Autíčkářovo auto roku 2020: Jaké v nás zanechalo nejsilnější dojmy?

Zlokočka | Land Rover Defender 110 P400

Přemýšlela jsem dlouho a usilovně, protože jsem pro změnu chtěla být zajímavá a nepřijít s totálně obvious volbou. Nepovedlo se. Defender byl pro mě jednoznačně největším automobilovým zážitkem uplynulého roku. Těžko říct, zda je to nejlepší auto – samotný pojem ‚nejlepší auto‘ je taková temná studna, do které člověk zapadne a může se do nekonečna plácat v chaotické změti dunících motorů, konejšivých podvozků, gripu a smyku, dokonalých detailů, nezapomenutelných výletů i těžko definovatelných dojmů a sympatií. Zvolit nejlepší auto prostě nelze, není to fér.

Defík je v rámci roku 2020 nejzajímavějším úkazem, protože se mu povedlo zdánlivě nemožné – vzkřísit legendu a nepodělat to. Proč si to myslím, jsem rozebrala v testu, a i když se mnou spousta lidí nesouhlasí, myslím si to dál. Kupodivu se našlo i dost těch, co souhlasí. Nový Defender se nenechá vecpat do žádné škatulky, hrdě si vytvořil svou vlastní. Na silnici komfortní koráb, v terénu tank k nezastavení, s božím šestiválcem, překvapivě dotažený, plný cool vychytávek. Jasně, páčidlem už ho neopravíte, ale takové auto by dneska jako nové nikdo nechtěl. 

Moc by se mi líbilo vytáhnout ho na nějakou delší cestu, ideálně zase společně s jeho starým taťkou. Vidět je vedle sebe bylo mimořádně zajímavé. Ale kdo ví, co přinese další rok…

Dan | Jaguar F-Type

Rok 2020 byl pro mnohé tím nejhorším v jejich dosavadním životě. Já osobně jsem tak špatný rok neměl a co se týče automobilového světa, byl vlastně velmi povedený. Začal jsem jej za volantem překvapivě schopného BMW X4 M40i. Brada mi však spadla až z červené X4, kterou jsem vyzkoušel jen o pár dnů později. Plnohodnotné M s přídomkem Competition mi jasně ukázalo, že i SUV může být v dnešní době sportovní a že jezdit dveřmi napřed v této křiklavě zbarvené stodole na kolech je trochu perverzní, ale také úplně boží. Povedený začátek roku umocnil oranžový Stinger se šestiválcem, který se mi opravdu nechtělo vracet. Kia postavila skvělé auto. Našlapanou první třetinu roku zakončil ohromující Range Rover s naftovým osmiválcem. Velkým Rangem jsem si přivezl domů z porodnice svou druhou dceru, což z něj dělá auto, na které určitě nezapomenu.

Prostřední úsek roku byl poněkud slabší a přinesl mi spíše zklamání. Přesvědčil jsem se, že s Dacii Duster asi nikdy nebudeme kamarádi. Největší mrzutost mi však způsobilo blbě naspecifikované Audi A5 Sportback. Takhle prosím ne. Pozitivem léta tak byly jen Mercedesy. Kompaktní GLC mě uchvátilo i se slabším dieselem a elektrické EQC je dalším důkazem, že elektromobily se mílovými kroky přibližují k plnohodnotné použitelnosti. Tahle elektrika by klidně mohla parkovat i v mé garáži.

Nejlepší částí roku byl však bezpochyby podzim. Krásy odcházejícího léta jsem si užíval za volantem okouzlujícího Jaguaru F-Type. Tohle auto je přesně podle mého gusta. Svůj narozeninový den jsem oslavil za volantem karbonového Hyundai i30N. Omezená série, oznařená jako Project C, se mi vryla pod kůži i navzdory nepřízni počasí. Posledním autem, které stojí za zmínku, je Mercedes GLB, jehož repertoár schopností je až pozoruhodně široký. Opravdu se povedl a z tohoto přehledu má asi největší šanci, že mi jednou bude říkat pane. Myslím, že to byl vskutku povedený rok. Jestli mám však vybrat jedno jediné auto, které označím za to nejlepší, je jím bezpochyby Jaguar F-Type. Důvody zjistíte v mé včerejší recenzi. Šťastný nový rok všem!

