Malé modely Alfy Romeo to neměly nikdy právě snadné. Kompaktní auto znamená mimo jiné i tlak na cenu a automobilky tak sahají ke sdílení platforem a dalších komponent napříč modely. Za normálních okolností je to skvělý a efektivní systém. Proč by Opel Corsa nemohl mít stejnou nápravu, jako Peugeot 208. A co jen nápravu, celá základní konstrukce přeci může být identická. Kdo bude chtít německou strohost, vezme si Opel, zájemci o francouzskou extravaganci sáhnou po Peugeotu.
Jenže když jde o Alfu Romeo, je to poněkud složitější. Tohle auto není jen o designu a o tom, zda naladit podvozek na tužší či měkčí nastavení. Kouzlo Alfy Romeo spočívá v propracovaných jízdních vlastnostech, v radosti přinášené plnými doušky, která pramení z precizní konstrukce a jemného ladění. V případě sedanu Giulia či vlajkové lodi Stelvio je to jasná věc, co ale malé modely, u kterých konstruktéři do značné míry musí pracovat s tím, co je?
Už předchůdce Juniora, model MiTo, musel odrážet kritiku, že je vlastně jen načančaným Fiatem Punto. Jestli si ale některá Alfa Romeo musela své místo na slunci vydobýt opravdu tvrdě, je to právě Junior. Už jen to jméno. Původně se vůz měl jmenovat Milano, italská vláda však donutila značku už hotová auta přejmenovat, protože Junior není vyráběn v Itálii, ale sjíždí ze společné linky Stellantisu v Polsku. Sama Itálie se tak Juniora zřekla.
A přichází další rány. Junior jako první Alfa Romeo nabízí ryze elektrickou verzi. Alfa Romeo, značka s historií plnou motorů, jejichž zvuk je pro petrolheady nad kteroukoli symfonii světa, a nabízí elektromobil. Jasně, jednou to přijít muselo, ale nadšenému přijetí Juniora to jistě neprospívá.
A přidejme k tomu techniku. Nejen, že je tedy z velké části společná s modely Stellantisu, ona ještě ani parametrově nepatří mezi světovou špičku. Dojezd dosahuje jen něco přes 300 kilometrů a výkon vrcholného provedení Veloce je 280 koní. Říkáte si, že to přece není tak málo na malý crossover, ale Volvo EX30 disponuje silou přes 400 koní. A to je zenové klidné Volvo, žádný hothatch. Motor Alfy Romeo navíc pohání jen přední kola a i rychlostí nabíjení pouhých 100 kW tohle auto poráží většina konkurence.
No a tady bychom naši recenzi mohli ukončit. Objektivně Junior prostě žádný zázrak není. Jenže tady se ukazuje, proč je důležité mít možnost přečíst si kvalitní a upřímné recenze světových odborníků, jakými jsme pochopitelně i my, redaktoři Autíčkáře. Protože Junior ukazuje, že technické parametry zdaleka nejsou všechno. Alfa Romeo Junior Veloce je totiž jedním z nejlepších elektromobilů, jaký si dnes může nadšený řidič pořídit. Nebo možná dokonce je vůbec tím nejlepším. Pojďme se teda podívat, jak se tohle vlastně stalo.
Ale ještě než se pojedeme projet, pojďme si malou Alfu Romeo prohlédnout. Stellantisu se daří na jedné platformě stavět skutečně rozdílná auta. Sourozencem Juniora tak je například Jeep Avenger, který máme v redakci k dispozici k otestování nyní. A při bližším zkoumání obou vozů opravdu začnou vystupovat různá společná řešení. Třeba vnitřní dveřní panely se sice liší typem čalounění, když se však zaměřím na jejich tvar a základní uspořádání, dost pravděpodobně se jedná o záměnný díl. Jenže proč vlastně ne, když se to udělá dobře, tak to ničemu nevadí, však dveře jsou dveře v Peugeotu i Alfě Romeo.
