Lexus LM: Hodí se i pro rodinu?

Lexus LM (zkratka prý znamená Luxury Mover) vznikl jako luxusní alternativa k populární Toyotě Alphard, přizpůsobená pro náročnější zákazníky hledající prémiovou úroveň komfortu a exkluzivity. Poprvé byl představen v roce 2019 a vyvinut primárně pro asijské trhy, kde je poptávka po luxusních MPV vysoká. LM sdílí platformu s Alphardem, ale nabízí propracovanější design, prémiové materiály a špičkové technologie, které ho řadí do stejné kategorie jako vrcholný Lexus LS.

Toyota Alphard a další luxusní dodávky, jako třeba Toyota Vellfire, Nissan Elgrand nebo luxusní varianty Hondy Odyssey, se staly fenoménem zejména v Asii, ale jejich popularita roste i v dalších částech světa. Tyto vozy kombinují prvotřídní komfort a nejmodernější technologie a ukazují, že symbolem luxusu nemusí být jen velké SUV, nebo důstojný sedan. Alphard je oblíbený obzvláště mezi podnikateli a VIP klientelou, kteří oceňují pohodlí na úrovni limuzíny spojené s prostorností a variabilitou interiéru.

Jakožto milovník dodávek a obskurních samohybů s pěknými interiéry jsem samozřejmě Alpharda a LM vždycky obdivoval, byl jsem ale víceméně smířený s tím, že takové auto nemá cenu dovážet do Evropy, neřku-li do České republiky – naše vnímání automobilismu je přeci jen od toho japonského poněkud rozdílné a když už někdo touží po luxusní dodávce, trh saturují Véčka od Mercedesu vylepšená rozličnými úpravci. 

Takže když se před dvěma lety “elemo” objevilo v cenících českého Lexusu, měl jsem opravdu radost. Tohle by mohlo být rodinné auto snů. Když měl kolega Marek před rokem půjčenou nejvrcholněji vybavenou variantu Luxury VIP, důkladně jsem ji prolezl a prohlédl si všechny zajímavé vychytávky. Byl to skutečně dechberoucí kus luxusní techniky, čtyřmístná konfigurace interiéru s dělící přepážkou je ale pro rodinu přeci jen poněkud nevhodná. Proto jsem zastoupení Lexusu poprosil o trochu civilnější sedmimístnou variantu a jal se testovat, zda je právě velký Lexus ideální milionářské MPV. 

A ačkoli to u rodinného auta není zrovna životně důležité, musím se pozastavit u vnějšího vzhledu. LM je totiž na poměry takto tvarovaných vehiklů vzhledově opravdu propracované auto. Neříkám, že jde o univerzálně líbivý design, přední část s mohutnou maskou je rozhodně extravagantní, stejně tak výrazný ponton a celá řada křivek a prolisů, které jasně prozrazují japonský původ. Rozhodně ale nelze říci, že by byl styling vozu odbytý. Všechny detaily tu mají určitou logiku, navazují na sebe a je na nich vidět spousta práce a přemýšlení. Na fotkách to možná tolik nevynikne, ale LM je opravdu velké auto, vysoký ponton v kombinaci s velkými koly a dlouhou přední částí ale optiky pomáhá zmenšit vůz na úroveň středních minivanů. Díky tomu nepůsobí dojmem užitkového vozu, na který někdo nalepil pár ozdob, což je problém prakticky každé jiné luxusní dodávky. 

Interiér vyvedený v tmavých tónech je vlastně překvapivě decentní a nedává svoji příslušnost k nejvyšší třídě ostentativně na odiv. Po prvním usednutí za volant jsem byl vlastně snad až trochu zklamaný o kolik méně wow efektu má černá verze vnitřku oproti té světlé, kterou měl půjčenou před rokem Marek. Jenže tady se nehraje na nějaký prvotní efekt, ale spíše na celkový pocit a dokonalé zpracování. A v tom Lexus tradičně exceluje. Prvotřídní materiály jsou dokonale spasované v jedinečný dílensky téměř dokonalý celek. Což vás nijak zvlášť nepřekvapí v luxusním sedanu, ale ve voze proporcí dodávky jde o neopakovatelnou zkušenost. 

Testovaný vůz byl vyvedený v sedmimístné konfiguraci s rozložením sedadel 2-2-3. Přední řada je shodná s nejluxusnější variantou, prostřední sedadla jsou trochu méně rozbustní, ale stále nabízí širokou škálu nastavení, masáže, vlastní elektrická ovládání a sklápění do relaxačního módu. Potud vše v pořádku. Ale pak je tu zadní trojmístná lavice. A u té mám několik přeci jen několik připomínek. 

Vlastně mám tak trochu pocit, že je sem dodělaná tak trochu na poslední chvíli. Jako by se původně v LM s více, než čtyřmi cestujícími snad ani nepočítalo. Zadní sedadla jsou totiž sklopná k bokům karoserie, podobně jako třeba ve starých Land Cruiserech. To jednak nevypadá zrovna krásně a jednak takto pověšené sesle na nerovnostech rachotí, což se v tomto voze opravdu nesluší. 

