načítám data...

Legendy rallye: Auta sezóny 1987 - Král je mrtev, ať žije král

18. června 2018, 07:30 15 komentářů Adam Forman Historie

Po tragickém konci skupiny B převzala žezlo nižší soutěž, skupina A. Ke slovu se dostávají budoucí legendy – Subaru, Lancia a Cosworth.

zobrazit celou galeriiHistorie: Legendy rallye: Auta sezóny 1987 - Král je mrtev, ať žije král

Když jsem ve svém posledním článku opouštěl rallye, psal se rok 1986. Sezóna to byla tragická. Pod  troskami kevlarových karoserií a trubkových rámů umírali diváci i řidiči, dva dokonce uhořeli připoutáni do skořepinových sedaček. Skupina B byla zakázána a mnohaset-koňová monstra s pohonem 4x4 byla uvězněna ve skladech. Některé vozy prchly přes oceán, aby dožily v pokusech pokořit Pikes Peak, ale do starého domova se již vrátit nesměly. Pro následující ročník 1987 se stala středem zájmu skupina A, doposud hrající druhé housle.

Vozy vyvíjené pro nižší skupinu měly mnohem přísnější pravidla pro homologaci, která byla nastavena tak, aby umožnila účast soukromých týmů. V prvním roce pravidla vyžadovala, aby závodní automobil vycházel z modelové řady čítající alespoň 25 000 vyrobených kusů, přičemž homologační speciál dostupný zákazníkům měl vzniknout alespoň v 2 500 exemplářích. Z těch pak úpravou zavěšení, brzd a pneumatik mohl být vyroben závodní vůz. Omezení se vztahovala i na odlehčení a v interiéru musela zbýt původní palubní deska a některé výplně. Oproti předchozím monstrům kategorie B  klesly výkony na méně než polovinu a naopak narostla váha. Přesto netrvalo příliš dlouho, než se skupina A na svého předka dotáhla. Ale teď hezky všechno popořadě:

 

Lancia Delta HF 4WD

 

V roce 1987 zaskočila náhlá změna pravidel většinu výrobců jak se říká s trenkami u kotníků. Jediný, koho zaskočit nešlo, byla Lancia. Po sebevědomém vystoupení se Stratosem, 037 a poté i monstrózní Deltou S4 byla skupina A pro Italy brnkačkou. Závodní motor dostal oproti sériové Deltě upravené zapalování i vstřikování, ve válcích se usídlily kované písty a hlava dostala lehčí ventily a upravenou vačku. Výsledkem byl výkon 250 koní a krouticí moment 330 Nm při tlaku turba 1,2 bar. A to si Italové troufli pro některé podmínky plnící tlak navýšit až na 1,3 baru. Nadopovanou jednotku pomáhaly uchladit nové olejové i vodní chladiče a sání dostalo intercooler na principu vzduch-vzduch. Pro náročné podmínky rallye přibyla pomocná olejová nádrž udržující tlak mazání i při extrémních náklonech a přetíženích. Výkon na všechna kola byl přenášen přes trojici samosvorných diferenciálů a pětistupňovou závodní převodovku bez synchronů.

Důležitou se stala zejména spolehlivost a snadná oprava, jelikož nová pravidla neponechávala tolik času na servis. Nově byl motor stejně jako v sériovém voze umístěn napříč nad přední nápravou a těsně vedle něj se musela vejít i převodovka a mezinápravová rozvodovka s předním diferenciálem. Oproti Lancii Delta S4 předchozího ročníku s motorem uprostřed bylo pod kapotou pořádně těsno. Přesto tovární tým zvládl kompletně vyměnit celou převodovku za 25 minut, když na to přišlo. Upraveno bylo i zavěšení komponenty od Bilsteinu s nastavitelnou geometrií a světlou výškou. Dopředu se nastěhovaly čtyřpístkové třmeny Brembo a větší ventilované disky, zadní brzdy zůstaly sériové. Nainstalován byl rozdělovač brzdného účinku mezi přední a zadní nápravou, který bylo možné ovládat z palubní desky. Možná to teď vypadá, že bylo předěláno vše, ale oproti specialitám skupiny B bylo 'Áčko' vlastně jen takovou lepší tuningovou úpravou, kterou mohl provozovat i tým bez obrovského zázemí mateřské automobilky. I když závodníci hrdé Lancie si na nedostatek zájmu výrobce rozhodně stěžovat nemohli. Výčet úprav pak završují rozpěry uložení tlumičů, odstranění většiny interiéru a konečně i masivní ochranná klec. Ručička váhy se pak zastaví na 1200 kg, což udává poměr 4,8 kg na jednoho koně výkonu. V porovnání s předchozí Deltou S4, která měla na jednoho koně pouze dva kilogramy hmotnosti, jde o více než dvojnásobný nárůst. Přesto výkon bohatě stačil na drtivou porážku konkurence. Za svoji kariéru zvládla Delta nasbírat 6 po sobě jdoucích konstruktérských pohárů, což je doposud nepřekonaný rekord.