A tady to dobře udělané je. Interiér Alfy Romeo Junior dostal palubní desku se středovým displejem natočeným po vzoru těch pravověrných legend směrem k řidiči, různé části interieru jsou potaženy alcantarou, přístrojový štít je vsazen do výrazných tubusů, prostě tohle je nade vší pochybnost kabina Alfy Romeo. A to jsem ještě nezmínil sedadla Sabelt. Tyhle sportovní sedačky jsou prostě skvělé, nejen, že dobře vypadají, ale jsou i pohodlné a přitom dobře podrží tělo a zprostředkují spoustu informací o tom, co se pod koly děje.
Interiér Juniora není nejprostornější, tohle je zkrátka nástupce maličkého MiTa. Vpředu je místa dost všemi směry, na zadní sedadla se dospělí také nějak poskládají, ale zkrátka je to malé auto. Příjemná je dvojitá podlaha zavazadelníku, pod podlážkou se ukrývá další poměrně objemný prostor – například pro napájecí kabely. Vpředu totiž testovaný Junior Veloce žádný úložný prostor nemá. Alfa Romeo jej však nabízí jako příslušenství a v nedávno testovaném slabším provedení Juniora jsme “frunk” měli.
I vnější design Juniora se povedl. Je tak akorát kontroverzní, jiný, dynamický, lehce avantgardní a velice italský. Příď představuje další originální pojetí tradiční masky chladiče. I to patří k tradici, Alfa Romeo podobně jako BMW není dogmatická, ponechává si základní tvar, avšak provedení se mění. Naprosto dokonalá jsou kola. Tyhle tenoučké čtyřlístky jsou možná vůbec nejhezčí kola, jaká jsem na autě kdy viděl. A to říkám bez přehánění.
Čisté linie karoserie, kterým pomáhá i ukrytí zadních dveřních klik, nás přivádí k zádi. Zde designéři zvýraznili odtrhovou hranu něčím na způsob černého spoileru, který v sobě zároveň nese koncová světla. Ten prvek je nový, osobitý, zároveň v něm ale cítím odkaz Spideru z osmdesátých let či slavné Alfy Romeo 75. Všechno to do sebe zapadá, Junior nevypadá jako žádná jiná Alfa Romeo, přesto je to na první pohled Alfa Romeo. Třešničkou na dortu je potom hluboký rudý lak. Přestože se tu bavíme o kompaktním crossoveru, o kategorii, která většinou nepředstavuje nějaké designérské orgie, tady je to něco jiného a Junior budí pozornost.
A teď už pojďme jezdit. Juniora je potřeba nejprve aktivovat stiskem startovacího tlačítka, dál však stačí jen zařadit D jako dopředu a vyrazit. Ve světě komplikovaných předstartovních procedur je tohle velmi příjemné překvapení, Stellantis v jednoduchosti a přímočarosti ovládání zdá se dosáhl překvapivého prvenství. Pokud chcete vypnout některé dnes povinné asistenty, stačí podržet fyzické tlačítko se symbolem autíčka a všechny vámi předdefinované asistenty jsou okamžitě pryč. Zajímavé ale je, že tohle vlastně ani dělat nemusíte, systém udržování v pruhu vám nelomcuje volantem, systém sledování pozornosti vás nepeskuje za každý pohled na sličnou spolujezdkyni, celý systém není vůbec obtěžující. A pak, že to nejde!
Můžeme tedy vyrazit. Už první metry přináší spoustu nových vjemů. Za prvé – je tu výkon. Na přední nápravě je, jak už jsme si řekli 280 koní. Ano, jiné elektromobily mají i více, ale ono to nakonec není vůbec podstatné. Ono je to totiž 280 elektrických koní. Zatímco u spalovacích motorů pro rozjezd ve skutečnosti používáme jen zlomek skutečného maximálního výkonu, tady mám plnou sílu prakticky od nuly. Dokonce mám pocit, že pro akceleraci z nuly Alfa sama výkon na prvních metrech lehce omezuje, aby jej vůbec dokázala přenést na silnici.
Pravdou je, že výkon Junioru prostě nechybí. Má přesně ten odpich, který na elektromobilech máme rádi. Stačí na to jen pomyslet a auto už uhání vpřed. Na rozdíl od jiných elektromobilů to však za volantem Junioru není jen show, to auto je rychlé, ale taky perfektně ovladatelné. Rychlé řízení přenáší i nějaké ty informace od předních kol, to hlavní kouzlo však tkví v samosvorném diferenciálu.
