačka řidiče ve vyšších výbavách umí promnout bedra masážní funkcí. Ta naše to má a je to celkem bomba. Co se hodilo ženě v těhotenství, tak při vytažení klíčku a otevření dveří odjede sedačka do nejzadnější polohy a při nastartování se vrátí do uložené pozice.

Co do servisu, je vidět, že se jedná o vrcholnou motorizaci. Motorem by pětikoruna nepropadla. A třeba naftový filtr je pěkně zašitý pod autem za nádrží. Naštěstí je obal plastový, naneštěstí jsou šrouby ocelové v ocelových zalisovaných vložkách, takže za 3 hodiny komplet udělaný servis včetně výměny oleje v automatu (bez rozvodů zatím) a dvě hodiny jsem se pekloval s filtrem paliva, než se mi povedlo nedestruktivně vyndat zarezlé šrouby. To samé akumulátor, který je v kufru, do motoru už se nic nevejde. Zatím se dělal jen první servis (a nějaký drobnosti jako kabelsvazek v pátých dveřích, třetí brzdové světlo atd.) takže až čas ukáže, jak to bude fungovat a jak budu při opravách nadávat. Každopádně, jedná se o poslední plnotučné auto od Citroënu. Ten ožužlaný bonbón alias C5 Aircross nepovažuji za plnohodnotného nástupce. Pohodlné to sice je i na Advanced Comfort technologii, jakž takž to jede, ale na to, jak je obrovský zvenku, tak je uvnitř strašně malý (ještě menší, než tato C5). A ten dotykáč v přístrojovce nějak nemůžu překousnout a to je asi ta hlavní věc, co mi na Aircrossu vadí.