 

Mazda 323 4WD

Nebyla to jen Lancia, která zvládla rapidní přechod na nová pravidla se ctí. Zatímco italský závodní tým podpírala oddaná automobilka, jejich vozy řídili nejlepší světoví řidiči s dekády zkušeností, Mazdě pomohla obyčejná náhoda. Závodní tým s tovární podporou japonského výrobce začal jako soukromý a až po úspěchu s Mazdou RX-7 skupiny B, která v roce 1985 získala třetí místo v Rally Akropolis, dostal plnou tovární podporu. V roce 1986 byla nasazena na Rally Monte Carlo Mazda 323 AWD v homologaci pro skupinu B ale příliš těžký a nevýkonný vůz na špičky své doby nestačil. Narozdíl od vítězných speciálů pořád vycházel ze sériového vozu, což byl v roce 1986 nepřekonatelný handicap. Jak příjemné bylo překvapení, když s několika málo úpravami vznikl mrštný speciál skupiny A pro následující rok. Jeho srdcem byla přeplňovaná šestnáctistovka s litinovým blokem a hliníkovou hlavou s rozvodem DOHC.

Relativně nízký plnící tlak vodou chlazeného turbodmychadla pohybující se kolem 1 baru přesto poskytoval potřebných 240 koní výkonu a 300 Nm krouticího momentu. Výkon byl přenášen přes uzamykatelný střední diferenciál na otevřenou rozvodovku přední nápravy a samosvor mezi zadními koly. Oproti sériové verzi byly posíleny brzdy, vyměněny tlumiče a pružiny a na vrch přibyla potřebná klec a rozpěry tlumičů. Celková váha závodní verze byla 1100 kg, což odpovídá přibližně 4,6 kg na jednoho koně výkonu. Slibná čísla však na talentované řidiče Lancie nestačila a Mazda vyhrála pouze druhý závod sezóny, švédskou rallye na sněhu, kde se naplno projevila její mrštnost a skvělá ovladatelnost na sněhu. Klacky pod nohy jí v roce 1987 házela i špatně odstupňovaná pětistupňová převodovka s příliš dlouhými prvními dvěma stupni. Obzvlášť na zakroucených silnicích chyběla malé Japonce potřebná dynamika. A když už jsme u japonských motorů, kterým chybí výkon: Právě z Mazdy 323 AWD turbo vzali konstruktéři motor pro vznikající Eunos, neboli Miatu. Konečně proto se ta věc tak snadno přeplňuje.

 

Volkswagen Golf Gti Mk.2 16v

Stejně jako Mazda, ani Volkswagen neměl v zádech velkorysý rozpočet. Mateřský koncern byl k rallye skeptický a tak v roce 1986 tvořilo servisní tým pouhých 15 nadšených mechaniků. Úpravy závodního speciálu tak nemohly být natolik rozsáhlé, jako v případě štědře dotované Lancie. I přesto, že měl Volkswagen k dispozici systém pohonu obou náprav zvaný Syncro, Golf si musel vystačit s pohonem pouze předních kol, byť mu s trakcí pomáhal samosvorný diferenciál. Jenže odolnost a jednoduchost Volkswagenu, spolu s nízkou váhou stačily na to, aby se v roce 1986 vysápala ještě osmiventilová verze na první celkové místo skupiny A. Když se pak v následujícím roce přesunul zájem veřejnosti ze skupiny B, měl Golf zkušenosti z předchozích ročníků ověnčené vítěznými vavříny. Pro rok 1987 dostal motor novou šestnáctiventilovou hlavu, která posunula výkon na 195 koní. V průběhu šampionátu předvedl Golf suverénní vítězství na Rallye Pobřeží slonoviny, díky kombinaci své spolehlivosti a nízké váhy. Obě přednosti vyplývající z jednodušší koncepce poskytovaly vozu slušný poměr 4,9 kg na koně výkonu, což stačilo na čtvrté místo v poháru konstruktérů a stejný výsledek v pořadí jezdců pro Kennetha Erikssona.

