V současné době na trhu působí šest automobilek pocházejících z Francie. Je možné si koupit pohodlný Citroën, elegantní Renault, atraktivní Peugeot, luxusní DS, řidičské Alpine a hypersportovní Bugatti. Dřív v této zemi existovalo značek víc, kupříkladu De Dion-Bouton, Mors, Saviem nebo Simca, ale ty se, na rozdíl od výše zmíněných, dnešních dnů nedožily.
Dalším již neexistujícím místním producentem je firma, jejíž automobily nesou název Talbot. Dá se jen těžko odhadnout, kolik lidí si ji dnes byť jen vybaví, natož aby věděli, jaká vozidla vyráběla. Přitom je to významná společnost s kořeny sahajícími až do roku 1903. Jenže co se dá dělat, mezi většinovým obyvatelstvem prostě sešla z očí i z mysli.
Já si ji ale pamatuji. Vím, že ještě v osmdesátých letech byla aktivní a že část svého působení strávila pod křídly PSA, vyrábějící i vozidla mé milované značky s dvojitým šípem ve znaku. Proto jsem okamžitě souhlasil s nabídkou, že si jeden Talbot můžu půjčit k testu a to dokonce na několik dní. Zvlášť když se jednalo o poslední model Samba se základem v Peugeotu 104, jenž využíval i Citroën LNA.
Než se však dostanu k popisu vlastností, řeknu vám něco o historii auta i automobilky samotné, abyste se lépe orientovali. Talbot je původem francouzsko-britská firma, kterou v proudu času vlastnilo hned několik společností, přičemž toto vlastnictví se ještě rozdělovalo mezi její ostrovní a kontinentální část. Jedná se o docela složité peripetie, takže si to dovolím dnes přeskočit se slibem, že si celý příběh dopodrobna probereme někdy jindy.
Momentálně je pro nás důležité, že značka v roce 1958 (kdy už sama vlastně nic pořádně nevyráběla) spadla pod automobilku Simca, kterou na přelomu šedesátých a sedmdesátých let koupil Chrysler Europe, jenž se sám v roce 1978 stal součástí skupiny PSA. Po této fúzi bylo novými šéfy rozhodnuto, že tolik vzájemně konkurenčních značek není v jednom rybníčku potřeba, což vyústilo v přejmenování všech chryslerů a simec na talboty.
Ve třídě městských vozů se inkriminovaná změna projevila tak, že z Chrysleru Sunbeam (jediného malého auta v nabídce) vznikl Talbot Sunbeam. Novému vlastníkovi však moc do karet nehrál, protože stál ještě na staré konstrukci s pohonem zadních kol, která nekorespondovala se zbytkem trhu. PSA tak poměrně rychle muselo přijít s náhradou s náhonem vpředu.
Skupina ale neměla zájem o vývoj nové platformy pouze pro Talbot, jelikož by to ekonomicky nedávalo smysl, a svůj právě připravovaný přelomový základ, později sloužící modelu Peugeot 205, mu jen tak zbůhdarma nadělit taky nechtěla. Tudíž se rozhodla, že nástupce vznikne na bázi starší předohnané řady 104.
Inženýři, mimochodem britští, nedostali povolení zasahovat do původního auta příliš. Víceméně jim bylo umožněno jen upravit přední a zadní partie, mírně prodloužit rozvor tak, aby se vešel mezi třídvéřovou a pětidvéřovou 104 (byly jinak dlouhé) a drobně pozměnit tvar zasklení. Jinými slovy, nekonečně volné ruce zrovna neměli. A tomu odpovídal výsledek představený v roce 1981 jako Talbot Samba.
Třídveřový hatchback dostal jednoduchý styl korespondující s úlohou levného a ekonomického přibližovadla osmdesátých let, a přestože se snažil o aspoň trochu svébytnosti, neodkázal zakrýt fakt, že vycházel z dekádu starého peugeotu. Jeho pozice na trhu pak byla ještě zkomplikována tím, že kromě něj a stále prodávané 104 existovalo i třetí auto se stejnou karoserií, již zmíněný Citroën LNA.
PSA tím pádem záhy uznala, že Samba potřebuje zatraktivnit a oddělit od svých bratrů. Proto vznikly sportovní specifikace k použití v rally včetně modelu mýtické třídy B (to je také na samostatný článek) a testovaný kabriolet, jehož design měl na starosti italský Pininfarina. Díky tomu se z nudné a zaměnitelné plechovky stala zajímavá volba pro fanoušky motorsportu i milovníky stylového cestování. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, prodejní čísla šla výrazně nahoru.
