6 konceptů od BMW, na které jste zapomněli

Mnichovská automobilka BMW má velmi bohatou historii. Spousta skvělých aut, na které vzpomíná se slzou v oku nejeden automobilový entuziasta. Jedinečné modely, které definovaly své kategorie. Tisíce fanoušků po celém světě. Věřím, že jako správní automobiloví nadšenci jistě všechny důležité modely BMW dobře znáte. Orientujete se také v historických konceptech značky? Zkusili jsme pro vás vybrat šest vyjímečných studií, o kterých si myslíme, že by neměly upadnout v zapomnění. Zaměřili jsme se na starší koncepty, takže dnes vynecháme dobře známé ( a nepochybně úžasné) novodobé M1, 328, 3.0 CSL a 2002 Hommage. Jsme zvědaví, jestli znáte všechny vozy z našeho výběru. 

BMW 2800 Spicup 

Hvězda ženevského autosalonu roku 1969. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let BMW úzce spolupracovalo s Bertonem. Spojení bavorského šarmu a italského stylu je geniální. Však řekněte sami, nevypadá Spicup úchvatně? Jistě tomu napomáhá i výrazné zelené lakování. Také nádherný interiér je vyvedený ve stejných barvách. Spicup stoji na mechanickém základu BMW E3, což znamená prvotřídní geny. Pod kapotou najdeme vytříbený šestiválec o výkonu 125 kW, a to jistě stačí na důstojné svezení. Vzhledem k tomu, že skládací střechu tvoří plechové panely, zasouvající se do ochranného oblouku za sedadly, můžeme o Spicupu říci, že patří mezi průkopníky kategorie kupé-kabrio. Nedávno se jediný kus tohoto zeleného skvostu vydražil za téměř půl milionu euro. To není úplně nejnižší cenovka, ale takový unikát si ji zaslouží. A ještě malá drobnost. BMW Spicup stojí na značkách a může normálně na silnici. 

BMW E1 (Z11) 

Malý elektromobil určený pro městský provoz. Že vám to něco připomíná? Ano, v dnešních dnech sklízí BMW úspěch se svým bioautíčkem, modelem i3. Základy pro městský elektromobil byly ovšem položeny zhruba o pětadvacet let dříve. Začátkem devadesátých let BMW nadšeně zkoumalo možnosti elektrifikace svých automobilů. Výsledkem tohoto vývoje a takovou první vlaštovkou se stal koncept E1, představený na frankfurtském autosalonu v roce 1991. O zajímavá technická řešení nebyla nouze. Základ E1 tvořil hliníkový rám, ze stejného materiálu byla kapota a víko kufru. Ostatní panely karoserie byly z recyklovatelného plastu. Cílem vývojářů bylo udržet hmotnost na úplném minimu, protože samotné baterie vážily 200 kg. Akumulátory našly své umístění v prostorovém rámu pod zadními sedačkami, samotný elektromotor s převodovkou byl v zadní nápravě. Výkon elektrické soustavy dosahoval 37 kW, maximální dojezd automobilka spočítala na přibližně 160 km. Nabíjení akumulátorů zabralo 6 hodin. E1 se mohla pochlubit také rekuperací energie. Sériové výroby jsme se nakonec nedočkali, ale aktuální i3 rozhodně pár nápadů z E1 využila. A pokud vás zajímá co se stalo s jediným konceptem E1, tak musím říct, že skončil neslavně. Úplně celý shořel při nabíjení. 

BMW Nazca M12/C2 

Duchovní nástupce legendárního BMW M1. Supersport, který se inspiroval ve formuli 1. Představen byl v roce 1991 a jeho vzhled má na svědomí proslulé italské studio Italdesign. Karoserie auta byla tvořena převážně z uhlíkových vláken a hliníku, díky se tomu se Nazca M12 mohla chlubit váhou pouhých 1100 kg. Stejně úctyhodný byl také součinitel aerodynamického odporu, jehož hodnota dosahovala skvělých 0,26. Zajímavostí je, že karoserie a záď byla vyrobena z jednoho kusu. O pohon se staral atmosférický dvanáctiválec z BMW 850i, v tomto případě uložený uprostřed. Těžko říct kolik kusů M12 se vyrobilo, někdo mluví o třech, jiné zdroje zase o pěti kusech. Čas od času se nějaký objeví na prodej a není tomu tak dávno, co byl jeden k mání i v ČR. Počítat musíte ovšem s cenou atakující 20 milionů korun. O půl roku později spatřil světlo světa druhý koncept Nazca, tentokrát s označením C2. Pokud jste někdy měli tu čest zahrát si staré dobré Need For Speed II, jistě vám bude toto auto povědomé. C2 bylo ještě agresivnější než původní M12. Váha klesla o dalších 100 kg, motor si vzali do parády chlapci z Alpiny, takže výkon povyskočil nahoru. Pro C2 údajně nebyl problém překonat hranici 300 km/h. C2 vzniklo ve třech kusech, takže je to rarita k pohledání. Je velká škoda, že se tyhle krásky nedostaly do sériové výroby. Byli by to zajisté velmi důstojní nástupci M1. 