Alfa Romeo uvádí, že na poháněné přední nápravě úřaduje mechanický samosvorný diferenciál Torsen, maličko ale Alfu podezírám, že tam konstruktéři přidali ještě nějakou další technickou finesu, protože spíš než samosvor mi chování auta připomíná nějaký systém vektorování točivého momentu. Kdykoli se Junior začne hrnout ven ze zatáčky, stačí se nebát a prostě přidat. Auto okamžitě utáhne stopu.
Skvělé je, že řidič veškeré pohyby auta krásně vnímá a může si s nimi precizně hrát. Kdo by něco takového čekal, vždyť je to elektromobil, nesmyslně těžké auto. Ale v tom je kouzlo jednoduchosti platformy CMP od Stellantisu, ono to auto vlastně není tak těžké, pohotovostní hmotnost je slušných 1 590 kilogramů. Junior se proplétá zatáčkami, strmé řízení je prostě radost a díky okamžité reakci na pokyny plynového pedálu si řidič může každou zatáčku vychutnat naplno. Tohle je prostě dokonalé.
Nojo, to jsou samozřejmě skvělé zprávy, konečně jsme našli skutečně řidičský elektromobil. Jenže držet si Alfu jen jako víkendovou hračku, to by asi neprošlo. A tady se nám vrací zpět všechna ta parametrová omezení. Rychlonabíjení jen 100 kW, bez možnosti tepelného čerpadla (je k dispozici jen pro standardní model, pro Veloce nelze) a s průměrnou spotřebou přes 18 kWh/100 km dle WLTP – je tohle vůbec použitelné auto?
A odpověď je jednoduchá – je. Po týdnu používání zjišťuji, že ony strachy z dojezdů elektromobilů jsou už dnes prostě překonané. Celý týden jsem auto používal na všechny své cesty, jakmile se stav baterie propadl pod 20 %, prostě jsem se někde na pár minut zastavil. Pauza na jednu kávu většinou znamenala víc energie, než kolik jsem potřeboval. Jasně, pro obchodní cestující, co pravidelně zdolávají transkontinentální přesuny, to úplně není, ale pro ně by Junior nebyl vhodný tak jako tak.
Oproti základnímu provedení Junior Elettrica tu v případě verze Veloce neplatí ani omezení maximální rychlosti na 150 km/h, rychlá Alfa Romeo má omezovač posunutý na plnohodnotných 200 km/h. Podvozek Juniora Veloce je jistý a sportovně tužší, nikoli však nepohodlný. Když se k tomu přičtou až překvapivě dobře odladěné asistenční systémy a skvělé LED matrix světlomety, dostáváme se od onoho pesimistického úvodu testu k překvapivému závěru.
Verdikt
Alfa Romeo Junior Veloce je velice povedený elektromobil. Není přehnaný, přitom je však rychlý a konečně i mimořádně zábavný na řízení. Jakmile se dostane na zatáčkovitou cestu, je díky své elektromobilí akceleraci, schopnosti utáhnout zatáčku a především svému komunikativnímu ovládání, které dává řidiči naprostou jistotu, praktický nedostižný. Všechno tady funguje tak akorát a přední diferenciál provádí až nepochopitelná kouzla.
To samo o sobě by stačilo, abychom Juniora měli rádi. On ale nabízí mnohem víc. Jednoduchost jeho ovládání, neobtěžující bezpečnostní asistenty a překvapivě precizně vyladěné systémy pro semiautonomní jízdu dodávají na každodenní použitelnosti a na závěr si ve výčtu předností nechává design. Tohle je prostě Alfa Romeo se vším všudy. Jistě není dokonalá, ale to po italském autě přece nemůžeme chtít. Alfa Romeo má chytit za srdce a přesně to Junior Veloce dělá.
