Fiat Strada Malibu: Tažný oslík z Brazílie

Jen málokdo se těší na situaci, kdy musí své auto dát do servisu. Když už máte to štěstí a zbyde na vás nějaké náhradní auto, bývá to většinou nějaký vcelku nudný a často dost unavený povoz. Já ale naštěstí vozím auto do Italmotori a tak si servis rodinného Fiatu vždy náramně užívám. Tentokrát na mě z pestré nabídky zde stojících vozů vyšla skutečná specialitka. Auto, které jsem si kdysi dokonce chtěl opravdu pořídit. Fiat Strada v limitované edici Malibu. 

A já vím, že si říkáte, že mám skutečně divný vkus, když jsem vnímal malý pick up na základě Palia jako něco, za co jsem ochoten utratit peníze, ale počkejte, vysvětlím vám to. Strada je totiž jedním z posledních malých pick-upů, které jste si u nás mohli koupit. Konec devadesátých let, kdy Strada přišla na trh, byl dobou posledního vzepětí této automobilové kategorie. Do nového milénia přežila v evropské nabídce jen tři malá auta s otevřenou korbou. Logan, Felicia a Strada. A právě Fiat byl z těchto tří zdaleka nejlepší. Testovaná vyšperkovaná verze Malibu se stylovými doplňky, klimatizací a bohatou výbavou pak byla absolutním vrcholem řady. Já chtěl Stradu jako levný pickup na věci “kolem baráku”, ale ceny nezrezlých exemplářů v poslední době vyrostly do výšin, které se mi nechce akceptovat.

Rovnou na začátku uznávám, že chápu argumenty, proč se malé pickupy nakonec z trhu vytratily, respektive je nahradily dodávky. Jejich korba je poměrně malá a nemají nijak závratnou užitečnou hmotnost, na náklad vám v nich naprší, navíc je na očích případným nenechavcům, vlastně se hodí jen na převoz takového toho klasického “bordelu”, kterým si nechcete ušpinit interiér uzavřeného vozu. Jenže Česko a všeobecně tahle naše část Evropy je velmocí přívěsných vozíků a ty nabídnou stejný užitek za zlomek ceny. Jde tak nakonec o velice specifický produkt určený spíše nadšencům. 

Ano, existují určité specifické situace, kdy je takovéhle auto praktičtější, ale není jich mnoho. Zatímco u nás se ale tato auta z trhu postupně stahovala, v Jižní Americe si naopak vydobývala čím dál větší popularitu. Důvody, proč tomu tak je, jsou poměrně komplexní, velkou částí za to ale může daňové zvýhodnění vztahující se na užitková auta. O zajímavých nákladních kreacích tam vznikajících jsem konec konců psal před pár lety krátký článek. Primárním trhem Strady byla právě tato pro nás exotická destinace, naštěstí se ale Fiat rozhodl nabízet tento nevšední derivát Palia i na našem trhu. 

Mě na Stradě moc baví její naprosto neskrývaná a upřímně působící jednoduchost, která tu ale neznamená odbyté detaily, nebo ošizenou výbavu. Palio bylo pravděpodobně nejobyčejnějším modelem Fiatu své doby, bylo dokonale zapomenutelné a nepřinášelo nic přelomového nebo zábavného. U nás se dříve na silnicích objevovaly celkem často verze s přídomkem Weekend, šlo totiž o jednu z nejlevnějších cest k naftovému kombi. Ve verzi pickup je samozřejmě přepracovaná celá zadní část včetně zde instalované nápravy, která dostala navíc listové pero umožňující vyšší zatížení.

Po “B” sloupek je to ale klasické naftové Palio. To znamená mimo jiné i překvapivě pohledný interiér s výbavou, o které se třeba oné dříve zmíněné Felicii nemohlo zdát. Je tu klimatizace, originální rádio na cédéčka, dva airbagy, pohodlné sedačky s výškovým nastavením, nebo čalouněné výplně dveří. Líbí se mi i oranžově podsvícená přístrojovka a pochvalu si zaslouží spousta odkládacích poliček – je tu velká vana před spolujezdcem, rozměrný “glovebox”, klíče i peněženka se s přehledem vejdou do díry před řadící pákou, zanedbatelné nejsou ani kapsy ve dveřích, nebo u levého řidičova kolene. Vcelku úsměvně působí přepínač sklonu předních světel, který má pro sebe neúměrně velký segment palubní desky s ozdobným rámečkem.

Vzadu se nachází korba o rozměrech 1770 x 1314 milimetrů, do které můžete naložit až 700 kilo nákladu. To je docela slušná hodnota, zatížitelnost Felicie pickup se dle verze pohybovala o 150-200 kg níž. Verze Malibu je navíc vybavená praktickým rámem za zadním sklem, který zároveň slouží jako nosič k poutání nákladu vytaženého nad střechu vozu. Součástí této speciální výbavy byl i dnes již prakticky nesehnatelný gumový kryt. LED rampa tohoto konkrétního vozu je samozřejmě už doplňkem dodaným majitelem. 

