Jak se z označení motoru stává výkonnostní index

Bývaly doby, a pravověrní petrolheadi je považují za zlaté časy, kdy číslo napsané na zádi německé prémiovky přesně odpovídalo objemu válců v motorovém prostoru. Nemusíme chodit dlouho zpátky do doby, kdy 30i u BMW znamenalo zdvihový objem tří litrů, a kdy měl Mercedes označený jako AMG 63 skutečně osmiválec bouřící 6.3 litry objemu (ono to sice bylo 6.2, ale to můžeme přehlédnout… pozn. šéfredaktora).

Tomu je ale v dnešní době konec. Moderní 30i v bavorácké trojce nebo čtyřce je ve skutečnosti přeplňovaný dvoulitr a varianta 40i už dávno neodkazuje na osmiválec, ale na přeplňovaný šestiválec, jehož objem činí „jenom“ tři litry. Totéž se děje u Mercedesu, který u AMG modelů přezbrojil na 4.0 biturbo, ovšem hodnotu „63“ v názvu ponechal.

Možná se teď ptáte, proč vlastně k této rošádě v posledních letech dochází. Důvod je prostý a petrolheadům (zejména těm zatíženým na americký automobilový průmys) se bude jen velmi těžce přenášet přes srdce. Zdvihový objem se totiž stává irelevantní hodnotou, která už prakticky o ničem nevypovídá.

Může za to zejména přeplňování, které umožnilo cpát do relativně malých válců pod tlakem relativně velký objem směsi a zvýšilo tak faktickou kapacitu motoru.  Dnešní motory díky přeplňování, modernějším materiálům a přesnější výrobě mohou zvládat vyšší tlaky a tím pádem vyšší výkony.

Vrátím-li se ještě ke zmiňovaným prémiovkám, lze vývoj sledovat třeba na mém bývalém BMW 330Ci (E46) z roku 2001 a na BMW 330i (F30) z roku 2017. Zatímco stará trojka se šestiválcovým třílitrem podávala výkon 230 koní, nové trojce stačí čtyři válce a dva litry k tomu, aby podávala výkon 252 koní a výrazně vyšší točivý moment. Znamená to snad, že je nový přeplňovaný dvoulitr lepším motorem, než stará řadová šestka? Neřekl bych. Štve to nějak koncového zákazníka, který si novou 330i koupí? Rozhodně ne.

Faktor zdvihového objemu už je zkrátka v označení motorizací irelevantní a tak se začíná množit případy, kdy jej výrobce zkrátka přestane uvádět. Já osobně jsem jako první vlaštovku tohoto trendu vypozoroval Renault. Ten totiž již nějakou chvíli používá v katalogu označení motoru bez uvedení objemu. Například „Energy TCe 130“ je prostě benzínový motor o výkonu 130 koní. A že se jedná o maličkou dvanáctistovku, kterou nalezneme pod kapotou i relativně velkých aut? Pro tuto informaci už musíte zabrouzdat do technických specifikací.

Poslední novinkou v oblasti názvů motorizací, a také finálním impulzem k sepsání těchto řádků, bylo oznámení Audi, které právě zavádí cosi jako „výkonnostní index“.

Celou tuto záležitost, včetně docela patrného marketingového významu, popsal již Vavris zde, takže jen v krátkosti. Na zádi nových modelů (a od příštího roku i těch stávajících) se už vedle typu motoru (TDI, TFSI…) nebude nacházet hodnota zdvihového objemu, ale dvoučíslí, vypovídající o celkovém výkonu pohonného ústrojí. K tomuto kroku přistoupilo Audi právě proto, že se zdvihový objem stal nepotřebnou hodnotou, zejména ve světle příchodu hybridních a elektrických aut.  Audi už vám zkrátka nebude uvádět zdvihový objem, ale sjednotí index výkonu pro všechny modely a za dvoučíslí vám ve zkratce dosadí jen informaci, čím je daný vůz poháněn. Zda je to elektřina, nafta, benzín, plyn, či nějaká jejich kombinace.

Tento přístup se zdá tedy v zásadě velmi logický, bohužel se však nemohu zbavit dojmu, že to Audi vzalo za trochu špatný konec. Hleďte prosímpěkně na „převodní tabulku“ výkonnostních indexů na hodnoty výkonu:

30 = 110-130 koní (81-96 kW)
35 = 150-163 koní (110-120 kW)
40 = 170-204 koní (125-150 kW)
45 = 230-252 koní (169-185 kW)
50 = 286-313 koní (210-230 kW)
55 = 333-374 koní (245-275 kW)
60 = 435-462 koní (320-340 kW)
70 = 544+ koní (400+ kW)

Uznávám, že je můj celoživotní vztah s matematikou poněkud komplikovaný, ale stejně si nemyslím, že by mezi dvoučíslím a k němu náležícím výkonem byla jakákoliv souvislost. Nové značení od Audi tedy pravděpodobně vyvolá v první řadě zmatek, ovšem marketingový tah, poodhalený ve zmiňovaném článku páně Vavrise, je to bezesporu vynikající.

Zda by měl být zdvihový objem u aut uváděn či nikoliv, to by jistě vydalo na nejednu plamennou diskuzi. Jisté každopádně je, že relevantnost této informace je čím dál tím menší a že čím dál více konzumních zákazníků považuje zdvihový objem za parametr, jehož hodnotu vlastně nepotřebuje znát. Nemluvě o tom, že se blíží budoucnost, kdy určité procento aut už žádný zdvihový objem mít ani nebude.