Kia Stonic 1.0 T-GDI: Umění žluté

Všechno to začalo na parkovišti, kde mě zablikáním přivítalo zářivě žluté auto. Jsem rád, že se do módy opět vrací barvy. Testovaný kousek byl navíc vyveden v atraktivní dvoubarevné kombinaci s černou střechou. Jistě, já vím, Kia se již posunula a její cílová skupina už není tvořena zákazníky typu ‘koupím jakýkoli vůz; značka: levně’, maličký stylový crossover tak dokonale zapadá do výrobního programu korejské automobilky. I tak mě ale vůz vzhledem překvapil. Rozkročený postoj vpředu ještě podporuje úzká maska chladiče a celkově hranaté pojetí přídě. Stonic není vyloženě krásný či provokativní, ale ani ošklivý nebo nevýrazný. A je žlutý.

Tedy zvenku není ošklivý a nevýrazný. Uvnitř je to trochu něco jiného. Okouzlen vnějším žlutým já Stonicu jsem očekával nějakou rošťáckou divočinu i uvnitř, jenže ouha, ona se nekoná. Uvnitř je to Kia, jak ji známe. Levné plasty lze v tomto případě tolerovat, nějakou tu barvu by však interier vážně potřeboval. Výbava testovaného kusu je poměrně štědrá a vše, co by snad ještě mohlo chybět ke štěstí, najdete v posledním ze tří výbavových paketů – v tom jediném, který na palubě nemám. Co tu mám, jsou světla s přisvěcováním do zatáček a automatickým dálkovým svícením, navigace, tempomat, možnost připojit k vozu telefon, couvací kamera a pár dalších hraček. To není vůbec špatné. Navíc je to celé žluté.

Startuji motor a můj pohled na Kiu se opět mění. Po krátké znepokojivé chvilce prapodivného chodu se motor usadí na pravidelném volnoběhu a prakticky přestane být slyšet. Hned první sešlápnutí plynu jej však okamžitě probudí zpět do tříválcového ryku. Pod přední kapotou mám zážehový litrový tříválec o výkonu 88 kW. Zvuk motoru je všudypřítomný, i díky šestistupňové převodovce však není ani na delších trasách nepříjemný. A já s překvapením pozoruji, že mě to baví. Narozdíl od některých malých čtyřválců mají přeplňované tříválce svůj charakter a zvuk, nezní jako utrápený mixér. Motoru překvapivě dobře sekunduje i podvozek. Snoubí se v něm dobré naladění s konstrukční jednoduchostí. Za volantem mám dokonalý přehled o tom, co právě které kolo tropí, a mohu do hry velmi dobře zasahovat. Když se k tomu přidá velmi účinné, avšak nikoli zbytečně horlivé ESP, mám tu před sebou překvapivě potentní vůz pro řidiče. A co víc – žlutý potentní vůz.

Jenže to by asi neměl být hlavní smysl Stonicu. Malou Kiu s litrovým motorem si člověk nekupuje proto, aby se jeho nedospělá duše o víkendu vyřádila na silnicích nižších tříd. Nastává tedy neautíčkářské testování – praktické rady spotřebitelům… Kabina Stonicu je prostorná, čtyři cestující pojme na danou třídu obstojně, s jejich zavazadly už to taková sláva není – ale to v této kategorii není nikde. Trochu horší je to s vnějšími rozměry, konkrétně se šířkou. Stonic se tímto parametrem může rovnat Golfu, městskému crossoveru jsou tak v některé garáže trochu těsné – ne nijak extrémně samozřejmě, ale pokud by měl být Stonic vozem určeným pro město, těch téměř 20 cm, o které do šířky přerůstá Fiat Panda, je dost. No, aspoň že je to žluté.

Dále tu máme ekonomiku provozu. Pořizovací cena testovaného kusu se přehoupla přes 450 000,-, což není úplně málo, zároveň však ani přehnaně mnoho. Doby, kdy se Kia podbízela nízkou cenou, jsou zkrátka pryč. Horší je to však se spotřebou. Během testu jsem se pod devět litrů nedostal. Je to škoda, nebýt toho, tak se mi ten motor vážně líbí. Navíc v té žluté karoserii…

Verdikt

A teď už snad chápete můj problém – co vám mám o tom autě říci? Je dobré? Je špatné? A k čemu vlastně je? Ve městě je Stonic svižný a příjemný, do karet mu však nehraje šířka. Pro mladé rodiny by mohl být i díky veselému vzhledu zajímavou nabídkou, avšak spotřeba značně sráží výhody takového nákupu. Přes veškeré oplastování a drsný vzhled by samozřejmě bylo velmi naivní si myslet, že Stonic poslouží v terénu. Zbývá nám tu tedy jen ona radost z jízdy. Ta a žlutá barva. Jedna z definic umění praví, že za umělecké dílo lze považovat ten lidský výtvor, který v člověku vzbuzuje emoce, kromě toho však postrádá jakýkoli jiný praktický smysl. A v tomto ohledu je tedy Kia Stonic umění. Pohled na svět přes žlutou hranatou kapotu je tak nějak jiný a skoro bych se nebál říci i lepší. A podvozek, který si rád hraje – takové věci máme v Autíčkáři rádi. A kdo ví, třeba je na čase, aby i u značky Kia zvítězily emoce nad čísly. Vždyť je to žluté!

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 998 cm3
Výkon: 120 koní (88 kW) v 6.000 ot./min
Točivý moment: 172 Nm v /1.500 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 184 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 10,3 s 
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 5,0 l/100 km
Cena (Kia Stonic 1.0 T-GDI Exclusive): 419.980,- Kč