Nicméně celá anabáze nakonec stejně moc nedopadla. Po představení revolučního Peugeotu 205 zájem o Sambu zase hodně klesl a už se bohužel nezvedl. Tak se výrobce v roce 1986 rozhodl produkci modelu ukončit. Vzniklo pouhých 270 555 kusů, z toho 13 062 se sundávací střechou. A protože se ve stejném roce z připravovaného Talbotu Arizona stal Peugeot 309, je i posledním zástupcem značky ve třídě osobních vozů. Jen doplním, že celý Talbot skončil s modelem Express (přeznačený Peugeot Boxer) v roce 1995.
Tímto rozsáhlým a poněkud smutným úvodem si však není třeba kazit den. Nějaké samby ještě jezdí, jako například ta z fotek, která od svého vzniku v roce 1984 ujela necelých 53 000 kilometrů a je momentálně po důkladném servisu, jelikož nedávno přežila obávaný Gumbalkán. Tak se místo depresí vydejme na výlet do minulosti. Jaký poslední Talbot je?
Jsem názoru, že je výborným strojem času, který posádku okamžitě vezme do francouzských osmdesátých let. Je tomu tak proto, že v něm lze nalézt prakticky všechny charakteristické vlastnosti tehdejších vozů ze země galského kohouta, což docení každý jejich fanoušek, mou maličkost nevyjímaje.
Je to ostatně vidět už na designu karoserie. Dobře, je nejspíš pravda, že Sambu nelze ani se shrnovací střechou, atraktivními originálními litými koly a nápisem Pininfarina na bezpečnostním oblouku označit za vyloženě krásnou. To však v případě vzpomínání na staré časy není na závadu. Zde je důležitá hlavně dobová autenticita, již testovaný Talbot zajistit dokáže.
Auto má všechno podstatné od roztomilých malých nárazníků přes jednoduchá hranatá světla, vysoko umístěné stěrače, tenké pákové kliky až po prťavá zrcátka. Přirozeně můžete namítnout, že jmenované aspekty nejsou vlastní pouze francouzským vozům z tohoto období a budete mít pravdu. Jenže to nijak nepřekáží. Samba prostě nabídne osmdesátkové vzhledové prvky, o které jde především.
Uvnitř pak čeká pravá Francie doby dávno minulé. Interiér je sdílený s Peugeotem 104, takže obsahuje prostou palubní desku, minimalistickou kapličku (byť překvapivě obsahující otáčkoměr) a příjemně měkká, i když trochu malá sedadla světlé barvy. Také tu jsou krásné charakteristické nesmysly jako nešikovné dvě levé páčky ovládající blinkry a světla zvlášť nebo nelogicky na začátku středového tunelu, tedy zcela mimo řidičovo zorné pole, umístěné hodiny.
Samozřejmě, vůní galských osmdesátek je cítit i motor. Samba hatchback jich měla několik, avšak otevřený model se po celou dobu produkce nabízel jen s vrcholnou atmosférickou zážehovou čtrnáctistovkou. Jedná se o milovníkům produktů PSA dobře známou celohliníkovou jednotku řady X s válci skloněnými do úhlu 72 stupňů směrem vzad, řetězem poháněnými rozvody a s převodovkou sdílenou olejovou náplní.
V testovaném voze má dva karburátory a dosahuje nejvyššího výkonu 59 kW neboli 80 koní. To sice nezní jako nějaké velké číslo, ale je potřeba pamatovat, že Samba váží pouhých 843 kilogramů. Díky tomu ji tak tato jedna-čtyřka dokáže rozpohybovat nad očekávání energicky. Snadno se vytáčí až k sedmi tisícům otáček za minutu, má lineární průběh výkonu a přímé reakce, takže je radost ji plynovým pedálem popohánět a s autem ujíždět podstatně modernějším strojům.
Je pravda, že majitel jí pomáhá tankováním stooktanového benzínu, ale věřím, že i s předepsaným běžným bezolovnatým Speciálem 91 by jela pěkně. A díky muší váze nemá ani přehnanou spotřebu, dlouhodobě prý jezdí za přibližně 6,5 litru na sto kilometrů. Aby toho nebylo málo, vyluzuje výrazný, avšak barvou a tónem zajímavý zvuk, u testovaného kusu okořeněný nestandardním výfukem. Její projev se mi celkově líbil.
Vpravdě staro-francouzské je i řízení, které sice neoplývá posilovačem, ale tento neduh vynahrazuje skutečně dlouhým převodem, takže se s ním řidič stejně nijak nepředře, pokud se tedy neukroutí. Návdavkem v duchu tradic země ani přes ničím netlumenou vazbu na kola nepřenáší do volantu skoro žádné vibrace. Je z něj cítit, že má sloužit k uvolněnému ovládání vozu.