Sklápění sedadel a jejich instalace do podlahy je poměrně jednoduchá, přesto ale ani zdaleka nedosahuje uživatelského komfortu řešení používaných v amerických MPV. Chápal bych, kdyby to bylo proto, že by výsledkem byla vysoce luxusní a extrémně pohodlná křesílka, jenže ona třímístná lavice je dosti kompromisní. Místa je tu tak akorát, vyšší dospělák už si asi bude trochu stěžovat na nedostatek místa pro nohy. Chodidla totiž nelze příliš zastrkávat pod druhou řadu, protože mohutná křesla pod sebou nemají místo. 

Pozice vzadu uprostřed je pak zcela nouzová, není tu dost místa a opěradlo i sedák jsou v tomto místě velice tvrdé. Veliká hlavová opěrka je sice zajímavý bonus, ale situaci příliš nezachraňuje. A luxusu tu také moc nedostanete. Nějaký ten stojánek na nápoj tu sice jen, ale ve srovnání s opulentním luxusem druhé řady působí zadní sedadla jako lavička v parku. Vlastně tu jsou navíc všehovšudy jen dvě  pouzdra na brýle ve stropní konzoli. S vyklopenou zadní řadou vozu nezbývá prakticky žádný zavazadlový prostor, což opět případnému rodinnému využití příliš nenahrává.

Zkrátka a dobře – třetí řada sedaček je v LM tak nějak do počtu. Zdá se mi, jako by šlo o jakou si úlitbu evropským trhům, kde jsme zkrátka zvyklí na to, že ve velkém autě musíme nutně odvézt spoustu lidí. Jenže tohle není jen tak ledajaké auto, tohle je Lexus LM – ačkoli tvarem nějaké rodinné MPV trochu připomíná, je to mnohem více limuzína. A v té se taky dvěma místům vzadu nikdo nepodivuje. Chtít od něj tři řady sedadel je podobně neslušné, jako bychom Lexusu LS vyčítali, že vzadu nemá tři isofixy vedle sebe.

Tohle auto bylo od samého začátku navrhované jako luxusní přepravník, jehož celá existence se točí kolem toho, kdo cestuje na sedadlech druhé řady. Proto například vpředu nenajdete masážní křesla – tam totiž sedí šofér, kterého není potřeba zas tak rozmazlovat. 

Jízdní projev LM je poměrně specifický. Pohání ho benzínový hybridní čtyřválec o objemu 2,4 litru spřažený s bezstupňovou převodovkou. Tuhle kombinaci známe i z dalších modelů Toyoty a Lexusu a právě LM je pravděpodobně nejtěžší kus železa, který musí tato strojovna rozhýbat. A to je znát hlavně při ostřejších rozjezdech a na dálnici, kde se motor točí výše, než by se mi líbilo. Ano, kabina je sice příkladně utlumena, takže se “efekt motorového člunu” ozývá jen slabě, ale je tam. LM vybízí spíše k plynulé jízdě, která se konec konců k limuzíně hodí spíše, než nějaké spěchání.

Pochvalu si ale jednoznačně zaslouží podvozek, jeho naladění je totiž vskutku mistrovské. Ačkoli se přes díry a výmoly přenáší jen z lehkým zhoupnutím a zcela bez ran a rázů do karoserie, netrpí na náklony a v zatáčkách je jistý a pevný. Snad i díky pneumatikám s rozumně vysokou bočnicí navíc výborně filtruje drobné nerovnosti, například dlažební kostky. Na zadních sedadlech tak se zavřenýma očima prakticky nepoznáte, kudy vůz jede. Což byl, hádám, od počátku účel – povedlo se to na jedničku. 

Verdikt

Tvarem karoserie a rozměry by jeden snadno uvěřil, že Lexus LM má potenciál sloužit jako luxusní MPV pro velké rodiny. Nenechte se ale zmýlit. Je to jako byste chtěli stěhovat zámkovou dlažbu v Porsche 911, nebo vyrazili do těžkého terénu v Rolls Royce Phantom. Tohle je čtyřmístná limuzína – sice netradičního tvaru a vybavená šoupacími dveřmi, ale charakterem jasně patří k nejvyšší automobilové třídě. Pokud máte více než dvě děti, poohlédněte se raději jinde. Navíc je nutné si uvědomit, že v dětských sedačkách neocení luxusní křesla a vám ze sedačky řidiče bude líto, že se nemůžete natáhnout a namasírovat. Pro rodinné potřeby nabízí Lexus a potažmo i Toyota vhodnější adepty – já osobně stále doufám, že se nám poštěstí a třeba se dočkáme oficiální distribuce skvělé hybridní Sienny.

Lexus LM si kdyžtak kupte bokem sobecky jen pro sebe. A pořiďte si k němu řidiče. Jen tak si ho totiž plně užijete.

Technické údaje

Motor: atmosférický čtyřválec 2 487 cm³ + dva elektromotory (přední a zadní)
Výkon soustavy: 250 koní (180 kW) 
Převodovka: CVT
Maximální rychlost: 190 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,7 s
Objem zavazadlového prostoru: 752 l 
Pohotovostní hmotnost: 2355 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 7-7,4 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 7,5 l/100 km
Cena od: 3 290 000 Kč s DPH (sedmimístná verze)

Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_.