Strada nabízí také prvek typický pro “velké” pick-upy – posuvné okénko v zadní stěně kabiny. Tento prvek je nezbytným doplňkem pro typickou vidláckou aktivitu známou jako tailgate party. Kromě toho se jím dá také příjemně větrat kabina bez průvanu a turbulencí. Zamlouvá se mi i robustní zadní víko, které se vyklápí do rovniny s korbou a je potažené stejným “bedlinerem”. Poznávací značka je umístěna až na nárazníku pod ním, takže teoreticky nezavazí ve výhledu na ní a nemuselo by být nutně přestupkem takto převážet delší náklady, leč si tím nejsem zcela jist. Nosnost víka je papírově 300 kg, není tedy problém si na něj stoupat, sedat, nebo si na něj odložit náklad.

Malým plastovým klíčkem probudíte k životu jednu z prvních verzí motoru 1,9 JTD, zde naladěnou na vcelku skromných 59 kW. Charakterem se k autu hodí výborně. Má celkem jadrný projev, zabírá krásně odspoda a díky poměrně krátce poskládané převodovce nemá problém ani když přihodíte na korbu nějaký náklad, nebo zapřáhnete vozík. Slabým místem je přirozeně jízda v dálničních rychlostech – tam nafťák točí bezmála tři tisíce otáček za minutu a Strada se stane dosti hlasitým místem. A to nejen kvůli motoru. Ozývá se i hučení od rámu za zadním oknem, popleskává kryt korby a kdovíjak odtlumené nejsou ani podběhy. Tohle auto zkrátka patří na okresky, kde s ním jde v pohodě a klidu drndat někde kolem devadesátky – v tu chvíli se mi zdá, že funguje zdaleka nejlépe. 

Řízení Strady je i přes jednoduchou konstrukci podvozku docela příjemné a slušně naladěné. Čekal jsem, že zadní náprava bude odskakovat a vůz se bude bez nákladu natřásat, ale chyba lávky. Sladění tlumičů a listových per je příkladné, dokonce i při dešti, který panoval celou dobu, co jsem měl Stradu k dispozici, se mi nestalo, že by zadek nějak vybočoval, nebo dělal jiné nepřístojnosti. Instalované zimní pneumatiky přitom měly už nějaký ten rok věku, takže situaci nijak zvlášť nepomáhaly. 

U tohoto auta se zkrátka projevuje skutečnost, že Fiat, narozdíl od škodovky nebo Dacie, které mu podobnými auty konkurovaly, důkladně přepracoval celou zadní část. Strada tak není jen osobák s jinou karoserií a tvrdšími pery, ale skutečně užitkové auto postavené k převážení nákladu na korbě. O tom, zda je oproti konkurenci hezčí nebo robustnější se možná dá polemizovat, co se jízdních a užitných vlastností týče, je ale zdaleka nejlepší. 

Takže jste-li někdo z té vcelku malé skupiny lidí, která potřebuje auto s korbou, je Strada myslím o dost lepší nápad, než notoricky reznoucí Felicie, nebo jízdně a pohodlím strašidelný Logan. Problém je ale v tom, že to vědí všichni, kdo se o tuto kategorii vozů zajímají. Strady v hezkém stavu si tak překvapivě drží cenu, když už se je vůbec někdo rozhodne prodat. Moc se tomu nedivím, poměr provozních nákladů k užitné hodnotě je u tohoto vozu skutečně impozantní. Někdo by mohl namítnout, že v cenové hladině mezi zhruba 60 a 90 tisíci, kde se dají pořídit hezké Strady, se už nachází i “plnotučné” pick upy jako Ford Ranger, nebo Nissan Navara. Jenže u těch vás pravděpodobně za tuto cenu čeká martyrium složitých a drahých oprav. Strada bude sice méně drsňácká, ale její provoz vyjde na drobné. 

Verdikt

Na první pohled nudný užitkáč, na ten druhý překvapivě promyšlený dělník. Strada není auto pro každého, její majitelé na ni ale nedají dopustit. Naprosto tomu rozumím, s minimálními provozními náklady nabízí spoustu užitné hodnoty, navíc je vcelku pohodlná a cesty v ní nejsou utrpení. Není to drsňácký pick-up, se kterým uděláte dojem na sousedy, půl paletu cementu ale odveze bez problému, stejně jako balík sena, nebo třeba míchačku. Jasně, můžete si místo ní koupit vozík za svůj obyčejný osobák, ale tohle je přeci jen zajímavější a praktičtější varianta. 

Technické údaje

Motor: Vznětový přeplňovaný čtyřválec 1910 ccm
Výkon: 59 kW (80 k)
Točivý moment: 196 Nm 
Náhon: přední
Maximální rychlost: 163 km/h
Převodovka: manuální pětistupňová
Užitečná hmotnost: 700 kg 
Přívěs: bržděný 1000 kg, nebržděný 400 kg 
Rozvor: 2718 mm
Délka: 4400 mm
Šířka: 1665 mm
Výška: 1559 mm
Spotřeba: cca 6 l / 100 km
Nádrž: 58 l