Mám rád články Autíčkáře ze šuplíku “Ptejte se”. Líbí se mi, jak redakce a taky komentující chrlí jeden nápad za druhým, aby co nejlépe vystihli požadavky tazatele, a zároveň aby každý z nápadů měl “něco do sebe”. Zrovna dnes vidím v téhle rubrice něco, na co jsem se sám sebe ptal před 4 lety (Autíčkáře jsem v té době neznal) – Co pořídit za XXX tisíc Kč, na každý den i na okruh?
Jestli je tahle otázka sama o sobě smysluplná nechci posuzovat. Každý má svoje důvody proč má při výběru auta zrovna tenhle požadavek. Většinou to jsou sny, chuť a láska k autům a motorsportu. Když jsem si tuhle otázku zodpovědel před 4 lety, byla to odpověď plná iluzí. Navzdory tomu, pořád si myslím, že jsem si tehdy našel auto, které mi sedlo – jak praví známe české přirovnání – jako prdel na hrnec. Jenže mě nenapadlo jak daleko budu chtít zajít.
“Tohle beru, tohle chci. Váha lehce přes tunu, každý kolo v rohu auta, atmosféra, manuál, a taky to má víc než těch 110kw, co se běžně doluje z dvoulitru atmosféry v 90. letech, to bude na okruhu lítat” říkal jsem si v duchu. “A dokonce to má pěknej krouťák i do 3000tis. ot., bude dobrý i na to daily ježdění”. Asi takhle nějak začínaly moje myšlenkové pochody a pokračovat by se dalo dlouho. Samozřejmě výběr auta byl podložený X-recenzemi a hodinami pročtených příspěvků na různých fórech, ale hlavně jsem byl nadšený, že jsem si našel NĚCO na každý den i na okruh. Ale tenhle blog není o výběru konkrétního auta. Bohužel? Bohudík!
Poprvé na okruhu. Brno. Volný jízdy. “Kolik jich pojedeš?”, ptá se táta a doprovodný mechanik v jedné osobě. “Mám dvě, přece sem nejedu abych se projel jen jednou!”. Konečně už to přestane být daily a bude to taky “track day car”. Čas, stopa, brzdný body. Tehdy mi to bylo všechno jedno. Chtěl jsem se jen projet po okruhu. Byl jsem rád, že sem přežil a nerozbil to, co jsem si tak pečlivě vybral. A hned druhý den, cestou do práce tím stejným autem, který sem den předtím “drtil” na okruhu, jsem si říkal: “bylo by fajn, kdybych se takhle jednou nebo dvakrát do roka podíval na okruh….”.
“Best setup for track and road use”, “what is the best first mod for track days”, to byly moje nejčastější vyhledávané fráze po několika měsícíh a návštěvě dalších volných jízd atd. Asi je jasné, že mě to chytlo a hledal jsem cestu, jak být přesnější, jistější, rychlejší a hlavně, aby to pořád fungovalo na běžné silnici. “No, můžu pořídit super snížený pružiny, který jsou tak akorát – nebude se to naklánět a zároveň to úplně nezrujnuje jízdu na tom českým tankodromu”, byly moje další úvahy. A co tak ještě tichej nerez catback výfuk z Anglie, který sníží váhu?
Celý projekt se začínal dostávat do fáze, kdy se rodinní příslušníci, při pohledu na množství nových krabic překvapivě dovezených poštou, začli ptát, jestli by nebylo lepší dávno pořídit druhé auto. “Mám snad pořídit druhý auto, když můžu mít jen jedno na všechno!?”, smečoval vracel jsem jim řečnickou otázku – samozřejmě, že druhý auto nebylo. Nebylo totiž nad čím přemýšlet. Všechno bylo jasný – autu to přece pomůže a proč ztrácet čas dalšíma track days jízdama se stejným “setupem”, je potřeba se posouvat dál.
O pár měsíců později při jednodenním ježdění ve Vysokém Mýtě atakuju další spolujezdící kolegy otázkou: “teď se to sice nenaklání, ale sjíždím hrany předních gum a na předku jsem nedotáčivej, co s tím?”, ptal jsem se. “Ty UHP nic nevydrží, sežeň nějakej semislick!”, dostávám jasnou odpověď při přikyvování ostatních. O dalších X měsíců později řeším, že je sice víc přilnavosti, míň nedotáčivosti, ale auto už se zase víc naklání a gumy se pořád špatně sjíždí. Aby toho nebylo málo, začínám pociťovat vadnutí brzd. Ještě že už jsou ty aktuální skoro na plech – je příležitost pro další upgrade!