 

Ford Sierra XR 4x4 a RS Cosworth

Zajímavým úkazem byla účast dvou modelů Fordu Sierra s jinak řešeným pohonem. Již v roce 1986 vznikla verze Sierra RS Cosworth s pohonem pouze zadní nápravy se samosvorným diferenciálem. Poháněl ji čtyřválec řady Pinto osazený turbodmychadlem Garett. v základním nastavení s plnícím tlakem 1,1 bar produkoval motor 280 koní výkonu a 383 Nm krouticího momentu, což byl na 1 130 kg těžký vůz slušný výkon. Poměr 4 kg na koně pak garantoval vozu skvělé výkony a jen co se rallye přesunula ze sněhu a šotoliny na asfalt, byla verze RS Cosworth nezastavitelná. I přes skvělé výsledky na Rallye 1000 jezer ve Finsku a na RAC Rally ve Walesu chyběla obecně Cosworthu trakce a tak se musel spokojit s pátým místem v pohárů konstruktérů. Problémy s trakcí zdatně řešila druhá soutěžní verze, Sierra XR 4x4. Ta měla standardní trojici diferenciálu, přičemž nápravové byly samosvorné. Poměr rozdělení výkonu byl 34-66% ve prospěch zadku, s možností odpojit předek přes viskózní spojku. Problémem čtyřkolky však byl nedostatečný výkon atmosférického šestiválce Cologne, který nabízel pouze 220 koní a 276 Nm krouticího momentu. Řešení se nabízelo: Seznámit schopný přeplňovaný čtyřválec s pohonem 4x4, jenže na to si Ford musel ještě chvíli počkat.

 

Subaru Leone RX Turbo

Když se řekne Subaru, každého hned napadne rallye verze v tmavomodré barvě se zlatými koly. Málokterá značka si na svém rallye úspěchu tolik zakládá, přitom začátky byly překvapivě nenápadné. Malá japonská automobilka si na konci osmdesátých let nemohla dovolit vyvíjet specilizované stroje pro skupinu B a tak se soustředila na nižší Áčko, zatímco velcí hráči bourali, umírali a hořeli. Když se zájem veřejnosti přesunul k lehce upravným autům nižší kategorie, Subaru ještě pořád nenasazovalo závodní vozy do všech soutěží, ale pouze vybíralo jednotlivé etapy. Model Leone RX Turbo byl jeden z mála běžných sériových vozů té doby, který kombinoval čtyřkolku s turbem a tak mu pro soutěžní úspěchy stačily minimální úpravy. Sériová verze JDM nabízela 150 koní výkonu, závodní vůz jich měl 190. 230 Nm krouticího momentu také žádné rekordy netrhalo, ale spolu s nízkou vahou a dvěma samosvornými diferenciály a uzávěrou středního předváděl kompaktní sedan krásnou podívanou zejména na nekvalitních cestách. V roce 1986 vyhrálo RX Turbo ve skupině A Safari Rally v Keni, ale nejlepší výsledek následující sezóny 1987 přišel v podobě třetího místa v Rallye Nový Zéland. Za vlažnými výkony stál nepříliš výkonný motor, daleko zaostávající za schopnostmi japonské čtyřkolky, ale jak víme, Subaru si své hvězdy do znaku mělo teprve vysloužit.

Sezóna Světového šampionátu 1987 se nesla v duchu jednoznačně dominující Lancie. Na scénu se pomalu draly značky, které z nových pravidel dokázaly těžit maximum a zatímco staří vítězové pomalu slábli, na východě se nad horizont rozvážně sunulo rudé slunce. Ale o tom zase někdy příště…

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Související články

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Beny
18. června 2018, 08:00
0

Díky za super článek! Po festivalovém víkendu ho ani nešlo líp načasovat. :-)

reagovat
ro
rock
18. června 2018, 09:27
0

Hezký.
Škoda jenom, že se do článku nepovedlo vtlačit zmínku o dvou "cigareťácích", t.j., dalších vítězných autech sezóny 1987: totiž monstrózní labutí píseň od Audi (200 quattro v barvách HB) a Rothmans M3 s její 100% úspěšností (jedna účast = jedno vítězství)

reagovat
GanGreen
18. června 2018, 10:31
0

Je to článek o legendách...

Adam Forman
18. června 2018, 11:58
1

O zařazení Audi a BMW jsem napsat chtěl. A taky o Renaultu 11 turbo a taky o Mitsubishi Starion... Jenže ono to trošku moc bobtnalo, tak snad jednou vznikne něco jakou 'Legendy rallye: Outsideři, úchylárny a podivnosti'

ro
rock
18. června 2018, 14:41
0

to GanGreen:
o legendách ze sezóny 1987. Audi tehdy skončilo v šampionátu druhý (před Mazdou, VW, Fordem i Subaru) a bylo to pro ně po katastrofálním r. 86 světýlko na konci tunelu Jakkoliv se tím světýlkem ukázal být rozjetý vlak. A E30 M3 je legenda tak nějak napříč disciplínami, ale v soutěži MS rally svoje jediný vítězství urvala právě v r. 1987.
to Adam Forman:
No jo. To mi jenom přišlo, že tam tehdy byly i další, co by si tu zmínku zasloužili víc než třeba to Subaru, jehož doba měla teprv přijít...

