Dva a půl kohouta na jednom smetišti

Jak už říká jedna česká moudrost, tak “dva kohouti na jednom smetišti se nesnesou”. Já mám doma už nějakou dobu auta dvě a od podzimu ještě půlku navíc. Občas mi připadá, že mají všechna vlastní osobnost. Jsou náladová, sem tam lehce sarkastická a vlastně tak trochu svině (ano tady zřejmě platí jaký pán takový pe… vlastně auto).

Jak se taková osobnost u auta projevuje? Můžeme začít třeba loňským létem, kdy jsem domů přivezl Hulka (XC70). Když jsem tuhle skoro dvoutunovou zelenou oplastovanou vezl domů, byl jsem přesvědčen o tom, že si pořizuji daily car do kterého se nebudou cpát žádné peníze za úpravy a vylepšení. Prostě základní servis a spotřební stroj na běžný pracovní den, který má za úkol šetřit C70 povyšující do role opečovávané garážové chráněnky.

Toto rozvržení fungovalo krásný měsíc a půl. Crosska plnila své pracovní povinnosti a Céčko se válelo v garáži, případně vydávalo na víkendové výlety během kterých crosska čekala pěkně před domem na větru a dešti.

Všechno se trochu změnilo nejspíše v okamžiku, kdy se C70 v září odebrala k zimnímu spánku. Každý den v crossce znamenal, že se z daily car tak nějak potichu začala stávat druhá leštěnka. Auto dostalo soft na časování bufíka, mnoho změn konfigurace (povoleno co jen hardware dovolil), nový laser do RTI navigace a bluetooth modul do originálního telefonního modulu. Prostě spousta oprav, vylepšení a samozřejmě taky peněz…

Crosska si vesele chrochtala blahem. Za to v garáži začal někdo nejspíš spřádat plán na pomstu. První protest přišel při únorovém pokusu o probuzení. Přijdete do garaže, otevřete auto dálkou a vše vypadá naprosto v pořádku. Otočíte klíčkem… a ono nic. To jsem ještě netušil, že vymlácená baterka je jen drobným začátkem.

Crosska si stále vesele chochtala. Dokonce i v okamžiku, kdy po nabití baterky C70 nastartovala a sytě modrým dýmem z výfuku jasně zahlásila, že nemám očekávat milou čestvě probuzenou princeznu z pohádky, ale pekelně nasr*nou bestii z toho nejhoršího hororu. Nu což, rozhodl jsem se bestii trochu uplatit novými rameny a čepy řízení. Čili C70 cestovala do servisu a mohl by to být konec příběhu… jenže…

Crosska očividně nehodlala zůstat pozadu a tak začala pěkně roztahovat původně malou tečku v čelním skle na docela solidně velkou tarantuli. Ok, je čas na nové čelní sklo. Tím by se ony pomyslné jazýčky vah mohly vyrovnat.

Mohly, ovšem to by ta modrá bestie v servisu musela spolupracovat. Prý je lágr i pravé přední ložisko… no dobrá, očividně to chce nějaký odpustek za celou zimu zanedbávání. Přece jen si to zaslouží, chudák modrá stála v garáži a já se věkoval jen crossce. Sednu k netu a objednávám už roky slibovanou XC masku, která prostě této generaci neskutečně sekne. O týden později maska konečně dorazila…

…a na crossce odcházejí silentbloky pod motorem. Ve vidině ukončení domácí války objednávám tedy crossce kompletní novou sadu všech pěti silentbloků okolo motoru a říkám si, že už by to mohlo konečně přestat.

No a c70 si při první normální testovací jízdě s novou technickou sežere svíčky. Ok, tohle už je fakt blbá náhoda, říkám si a nechávám v servisu vyměnit svíčky za nové přimo z Volva. Je před víkendem a v pondělí má být hotovo, takže si v pondělí plánuji prohodit auta a užít si oněch čersvě probuzených 310 koní.

Pátek klid, sobota taky. Říkám si, že už je asi konec, načež se na crossce hryzne lanovod od ručky na pravém zadním kole a bere sebou pakny i bubnokotouč (komplet usmažené)… Skřípu zubama a v pondělí dopoledne prohazuji auta v servisu. Crosska se tedy dočká komplet nových lanovodů, bubnokotoučů, paken i brzdových desek. 

Odjíždím ze servisu a sám sebe přesvědčuji, že teď už by mohlo být opravdu vše v pořádku. Dnes dovezl kurýr objednané silentbloky na motor crossky….a na C70 začalo hučet zadní ložisko.

Začínám mít strach se příblížit k Bedně, která mě přes celou zimu stihla vysí*at jen tím, že z ní neustále padala plachta přesně v tomu okamžiku, kdy sklo ve dveřích spolujezdce záhadně opustilo zavřenou polohu a v Brně začalo sněžit…

Teď stojí v rohu u servisu zabalená do dvojíté vrstvy igelitu, tiše spřádá svůj plán na pomstu a já přemýšlím, jak velké množství Diazepamu může dostat předepsané majitel dvou a půl Švédských náladových osobností zabalených v plechu.