Mercedes-Benz S 550: Jednou králem, vždycky králem

V automobilovém světě rozlišujeme dvě kategorie vozů. Tou první je kategorie spotřebičů. Sem spadá naprostá většina aut. Jsou to taková auta, která nekupujeme srdcem, nýbrž hlavou a především peněženkou. Druhá skupina je pak pro nás autíčkáře rozhodně bližší. Jsou to auta, která si člověk kupuje především pro to, aby mu dělala radost. Sem patří všechny ty iracionální nákupy, které děláme impulzivně. Definice těchto dvou kategorií je každého trochu jinde. Pro někoho může být autem pro radost třeba rychlá Škoda Octavia, kdežto jiný to považuje za spotřebič. Dovolím si však tvrdit, že nákup staršího luxusního sedanu z nejvyšší kategorie, se sametovým osmiválcem pod kapotou a pohonem zadních, rozhodně patří do kategorie číslo dvě. A přesně jeden takový tu pro vás dnes máme.

Asi netřeba nikomu představovat Mercedes-Benz třídy S. Sonderklasse je pojem, který přesahuje autíčkářské hranice a když se komukoli zmíníte o S-Class, hádám, že bude orientovaný, která bije. Oficiálně je tu s námi třída S již přes 50 let, od generace W116. Dohromady to dělá sedm generací a celých těch 50 let to bylo jedno z těch aut, které sedí na vrcholu potravního řetězce, ke kterému ostatní vzhlížejí. Jasně máme tu vozy jako Bentley, Rolls-Royce, jejichž prestiž je ještě o kousek dál, ale pokud chcete opravdu to nejlepší, jdete k Mercedesu. Tak to prostě funguje už pět dekád.

Test té nejnovější třídy S (W223) jsme vám přinesli zhruba před dvěma lety (to to letí). Dneska tu však pro vás máme o generaci staršího zástupce této výjimečné rodiny luxusních sedanů. Model s kódovým označením W222, který se vyráběl od léta 2013 až do léta 2020. Při pohledu na něj to ani nevypadá, že by se jednalo o staré auto, že? Ano nadčasovost je doménou těchto velkých Mercedesů a je trochu s podivem, že i když v posledních třiceti letech dochází u třídy S k velkým mezigeneračním změnám a vzhledově na sebe příliš nenavazují, pokaždé i ten odcházející model působí jako aktuální auto. Pamatujete si, jak před deseti lety spousta lidí nemohla překousnout změnu vzhledu třídy S? Že vypadá příliš asijsky, a že vypadá jako céčko a podobné věci. Řekněte mi, teď s odstupem deseti let, jak se na design W222 díváte dnes? Dozrálo to a líbí se vám? Nebo je pro vás stále nepřekousnutelný? Mně osobně se dvěstědvaadvacítka líbila od začátku a líbí se mi stále.

Překvapivě také interiér W222 vypadá stále dost současně. Možná je to tím, že ostatní výrobci najíždí na systém spojených displejů teprve nyní, kdežto Mercedes s tím přišel už před deseti lety a teď to naopak pomalu opouští. Jasně, limity multimediálního systému jsou vidět, tím spíše ve srovnání s (především online) možnostmi nových systémů, ale reálně to vlastně ničemu nevadí. Dané řešení je stále naprosto funkční a bezproblémové. Co mě však dostalo do kolen, to byla barevná kombinace vnitřku. Hnědá kůže ve spojení s tmavým dřevem vypadá naprosto fantasticky. Zapomeňte na nepraktickou světlou kůži. Tohle je ta správná možnost. Interiér jako takový je skvělá řemeslná práce, přesně tak, jak se očekává od takového vozu. Jednotlivá tlačítka mají dokonalý chod, dvouramenný volant v kombinaci dřeva a kůže skvěle padne do ruky. Dělená panoramatická střecha skvěle prosvítí vnitřek, pokud naopak chcete soukromí, elektrické roletky na zadních oknech jsou vám k dispozici. Tady se prostě myslelo na všechno a jen složitě se hledají chyby. Znovu opakuji, že mluvíme o deset let starém modelu, nadčasovost je prostě jasně viditelná.