Jeník | Lexus RC-F Track Spec 

Sedlo mi prostě nejvíc. Není nejhezčí, není nejrychlejší, je to lexus a mám jej rád. Efektivita a přímočarost s jakou vyčaruje z jakékoli okresky horskou dráhu je vysoce návyková.

František | Chevrolet Camaro Z28 1991

Dostat se za volant auta, o kterém člověk kdysi snil jako o tom, které musí mít, se člověku nestává moc často. A když už se to stane, často se dostavuje zklamání, že to není tak super, jak si představoval. Chevrolet Camaro je pro mě tak trochu srdeční záležitost. Camaro jsem, když mi bylo sedmnáct či osmnáct, chtěl snad nejvíc. Bylo mi jedno, že v americe už je to záležitost spíš pro vidláky s účesem byznys vpředu, párty vzadu. Prostě jsem chtěl Camaro a muselo mít V8. S nižší verzí než Z28 bych se spokojil, ale smířit se s tím, že by to byla jen V6, jsem se nedokázal. I proto dodnes žádné Camaro nemám. Tehdy jsem na pořádné neměl rozpočet a dnes… Vlastně taky nemám. 

Ondra mi letos mě letos pustil za volant svého Camara Z28, které nejenom, že je tou ideální specifikací, tedy osmiválcem s manuálem, ale ještě k tomu je to verze pro Evropu, občas označovaná jako Z28E, která je na poměry těhle placek doslova jednorožcem. A za volantem tohohle auta jsem si uvědomil, že jsem se tehdy nemýlil. Tohle auto je prostě skvělý a moje sedmnáctiletý já dobře vědělo, po čem touží. Ve skrytu duše jsem si teď už jistej, že si ho pořídím. Jen to nebude úplně hned…

Hamster | Alfa Romeo 156 JTS 

Jo, je to staré auto a vedle těch nových, jako BMW 330e nebo Volvo V90 CC (což jsou další dva vozy, které jsem opravdu nerad vracel), je až neuvěřitelně jednoduché a krom samotné jízdy neumí skoro nic. Je až neuvěřitelné, kam se auta (a nejen ta prémiová) posunula za těch pár let, když tu vidím na vlastní oči, co jste za nemalé peníze dostali před těmi osmnácti lety. Jenže když dojde na samotnou jízdu, Alfa ji zvládá tak skvěle! Díky řádné nešizené údržbě tohle auto jezdí přesně tak, jak jezdilo nové, stále vypadá krásně a ta lehkonohost a přímočarost má své kouzlo. Motor JTS je doslova klenotem a jízdní vlastnosti a především řízení představují čirou radost. Ne, to není odkaz doby, která se nevrátí. To je jen důkaz, že tahle Alfa Romeo 156 byla ve své době a stále je mimořádně povedené auto.

Adam | Mazda Xedos

Adam svoje auto roku letos, zavalen nově nabytými rodinnými povinnostmi, nedodal, tudíž mu byla kontumačně přidělena Mazda Xedos 9, kterou na jaře lehkovážně zakoupil od Dana. Od té doby se mu stihla několikrát vysypat, zvládnul ji i nabourat a nakonec se s ní snad i párkrát projet. Zatím se snaží tvářit, že neslyší nenápadné poznámky své ženy na téma “proč si raději nekoupíme nějaké normální auto” a jezdí půjčenou Xantií. Tak to s těma investičníma youngtimerama s unikátními motorizacemi holt bývá. 

