Jeep Compass Limited: Tohle není kočka!

Pomalu se ze mne stává odborník na nákupní tašky a divnosti. Proto jsem si vyžebral Fiat 500, abych "měl srovnání" s etalonem roztomilosti. Jenže Fiat je italská firma a v italských firmách se semtam improvizuje. Takže pětistovka se někam zakutálela a já dostal spolu s hromádkou omluv Jeep Compass Limited. Zprvu jsem byl dost kyselý, neb SUV nejsou nic, co bych adoroval a zároveň tahle věc neslibovala nic originálního, nebo zajímavého. Dieselový motor o 140 koních, uložený vepředu napříč, primárně poháněná přední kola, žádná tuhá náprava a žádné uzávěrky. Další vítězství marketingu nad hmotou?

Alespoň je to hravě oranžové a má to fajn masku připomínající Grand Cherokee z devadesátých let, říkal jsem si, když jsem se drápal za volant. Jenže pak jsem vyrazil a začal se drbat na hlavě. Podvozek je relativně měkký a přetlumený, takže si tak nějak jedete, pod váma něco dělaj ty kolečka, diesel funí a drkotá a vy marně hledáte v Praze výmol, který by auto rozhodil. Akcelerace je tak akorát, tlustý volant vyvolává úsměv a pocit, že člověk řídí hračku a celé to tak nějak… No prostě to má stejné charisma jako Cherokee XJ. Schytám to asi řádně v komentářích, ale tahle věc jede stejně jako čtyřlitr, je stejně ignorantská k nerovnostem jako sériové XJ a je také stejně prťavá a všude se vleze.

Na cestě je to prostě trošku slon v porcelánu a nevyvolává moc jistoty. Na druhou stranu, pokud po slonovi nechcete, aby tančil kankán, ale jen aby se sunul dopřesu, bude se sunout dopředu klidně i nepředpisovými rychlostmi a vy pořád netušíte, jakou kvalitu má cesta pod vámi, protože je to jednoduše informace nepodstatná. Zpomalovací prahy? Houpačka! Zpomalovací čudlíky? Nepodstatné. Automat má nějaké stupně, se kterými si ale moc nehraje, protože vše se děje od dvou do čtyř tisíc otáček, diesel je spíš nafukovací, než točitý a Beats audio má tolik basů, že vám brzy začnou krvácet uši. Je to celé takové hravé.

Jenže je to Jeep. Takže jedem do Milovic. Už když jsem naháněl správce offroad dráhy a řekl mu, že jsem přijel Compassem, jeho reakce "Čím???" ukázala, jak se asi pravověrní na tuhle snaživou krabičku budou tvářit. Ale po ujištění, že "my tě kdyžtak vytáhnem, zavolej" a předání obolusu za vjezd jsem vyrazil. A rovnou na úvodním sjezdu jsem si ověřil, že křížit se nebude. Automobil se naklonil, popojel, zahryznul, zafuněl, brzdy kvíkly a začali jsme se houpat. Poté, co mne s vyděšeným pohledem urychleně opustili spolucestující jsem to shopsal dolů a zvenku uslyšel "tyvole ještě jednou, to je maras, ty si magor!". Potěšilo mne to. Není nic lepšího, než když vás ve 38 letech někdo nazve děckem a bláznem. Takže ještě jednou. Jeep si sice kousnul lízátkem, ale částečně po dvou kolech zase sjel až dolů a tvářil se u toho dost netečně. Takže jsme vyrazili vstříc "dobrodružství", což je taková nepravidelná díra v zemi širší než auto, která vyžaduje plného muže a kýbl štěstí, aby se nic nepodělalo. Jeepu jsem přepnul zázračné offroadové kolečko na "Sand", protože mód "mírná panika" se zde nenachází a jal se dobrodružnit. Spolucestující vytáhli mobily a za pokřikování "a jeje" pozorovali, jak se kolečka nedotýkají země a strojek je přibržďuje, aby se dostal dál. Jako nebyl jsem si tak jistý, jako v Patriotu, ale nezapadli jsme, takže… Takže holt půjdem do lesa na výjezdy!

A tady jsem pochopil, co mi ta věc připomíná nejvíc. Anglického buldoka. Takového toho olověného psa, co neplave, ale běhá po dně. Psa, který když běží, tak se klepe zem, psa, jehož pohyby jsou neelegantní, kterej funí, slintá a vypadá jako neštěstí samo. Ale taky psa, ve kterém když se probudí jeho vnitřní štěně, začnou se dít věci. Oranžový buldok se dostal do úzkých hned na začátku. Na zemi byla jen tři kolečka a já při citlivém dávkování plynu nejel vůbec nikam. Takže jsem aplikoval starou poučku "Když nevíš, přidej!". Automobil zafuněl ze všech sedmi nozder, začal hrabat každou chvíli jiným kolem, štěrk lítal, brzdy se hřály, turbo hvízdalo a my se trhavými přískoky vyhrabali z místa, kde měl i ten Patriot mírný problém. Trošku jsem nechápal.

Jenže o tom je offroad. Potřebujete točit kolečkama, která mají trakci a jen sucho nám neukázalo druhý aspekt. Na bahno je potřeba mít na kolech čudlíky. Compass čudlíky nemá. Ale daj se namontovat, že? Jediné místo, které jsem s Patriotem (napodruhé) projel a Compassem ne byl přehup, kde si prostě oranžový pes lehl na břicho. Jo holt krátký nohy, nemáš kecat, že seš americkej, překabátěný Fiátku!

Verdikt

Compass mi udělal radost způsobem, který jsem nečekal. Je to milý stroj s duší, plný drobných úsměvných detailů, který je pohodlný na cestě, schopný v terénu a pod mou olověnou nohou si za to vše řekl kolem deseti litrů nafty. Nechtělo se mi jej vracet.

I kdyby jen proto, že když jej necháte pod kopcem, vyleze za váma nahoru, protože tam dole se cítí sám. Je to kámoš.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vzněový čtyřválec 1956 ccm 
Výkon: 125 kW (168 koní) 
Točivý moment: 380Nm v 1750 ot./min 
Převodovka: devítistupňový hydoměničový automat 
Maximální rychlost: 190 km/h 
Akcelerace z 0 na 100 km/h: 10,1 
Průměrná kombinovaná spotřeba (udávaná) v testu: (5,7 l/100 km ) 7,5 l/100 km 
Cena testovaného vozu: 1.019.890,- Kč