Ještě víc vínem a smradlavými sýry zavání řazení. Skýtá všechny typické atributy včetně předlouhého chodu řadící páky, nejasně vymezených drah, gumových dorazů a nekonečných vůlí (při zacloumání pákou téměř není poznat, jestli je zrovna zařazen neutrál nebo nějaká rychlost). Mě ale toto řazení moc bavilo, protože mi krásně připomnělo mé citroëny, které dělají to samé.
Nejvíc nadšený jsem však byl z podvozku. Právě on dává připomenout domovinu Louis de Funèse z dob jejích příšerných silnic nejlépe. Odpružení je měkoučké, nebouchá a krásně žehlí jakékoliv nerovnosti, přesně tak, jak to mám rád. Poměrně dobře zvládá i výlet mimo zpevněný asfalt, kde je limitem jen malá světlá výška. A než cokoliv namítnete, ne, popisovaná charakteristika není dána vyměklými tlumiči, jsou zcela nové.
Přiznám se, že limity šasí jsem tentokrát nehledal. Díky svému nastavení totiž podvozek dovolí opravdu velké náklony karoserie už ve zcela legálních rychlostech, takže jsem si příliš jistě nepřipadal. Přišlo mi, že zvlášť se zmiňovaným potentním motorem by se mi Talbot mohl rozkutálet hodně brzo. Je to však chyba? Za mě vůbec ne. Toto není sporťák, ale stylovka. Čert vem okresky, Samba patří na Azurové pobřeží, případně u nás na Pálavu.
V neposlední řadě dává na Francii minulosti vzpomenout i kvalita zpracování a spolehlivost. Karosářské díly na sebe moc nenavazují, zámky všech vstupů do auta plechově řinčí, přístroje občas nesvítí a střecha místy nedoléhá. Samba také ztěžka startuje (měď kabeláže je už přece jen čtyřicet let stará), má vrtošivý volnoběh a nefunguje jí palivoměr. Veselým detailem je pak okénko řidiče, jež při zavření dveří přibouchne střešní plátno, které je poté potřeba manuálně vysvobodit.
Jenže nic z toho nevnímám jako problém. Stará francouzská auta prostě dokonale postavená nejsou a mají své mouchy. S tím se počítá už při koupi. Takže přestože jsem v průběhu testu potřeboval jednou startovací kabely a jednou mě musel David v nákupním centru roztlačit, přestože jsem nikdy nevěděl, jestli mi zbývá dost paliva na dojetí do cíle a přestože jsem s železnou pravidelností zapomínal spravit dveřmi přivřenou střechu, moc jsem si Sambu užil. Svým způsobem je kouzelná.
Verdikt
Talbot Samba Cabriolet je dokonalým nástrojem, jak si připomenout Francii z časů největší slávy Jeana Paula Belmonda nebo Pierra Richarda. Je prostá, svižná, pohodlná a krásně nedokonalá. Bezpochyby nevyvolává prvoplánový úžas jako známější klasická auta a spousta lidí si už dnes nejspíš ani nevzpomene na jejího výrobce. To ji však na charismatu pranic neubírá. Stačí nasednout, zařadit jedničku a vyrazit vstříc létům minulým.
Děkuji moc majiteli za půjčení, byl to krásný výlet do starých časů!
Technická data
1984 Talbot Samba Cabriolet
Motor: atmosférický zážehový čtyřválec 1360 cm3
Výkon: 59 kW (80 k) při 6000 ot/min
Točivý moment: 109 Nm při 3000 ot/min
Převodovka: pětistupňová manuální
Provozní hmotnost: 843 kg
Maximální rychlost: 163 km/h
0-100 km/h: 12,5 s
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 7 l/100 km
Spotřeba majitele: 6,5 l/100 km
Chtěli byste se i vy vydat na cestu časem s tímto francouzským kabrioletem? Není problém. Testovaná Samba se právě prodává. Inzerát najdete tady. Nyní ji majitel dokonce nabízí za zimní cenu.
03. prosince 2023, 12:51
9
Zatímco další a další články o elektromobilech mě naplňují trudnomyslností a přemýšlím o tom jak dalece už se nacházíme v dystopii, tak Vaše články, Jaromíre, mne z těchto úvah spolehlivě vytrhnou. Díky za to, pište dál, pište více.
03. prosince 2023, 22:08
2
Díky moc za zpětnou vazbu, vážím si jí. Akorát že…no…ode mě se do dvou týdnů taky dočkáte elektromobilu. 😅 Zkoušel jsem Toyotu bZ4X. Navíc teď mimo sezónu to asi s recenzemi starších aut bude slabší. Ale jen co se na jaře zase otevřou garáže ochotných majitelů, budu testovat a psát, jak to půjde! 👍
03. prosince 2023, 22:39
0
No dobře, když se zase vykoupíte nějakým zajímavým článkem o autech a nikoliv o elektrospotřebičích, tak ok ;-)
04. prosince 2023, 09:36
2
bZ4X - to znie ako keby si sem omylom pastol svoje heslo namiesto nazvu modelu :D
03. prosince 2023, 17:43
2
Málo se ví, že Talbot má na kontě titul mistrů světa v rally v automobilkách (s předchůdcem Samby, v textu zmiňovaném Sunbeam)
Málo se ví, že tahle krabička měla v rally dokonce svoji verzi ve skupině "B". Do celkového pořadí nepromlouvala, ale ve své třídě pár úspěch posbírala. Nejsem si jistý, ale mám za to, že ve vedení týmu se objevil nějaký pan Todt. V rámci PSA pak využili zázemí a zkušenosti týmu a pokračovali jako Peugeot s dvěstěpětkou.
