Abarth 695 Rivale: Jachtařská stylovka plná čisté radosti

V roce 2007 proběhl návrat legendárního Fiatu 500 a byla to trefa do černého. Retrodesign navazující na původní model vyráběný v letech 1957 až 1975 se vážně vydařil, díky čemuž si nová pětistovka i dokázala obhájit cenu, která byla zpravidla oproti konkurenci o něco vyšší.

Výroba se udržela v takřka nezměněné podobě až do loňského léta, čili po slušných 17 let. Pravda, za tu dobu přišel nějaký ten facelift a fyzická vylepšení, ale stále se jedalo o tu samou platformu. Ostatně jaké jsou mezi novější a starší verzí rozdíly, jste se mohli dočíst v článku od Jardy. Lehce smutným faktem je, že do dnešních dnů zůstala pouze varianta 500e, což je už čistě elektro, které navíc trpí na velké výkyvy v produkci, a to kvůli slabé poptávce. Na druhou stranu, ven už delší dobu prosakuje informace, že Fiat chystá návrat spalovacího agregátu pod kapotu tohoto městského špunta, i když tedy půjde o mild-hybrid.

Jaký je ale recept na onu dlouhověkost?

Ve Fiatu prostě vědí, že není potřeba vymýšlet kolo a k dokonalosti stačí jenom ono „kolo“ přikrášlit. Proč tedy nevyužít ikonický vzhled a dát mu ještě něco navrch? Široká paleta barev vně i uvnitř, všerůzné „módní obutí“ a dlouhá řada ušlechtilých názvů… Vznikla tak celá šňůra originálních edic, častokrát i ve spojení s nějakou tou významnou módní značkou. Ostatně na téma těchto speciálních variant psal pěkný článek Honza.

Pro ty, kterým by snad přišla obyčejná pětistovka moc měkká nebo se chtějí jenom prostě víc bavit, Fiat přinesl variantu Abarth. Ta rovněž vznikla ve slušné řádce limitek a jednu z nich tu máme dnes: Abarth 695 Rivale.

Odkaz na jachting

Testovaný kousek je z roku 2018, čili už po vzhledové modernizaci. V praxi to znamená pozměněnou optiku předních i zadních světel, stejně tak byly přeformovány nárazníky, a to právě i u Abarthu – výraznější nádechy s černým matným lemováním vpředu a mlhovky se zpátečkou nad výdechy vzadu. Koneckonců, jak vypadá (a jezdí) před vzhledovou modernizací, si můžete připomenout v loňském článku, kdy Jarda testoval rovněž vzácnou Ferrari Dealers Edition.

V čem se ale Rivale liší od ostatních Abarthu? Celý vůz je inspirován jachtingem a vznikl ve spolupráci s firmou Riva. Nejvíc rozhodně zaujme dvoubarevné metalické lakovaní – kombinace stříbrného spodku a námořnické modré v horní půli vozidla, obojí v metalíze. Elegantní! Což navíc perfektně podtrhují dva tenké tyrkysové pruhy po celém obvodu. Tohle je vážně krásné, mám chuť udělat typické italské gesto mano a borsa, ale ještě nekončíme. Pod zadním oknem se totiž nachází spešl lišta se šikmým šrafováním, které by mělo být vyplněno kůží. Posledním výrazným odlišujícím prvkem jsou sedmnáctipalcová kola Formula. Ty měly dokonce původně stříbrné středy, ale předchozí vlastník instaloval žluté z varainty Competizione, které na nich vypadají ještě lépe.

Zajímavostí je, že Rivale se dalo objednat i se shrnovací plátěnou střechou, nicméně podmínkou při nákupu byla právě naopak ta pevná, a to kvůli tuhosti karosérie. Koneckonců, šťastný majitel Emil si shrnovací střechu užívá i tak, protože v jeho domácím přístavu „kotví” ještě „obyčejná” Riva.

Modrá kůže a dřevo

Pokud jsem se doteď netetelil blahem, tak teď už musím. Jak Rivale vypadá skvěle zvenku, tak stejná pohádka pokračuje i uvnitř.

Interiéru dominují modré, sportovně střižené, kožené sedačky s vyšitým nápisem „695 Rivale“. Sedí se v nich vážně dobře a v zatáčkách dokážou podržet. Jenom jsem stále nepřišel na chuť vyvýšenému posezu, díky kterému pak mohou vyšší postavy škrtat hlavou o strop. Inu krapet italské…

Na modrou kůži míst na sezení navazují i tapce dveří, koberečky, kaplička nad budíky a volant. Poslední zmiňovaný prvek navíc disponuje dřevěným proužkem. Dřevo je k tomu všemu ještě pravé, přičemž pokračujeme s dekorem prahových lišt, hlavicí řadicí páky… a hlavně palubovky, jenž disponuje kontrastní linkou a nápisem „Riva“. Ta zde právě hraje nejvíce prim.

Ano, pravé dřevo (respektive dýha, abychom byli přesní) ve sportovním autě. Druhou variantou, co jste mohli v Rivale mít, byl karbon. Ale Emil sháněl kousek právě se dřevem a já jeho rozhodnutí zcela kvituji. Přičtěte k tomu celkově povedený vnitřek pětistovky a plaketku s číslem této limitované edice. To už se vážně nemohu udržet a dělám ono italské gesto a musím k tomu i s přízvukem hlasitě zvolat: „Perfecto!“.

