Audi TT: Moderní klasika pod kilo?

Když se řekne “klasické německé kupé”, mnohým se vybaví Audi Quattro, VW Corrado nebo Scirocco. Za pár let se může stát, že to bude právě první Audi TT, které vám přijde na mysl. Že jsem se musel zbláznit? Vojta Dobeš v listopadu přidal i pár důvodů, proč by tomu tak být mohlo.

Trošku jsme se o tom v redakci přeli, pak jsme téma odložili k ledu, načež se nedávno objevil tento exemplář. A tak opět nastal čas se zasnít.

Předmětem inzerátu je TT typ 8N z roku 2001. Ano, to je přesně ten model, u kterého se objevil problém s nadlehčováním zádě při vysokých rychlostech, což v mnoha případěch skončilo opravdu hnusnými nehodami. Ale nebojte se, Audi v rámci svolávací akce doinstalovalo přeživším majitelům menší spoiler, který sice podle mého trochu narušil vizuální integritu zadních partií, nicméně se vám nestane, že byste zahynuli při požáru  vyvolaném nárazem do stromu po opuštění silnice v hodinách vyvolaných roztočením auta ve vysoké rychlosti. Jedincům s přiliš grafickou představivostí se tímto omlouvám.

Pohonnou jednotku představuje druhý nejvýkonnější foukaný čtyřválec o objemu 1.8 litru, který odevzdává 224 koní (verze s 240 koňmi byla dostupná až v roce 2005). Tento motor snad není třeba představovat, neboť v našich končinách se jedná vpravdě o legendu. Na dostatek výkonu si tedy stěžovat nebudete, díky přítomnosti haldexu bude snad dostupná i dostatečná trakce, alespoň v přímce. Zlé jazyky tvrdí, že se TT do zatáček zrovna nehrne, spíš naopak. Na druhou stranu technika společná s Golfem IV a první Octavií (platforma PQ34) a dostupné díly zaručí, že vás aerodynamické kupé nesežere zaživa.

Konkrétní kus vypadá velice zachovale po všech stránkách. Od bezchybného zevnějšku po velmi pěkný interiér, významnější nedostatky aby člověk pohledal. Což při nájezdu 189 tisíc nebývá až takový problém (sami ale dobře víte, jakou vypovídací hodnotu má stav tachometru sám o sobě). Potěší i na tehdejší poměry slušná výbava, zejména audiosystém Bose slibuje kvalitní hudební zážitky. Obvykle od krále diskotékových parkovišť přelomu tisíciletí očekáváte spíš modré podsvícení a subwoofer v kufru, díky nemuž to majiteli bubnuje nejlíp na vesnici.

Čímž se dostáváme k hlavní přednosti objektu dnešního snění. Tou není nic menšího než jakákoli absence úprav, hlavně těch optických. Toto je zkrátka pěkné, nezprasené a navíc velmi zachovalé TT. Nikdy jsem sice nebyl jeho nadšeným fanouškem, ale jak léta jdou, líbí se mi čím dál víc. Člověk jen těžko věří, že už je to 18 let od začátku výroby. 

Kupujte, nebudou.

Vavrisův dodatek: Zahoďte na chvíli zahořklost a předsudky. Jasně, TT není nic, z čeho by si typický petrolhead sednul na zadek (spíš by se jen bál vyslovit jeho jméno), protože TT je přece to auto, keré se tváří jako sportovní kupé, ale ve skutečnosti to je jen převlečená nuda z Golfu čtvrté generace. Ano, je to tak a nebudu tvrdit něco jiného. Jenže čas je mocný čaroděj a stejně jako dokáže lízat všeliké duševní rány, dokáže i z kdysi nezáživných aut, činit podmanivé artefakty doby minulé. Věřte, že za pár let už budou narážky na Golf prostými faktografickými větičkami, protože v porovnání s novými auty bude TT prostě jiné a posměšky o kadeřnících se rozplynou při konfrontaci manuální převodovky, hydraulického posilovače, či  turbomotoru ze staré školy s nejrůznějšími autonomními systémy moderní doby. Jen ta kastle bude pořád stejně (nebo více) odzbrojující.