O něco víc ale stejně ne moc se ví, že současně s tohle krabičkou se dělaly velmi nezajímavá větší Solara a mnohem zajímavější velká Tagora. A těším se, že se tady taky někdy objeví. Tagora protože je to prostě velkopanskej kočár a Solara, protože je tady v podstatě neznámá.
03. prosince 2023, 17:45
0
... a kdybych četl pořádně, tak to autor zmiňuje. Ach jo...
03. prosince 2023, 18:02
0
Jedna Tagora stávala na Kloboučnické. Měla pneumatiky s divným rozměrem 200 šířka. Měl jsem té době 505 GTi a překvapilo mne jak můžou být stejná auta tak rozdílná.
03. prosince 2023, 19:08
1
Stejný? Mám za to, že Tagoru si Talbot vyvíjel sám a jenom na ni (po pohlcení skupinou PSA) v rámci úspor nabastlili některé komponenty od Peugeotu.
03. prosince 2023, 20:03
0
Jo, Tagora byla vyvíjena samostatně, tahle byla z konce výroby a už měla třeba zadní nápravu z 505, ale chovala se jinak. Přestože 505 působila jako sportovní limuzína, Tagora byla tak nějak pevnější, a přitom...... asi nevím, jak to popsat, je to přecijen čtvrtstoletí, a už tehdy se jednalo o " stará " auta, ale ten rozdíl byl obrovský. I ten motor působyl při stejném obsahu 2,2 i výkonu jinak.
04. prosince 2023, 22:02
0
Ta Tagora vypadá úžasně divně, v tom dobrém smyslu. Dneska už to asi nepůjde sehnat, natož v dobrém provozuschopném stavu. A i kdyby nakonec šlo, tak díly... A i kdyby i ty díly šly, tak nakonec co s tím... :)
05. prosince 2023, 06:19
0
Jezdit, co jinýho?
Rwd se 180 koníky, 1200 kily a sportovním podvozkem se vždycky hodí :-) jen klima tam, myslím, nebyla. Nebo jsem ji nezaregistroval. Vyhřívané sedačky, okna v elektrice, kotouče i vzadu - na K a K by jsi byl král :-)
05. prosince 2023, 06:52
0
Klima byla za příplatek.
05. prosince 2023, 07:27
0
V té době už asi jo, ale já si fakt nevybavuji, jestli v téhle byla. Palubka se od 505 - ky dost lišila, taky jsem asi nevěděl, co bych měl hledat, a hlavně, jel jsem s tím asi 50 km a soustředil se na jízdu, oproti 505 neskutečný rozdíl, a to si o té 505 myslím jen to nejlepší :-D
05. prosince 2023, 08:33
0
180ps asi ne, těch se vyrobilo jen něco přes 1.000ks, ty nebudou k mání vůbec
Je zajímavé, že v tom to starší PRV 2.6 ještě s karbecama má větší výkon i krouťák než novější 3.0 PRV co mám v XM
Ta výbava je u takhle ojedinělé staré věci spíš pro vztek, tam já teda raději pěkně postaru švihadla a bezklima
No... myslím že místo toho budu raději opatrně dál koukat po Bushovce 740, nakonec ta vypadá tomu velice podobně :)
05. prosince 2023, 09:20
0
Já v ní nikdy neseděl a vlastně jsem ji tady u nás viděl tak možná 2x v životě. Vždycky jsem na ni slyšel jenom samou chválu...
Ale provozovat ji asi bude hra pro pokročilý. Pokud vím, tak počet pojízdných kusů u nás se už dlouho odhaduje na jednotky kusů...
05. prosince 2023, 22:18
0
Protože tam Talbot dával zajímavou karburaci, byly tam 2 trojité karburátory snad původně vyvinuté pro Ferrari nebo Porsche. U dovozu jedné Tagory V6 do ČR jsem byl, ale je to tak 20 let.
03. prosince 2023, 17:44
4
A jinak díky za super článek.
08. prosince 2023, 12:07
0
Jenom bych doplnil že auto je na prodej : https://www.rajveteranu.cz/57606-talbot-samba-brno