V létě cesta do českých pohoří. Pořád tejné auto na každý den a na okruh. “To pískáš ty? A je to nějaký hlučný! ”, slyším od drahé polovičky. “To budou ty nový destičky na okruh…Feroda. A ten hluk, to bude těma zadníma gumama….ale kdybych udělal geometrii….jo, máš pravdu, je to hlučný”, vzdal jsem snahu cokoliv vysvětlovat, ale zároveň spřádal plány co zase vylepšit.
No, historek by bylo dost a možná to přesně takhle nebylo. Ale jak to určitě bylo a je? Nakonec je doma druhé auto – na každý den. To první zůstalo jen na okruh. Zůstala chuť dosáhnout co nejlepšího času za stále přijatelných financí, ale taky začal kruh neustálých úprav/nastavení pro úpravy/nastavení. Zlepšila se jedna vlastnost auta a zhoršila se zase jiná. A tak stále dokola….až nakonec v dubnu tohoto roku:
Vytočená trojka. Céčko předemnou. Koutkem oka mrkám po údajích v RaceChrono na telefonu. Hned potom ostře na brzdy….chvíle napětí…shit, zase vadnou. To bude vteřina v háji. V tento moment při prvních volných jízdách tohoto roku si říkám – má smysl pokračovat? Nebylo nakonec při té první jízdě nejvíc zábavy, kdy nebylo potřeba řešit jak se auto chová? Není nakonec tím největším posunem to, aby člověk jezdil, jezdil a jezdil?
Víte kam až při svých okruhových plánech chcete a můžete zajít (finančně/časově)? Je vůbec potřeba u auta řešit jak moc je “track friendly” kvůli pár projížďkám nebo má smysl se pouštět do rozsáhlých úprav za cenu pár vteřin? Možná jsou to ty pravé otázky, které Vám pomůžou při výběru vhodného auta :)
Jinak kdo chcete pokecat o zkušenostech, útrapách a radostech petrolheadského života na okruzích, stavte se pokecat 16.6. ve 14:00 na Kafe&Káry v Brně.
12. června 2019, 07:55
0
Je fajn si to upravovat po svým, ale ty prachy a čas a hlavně zkoušení věcí který nemusí fungovat to chce fakt vůli a z toho jsem už asi vyrost :D
Závisí na kolik si ceníš svýho času, když vím že místo dvou tejdnů v garáži můžu v práci/podnikaní máknout a vydělat peníze navíc tak se prostě v té garáži valet nebudu, na druhou stranu si člověk prostě chce udělat radost a mít klid z dobře vykonané práce která není vůbec vidět a ocení ji jen pár lidí co ji rozumí popř. ji ocení sám na tom okruhu :)
12. června 2019, 08:45
0
Suprovej blog. Přesně mi to vystihuje teď to téma co se tu diskutovalo od pondělí.
Clio RS je parádní stroj, já to měl podobně s Toyotou GT86, taky parádní auto. Ale pak přijedeš na první track day, ještě třeba první bylo v Sosnový, tak jsem se tam svezl, pobavil, byl rád že to nerozbil a měl jsem radost. Vteřiny jsem neřešil, pocity z auta skvělý, to že by to chtělo vytunit řidiče. to bylo jasný...
Pak jsem se svezl v Mostě a po třech kolech už bylo najednou evidentní, že sériové brzdy začínají vadnout ( a to jsem nejel na max, to jsem se spíš jen vozil...) a pneumatiky by to chtělo semislick atd... Pak ti řeknou kluci z klubu "bacha na olej" kup si aspoň olejovej chladič. Pak teda ty brzdy, pak semislick pneu, pak zjistíš, že odpružení to chce jinak, no přesně jak to popisuješ.
A kdybych to udělal, tak pak zas pojedu ráno do práce a před každýma semaforama mi budou pískat závodní destičky, odpružení nezvládne pořádně projet městem, protože přes kanáldekly to prostě nebude ono...
Zlatá "Eliška" :) Tam mám po roce a asi 8 tisících km a 3x akci v Mostě a jednou na Ringu pocit, že to je perfektní. Přitom na silnici taky perfektní. ALE! Taky se spíš jenom vozím. Jak bych to začal brát vážně, sledoval ty vteřiny a tak, zjistim, že taky sériový brzdy by to chtělo vhodně vyměnit, že nejspíš sériové Bilstein tlumiče a pružiny by to chtělo vyměnit třeba za Nitrony určené pro okruhové ježdění, že by mi někdo kdo ví, nastavil geometrii podvozku jinak atd... A to auto by ztratilo tutově tu svojí okreskovou přívětivost a takovou tu dualitu co má dneska.
Řešením je Caterham. Ale taky když si ho naladíš na ty okruhy, tak je to stejné pak jako cokoliv jinýho - nebude z něj příjemný silniční auto.
