Na velikosti záleží.

Pokud jste již někdy v minulosti zabrousili na některý z mých článků, testů motorek především, téměř s jistotou jste se dočetli něco o tom, jak jsou mi některé z nich „až příliš velké“. Méně pravděpodobně jste se mohli dočíst, že jsou mi „tak akorát“. Zato jste se s železnou jistotou nikdy nedočetli, že by mi snad byl některý stroj malý. Snad až s vyjímkou ePita, ale i ten byl vlastně docela akorát.

Souvisí to s mým vzrůstem. Nemá smysl chodit kolem horké kaše, a protože zrovna mluvím sám o sobě, není třeba být jakkoli politicky korektní. S metrem sedmdesát můžu soupeřit o titul největšího automobilového novináře-motorkáře leda s Richardem Hammondem a i v této kategorii mám pocit, že nepatrně ztrácím.

Obecně musím říct, že v oblasti automobilů je to celkem výhoda. Snad nikdy se mi nestalo, že bych se do některého auta nevešel. Často se mi dokonce podaří usadit i na atrapy zadních sedaček v některých kupé. Z tohoto pohledu mám (nejen) automobily z oblasti Asie nejraději. Stačí jich vyzkoušet pár a oproti konkurenci z jiných kontinentů hned cítíte, že u nich maji toho „normovaného řidiče“ docela jiných rozměrů. Přesně podle mě. Jasně, někde už to hraničí s limitem. Vhodným příkladem, se kterým se spousta lidí snadno ztotožní, je Mazda MX-5. Třeba jisté červené NA. Jedno ze skutečně mála aut, ze kterého se koukám na okolní svět skrz horní půlkou čelního skla dokonce i já. Ne že bych se do ní snad nevešel, na to si nestěžuji, ale vždy, když do ní usednu, si prostě najednou připadám „hrozně velkej“. Aha, možná právě proto tím Franta jezdí?

Při testování se to snažím zohlednit, případně si pomoct vyššími figuranty a pozorovat, jak ne/snadno se jim dostává dovnitř a zda se tam vlezou. Stejně byste se však měli mít na pozoru a první řadě mi nevěřit, když o něčem budu psát, že „je tam dostatek místa“. Ona oblíbená novinářská věta „sám za sebe se posadím pohodlně“ u mě totiž nemá téměř žádný význam. Já když se posadím sám za sebe do kompaktu, tak si můžu skoro i natáhnout nohy. Narozdíl od vyšších jedinců si vůbec nestěžuji. Všechny automobily mají obvykle hodně širokou škálu nastavení, a tak se mi ještě nestalo, že by mi byl některý z nich snad příliš velký.

Opak však může nastat velice snadno, ať již zmiňovaná Miata, či prostý dostatek místa na nohy, hlavu nebo další části těla v jiných vozech. Už jsem také několikrát slyšel, že si někteří lidé vybírají auto zásadně bez střešního okna, protože stahovací mechanismus jim ukrajuje cenné centimetry z místa pro hlavu. Stejné téma týkající se i konfekčních postav může nečekaně nastat také u různých sporťáků, trackdayových či přímo závodních hraček. V nich je totiž dobrý nápad, a někdy dokonce předpis, jezdit s helmou. S ní jste najednou vyšší, i když jste dříve nebyli a pokud nestojíte o to být za jízdy šprajcnutí jako kulturista ve futrech, je lepší střešní okno vynechat.