Technické údaje
Motor: eletkromotor pohánějící přední kola
Výkon: 207 kW (280k)
Točivý moment: 345 Nm
Převodovka: jednostupňová automatická, mechanický samosvorný diferenciál
Provozní hmotnost: 1 590 kg
Maximální rychlost: 200 km/h
0-100 km/h: 5,9 s
Kombinovaná spotřeba: 18,6 – 18,7 kWh/100 km
Spotřeba v testu: 18,2 kWh/100 km
WLTP kombinovaný dojezd: 322 km
Kapacita baterie (využitelná): 51 kWh
Nabíjení AC/DC: 11 kW / 100 kW
Cena (Junior Veloce): 1 219 000 Kč




























































jenyk103
30. 8. 2025, 23:17Asi dobré malé suto. Být to za - ať nekradu - 600, stálo by za úvahu.
Peťas
31. 8. 2025, 06:49Predek ve me evokuje asx/captur. Delaj to ty tri svetla a trojuhelnik, byt obraceny jak jsem si musel overit pri porovnani. Za to ma pul bodik minus. Jinak je krasne.
afro-r1
31. 8. 2025, 09:15Krasa. Byt to zadokolka, uz bych myslel, ze se Alfa po triceti letech chozeni v kruhu pomalu vydala spravnou cestou stat se alternativou k nemecke premii.
ransom
31. 8. 2025, 16:17Toto je zajímavé. Pod článkem o Fronteře jsem popsal svou zkušenost s asistenty od Stellantisu docela podobně. Jako neotravující. Že se udržování v pruzích nepřetahuje o volant. A že vlastně nemám vůbec potřebu je vypínat. Dostal jsem za to bez vysvětlení mínus.
rock
1. 9. 2025, 10:40Dvě poznámky na okraj: tady ta verze Veloce není od základní Elecctricy zas o tolik dražší. Jako EV to prostě nejde pod 979 t, což mi prostě přijde pekelný i na Alfu.
a za druhé - tohle malinkatý (jak je v textu zmíněno; rozměry zhruba odpovídají Fabii) autíčko je za 1,22 M v základu dané motorizace. Když si zákazník připlatí za ty luxusní sedačky, za Paket Tech (lepší světla, lepší infotainment a nějaká další elektro bižuterie) a za tu krásnou barvu, bude v tom za nějakých 1,41 M - což by se tak mohlo blížit autu v testu. A jen pro zajímavost - je to hodně podobné spalovací Giulii Veloce.
Je mi líto, al já tomuhle autu prostě nerozumím.
st.paul
1. 9. 2025, 14:53Junior je dokonalou odpoveďou na to, prečo AR predáva ročne cca 60 000 áut a napr. BYD viac ako 4 000 000. Komu niet rady, tomu niet pomoci, hovorí sa. Junior nemá ani v základe, ani v tejto "plne" s filozofiou AR nič spoločné. Jediná skutočná Alfa je Giulia, pri ktorej ani po dvoch faceliftoch a skoro 10 rokoch výroby nedokázali dopasovať nárazník s blatníkom a Stelvio, ktorého nástupca je už 2 krát odložený pre tisíc trápnych dôvodov. Nech už je úpadok EU automobiliek akýkoľvek, bojím sa, že na záchranu je už neskoro. V roku 2013 sa koketovalo s myšlienkou odpredaja AR nejakému Čínskemu konzorciu, osobne som krútil hlavou, ako mohol s takým nápadom prísť niekto príčetný. Teraz tvrdím, že je veľkou škodou, že k tomu nedošlo.
Honza Hamster Křeček
2. 9. 2025, 13:53Alfa Romeo je poměrně hodně specifická automobilová značka. Jejím cílem nikdy nebude prodávat auta v objemech, jako třeba BYD. Byznysově to pravděpodobně na první pohled vůbec nedává smysl, ale Itálie je v tomto zkrátka jiná.
