Opel Corsa 1.2 Turbo GS-Line: Pokračování v tradici

Pro Corsu jsem si jel Corsou. Tou bílou, o které psal Honza Křeček. Už před předávkou mi říkal, že mi těch 30 koní navíc nebude chybět a že si myslí, že to, co mi dává, je dobré a milé a víc není potřeba. Pak mi zpoza rohu přivezli tenhle oranžový kousek s automatem a těmi třiceti koníky navíc a já si začal celou teorii ověřovat. 

A taky očumovat interier. A řekněme si to upřímně, je takový… Usedlý. Ani červená linka skrz celou palubku mi tlak nezvedla. Na druhou stranu jsou tu čudlíky snad na všechno a to včetně točítka na hlasitost. Radiomapa byla také zjednodušena, takže působí nerušivě a ač neumí nic převratného, dá se ovládat. A je tady to točítko hlasitosti… Je to interier, který se vzdal všeho moderního jen proto, aby se funkce auta daly jednoduše ovládat.

I pohled do kapličky přístrojů ukazuje, že automobil je zaměřen na onoho prakticky uvažujícího zákazníka, který vždy Corsu kupoval. A už v oné opěvované druhé generaci dostal novátorsky kulaťoučké autíčko s praktickým interierem, který jednoduše fungoval a neotravoval. Jako by si v Russelsheimu tehdy uvědomili, že investovat do vnějšího vzhledu se vyplatí více, než vymýšlet novoty vevnitř.

A opakuje se to i na poslední generaci. Interier sice má krásné prošívání sedaček a mile jednoduché dotykové ovládání, ale exterier je o parník jinde. Zase budu chválit za to, jak sympatický má auto postoj a jak vypadá rychle i když stojí. Jen teda v tom vnitřku: Kombinace obrazovky naklopené mírně nahoru a střešního okna znamená… Že semtam nic nevidíte. A třeba jméno písničky si mezi budíky nezobrazíte, protože proto.

Ale to jsou drobnosti, na trhu jsou výrobci, kteří by byli rádi, kdybych kritizoval jen ono výše zmíněné. Co mi ale dalo fušku, bylo udělat si názor na ty umazané kovové součástky, díky kterým se auto pohybuje. Pochopit, co je naladěním myšleno mi jednoduše trvalo asi čtyři dny.

Nečekal jsem sporťák. Vlastně jsem od Opelu očekával, že dodá automobil naladěný tak, aby si jej zákazník okouzlený designem hned neomotal o strom. Corsa má být hlavně kámoš. Automatická převodovka s osmi stupni je planetová a s měničem, ale potvůrka z nějakého důvodu spolu s motorem při každém rozjezdu zaspí a automobil, který by dle papírových hodnot měl být hbitý, odjíždí z křižovatek hlemýždím tempem. Po pár sekundách se sice probere, ale být obratný při ostrých výpadech do mezer v provozu… To neumí.

A je samozřejmě nedotáčivý. A nejen tak, že by se hrnul ze zatáčky, když na něj fakt tlačíte, ale kombinace nečitelného malého turbomotoru, automatu a naprosto netečného řízení typu "v půlce zatáčku uhnijeme" vás prostě často při rychlejší jízdě dostane do situace, že netušíte. Netušíte, že jedete moc rychle a moc tlačíte. Podařilo se mi párkrát trefit tu správnou rychlost a úhel, kdy se podvozek krásně srovnal do neutrality a po ubrání plynu dokonce utáhl stopu. Ale byly to takové záblesky vzdáleného pulsaru na noční obloze plné světelného smogu.

Corsa rozhodně není řidičské auto. A tahle automatická už vůbec ne. Běžnému zákazníkovi, který si jde pro design to sice vadit nebude, ale přijde mi to škoda. Navíc marně pátrám po tom, proč by si měl někdo pořídit automobil zvenku rychlý, částečně snad s přebytkem výkonu, ale naladěný tak, aby se s ním nedalo jezdit dynamicky, nebo dokonce ostře. V tomhle měl asi Honza pravdu, těch 30 koní navíc není potřeba a manuální převodovka alespoň přidá na čitelnosti a umožní se rychleji rozjíždět a hledat tak mezírky v nekonečné řece městského provozu.

Navíc si bohužel nemohu odpustit jednu poznámku: Nejen na faktu, že jméno písničky nejde zobrazit na displeji mezi budíky, je vidět, že je auto tak nějak prvním pokusem postavit Opel na stejné platformě na jaké stojí Peugeot a Citroen. Nejsem si úplně jistý, jakým způsobem se chce Corsa profilovat, jen tuším, že bude asi někde mezi veselým obtloustlým pánem kolébajícím se s pohodou v duši vinicemi a moderně střiženým dravcem bulvárů, který si nechá za svůj kabát pořádně zaplatit. Jen se také nemohu zbavit dojmu, že kus plastu vložený do kusu plastu do kterého je vložena obrazovka radiomapy tak nějak naznačuje, že ten první pokus není tak úplně bezbolestný.

Verdikt

Opel Corsa s nejsilnějším motorem a automatickou převodovkou je paradoxně vozem pro řidiče, kteří ostrou jízdu nevyhledávají. Menší designové chybičky jsou nepodstatné a pokud nechcete platit navíc za skutečně odvázaný interier Peugeotu 208, můžete si pořídit trošku usedlejší, ale stále ne bonvivánsky jiný, stroj s logem Opelu. Tahle verze Corsy je prostě na půl cesty, což může být výhoda pro normálního smrtelníka, ale vězte, že redaktorům tohoto nadnárodního plátku připravila horké chvilky…

Technické údaje

• Hmotnost: 1158kg
• Motor: Řadový tříválec, turbobenzín, 130 koní, 230Nm
• Zrychlení 0-100 km/h: 8.7 s 
• Spotřeba: 4.6 l/100 km (udávaná), 7.5 l/100 km (v testu)