Průvodce výběrem automobilu pro začátečníky: Díl třetí - jaký motor vybrat?

Z dotazů, které nám chodí do redakčního mailu, je zcela jasné, že výběr automobilu patří mezi palčivé otázky nejen v životě nadšence do aut, ale i v životech těch ostatních, ‚normálních‘ lidí. Proto jsme se rozhodli oživit a doplnit sérii článků o výběru auta pro začátečníky, kterou budeme dále rozšiřovat a přidávat do ní aktuální poznatky a informace. Každý z následujících tří týdnů přibude jeden z archivu vytažený a aktualizovaný, případně zcela nový díl. A potom budeme v nastoleném směru pokračovat a věnovat se i otázkám spojeným s výběrem ‚pokročilejším‘. Znáte někoho, kdo vybírá auto? Pošlete mu link na tento článek!

Vítejte na Autíčkáři. Odkaz na tento článek jste nejspíše dostali od někoho ve svém okolí, koho jste žádali o radu s výběrem auta, o pomoc s ujasňováním, co vlastně od svého příštího vozu chcete. Je to důležité – většina z nás, skutečných bláznů do aut, si totiž pro vlastní potřebu vybírá úplně jiná auta, než jaká bychom poradili svým příbuzným nebo kamarádům, kteří auto pojímají jako dopravní prostředek a nikoliv jako koníček. Tím se lišíme od ‚fanoušků‘, kteří vám vždy a za všech okolností poradí svoji oblíbenou modlu. Ať už je to ‚Octávka f tédéíčku f kombíku‘, sportovní Honda, která je zajímavá hlavně tím, že točí devět tisíc otáček, nebo třicet let starý Mercedes, který sice bude jezdit i po nukleární válce, ale do té doby několikrát zrezne a jeho dynamika může soupeřit leda se zemědělskou technikou.

Nemůžeme vám poradit žádné univerzální řešení, protože taková neexistují – byť jsou auta, která se jim alespoň blíží. Potřebujeme vědět, co od auta chcete, co od něj očekáváte a co jste za to ochotni obětovat.

Takže, začínáme!

V minulém díle jsme prošli výběrem správného paliva. Teď je na řadě další důležitá součást – motor, který bude váš vůz pohánět…

5) Motor

Pokud už máte přibližnou představu, jak auto budete používat, a na základě předpokládaného nájezdu a typu cest jste se rozhodli pro určitý druh pohonné jednotky, je na čase vybrat konkrétní agregát. Naprostá většina modelů na trhu je vyráběna s několika motorizacemi o různém výkonu – přinejmenším u benzínových a naftových motorů si tak musíte kromě paliva vybrat i konkrétní pohonnou jednotku. Tady je nutné dívat se na několik kritérií:

Objem

Pro většinu motoristů se jedná o základní údaj, který má zcela zásadní vliv také na velikost jejich sebevědomí, ega a mnoha dalších věcí. Pro mnoho lidí je otázka, jestli jezdí mrzkou ‚dvanáctistovkou‘ nebo mají ‚vole třílitr‘, otázkou přímo kruciální. Takže, jak si v té změti čísel vybrat, pokud nejste automobiloví experti?

Tady nastává chvíle, kdy je vhodné požádat o radu někoho, kdo má s daným modelem zkušenosti a zná konkrétní pohonné jednotky – nejen pokud jde o jízdní vlastnosti a dostatečný výkon, ale také o spotřebu a servisní náklady.

Paušální hodnocení jako „to je dvoulitr, to bude žrát jako tank" nebo „to je jenom dvanáctistovka, to bude líné", nebo dokonce „tříválec, to bude nespolehlivé" bývají do jisté míry podložena obecnými zkušenostmi, ale nemusí vždy platit. Přesto existuje pár zásad, na které je dobré nezapomínat:

Základní motorizace bývá dostačující jen pro nenáročné řidiče. Pokud se daný model vyrábí s pěti motory a vy si vyberete ten nejslabší, bude vám nejspíše stačit, pokud jezdíte sami nebo ve dvou, nevyužíváte dálnice a nevozíte těžké náklady. Může se pak ale snadno stát, že se například předjíždění nákladních automobilů stane značně nebezpečným podnikem (toto samozřejmě platí jen pro ‚běžná‘ auta – u Bentley Continental se základním osmiválcem nemusíte mít z nedostatku výkonu strach).

Větší motor vždycky neznamená větší spotřebu a naopak. Malé motory jsou úsporné, jen pokud se nepřetěžují. Pokud si pořídíte supermini s nejmenším benzínovým motorem v nabídce, a následně ho začnete používat k cestování po dálnici v plném obsazení, je dost pravděpodobné, že ve výsledku spotřebujete mnohem víc benzínu, než kdybyste si pořídili větší motor. A někdy dokonce víc, než by spotřebovalo o třídu nebo dvě větší auto.