No ještě se vrátíme k těm motorkám. Jsou na výšku jezdce o poznání citlivější. Teda jim je to vlastně fuk, spíš je spousta jezdců citlivých na velikost stroje. Už jsem zapomněl, kde jsem to četl nebo viděl, ale byl to jeden z názorů, který i mně dodal kus odvahy. Něco ve smyslu „Motorka není odrážedlo, není nutné z ní dosáhnout oběma nohama na zem.“, a s tím naprosto souhlasím. I na mém vlastním Triumphu pouze baletím po špičkách – naučil jsem se, že mnohem jednoduší je (pro mě) moto z parkovacího místa nejdřív vytlačit a až pak nasednout. Ne že by to byla nějak velká motorka, ale díky tomu aftermarket tlumiči má o kousek přizvedlý zadek. (je to víc sport a tak). Při zastavení na semaforu stačí došlápnout jednou nohou a stroj kousek nahnout, on to zvládne. Moudro do života má být, abyste se nenechali hned odradit třeba od svého oblíbeného nebo vysněného stroje jen kvůli takové drobnosti. Nevzdát se snu pro pár chybějících centimetrů!

Tak jako všechno mají i velikostní rozdíly jezdců a strojů svůj limit. Přihodím veselou historku. Občas koketuji s motorkami z kategorie Adventure. Namátkou např. BMW GS1250, Pan America 1250 od Harleye nebo Tuareg 660 od Aprillie. Často hodně velké a těžké stroje. Asi byste ani neuhádli, že největší (doslova) výzvu pro mě představoval právě Tuareg. Je hodně zaměřený na terén, má větší zdvihy a je celý vyšší. Vlastně opřený na stojanu jsou jeho zrcátka ve výši (mých) očí. Přitom se mi na něm jezdilo skvěle, jen některé starty byly náročnější. Jednou jsem zastavil v kopci, hodil ho na stojan, takže byl nahnutý z kopce. Když jsem chtěl později odjet, tak jsem narazil – prostě jsem ho nemohl shodit ze stojanu (a ono pak ani nejde nastartovat, je tam čidlo). Protože jsem na zem dosáhl skutečně na hraně, zkrátka jsem nebyl schopen se dostatečně silně odrazit od země, abych ho dostal do vzpřímené polohy. Zpropadený Newton s celou svojí gravitací! Teda já bych asi dost síly zvládl vyvinout, ale zase jsem měl strach, že když „vysednu“ a odrazím se víc, abych ho stihl druhou nohou zase chytit. Svalit se na místě, do kopce, a odřít ho by bylo vážně nekonečně trapné. No musel jsem potupně sesednout a kus ho odtlačit. Aspoň že mě u toho nikdo neviděl, a tak se to nikdo nedoví. Bylo to právě tehdy, kdy mi přišlo, že tahle motorka je už pro mě asi příliš velká. Jako pravidlo pravé ruky se v motorkářských kruzích skloňuje, abyste byli schopní moto zvednout, když vám náhodou upadne, ale mít problémy i s „prostým“ shozením ze stojanu? O tom v příručce nic nepsali!

Na druhou stranu, neskutečně si cením třeba snahu Harley-Davidson, kteří právě Pan Americu osadili aktivním zadním tlumičem, který se aktivuje právě při dojezdu (zastavení) k semaforu a sníží světlou výšku zhruba o pět centimetrů. Právě proto, aby tuhle kategorii větších motorek mohli přiblížit i menším jezdcům. Na něm jsem se svezl zatím jen kousek a i s touhle vychytávkou je to pořád vysoké dost, ale už jen ten nápad je super. Je to za příplatek? Ano. Je to k dispozici zatím jen na jediné motorce? Ano. Pamatujete ale na Top Gear, ve kterém byl Jeremy, tehdy ještě s bujnými kadeřemi, naprosto ohromen vychytávkou v podobe magnetických tlumičů, nastavitelných pouhým stisknutím čudlíku? Tuším, že to bylo u Audi R8? Dnes můžete mít “totéž” téměř v každém běžném voze. Rozhodně je to jedna z velice mála věcí poslední doby, jejímuž rozšíření fandím.

A co vy, naši čtenáři? Narazili jste už na podobné problémy? Jsou některá auta (či motorky), o která jste ochuzeni, protože se do nich nevleze některý z vašich údů? Ano, ne/dostatek „koulí“ se taky počítá. Podělte se v komentářích!