Adam Forman
18. června 2018, 15:25
0

Přiznám se, že Subaru je tak trochu oslí můstek pro příští díl, ale pokud tě napadají nějaká auta, která by jsi v článcích rád viděl, poděl se s nimi! :-)

ro
rock
18. června 2018, 16:35
0

To záleží na tom, na jakou éru cílíš další díl :-). Ale kdybych si měl tipnout, tak to bude období někde mezi Deltou a érou WRC a tam se ta scéna na úrovni velkejch kluků smrskla víceméně na notoricky známý Imprezu, Celicu, Evo a Escort. Možná tak 306 Maxi, protože Delecour s Panizzim měli sklony na vybraných podnicích dojíždět na pozicích, kde neměli s předokolkou co pohledávat.

wlko
18. června 2018, 19:51
0

Ja sa pripájam ku kolegom... že bola opomenutá M3 a skvelý výkon lokálneho asfalového esa Beguina ...OK. Ale bláznivý Ragnotti za volantom Renaultu 11turbo alebo celá plejáda Audi - "Gentlemans express" Waltera Rohla a taktiež súkromníkmi nasadzované Coupé alebo 80/90 určite za zmienku stáli. Zvlášť teda to Audi ktoré bolo v značkách druhé, napriek tomu že sa to papierovo očakávalo od Mazdy ktorá však navždy zostala konkurenciou pre Lancie iba na papieri.

Ale samozrejme článok chválim, zvlášť zameranie na techniku. Bude to aj naďalej pokračovať podľa sezóny?

Adam Forman
18. června 2018, 20:23
0

Popravdě nevím :-) Napíšu na co se mi zrovna zatoulá mysl. Někdy to jsou obskurní sovětské potvory, někdy rallye, někdy ospravedlnění kruháků. Seriál legendy rallye samozřejmě pokračovat bude a třeba i těmi Audi... Každopádně jsem rád za jakýkoliv nápad, třeba ten Pug Maxi mě moc láká ;-)

Beny
18. června 2018, 20:29
0

Já bych se s dovolením přimluvil za Dakar, tam byly zajímavý mašinky - Citroen BX, Peugeot 405 T16, Porsch 959... To jen tak z hlavy, určitě se toho najde víc zajímavýho. Nebo z Pikes Peak mě napadá Suzuki Escudo, taky by mohlo bejt zajímavý udělat takovej průřez co postavily a nasadily tovární týmy...

Safa
18. června 2018, 21:37
0

Adame, jeden tip bych pro tebe měl - sám jsi ho ostatně nakousl v textu. Zkus vybrat a popsat TOP 10 největších bestií, které se v minulosti draly na Pikes Peak. ;)

Vojtáno
18. června 2018, 10:33
1

"Pro rok 1897 dostal motor novou šestnáctiventilovou hlavu" na to že Diesel v tomto roce dostal patent na "naftu", tak benzín už tahal pěkně "vocpoda"...:D :D :D

reagovat
GanGreen
18. června 2018, 19:40
0

Benzín byl dycky napřed :D

Adam Forman
18. června 2018, 20:24
0

Trochu moc napřed, na můj vkus :-D

ToMyx
18. června 2018, 11:31
0

fajn počteníčko!

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chrysler Imperial Le Baron 1975
Chrysler Imperial Le Baron

1975 rok výroby
218 koní výkon
7 206 ccm objem

Buick Electra 225 CUSTOM 4 DR.HARDTOP 1973
Buick Electra 225 CUSTOM 4 DR.HARDTOP

1973 rok výroby
211 koní výkon
7 456 ccm objem

Chrysler Vision EAGLE ESI 3.3 6V 1995
Chrysler Vision EAGLE ESI 3.3 6V

1995 rok výroby
121 koní výkon
3 299 ccm objem

Chevrolet Camaro Chevrolet CAMARO 3.6 V6 241kw  2013
Chevrolet Camaro Chevrolet CAMARO 3.6 V6 241kw

2013 rok výroby
328 koní výkon
3 600 ccm objem

Mercedes-Benz Třídy C c280 1995
Mercedes-Benz Třídy C c280

1995 rok výroby
193 koní výkon
2 799 ccm objem