Větších motorizací se navíc velká část zákazníků z iracionálních důvodů obává (může za to představa, že spotřeba je přímo úměrná objemu), takže se u ojetých vozů snadno stane, že za cenu čtrnáctistovky můžete mít třeba dvoulitr - a jako bonus i větší výbavu. Pokud si nejste jistí, kterou motorizaci vybrat, sáhněte raději po té větší. Oceníte ji při předjíždění, kdykoliv pojedete s plným autem lidí a plným kufrem a nejspíš vás nebude stát o mnoho víc ani na palivu, ani na pojistce.

Oblíbeným tématem poslední doby je downsizing, tedy nahrazování velkých atmosférických motorů malými přeplňovanými. S tím je spojeno mnoho obav a také mýtů. Asi nejčastější obavou je to, že malé turbomotory jsou složitější (což je pravda) a více namáhané (což pravda být nemusí), a tedy budou náročnější na servis. To může teoreticky platit, ale není to zákonitost. Zcela lichou obavou je pak to, že by snad downsizované motory znamenaly nutnost motor více ‚vytáčet‘. Naopak, malé turbomotory jsou obvykle průběhem výkonu i točivého momentu mnohem podobnější motorům ještě větším než ty, které nahrazují. Jednoduše řečeno, díky tomu, že mají turbo, tak ‚táhnou odspodu‘. Pro běžného uživatele je tak downsizovaný motor obvykle příjemnější jak díky své pružnosti, tak díky schopnosti operovat v nižších otáčkách (což znamená tišší chod) a celkové kultivovanosti. Atmosférický motor má stále výhodu ve své jednoduchosti a pro staromilce také v typickém ‚živějším‘ projevu – tedy alespoň u motorů, které ještě neudusily normy Euro 5 či Euro 6.

Počet válců

Počet válců, zejména pokud je vyšší než čtyři, má pro mnoho motoristů téměř magický význam. Když v Evropě řeknete, že máte pod kapotou ‚vé šestku‘, většina lidí uznale pokýve hlavou. Osmiválec už je v našich zeměpisných délkách považován za poněkud výstřední a přehnaný, dvanáctiválec je pak projevem buržoazní opulence. Naopak tříválec bývá terčem vtipů a v některých řidičích může jeho vlastnictví vzbuzovat pocit nedostatečnosti.

Co pro vás ale počet válců znamená doopravdy? Vlastně o hodně míň, než si lidé představují, a rozhodně míň, než bývalo zvykem. Není tak dávno doba, kdy byl motor v autech nejvýznamnějším zdrojem hluku a vibrací. A protože víceméně platí (drobné výjimky můžeme zatím přejít), že čím víc válců, tím kultivovanější chod a příjemnější zvuk, víceválce byly nezbytností, pokud jste chtěli opravdový jízdní komfort. 

Dnes už ale technologie odhlučnění i kultivovanost motorů samotných pokročily mnohem dál a hluk motoru bývá ve většině jízdních režimů utopen valivým hlukem od kol a aerodynamickým hlukem kolem karoserie. Dostává se to tak daleko, že výrobci zvuk uměle zesilují a upravují, abychom měli pocit, že krotíme silný stroj. Motory samotné dokáží být téměř neslyšné, i když mají málo válců.

Spolehlivost a servisovatelnost

Tato část se týká vícméně jen těch z vás, kteří se rozhodnou kupovat auto z druhé ruky. Výběr té správné motorizace, která není synonymem pro katastrofu, je velmi důležitým krokem. Obecné pravidlo říká, že čím jednodušší a běžnější motor (ideálně tedy benzínový a atmosférický), tím méně problémů, a čím exotičtější a komplikovanější motor (typicky tedy naftový a s turbem), tím více šedivých vlasů. Ale není to univerzální poučka, protože třeba atmosférické dvoulitry T.S od Alfy Romeo byly z hlediska spolehlivosti děsivé a naopak dieselová řadová pětka D5 od Volva vykazovala vysokou odolnost a spolehlivost i přes vysokotlaké vstřikování a turbodmychadlo. Proto je důležité zjistit si dopředu informace o konkrétních modelech a jejich motorizacích. Každé auto může mít vhodné motory, stejně jako nedoporučení hodné agregáty.

Vyhledáním informací o konkrétním autě eliminujete i nenadálé překvapení z vysokých cen servisních úkonů čí komplikovanosti konkrétních servisních zásahů. Zjistit po koupi zdánlivě nenáročného auta, že kvůli výměně rozvodů musí celý motor ven a že běžná těsnění či čidla jdou sehnat pouze u původního výrobce za nesmyslné ceny, může nehezky zamíchat psychikou i osobními financemi. Přitom už letmé googlení vám docela spolehlivě napoví, která že pohonná jednotka je ta pravá, a naopak, od které prchnout tisíc mil…