Čtrnáctistovka zní skvěle

Otáčím klíčkem a z pod kapoty se rozezní malá nabroušená čtrnáctistovka s červeným ventilovým víkem a logem Abarth. Hned si musím vyzkoušet první kouzelné tlačítko s nápisem „SPORT“, se kterým se otevřou klapky ve výfuku, takže jadrný zvuk přidá na hlasitosti a hloubce brumlání. Zároveň budík před vámi zčervená a zobrazí závodní šachovnici. Snad je asi každému jasné, že vše je řádně připraveno na dělání neplechy.

Je zde manuální převodovka, což byla druhá podmínka pro nákup tohoto kusu a znovu souhlasím s Emilovým výběrem. Takže hezky „postaru“ řadím za jedna a rozjíždím se kupředu. Kvalty zapadají vcelku přesně. Rozverného Fiátka nějak nemusím k nabírání rychlosti přemlouvat, právě naopak, musím jej krotit, aby nezačal prohrabávat předními koly. Sportovní režim má navíc za následek, že reakce na plynový pedál je daleko citlivější a celkově se motor nechává líp vodit spektrem otáček nahoru. Se svými 132 kW (180 koní) a krouťákem 250 Nm tak zrychluje na stovku za necelých sedm sekund a zastaví se někde na hodnotě 225 km/h.

Co je perličkou, tak právě zvukový projev oné jedna-čtyřky T-Jet. Je vážně fantastický. Automobilový Youtuber JamEmm prohlásil na adresu tohoto auta, že není možné, aby tak malý motor zněl tak dobře. Evidentně je. O jeho velmi vyvedeném zvuku jsem se již přesvědčil v testu MiTa, avšak v tomto vyladěném nastavení, o které se postarala firma Akrapovič, se mi líbí ještě víc.

TTC umí kouzla

Jak je dobře nastavená pohonná jednotka, tak snad ještě lépe je vyladěný podvozek. Je jedno, jestli se nacházíte na rovné otevřené vozovce, nebo na úzké klikatici v lese. Abarthík všude proletí jako právě vystřelený špunt z lahve. Přitom zdání chvilkami klame – nachytal jsem se, jak si říkám, že to docela sviští, ale přitom jedu jenom 120… Jenom?! „No ale, ty ma*ore! Vždyť jsi na úzké klikaté okresce!“

Celému podvozku značně pomáhá set up od Koni. Není ani nepříjemně kodrcavý, jak by mohl člověk očekávat, takže cestování na delší trasy nejsou vyloženě utrpením.

Hlavním důvodem, proč je ale možné takhle hlava nehlava proletět cokoliv, je druhé kouzelné tlačítko, které se nachází v oblasti panelu klimatizace. TTC neboli systém Torque Transfer Control, omezí činnost kontroly trakce, přičemž v zatáčkách při prokluzu přibrzďuje dané kolo a posílá tak točivý moment na to druhé. Tím vlastně dochází k simulaci samosvorného diferenciálu. Jde vážně poznat ten velký rozdíl, kdy se eliminuje prohrabávání a nedotáčivost. Rozdováděná „pětistovka“ tak neřeže, ale vyloženě prolétává jednu zákrutu za druhou. Je to až k neuvěření, s jakou lehkostí se to celé děje. K téhle zábavě mi snad jenom chybí zvukový doprovod v podobě vysokého „Uííííííí!“, které vydávají animované postavičky.

Za tuto srandu však musíte zaplatit větším brzdným účinkem, hlavně pokud v rámci řádění jedete z kopce. Na to je ale Abarth skvěle vybavený, takže mezi diskem a nábojem čekají na svou práci vetší děrované kotouče a čtyřpístkové brzdové třmeny od Bremba, a zvládají to velmi dobře. Snad bych jenom očekával o něco ostřejší náběh, ale to už je otázkou zvyku.

Verdikt

Abarth 695 Rivale mě natolik okouzlil, že mám hroznou chuť si jeden koupit, úplně ve stejné jachtařské specifikaci. Ehm… Ještěže na to nemám.

Pofaceliftový look, bodykit od Abarthu a vzhledové úpravy v této edici jsou pecka, hlavně ten dvoubarevný lak. Vnitřek je po vizuální stránce rovněž velmi povedený a nabízí i komfort. Dokonce jsem pro tohle všechno ochoten akceptovat onen posez tzv. na bidýlku.

Motor zní nad očekávání dobře, navíc posouvá celé autíčko bryskně k nelegálním rychlostem. Podvozek funguje na výbornou a se zapnutým TTC je to jedna velká porce rychlosti, zábavy a hlavně radosti.

Tak snad si někdy alespoň dopřeji toho „obyčejného“ Abartha…

Za zapůjčení velice děkuji našemu čtenáři Emilovi. Je to vážně pecka! :-)

Technické parametry

Motor: přeplňovaný řadový čtyřválec T-Jet 1,4 litru
Výkon: 132 kW (180 koní)
Točivý moment: 230 Nm 
Převodovka: 5 st., manuální
Pohon: přední (FWD)
Provozní hmotnost 1065 kg 
Maximální rychlost: 225 km/h 
Zrychlení: 6,7 s 
Komb. spotřeba tabulková: 7,0 l/100 km
Cena nového vozu (v roce 2018): 1 379 000,- Kč *
Aktuální cena ojetého vozu:  510 000 až 730 000,- Kč

*Odhadovaná cena