A když by volba padla na auto typu BMW M2 Competition, tak si všechny ty náklady na trackdayové úpravy můžu rovnou vynásobit dvěma. U Porsche 911 zrovna tak...
12. června 2019, 09:44
0
Díky krabe a jsem rád, že se zalíbilo.
Jo, je to nekonečnej kolotoč a alchymie. Buď v tom necháš čas, nebo peníze anebo obojí. A díky bohu za internet!
Ano, jsou tady auta se kterýma si většina lidí vystačí jak na silnici tak na okruhu jako právě M2, ale to už jsme v rozpočtech, kdy už asi není potřeba se ptát na Autíčkáři "co na každý den a na okruh" :)
Nepopírám, že jsem při té své cestě udělal dost chyb a občas se musel vracet o krok zpět, ale o tom to taky je. Něco šlo udělat jinak, ale k to tehdy mohl vědět :)
Téma se dá rozebrat na x-způsobů, ale článek měl hlavně říct jedno, že začátky jsou plný ideálů a skončit to může jakkoliv, tak stojí za to se nad tím výběrem zamyslet trochu hlouběji, než jen "jaký auto".
12. června 2019, 10:55
-1
Krok z5 znám. Taky jsem si hodil na Hairdressercar závodní desky. Brzdění super, ale nepřenesly to pneu, nebyl problém si ve 160ti zašlápnout auto. :-D (ABS chybí) Vlak proti tomu byl roztomilý koťátko a po 4000 ostřejších tisících kotouče v řiti. To ale docela přisuzuju třmenům ne v úplně kondici. Takže pro příště už půjde nizší specifikace, na takhle lehký auto to už to byl trochu overkill.
12. června 2019, 11:14
0
Mě se ten blog právě líbil, že ta jeho myšlenka je přesná... Už jsem na něco podobnýho přišel taky a to nejsem žádnej ostřílenej trackdayovej jezdec. A vlastně jsem si žádný auto takhle zatím neupravoval / nepřipravoval. Ale lákalo mě to už víckrát ... :)
Jo, motorsport je drahá sranda, jak praví klasickej vtípek z obrázku...
12. června 2019, 12:02
0
Beny, bohužel za zničení kotouče občas můžou i samotný desky, který začnou nerovnoměrně přenášet teplotu na kotouč přehřátím desek nebo špatným způsobem zajíždění. Ale jestli můžu poradit, na brzdách bych se zpět nevracel, sehnal dostačující řešení pro tvoje použití a pak podle toho doladil zbytek auta. Brzdy udělají hodně - možná stejně jako dobrá guma.
12. června 2019, 13:37
0
Právě že jsem měl na autě závodní Goldfreny na rally nebo rallycross, to už nebyly žádný streetový desky. Právě si myslím že mi na tu váhu a pneu budou stačit desky s nějakou víc "street" směsí.
12. června 2019, 09:02
0
Hřebíček na hlavičku :)
12. června 2019, 10:48
0
Přiznám se, že tento blog mi připomíná i můj příběh. Jenže jsem před 2 lety místo Clia koupil Fiestu ST150... No a aktuálně je v takovém stavu, že je bez zadních sedaček, nové drážkované kotouče EBC vpředu, obyčejné Brembo vzadu, EBC greenstuff destičky, pancéřové brzdové hadičky Goodride, sportovní snížený podvozek Bilstein a Eibach pružiny, chladič na posilovač řízení (protože po pár okruzích v Sosnové jsem doslova vyvařil obsah nádobky) a aktuálně je Fiesta objednána do servisu a budou se dávat komplet Powerflex silentbloky :-) A samozřejmě mnoho dalších úprav je v plánu až na ně dostatečně našetřím. Radši ale nepočítám, kolik mě to za ty 2 roky stálo, ale ta radost a úsměv při každém nastartování za to stojí...
12. června 2019, 12:13
3
Souhlasím, když je z toho radost, stojí to za to :) Ale co když už to radost není? Co když kvůli touze za zlepšením a lepším zážitkem jen vymýšlíš co na autě změnit? Přitom stačí jen jezdit a zlepšení často přijde se zkušenostmi. Jen to není hned. Někomu se podaří vyjezdit za 4 roky, někdo potřebuje 10. Bohužel jsem v situaci, kdy nechci investovat dalších 6 let do toho, abych byl možná lepší. Přitom ve vidině budoucnosti, kdy možná něco jako "track days" nebude existovat....ale to už je na jiný článek...