BMW X coupe 

Překvapení detroitské Auto Show z roku 2001. Třídvéřové terénní kupé s výklopnou zádi. Cože, SUV kupé? Že vám to něco připomíná? Ano X coupe bylo předzvěstí (ne)oblíbeného modelu X6. Škoda jen že se v BMW nedrželi téhle předlohy víc, když navrhovali první X6. Finální auto tak mohlo být mnohem hezčí. X coupe stálo na základech tehdejší X5. O pohon se staral třílitrový vznětový šestiválec ( co to BMW tehdy s těma dieselama v konceptech mělo?) o výkonu 135 kW, spojený s automatickou převodovkou. Celé pohonné ústrojí bylo převzaté z pětkové řady. Velmi zajímavé bylo uspořádání interiéru, veškeré palubní přístroje byly orientované na řidiče, palivoměr a ukazatel teploty motoru se dokonce nacházely na dveřích řidiče. X coupe nejspíš nebude nejoblíbenější koncept značky. Položil však základ pro dnes velmi úspěšné řady X4 a X6. Za to si své místo v historii jistě zaslouží. 

BMW Z9 

První ukázka toho, s čím mělo přijít BMW pod taktovkou kontroverzního designéra Chrise Banglea. Premiéru měl tento koncept na autosalonu ve Frankfurtu v roce 1999. Jeho design byl úplně jiný než co BMW do té doby dělalo. Lidé byli ohromeni a málokdo asi čekal, že by se něco podobného mohlo kdy dostat do sériové výroby. Leč, jak jistě dobře víme, neočekávané se stalo skutečností. Znovuzrozená šestková řada (E63) se v konceptu Z9 více než inspirovala (škoda, že nezachovala také racčí dveře). Studie BMW Z9 nastavila designový jazyk značky na celou dekádu dopředu. Chris Bangle otočil kormidlo designu o 180 stupňů. Konstruktéři osadili Z9 také velmi futuristickým interiérem, který byl prakticky prost jakýchkoli ovládacích prvků. Všechno se sdružovalo pod jedním ovladačem. Ano, byla to předzvěst nového systému ovládání palubních přístrojů, vzniknul iDrive. Překvapením byla také pohonná jednotka této studie. Pod kapotou velkého luxusního GT byste čekali nějaký velký benzinový osmiválec nebo dvanáctiválec, že? I tady šlo BMW proti proudu a Z9 osadilo dieselovou V8, která se později objevila v sedmičkové řadě. V roce 1999 byla Z9 brána jako designové cvičení, se kterým automobilka objede povinné kolečko autosalonů a pak na ní bude padat prach někde v továrním muzeu. Dnes již víme, že jednalo o přelomovou studii, v novodobých dějinách BMW možná dokonce o nejdůležitější ze všech. 

BMW Z18 

Tohle je patrně jeden z nejšílenějších konceptů od BMW vůbec. Kombinace off-roadu, kabrioletu, pickupu a plážové buginy je na první pohled opravdu bláznivá. Pravý crossover jak se sluší a patří. Ptáte se, kde jste se mohli se Z18 setkat? Inu, nikde. Tenhle kříženec vzniknul již v roce 1995, ale BMW jej z nějakého důvodu drželo pod pokličkou až do roku 2000. Těžko soudit proč, osobně si myslím že je to škoda, protože tohle je dokonalá úchylárna. V útrobách lehkého offroadsteru si přede benzinový osmiválec o výkonu nějakých 260 kW. Interiér je takové lehké osmdesátkové retro, ale rozhodně mu nelze upřít jisté vnitřní kouzlo. Karoserie byla tvořena lehkými plasty, základem byl ocelový rám. Střecha zcela chyběla, takže ve špatném počasí to chtělo pláštěnku. Z18 se logicky do výroby nedostala, ale je to ohromná škoda. Tohle auto vážně chci. Jo a všimli jste si těch malých blatníčků nad koly? To je prostě boží.