Pokud můžu mluvit za sebe, jsem rád za Alfu Romeo takovou, jaká je (a jakou mimochodem byla vždycky). Mnohem raději se jednou za týden ohlédnu za pravou italskou Alfou (byť vyrobenou v Polsku :-) ), než potkávat na každém rohu nudnou čínskou Alfu Romeo... A jo, čínská Alfa by byla nudná, stejně jako je nudné čínské MG (a zůstane nudné, i kdyby na těch křídlových dveřích umělo i odletět). Aby byla Alfa autentická, musí být skvělá i tak trochu špatná zároveň, jinak to nejde.
Tohle neplatí jen pro Alfu Romeo, tohle platí pro všechny italské značky. A stačí si je vyjmenovat - Alfa Romeo, Maserati, Lamborghini, Lancia, Ducati, Pagani.... Kdyby to dělali tak blbě, jak se všude traduje (vždyť prodeji všechny zaostávají celou dobu své existence!), tak už jsou všechny ty továrny dávno zavřené - ale ono ne, stále fungují a ono co značka, to globální legenda... Zajímavé, ne?
Až tohohle jednou dosáhne BYD, dejte mi vědět. Dokud vyrábí miliony bezpohlavních škatulí, je mi to jedno - proti konkurenci nic nemám, ať to tu klidně prodávají, ale zas tak moc mě to nezajímá... ;-)
rock
2. 9. 2025, 19:39Tady bych podotkl, že Alfa, Lancia, Maserati, Lamborghini i Ducati skončily na huntu, některé hned několikrát, byly prodány a prodělávaly další a další restrukturalizace, takže ano, něco dělaly blbě. Lambo a Ducati si v osmdesátkách a devadesátkách vlastníci přehazovali jak horkou bramboru a hlavně proto, že se dostaly pod velmi, ale opravdu velmi neitalská křídla VW Group, jsou dneska finančně stabilní zdravé a ve stálém růstu. Narozdíl od Lancie, která v podstatě hibernuje a Alfy a Maserati, u kterých zpráva o jejích chystaném konci proběhne snad každý rok. Občas ukážou světu něco nového, co se pak ale ukáže býti stejným prodejním fiaskem jako to předtím. Maserati loni vykázalo ztrátu asi čtvrt miliardy euro a letos to vypadá ještě hůř. Alfa se zuby nehty drží, ale reálně jí prodeje zachraňuje nejlevnější Junior. Což není zrovna to, na čem by se dala stavět image i do budoucna. Nedá se žít věčně ze sedmdesátek. Fiat samotný se drží na hladině, ale na nějaký velký růst to nevypadá. Snad jediné italské, co fakt funguje, je to zmiňované Pagani a Ferrari. A to teda není moc.
Takže ano, Italové mají sklony dělat něco blbě.
st.paul
1. 9. 2025, 15:01...a prečo som spomenul práve BYD? Včera som mal možnosť sa previezť modelom Sealion 7 v cene testovaného Juniora. Úprimne, akékoľvek porovnanie nie je na mieste a Junior tu pôsobí ako veľmi nepodrený vtip, prípadne arogancia a drzosť ponúkať takýto výrobok za uvedenú cenu. Neznalý človek by cenu Juniora po zvezení Sealionom odhadol možno na 15, max. 20 000 €. A posledná poznámka na koniec. Som, aj keď veľmi smutným fanúšikom AR a naopak, vôbec ma neteší tlak China produkcie, ale zatvárať oči pred tým nejde.
Honza Hamster Křeček
1. 9. 2025, 16:05Rádi si BYD někdy vyzkoušíme, zda se dokáže Alfě jízdně alespoň přiblížit.
M1chal
4. 9. 2025, 08:53BYD je produkt, ktorý by som rozhodne neodporúčal nikomu, kto má rád autá a/alebo výrobky, z ktorých nekričí na diaľku, že sú to lacné plastové somariny, ako z aliexpressu.
Počas ciest za klientami na pyrenejskom polostrove som mal opakovane tú česť zažiť taxíky z flotily BYD a ostatných čínskych polotovarov.
Kvalita jazdy je...jedným slovom hrozná. Odladenie podvozka pre pasažiera (našťastie som to nikdy nešoféroval) je naozaj katastrofálne.
Vnímaná kvalita interiéru je lowcost.
Sú to zatiaľ bez výnimky (moje skúsenosti) bezpohlavné lacné spotrebiče.