12. června 2019, 12:46
1
Máří: Neinvestuj a jezdi se povozit. Já to vidím tak, že je důležitý to nezničit. Nerozbít. Mít z toho radost. Jezdit na časy? Na vteřinu. Proč? Aby si v 45 letech mohl říkat, že si to měl za ...xy. Stejně to nikoho nezajímá. Důležitá je zábava a pokud k tomu pro někoho patří i upgrade auta ok. Já to raději koupím hotový.
12. června 2019, 13:12
0
Beaste, teď si mi nachystal na něco, co mi v blogu nešlo napsat. Jak říkáš - důležitá je zábava. Jen zábava nemusí být na okruhu, nemusí být v rychlosti ani v hledání limitů. A tohle jsou moje důvody proč úplně končím - proto je tohle poslední díl. Asi začínám být ve 30 dědek. Nakonec si užiju víc zábavy v kvalitním autě, na běžné cestě, v běžné rychlosti.
12. června 2019, 14:29
0
tož tě vítám ve Volvo klubu, jakou z těch krabic po dědovi by sis vybral na "pohodlný a zábavný" poježdění ? ;)
12. června 2019, 14:37
1
martinw: Jo dávalo by to smysl. Chvíli jsem pokukoval po S80 II s 3.2 nebo T5. V8 jsem zavrhnul. Ale zatím mě to táhne opět k Lexusu, se kterým jsem si na daily už rok užil.
12. června 2019, 12:38
2
Velmi pěkný blog. Krátce napsaný úplně všechno. Je to boj a ne právě levný. Líbí se mi ta reálnost a zkušenosti. Nakonec každý máme svou představu. Já vím přesně to že daily a auto na okruhy, zábavu od jisté chvíle nejsou spojené nádoby a ani nemá cenu se o to snažit. Aby to tak bylo. Do jisté míry to lze řešit věcmi typu Porsche etc. Jenže to stojí takovej ranec, že na to má 1 ze 1000000. A když už máte na Porsche máte většinou na to provozovat víc jak jedno auto.
12. června 2019, 14:18
1
A já se rovnou svezl v tom závoďáku. Taky to něco stálo, ale za stejný peníz bych si takhle nezajezdil. :)
12. června 2019, 14:47
0
Výborně a hlavně výstižně napsané pane Máří! ;-)
Připomíná mi to i mé začátky i když prvotní pohnutky koupě auta byly jiné. Jenže po cca půlroce se to prostě zlomilo. začal jsem se zajímat o techniky řízení, ale také o funkčnost auta a už to jelo. Velmi podobné pocity jsem měl na prvním trackdayi v Sosně i já. Postupem času jsem se s úpravami dostal možná lehce za čáru s ohledem na výsledek. Je to stále kompromisní auto co má občas vozit i děti k babičce pokud nejsou vyhozené zadní sedačky:-)
Ano, je to stále kompromisní auto, stále neodstrojené o 80kg a stále s fungující klimou... ale to finále, kdy každá jízda je únik do jiného světa (samozřejmě jen pro omámeného majitele), je k nezaplacení.
Možná jen ten konec mám trochu jiný. Při úpravách jsem si zažil zkoušení a kroky zpět. Ne proto, že by něco nefungovalo nebo bylo špatně, ale proto, že jsem na začátku neměl koule na to si přiznat, že budu chtít víc a budu ochotný to zaplatit :-)
Nejen Bíst to honění vteřin vystihl dokonale. Pokud jsi v nějaké skupině nadšenců, jako motivace je to fajn. Ale ve finále je to stejně jen o Tvém pocitu z auta a o schopnostech ovládat ten peklostroj na limitu. O tom, jak moc se na něj můžeš prostřednictvím nohou a rukou spolehnout. O tom jak moc vysoko si můžeš dovolit posunout míru rychlosti a stejně to bude pořád pro Tebe bezpečné... O těch získaných zkušenostech, které nejsou vidět do doby než si k tobě někdo přisedne na sedadlo spolujezdce :-)
Vybral sis pro svůj záměr téměř ideální auto, podobně jako RadekZak, o sobě tohle terno říct úplně nemůžu. Přesto, hlavní myšlenka je asi pro všechny společná. Jezdit, jezdit a zase jezdit!!!! Zkušenosti jsou to jediné co neztrácí na hodnotě ani v létě ani v zimě...
-
Komentář upraven 12. 6. 2019, 14:49:11
-
Komentář upraven 12. 6. 2019, 14:49:52
17. června 2019, 17:27
0
Vždycky vše dám spíš do servisu a benzínu, pro mě je lepší koupit něco schopného a udělat pár základních úprav(geo, brzdy, gumy, chlazení). Hlavní je jezdit a mít z toho stále radost. Jinak díky za včerejší fajn pokec :)