Největší radost vám však připraví pohonná jednotka. Pod dlouhou kapotou luxusního Mercedesu totiž bije to správné srdce. Je jím zážehový osmiválcový klenot, který posílá všech svých 455 koní a 700 Nm točivého momentu na zadní kola. Ano, možností byl i dvanáctiválec, ale dle mého je V8 lepší. Rychlé jsou prakticky stejně, ale osmiválec má pro mě příjemnější projev. A jak se s tím reálně jezdí? Ještě lépe, než byste čekali. A je to skutečně návykové divadlo. Tento osmiválec má díky přeplňovaní k dispozici veškerou sílu již od nejnižších otáček. A přestože se jedná o vcelku ohromující čísla, je vám celá akce servírovaná až neuvěřitelně hladce. I když se sešlápnete pravý pedál na podlahu, cestující vzadu si mohou v klidu vypít svou kávu, aniž by se polili. Hvězda na konci kapoty se lehce zvedne k nebesům, zadní kola svedou mírný zápas s přilnavostí a bílý sedan začne nabírat rychlost s elánem rychlovlaku. Uvnitř není cítit vůbec žádný kopanec, nedejbože zaražení do sedačky. To by se ani nehodilo. Z pozice řidiče pak jen nevěřícně sledujete, jak ručička rychloměru mine stovku, kolem 150 km/h proletí jakoby se nechumelilo, a nezpomalí ani u dvoustovky. Krásné divadlo, které budete chtít zažívat stále dokola.

Kouzelně funguje také vzduchový podvozek Airmatic. Ten od vás dokonale odfiltruje veškeré dění okolního světa tak, že vám i průměrná česká silnice bude připadat jako fajn cesta. Tohle umí jen staré Citroeny a právě vzduch od Mercedesu. Nečekejte žádné masivní houpání jak na lodi na rozbouřeném moři. Tady je totiž krásně cítit, jak zavěšení a celý podvozek pracují na tom, aby kabina s posádkou pokud možno zůstávala stále v klidu a pohodě. Těžko se to popisuje slovy, musí se to zažít. Pokud byste měli náladu a chuť, existuje tu tlačítko sport. Nicméně moc netuším, k čemu je dobré. Charakteristiku odpružení změní až překvapivě hodně, a eSko je pak skutečně docela tuhé. Neumím si však představit situaci, ve které bych chtěl takové nastavení využít. Klid a pohoda, to je oč tu běží.

Verdikt

Asi jste pochopili, že Mercedes třídy S, se mi dostal pod kůži. A pranic nevadí, že je staršího data výroby (tento konkrétní sjel z výrobní linky v roce 2015). Je na něm stále vidět princip německého overengeeringu. Veškeré ovládací prvky působí bytelně a naddimenzovaně. Strojovna je motor s velkým M. Zamilujete si jeho sametový chod a neutuchající sílu. Podvozek vás bude konejšit a rozmazlovat natolik, že se vám ani bude chtít vystoupit. Tady je prostě svět ještě v pořádku. A tento starší model už nemusí být ani tak nedostupný na pořízení, jako nový. Co jsme si to na začátku říkali o těch iracionálních nákupech? Asi budu muset kouknout do prasátka, jestli se mi tam neválí nějaké přebytečné mince.

Znalci z řad čtenářů možná poznají, že jde o americkou verzi Mercedesu – z USA ho k nám dovezli kluci z Getcars, od kterých jsme ho měli na týden půjčený. Pokud vás perleťové osmiválcové Esko okouzlilo, můžete si ho od nich koupit, případně si nechat dovézt něco přesně podle svého gusta. Mají také vlastní autoservis, kde umí servisovat americká auta, pomůžou vám i s dovozem unikátních autodílů, nebo specifickými úpravami sportovních aut.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový osmiválec 4 663 cm3
Výkon: 335 kW (455 koní) v 5 250 ot./min
Točivý moment: 700 Nm v 1 800 – 3 500 ot./min
Převodovka: sedmistupňová automatická
Pohotovostní hmotnost: 2 015 kg 
Maximální rychlost: 250 km/h
0-100 km/h: 4,8 s 
Kombinovaná spotřeba udávaná: 9,1 l/100 km
Spotřeba v testu: 16,1 l/100 km
Cena od: cca 600 000 Kč
Cena testované verze: 999 000 Kč (bez DPH)