Kubajs | Mercedes CLA 220

Při přemýšlení, jaké auto zvolím svým autem roku mě překvapilo, jak byl letošek dlouhý a kolik aut jsem stihl vystřídat. Vybrat jen jedno nebylo vůbec snadné. Od Peugeotu 208, kterým jsem rok začal, až po famózní BMW 840d GranCoupé, se kterým jsem ho uzavřel jsem se posadil do celkem pětapadesáti vozů. Původně jsem je chtěl shrnout zde, ale je to materiál spíše na samostatný blog. Které z aut mi ale příšlo nejlepší? Byl to žlutý Mercedes CLA 220.

Ano, hrabe hlavně předníma, má jen čtyřválec, atakdále. Ale právě tenhle Mercedes považuju za to nejlepší, čím jsem se letos vozil. Stojí jako Octavia, skvěle se řídí a technologiemi na palubě jde o absolutní špičku. Navíc byl žlutý, pro to mám slabost, vypadal dost dobře a i přes slušný výkon skoro nežral. CLA bych si dokázal představit jako své vlastní jediné auto, což se u testovaček stává málokdy. Vím, že je to vlastně jen “obyčejná spotřební konfekce s drahým znáčkem”, ale speciálně u tohohle modelu je prémiový pocit natolik silný, že při pohledu do ceníku se člověk neubrání přemýšlení o tom, že by to mohli klidně prodávat o “tři kila” dráž a nikdo by se nad tím nepozastavil. Tohle auto mi bylo zkrátka ušité přesně na míru a autem roku jsem ho vybral bez přemýšlení na první dobrou. A to jinak Mercedesy nijak zvlášť nemusím.

A myslím si, že pro úplnost by se v tomto výčtu měla objevit alespoň malá zmínka o novém Fordu Bronco. Protože to je za mě letos ta nejzásadnější premiéra a krásný “in your face” moment pro všechny, kdo tvrdili, že dneska už nejde kvůli regulím postavit zábavné a zajímavé auto.

Lukáš | UAZ Hunter Expedition

Chtěl jsem vybrat nějaké nové auto, a těch tedy letos bylo nejmíň od doby, co se zabývám psaním o autech. Co hůř, není mezi nimi ani jedno, které by splnilo moje hlavní kritérium: že bych ho opravdu chtěl mít. Už to vypadalo, že trochu na sílu nominuju Subaru XV e-Boxer. Je fakt dobré, ale že bych po něm toužil, to zase ne. Taky mě napadlo trochu ustoupit z vlastních požadavků, přihrát si polívčičku a za nejlepší auto prohlásit Swift Sport, kterým už od loňska jezdím skoro každý den.

No a když nějaké ty hranice padly, vzpomněl jsem si na jiný stroj z vlastní stáje: UAZ Hunter Expedition. Oranžová zběsilost, dvoutunové dva metry vysoké auto s půdorysem Fabie Combi, ryze mechanický stroj, který si cestu udělá skoro kdekoliv, kde je to zrovna potřeba. Ostatní řidiči se před ním mají na pozoru a přednost mu dávají dokonce i cyklisté.

Oranžový Hunter mě zaujal hned, když se loni představil. A když se letos začátkem roku začal vyrábět, chtěl jsem ho pořídit jako předváděcí vůz. Jarní lockdown nadšení narušil krutou realitou, ale nakonec to dobře dopadlo. Přesně tak akorát, aby první jízda tohoto stroje vedla na Adamovu svatbu, kde UAZ sloužil jako vůz ženicha.

Raději než terén mám sice středně zamotanou okresku, ale právě Hunter Expedition, to byla ta nezapomenutelná jízda roku 2020. Žádné jiné auto současnosti se mu ani náznakem nepodobá. To se prostě musí zažít.

A teď už je to na vás – jaké nejlepší svezení jste letos zažili vy? Napiště nám do komentářů.

Za celou redakci Vám do nového roku přejeme jen to nejlepší, levné pohonné hmoty, prázdné opravené silnice a spoustu zábavných kilometrů. Díky, že nás čtete.